„Pro řešení kalamity je naprosto zásadní zvládnutí prvního rojení kůrovců na jaře příštího roku, na to se nyní musíme soustředit. O příčinách se toho řeklo a napsalo spoustu, já chci ale nyní především situaci řešit. Vládu jsem seznámil s rozsahem kalamity, přijatými a nově plánovanými opatřeními. Nebude to snadné, ale pokud nechceme o naše lesy přijít, musíme razantně zakročit," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Vzhledem k rozsahu kalamity, propadům cen dřeva, odbytové krizi, limitovaným těžebním, dopravním i zpracovatelským kapacitám a minimálním možnostem obrany menších vlastníků lesa je podle názoru Ministerstva zemědělství (MZe) nutné řídit akce na celostátní i regionální úrovni a přijmout zcela mimořádná opatření.
Podle tiskové zprávy MZe bylo v roce 2016 v ČR kolem 4 mil. m3 smrkových kůrovcových těžeb, v roce 2017 zhruba 6 mil. m3 a v letošním roce se očekávají těžby ve výši 10 až 12 mil. m3. Před vznikem současné kalamity se přitom historicky nejvyšší těžby pohybovaly v rozpětí 2 až 3 mil. m3. Pro rok 2018 se v tuto chvíli odhaduje celkové napadení kůrovcem na 15 až 20 mil. m3, což představuje objem celoročních řádných těžeb (které se v předchozích letech pohybovaly kolem 17 mil. m3).
„Jednou z možností, kterou zvažujeme, je i zastavení úmyslných těžeb na jeden rok, což by pomohlo zlepšit odbytovou situaci na trhu se dřívím a uvolnit zpracovatelské kapacity. Také proto jsme připravili návrh novely lesního zákona, který chceme projednat v urychleném režimu legislativní nouze," uvedl v tiskové zprávě ministr Toman.
Do poloviny letošního listopadu chce MZe také detailně zmonitorovat aktuální stav napadení porostů kůrovci. Monitoring bude podkladem pro volbu strategie boje s kůrovcem v roce 2019. Vzniknout by do konce roku měly také plány krizového řízení pro tlumení kalamity na celostátní i regionální úrovni.
Ilustrační foto: Jan Příhoda
„V nejpostiženějších oblastech bude nutné zvážit vyhlášení nouzového stavu, který by umožnil účelně nasadit všechny dostupné síly a prostředky," prohlásil ministr Toman. Nouzový stav by v případě rozhodnutí vlády pravděpodobně začal platit na přelomu března a dubna příštího roku, tedy se začátkem očekávané aktivity kůrovce.
Vzhledem k množství vytěženého dřeva chce MZe otevřít i otázku energetického využití dřeva v rámci stávajících spalovacích kapacit. Nezbytný je rovněž dostatek kvalifikované pracovní síly v celém sektoru lesního hospodářství, a to z tuzemských i zahraničních zdrojů. MZe plánuje také připravit pravidla podpor vlastníkům lesů, která by zahrnovala kompenzaci ztrát zpeněžení dříví. Nestátní vlastníci lesů vyčíslili tyto ztráty na částku 2,7 mld. Kč.
Jak uvádí tisková zpráva MZe, vláda v letošním roce prostřednictvím Ministerstva zemědělství ve spolupráci s dalšími rezorty přijala několik mimořádných opatření. Například se upravily podmínky pro přijímání pracovníků ze zahraničí, zvýšila kapacita pro silniční a železniční dopravu kalamitního dřeva nebo zajistily přípravky pro asanaci napadeného dřeva. Státní podnik Lesy ČR zastavil všechny úmyslné těžby a vytipoval plochy vhodné pro skladování kalamitního dřeva. MZe také hodlá navýšit příspěvky na hospodaření v lesích v roce 2019 o 650 mil. Kč, jejichž součástí je nový dotační titul na asanaci kůrovcového dříví s alokací 200 mil. Kč.
Podle TZ MZe (12.9. 2018), red.
Komentáře
1. Pracovní síla
Co se týká navyšování mezd za práci tak to slušně řečeno nehrozí právě díky cenám na výkupu dříví. Pokud tedy chcete více peněz za těžbu a následné práce musí se cena výkupu zvýšit o stovky či tisíce korun za kubík. To pak sebou taky eventuelně přítáhne nárůst pracovní síly v oboru.
S čím by stát mohl pomoci v oboru pracovní síly je dát možnosti kvalifikovaným mladým rozvinout se v oboru. Oni vyjdou školu a nemají kolikrát možnost hned začít podnikat a stejně tak když už je vytvořena nějaká těžební parta nemají peníze na investici v řádech milionů na novej traktor atd aby se počet dělníků v partě rozšířil ze tří třeba na 6 nebo víc. Mladí ačkoliv by chtěli mají jen omezenou možnost zůstat po vystudování v oboru.. proc sem budeme cpát ukrajince madary nebo afričany .. nebylo by lepší nějak pomoci našincům? ... k zamyšlení
2. kalamita
Nedostatečný počet těžařů, odvozců, pily nacpané dřevem k prasknutí. Ani těžaře ani dopravce ani odbyt se nenárazově jen tak nezvýší na počet, který by byl potřeba na rychlé zpracování kalamity.. Navíc pokud by se tak stalo bude "moc těžařů moc odvozců a moc pil" čily pro záchranu jedné strany bychom vytvořili problém na druhé straně. Nemluvě o školkařství..
3. řešení
Prvně bychom si měli připustit že zde již neexistuje řešení, které by někomu nebo něčemu neublížilo.. vždy tu budou jenom ta řešení, která nebudou dobrá.
Takže vařme z toho co máme.
a) chemie - zvyšme účinost odchytových zařízení a rozdávejte to "drobným vlastníkum" co tím jako stát získáte je přehled kolik kurovcu kde je protože každé zařízení se dá na oplátku "darování zdarma" snadno monitorovat jak pozičně tak množstevně a první rojení se tím pádem taky slušně omezí..
b) každý kraj by měl vytvořit velkou "skládku dřeva" lesům čr by prodávali všichni vlastníci za jednotnou cenu. lčr by dřevo poté hromadně vagonovali pryč nebo třídili a skládkovali dle potřeby a množstí. Pily by si kupovali dřevo od lčr za jednotné ceny. Tímhle způsobem se dá udržet hospodářství. Nikdo nebude nikoho podhazovat s cenama nebo navyšovat ceny těžby aby získal těžaře. Je potřeba aby stát v tomhle diktoval podmínky a v době krize to řídil tak aby všichni od nejmenšího živnostníka přežili..
Ne každej vlastník si totiž za 10 let před tímhle "bordelem" nahromadil dost peněz aby bylo na výplaty v době hroutícího se hospodářství..
Miliardy korun nejsou pakatel. Jsou to stokoruny na každého občana této země. Veřejnost se bude ptát, čeho za ty peníze bylo dosaženo. Kalamitu se - možná - podaří nepatrně zpomalit, ale jak říkáte, konečný výsledek je dán.