"Představit práci nás lesníků se veřejnosti snažíme po celý rok. Naše letošní jubileum jsme proto pojali jako oslavu dřeva a lidí, kteří s ním pracují," uvedl ředitel Lesů města Brna Jiří Neshyba.
Plavení dřeva je historicky spojené především s českými řekami, zejména s Vltavou, kde skončilo v souvislosti s výstavbou velkých vodních nádrží v druhé polovině minulého století. Odtud si brněnská společnost brala na stavbu odborníky, kteří čerpají ze zkušeností svých starších kolegů, kteří ještě plavení dřeva zažili.
Podle odborníka na stavbu vorového pramene Jiřího Trávníčka se celé soustavě na vodě říká prám. "Historie plavení dřeva je mnohasetletá, k největšímu rozvoji došlo za Marie Terezie. Řeky byly nejstaršími dopravními cestami," uvedl Trávníček.
Společně s kolegy v Brně vybudoval vorový pramen, který není čistě autentický. Dřevo s odborníky sešrouboval napevno, klády nejsou tedy vázány volně kvůli bezpečnosti.
Dřevo se po vodě přepravovalo podle odborníků i na Moravě, zejména v souvislosti s napoleonskými válkami, kdy byl nedostatek koní na klasický transport po silnicích a lesních cestách. Historici zjistili, že po Svratce se dřevo dopravovalo zhruba 50 let do roku 1850. Tento způsob se ale nikdy nerozvinul tak jako na Vltavě, protože Svratka silně meandrovala. Pro zrušení poddanství tak byla jeho plavba pro přemrštěné nároky majitelů vodních děl i obcí zastavena a náplavka v Brně zrušena.
red.