Jedle se podle odborné literatury vyskytuje většinou na střídavě vlhkých a podmáčených půdách ve výšce okolo 500 až 600 metrů nad mořem. Podle zjištění šumavského lesníka Daniela Černého se ale jedle na Šumavě objevují i ve výškách nad 1200 metrů nad mořem, kde literární prameny výskyt těchto stromů prakticky vylučují. "Jedle, která roste nejvýše, je jedle z Jezerní hory na Železnorudsku, kde roste ve výši 1330 metrů. Není ale jediná. Jedle v těchto výškách rostou po celé Šumavě. V některých případech to jsou vitální a plodící jedinci, kteří dosahují úrovně smrku," dodal Černý.
Jedle v současnosti tvoří dvě až tři procenta lesů na území Jihočeského kraje. Největší podíl mají jedle na území, o které se starají Vojenské lesy a statky. "Momentálně je u nás jedle zastoupena šesti procenty. Jsou to jedle mladé, ale i monumentální, i ty, které vznikly z přirozené obnovy," uvedl Petr Král, ředitel divize Horní Planá Vojenských lesů a statků. "Jedli nadále dáváme do obnovních prvků, zalesňujeme jí a věříme, že její zastoupení v lesích na Boleticku i nadále poroste," doplnil Král. Jedle nejen z jihočeských lesů náhle začala mizet v 80. letech minulého století. Stejně tak se ale sama začala do lesů vracet. "Jedle je výrazný stabilizační prvek lesa, má stabilnější kořenový systém než smrk. Zpracovatelé dřeva ale nemají jedlové dřevo tak rádi jako smrk," řekl Král.
Podle lesníků pomohla většímu výskytu jedle v šumavských lesích výsadba speciálně roubovaných sazenic jedle, se kterou se začalo v roce 2009 nejprve v klonovém archivu Staré Srní. "V rámci záchrany a podpory jedle na Šumavě bylo na ploše pět hektarů vysázeno 1200 roubovanců jedle, přímo do lesa již bylo vysazeno 323 roubovanců," řekl Černý, který byl dříve zaměstnán jako pracovník ochrany přírody Správy NP a CHKO Šumava.
red.