Foto: fires.ru
Sibiřským požárům se 2. 8. věnovala Česká televize v pořadu 90' ČT24.
5. 8.
Tisíce hasičů a dobrovolníků dál svádějí boj s lesními požáry na Sibiři. Jen v Irkutské oblasti u Bajkalského jezera se 4500 dobrovolníků se speciálními přístroji snaží zabránit plamenům, aby přeskočily na obydlené osady, oznámily podle agentury Interfax ruské úřady. Podle jejich údajů leží 121 osad bezprostředně v zóně, kde je zdraví škodlivý dým obzvláště silný.
Expert z Ruské akademie věd Jevgenij Lupjan agentuře Ria Novosti řekl, že požáry uhasnou v každém případě přirozeným způsobem, přičemž většina z nich nejspíše během nadcházejících dvou týdnů. Letošní situaci označil za těžkou, poukázal ale na to, že v minulých letech byla plocha zasažená ohněm rozsáhlejší. Letos se ale nesl dým z požárů na západ a nikoliv na severovýchod, jako obvykle, řekl Lupjan, který vede na akademii oddělení technologie družicového monitoringu. V důsledku toho dým překryl velká centra na Sibiři.
Vědec upřesnil, že nyní jsou požárem zasaženy méně než tři miliony hektarů lesa. Toto číslo podle něj zahrnuje i území, jimiž už požár prošel, a to hlavně za červenec. Lupjan také upozornil, že nasazení hasicích letounů není vždy účinné. Z vysoké výšky je podle něj obtížné zasáhnout ohnisko požáru, hodně vody se navíc vypaří.
Experti odhadují škody v důsledku požáru tajgy, důležité i pro globální klima, na 2,4 miliardy rublů (přes 850.000 milionů eur).
2. 8. 16:00 hod.
Plocha hořícího lesa se za posledních 24 hodin na Sibiři dál zvýšila, zejména v obtížně dostupných oblastech, kde hasiči proti ohni nezasahují. Nejvíce požárů zuří v Irkutské oblasti, největší plochu nehašených ohnisek zaznamenali záchranáři v Jakutsku.
S ohněm aktivně bojuje kolem tří tisíc hasičů, nasazeno je několik desítek letadel a vrtulníků. Armáda zasahuje zejména v Krasnojarském kraji a Irkutské oblasti, kde oheň hasí speciálně vybavené letouny Il-76 a vrtulníky Mi-8.
Podle informace moskevského rozhlasu lidé na sociálních sítích živelně organizují veřejné protesty, které mají upozornit na alarmující situaci na Sibiři. V desítkách ruských měst od Kaliningradu po Vladivostok mají dnes vyjít do ulic aktivisté varující před následky pohromy a upozorňující na údajnou nečinnost místních úřadů.
2. 8. 8:00 hod.
V asijské části Ruska je situace krajně nepříznivá a zlepšovat se nebude, tvrdí ruští hasiči a meteorologové. Vydatnější déšť se v zasažených regionech v dohledné době neočekává. Oheň se podle expertů může přesunout do masivních sibiřských rašelinišť, kde "přečká" zimu a na jaře znovu zachvátí okolní lesy.
Telefonickou nabídku pomoci při hašení požárů učinil ve středu večer americký prezident Donald Trump. Putin podle sdělení Kremlu označil Trumpův návrh za "krok k obnovení plnohodnotných vztahů" mezi Ruskem a USA a prohlásil, že americkou pomoc využije, bude-li třeba.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv nařídil generální prokuratuře, aby prošetřila spekulace, že požáry byly na Sibiři založeny záměrně. Podle spekulací ruského tisku mohli lesy zapálit pracovníci firem, které se zabývají ilegální těžbou dřeva, aby zakryly následky své činnosti. "Lidem musí být jasné, co a jak se vlastně stalo," řekl premiér novinářům. Vyšetřovatelé mají vládě podat zprávu do konce října.
1. 8. 2019
Putin 1. 8. o situaci hovořil s ministrem pro mimořádné události Jevgenijem Ziničevem a po vyslechnutí jeho informace vydal příkaz k zapojení armády do hašení požárů na Sibiři a Dálném východě, informovala agentura TASS. Z její zprávy vyplývá, že plocha hořící tajgy se zvyšuje.
Premiér Dmitrij Medveděv, který přiletěl do Krasnojarsku, podle TASS postiženým regionům přislíbil pomoc z federálního rozpočtu. Zopakoval také, že oheň momentálně neohrožuje žádná lidská obydlí.
Americká televize CBS citovala ze zprávy Světové meteorologické organizace, která varovala před nebývale silnými požáry v Rusku, ale i na Aljašce a v Grónsku. Živel může mít dlouhodobý dopad na klimatické změny a urychlit oteplování, podle meteorologů může i zesílit tání ledovců. Situaci v Rusku podle CBS komplikuje i fakt, že tamní záchranný systém nemá na zvládání kalamit tak mimořádného rozsahu dost peněz.
31. 7. 2019
Oheň zasáhl území o velikosti Belgie. Ruské ministerstvo pro mimořádné události oznámilo, že na Sibiři hasiči aktivně zasahují proti 147 požárům, více než 300 dalších ohnisek ale leží v obtížně dostupných oblastech, kde se z rozhodnutí místních úřadů s ohněm nebojuje.
Živel zatím nemá lidské oběti, ohrožena prý nejsou ani větší města. Náklady na hašení ale převyšují škody, které by oheň mohl způsobit, uvedla agentura Interfax.
Nejvíce požárů hasiči zaznamenali v Jakutsku, Krasnojarském kraji a Irkutské oblasti, kterou zároveň po prudkých a dlouhotrvajících deštích postihly záplavy. Podle dnešní zprávy oblastního vedení se tam situace dál komplikuje a v řadě okresů byl vyhlášen stav ohrožení. Hladina místních řek stoupá a zatopeno už bylo několik desítek obcí.
S ohněm na Sibiři bojuje několik tisíc hasičů, nasazena byla letecká technika. Speciální letouny operují hlavně v Krasnojarském kraji, na jehož celém území od počátku týdne platí stav ohrožení.
Mluvčí mongolské požární služby Purevžav Soronczonbold agentuře Nová Čína řekl, že dým ze sibiřských požárů už zasáhl značnou část Mongolska, i když oheň území státu zatím nepronikl. Od pondělí je zhoršená smogová situace na severu země a v úterý večer dým dorazil na předměstí metropole Ulánbátaru.
30. 7. 2019
Na Sibiři zuří lesní požáry každý rok, letos ale dosáhly výjimečných rozměrů a budí obavy ekologů z dlouhodobých dopadů, včetně rychlejšího tání arktického ledu, upozornila agentura AFP.
Požáry vyvolané bouřkami bez dešťů a šířené silnými větry za třicetistupňových veder už týdny produkují štiplavý kouř, který mezitím pronikl i do vzdálených měst, jako je Tomsk na západní Sibiři a Jekatěrinburg na Uralu. Zaznamenán byl i v Tatarstánu v Povolží.
V neděli dým z lesních požárů pronikl do sousedního Kazachstánu, kde v několika městech, včetně hlavního města Nur-Sultan.
"Situace s lesními požáry na východě Ruska již dávno přestala být místním problémem a stala se celostátní ekologickou katastrofou," varovala ruská pobočka nevládní organizace na ochranu přírody Greenpeace. Letos podle ní shořelo už 12 milionů hektarů lesních porostů, což způsobilo značné emise oxidu uhličitého.
Vědci rozšířili snímek amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), ukazující, že požáry v Rusku dosáhly takových rozměrů, že dým z nich lze vidět z vesmíru. Mraky kouře zasahují až do Arktidy.
"Vliv požárů na klima je velmi důležitý," varuje Grigorij Kuksin z ruské pobočky Greenpeace. Kouř, saze a popel podle něj urychlují tání arktického ledu a permafrostu, tedy vrstvy věčně zmrzlé půdy. Požáry také uvolňují plyny, které samy o sobě zesilují globální oteplování.
Již více než 400 000 lidí se podepsalo pod peticí žádající ruské úřady o větší nasazení v boji proti lesním požárům. Většina z nich zuří v tzv. kontrolovaných zónách, kde zákon povoluje plameny nehasit, pokud by náklady na hašení byly vyšší než způsobené škody. "Musíme zasáhnout s maximální silou hned od počátku. Šetřit není ekonomické," zdůrazňuje Kuksin. Místní úřady naopak tvrdí, že náklady na hašení by byly desetinásobné oproti možným škodám.
Kvůli lesním požárům úřady podle agentury Interfax vyhlásily stav nouze v celém Krasnojarském kraji a Irkutské oblasti a částečně i v Burjatsku. Ministerstvo pro mimořádné situace současně slíbilo zvětšit síly a prostředky na hašení požárů, k jejichž zvládnutí nestačí dosavadní prostředky.
Podle ČTK, red.