Ministerstvo také navrhuje, aby se zóny, kde nezasahuje člověk, rozkládaly na 23 procentech z celkové rozlohy. To se ale nebude líbit ekologům. Ti upozorňují, že se tím šumavská divočina zmenší a vlastně se poruší mezinárodní pravidla.
Do druhé (vyšší) kategorie podle hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN patřil NP Šumava od svého vyhlášení. Za poslední tři roky však vedení správy NP po dohodě s obcemi a regiony navrhovalo, aby do 45 let měl 35 procent bezzásahového území a zbytek navždy zásahového. V původním návrhu plánu péče od správy parku byl zařazen do druhé a čtvrté kategorie IUCN, což by však poškodilo jeho mezinárodní hodnocení.
"Udrželi jsme relativní návaznost na předchozí plán péče, který byl konkrétní v termínu dosažení 50 procent bezzásahovosti (rok 2030) a formulovali jsme v plánu péče směřování, které vyžaduje druhá kategorie. Tedy v dlouhodobém časovém horizontu bude převážná část území NP převedena do bezzásahového režimu," odpověděl náměstek ministra Vladimír Dolejský.
Ekologové vítají, že MŽP jasně odmítlo pokus ředitele parku Jiřího Mánka vyřadit Šumavu ze seznamu IUCN. Současná změna bezzásahovosti je ale prý přesto v rozporu s mezinárodními pravidly. "Šokem a obrovským zklamáním je pro nás skutečnost, že aktuální plocha národního parku ponechaná přírodě začíná na pouhých 23 procentech rozlohy parku," reagoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha s tím, že do roku 2010 bylo bezzásahových až 30 procent rozlohy parku. V řadě dalších bodů se prý ministerstvu podařilo plán opravit.
O podílu bezzásahových oblastí se odborníci dohadují neustále. Současných 23 procent bezzásahového území je podle Dolejského ale logické. Například na holinách vzniklých v posledních letech prý nemá smysl udržovat bezzásahovou oblast. "Rozumíme odborným podkladům vědecké obce a nevládních organizací, nicméně lišíme se v rychlosti převedení do bezzásahového režimu a respektujeme v této věci i takzvanou společenskou objednávku," oponuje. V příštích měsících chce MŽP získat další informace o tom, co chtějí návštěvníci parku i obyvatelé regionu, a podle toho vypracuje trvalý plán péče.
Diskutovaná zonace se zvlášť schválí vyhláškou v roce 2015. MŽP už před dvěma týdny oznámilo, že v první zóně uvažuje o 26 procentech z rozlohy parku. V současnosti činí první zóna téměř 13 procent (8,8 tisíc hektarů), rozšířila by se na 17,7 tisíc hektarů. Nová pravidla pro národní parky má upravovat novela zákona o ochraně přírody a krajiny.
Předseda Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert pro iDnes.cz upozornil, aby MŽP dodržovalo dohody s regionem. V opačném případě by obce, které jsou proti rozšiřování bezzásahových oblastí, zřejmě protestovaly. Podobné akce ačkoli z opačných důvodů zvažují i ekologové, pokud se začne těžit v lokalitách, kde už je divoká příroda.
Kategorizace IUCN Národního parku Šumava V souvislosti s finalizací Plánu péče o Národní park Šumava se dnes v celé řadě medií objevuje zpráva, že „Ekologové vítají, že MŽP jasně odmítlo pokus ředitele parku Jiřího Mánka vyřadit Šumavu ze seznamu IUCN“. K tomu však jako Rada Národního parku Šumava musíme zaujmout stanovisko. Národní park Šumava je zařazen mezi chráněná území kategorie IUCN II. Oficiální pravidla pro zařazování chráněných území do jednotlivých kategorií hovoří o tom, že primární cíl pro zařazení konkrétního území do jedné ze šesti kategorií musí platit pro ¾ daného území. Národní park Šumava má stále platnou zonaci, podle které je do první zóny zařazeno 13% území. Za těchto podmínek je kategorie II pro Šumavu matením veřejnosti. Správa Národního parku Šumava v souladu se zákonem o ochraně přírody v regionu za poslední dva roky projednala zonaci novou, kterou je první zóna rozšířena o celých 100%, tj. na 26% z rozlohy Národního parku Šumava. Je to po 19 letech kritiky rozdrobené první zóny první hmatatelný výsledek ve změně zonace. Přesto však 26 procent první zóny ani zdaleka není 75 procent, jak o systému řazení chráněných území hovoří IUCN. Sama Mise IUCN, která se na Šumavě konala v roce 2002, ve svých závěrech konstatuje, že Šumava by měla spíše být zařazena do kategorie IUCN V. S vědomím těchto faktů v minulých letech v souvislosti s přípravou plánu péče probíhala seriózní diskuse nad vhodnou kategorií pro Národní park Šumava. Obce a Rada Národního parku Šumava spíše prosazovaly kategorii IV nebo V. Ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek opakovaně přicházel na jednání s návrhem dvojí kategorie II/IV. Což je opět zcela běžné, že jsou chráněná území zařazena do dvojí kategorie. Dvojí kategorie má své opodstatnění a zřejmě by nejlépe odpovídala šumavské realitě. Na části území by probíhala ekosystémová ochrana (II) a na části biotopová (IV). To přesně koresponduje i s nově navrženým plánem péče. Nicméně řediteli se v demokraticky jednajícím tělese Rady Národního parku Šumava tento návrh nepodařilo prosadit a to ani tehdy, kdy se snažil opakovaně vyvolat revokaci hlasování Rady Národního parku Šumava. Proto se jménem Rady musíme ohradit proti tvrzení, že by ředitel Mánek chtěl přeřadit národní park do jiné kategorie. To co ředitel udělal, bylo to, že demokraticky respektoval většinový názor Rady, ačkoli to bylo proti jeho vůli. To co následně udělalo Ministerstvo životního prostředí, tedy že ponechalo Šumavu v kategorii IUCN II, vnímáme jako politické, nikoli odborné rozhodnutí. Miloš Picek |
red.