Pro hodnocení vývoje situace odborníci využívají nezávislé metody zpracování dat z moderních družicových systémů Sentinel, PlanetScope a dat národního leteckého snímkování. Na základě ploch určených k obnově lesa následně odhadnou potřebné množství sadebního materiálu. Podle tohoto odhadu budou školkaři pěstovat odpovídající množství sazenic. V této souvislosti Generel nabízí hospodářská doporučení při vlivu spárkaté zvěře, která je jedním z hlavních činitelů ohrožujících obnovu lesních porostů.
Na základě vývoje situace, sledování obnovy lesa na postižených plochách, zhodnocení stavu lesních porostů z pohledu škod způsobených zvěří a výskytu mrtvého dříví bude Generel aktualizován, a v lednu 2019 tak vznikne jeho druhá etapa.
Ve třetí etapě Generelu půjde hlavně o samostatné terénní a dotazníkové šetření u vlastníků lesů. Budou doplněny informace o obnově porostů na kalamitních plochách, zejména podíl přirozené obnovy, podíl přípravných dřevin, zdravotní stav dřevin atd. Na základě výsledků z druhé etapy také odborníci upraví odhad množství sadebního materiálu. Tyto výsledky budou známy v lednu 2020.
Generel obnovy lesních porostů po kalamitě si můžete stáhnout zde.
V roce 2017 došlo ke zhruba 6 mil. m3 kůrovcových těžeb a v letošním roce se očekávají těžby ve výši 10 až 12 mil. m3. Nejvíce je kůrovcovou kalamitou zasaženo území Moravskoslezského a Olomouckého kraje společně se severní polovinou Zlínského kraje. Ministerstvo zemědělství podporuje vlastníky lesů při obnově lesa po kalamitních těžbách, loni vyplatilo všechny podané žádosti ve výši 360 mil. Kč. Pro příští rok je připravena až 1 mld. Kč. Od příštího roku je například navýšena podpora sazenic listnáčů na dvojnásobek oproti smrku.
Podle TZ MZe, red.
Foto: archiv MZe
Komentáře
Platit dotace na obnovu, aby výsledkem bylo jednorázové zalesnění holin, bude mít za následek opět stejnověké porosty na velikých plochách, kde za sto let nebo dříve budou zase kalamity, a to ještě větší než dnes.
Platit jiné dotace na obnovu lesa než na tučné zástřelné nemá žádný smysl. Dotace na přezimovací obůrky, aby se z nich zvěř zase vypouštěla ven? Co to je za nápad?
Vaše poznámka o redukci stavů spárkaté zvěře je skutečně ZÁSADNÍ. Pokud budou honitby
s vysokou, mufloní, dančí a zvěří jelena siky Lesům ČR, potažmo státu, dobře zaplacenými rezervacemi, nemá smysl nic obnovovat. A navíc ten "nápad"
s přezimovacími obůrkami. Máme platný ( a dobrý!) zákon o myslivosti. Jenom ho dodržovat.
JENOM KDYBY si státní správa myslivosti "ohlídala" reálné stavy zvěře v honitbách ( v zimě na sněhu, u krmných zařízení...), má na to snad nárok. Ale to by se museli zvednout od stolu, vyrazit do terénu a ne, že "věří" údajům ve výkazech. Kolikrát už bylo myslivecké "výkaznictví" kritizováno a se s tím stalo?
JENOM KDYBY odpovědní lidé z úseku ochrany lesa na GŘ LČR a ředitelé KI trochu popohnali lesní správce a ti zase revírníky, aby sledovali skutečné stavy zvěře a především skutečné jí způsobené škody na porostech.
JENOM KDYBY začala být náhrada těchto škod řádně vypočítávána a požadována.
Zdaleka by se situace ještě nevyřešila, ale někde je potřeba začít.
Milane,
souhlas s Vámi.
Podle mých smutných zkušeností je většina těchto lidí dnes tak "málo moudrých", že se prostě těm porostům nebude věnovat dostatečná péče. Mám v okolí mraky těchto lokalit, kde došlo k rozpadu smrkových plantáží v půlce devadesátých let - 4. LVS, řešilo se to tehdy výsadbou opět smrku plus sem-tam jedlová nebo buková oplocenka. Dnes jsou to kilometry a kilometry bříz, jív, bezů, lísek, pod tím sem-tam živoří nějaký okousaný smrček nebo bouček, jedle zmizela úplně. Je to téměř neprůchodná skrumáž. Kde byla hranice mezi oplocenkou a opětovně vysazeným smrkem, poznáte jen podle uhnilých kůlů a toho, že zakopnete o ležící pletivo prorostlé ostružinou.
Nejsou kapacity a často ani vůle k těžbě mrtvějících plantážních smrků, tak kde vzniknou kapacity k postupnému mezernění přípravných porostů? Za této situace, dokud se zásadně nezmění legislativa, si takto budeme moci říct akorát, o kolik se nám navýšil podíl břízy.
Jak říkáte, první je redukce zvěře. Početnost jedle v odrůstajících náletech se musí dostat na úroveň, aby už nebyla zvěří výrazně decimovatelná. Ruku v ruce s tím musí jít (mimo smrk kalamitní) postupná a fakticky výběrná eliminace smrku z porostů, kdy díky maloplošnosti a vůbec měřítku těchto zásahů bude docházet ke kýžené postupné přeměně druhové skladby. A obří holiny, které teď vznikají? Ty budou vyžadovat také obří prostředky a obří "práci navíc". Především - takto velké porosty monokulturního smrku nikdy neměly vzniknout.
Především tam, kde jsou rozpadající se smrkové plantáže v rukou x tisíc drobných vlastníků, z nichž řada má pouze půlhektar nebo hektar, je tento problém obrovský.
My dnes neléčíme pacientovi nemocnou ruku - my ji chtě nechtě amputujeme, a snažíme se, aby mu jí zůstal aspoň pahýl a nemusela se řezat až u ramene:-(
Vojenské lesy, divize Lipník n.B. na takovýchto holinách nadále sází smrk a to způsobem : jedna řada buk, druhá řada smrk. Při zběžné pochůzce v září 2018 bylo zjištěno, že řady smrku jsou téměř ze 100 % uhynulé.
Lze k tomu ještě něco dodat ... ?
Hospodářská katastrofa, tomu bych rozuměl, ale ekologická?
A najednou už ne sucho, ale nezvládnutí kůrovce - tak co tedy?
Ještě že prof. Fanta zase neříkal, že chybu udělali před sto lety, když vysazovali smrk.
Někteří z nich zhruba tak, jako někteří lesníci. Prostě přirozenost....