Návrh takzvané adaptační strategie nyní míří do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a meziresortního připomínkového řízení. Do konce roku by měl být předložen vládě.
"Ve většině evropských zemí jsou už adaptační opatření zabudována do obecné politiky, do strategií ekonomických, sociálních a dalších. Změnou klimatu mohou být různě ovlivněny různé skupiny obyvatelstva, například obyvatelstvo na venkově rozdílně než ve městech," řekl pro ČTK profesor Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Součástí české strategie jsou informace o pozorovaných změnách klimatu na území ČR v kontextu celosvětové a evropské situace a odhady vývoje. Zaměřuje se například na oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství, biodiverzity i průmyslu a energetiky, dopravy a krizových situací.
K příkladům adaptačních opatření patří podle Lucie Erbenové z tiskového oddělení MŽP hospodaření se srážkovými vodami nebo udržitelné využívání půdy s důrazem na zadržování vody v krajině. Jak ale zdůraznila, jde o návrh dokumentu, který se může ještě změnit.
Emeritní profesor univerzity v Amsterodamu a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Josef Fanta navíc upozornil, že ČR si za 25 let nevytvořila strategii o ochraně a nakládání s krajinou. "Kdokoliv má možnost obchodovat s kusem krajiny tak, jak se mu zachce. Zanedbáváme skutečnost, že máme krajinu, která by měla být obhospodařována a mohlo by s ní být nakládáno jako s věcí veřejného zájmu, a nikoliv jako se záležitostí, kterou můžeme řešit jen tržními způsoby," řekl Fanta na pražské tiskové konferenci k IPCC.
Zahraniční vědci IPCC varují, že bez rychlého snížení uhlíkových emisí budou dopady klimatické změny větší, než na jaké je člověk schopen se vůbec adaptovat. Čeští vědci navíc upozorňují na budoucí nedostatek vody v ČR a apelují na důslednější zadržování vody v krajině.
OSN: Globální oteplování je vážnou hrozbou pro lidstvo Vědci se shodli, že zatím tíhu klimatických změn nesou přírodní systémy, ale panují obavy z rostoucího dopadu na člověka. Naše zdraví, domovy, jídlo i bezpečnost, to všechno pravděpodobně budou stoupající teploty ohrožovat. Pohromy ve 21. století jako smrtící vlny veder v Evropě, lesní požáry ve Spojených státech, sucha v Austrálii a smrtící povodně v Africe a Asii zdůrazňují, jak je lidstvo zranitelné a bezbranné vůči extrémnímu počasí, tvrdí autoři zprávy. Tato a další nebezpečí se podle nich budou zhoršovat s dalšími změnami klimatu, napsala agentura AP. Zpráva klade důraz na různá rizika, kterým svět čelí, a také na to, jak nikdo není odolný vůči změnám, které mají přijít. "Jsme všichni snadnou obětí," řekl podle AP hlavní autor studie Michael Oppenheimer z Princetonské univerzity v americkém státě New Jersey. Předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radim Šrám dnes v pražském sídle AV ČR apeloval na české politiky, aby se vážně zamysleli nad hrozbou sucha. Podle Jaroslava Rožnovského z Českého hydrometeorologického ústavu je nutné podniknout veškeré kroky k vyššímu zadržení vody v krajině. "Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem srážek, ale kvůli nárůstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen množství vody, ale i její kvalita," uvedl. Problémy se natolik zhoršily, že panel musel přidat nový stupeň nebezpečí. V roce 2007 nejvyšší stupeň rizika na jedné z klíčových grafik představovalo "vysoké" označené červenou barvou. Nejnovější zpráva přidala stupeň "velmi vysoké" a přidělila mu barvu sytě purpurovou. |
red.