Národní akční plán na změnu klimatu z pohledu Ministerstva zemědělství

Ilustrační foto: Petr Ježek

Role Ministerstva zemědělství při vzniku NAP

- Jaká byla role Ministerstva zemědělství při vzniku a projednávání Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu?

Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu byl projednáván v rámci tematicky zaměřených pracovních skupin. Požadavek Ministerstva zemědělství na vytvoření pracovní skupiny určené pro odvětví LH byl ze strany Ministerstva životního prostředí bohužel odmítnut a problematika lesního hospodářství byla rozptýlena do celkem šesti tematicky zaměřených pracovních skupin. Již v lednu 2016 sekce lesního hospodářství MZe na základě výzvy z MŽP nominovala do těchto skupin své odborné zástupce, kteří se od samého začátku aktivně zapojovali do postupně se rozvíjejících činností. Vedle MZe to byli dále zástupci LČR, s.p., SVOL, ÚHÚL, o.s.s. a VÚLHM, v. v. i. Zásluhou vzájemné koordinace se v relativně krátké době podařilo nalézt názorovou jednotu při řešení většiny otázek, což v praxi umožnilo při jednotlivých jednáních vystupovat konzistentně ve vzájemné shodě a velmi to usnadňovalo projednávání. Zbylé anebo nově vyvstalé otázky a problémy se pak již řešily operativně per rollam nebo formou pracovních setkání.

– Podle jakého klíče byly úkoly svěřovány do gescí jednotlivých ministerstev?

Určování jednotlivých mezirezortních gescí nebo spolugescí vycházelo z odborné tematické náplně jednotlivých opatření. V rámci sekce lesního hospodářství v zásadě vycházelo z kompetencí jednotlivých odborných útvarů. Výsledná gesce pak byla stanovena na základě závěrů mezirezortního jednání, jehož výsledkem bylo přijetí závazku konkrétní úkol garantovat.

– Většina lesnických opatření, resp. úkolů, je v gesci jak Ministerstva zemědělství, tak Ministerstva životního prostředí nebo je MŽP alespoň spolugestorem. Jakým způsobem bude probíhat spolupráce na daných úkolech?

U úkolů, jejichž hlavním gestorem je Ministerstvo zemědělství a spolugestorem je Ministerstvo životního prostředí, předpokládáme, že – tak jak je zvykem z minulosti – z podstatné části budeme zajišťovat jejich realizaci a MŽP bude poskytovat potřebnou součinnost. Od kolegů z Ministerstva životního prostředí očekáváme stejný přístup.

– Jak hodnotíte Národní akční plán adaptace na změnu klimatu jako celek?

Je těžké vyjadřovat se k Národnímu akčnímu plánu adaptace na změnu klimatu jako k celku, a to jednoduše proto, že je multioborovým materiálem, zasahujícím i do oborů velmi vzdálených činnostem tradičně zastřešovaným v rezortu Ministerstva zemědělství. Vzhledem k široké spolupráci Ministerstva životního prostředí i s ostatními dotčenými rezorty, které byly rovněž zapojeny do jeho přípravy, se lze snad oprávněně domnívat, že pokud byl materiál důkladně konzultován ve fázi přípravy a finalizován v rámci mezirezortního připomínkového řízení, obsahuje skutečně jen smysluplné a potřebné návrhy adaptačních opatření a konkrétní úkoly, u kterých byla zvažována i jejich realizovatelnost. Určitou neznámou je reálnost termínů u některých složitějších úkolů. Také je zřejmé, že nebude možné řešit všechny úkoly s prioritou 1 najednou s ohledem na možnosti rozpočtu a lidských zdrojů. Řada úkolů původně navrhovaných Ministerstvem životního prostředí, respektive jeho externími zpracovateli, se ukázala po obsahové i termínové stránce jako nereálná. Součástí procesu přípravy proto byly i průběžné společné revize, které provázelo korigování nebo i vypouštění úkolů nereálných nebo s cíli adaptace nesouvisejících. Výsledné formulace úkolů by měly představovat kompromis očekávaného a možného.

Celý rozhovor a další články k tématu Národního adaptačního plánu najdete v Lesnické práci 3/2017.

Plnění úkolů NAP

– Významným nástrojem pro plnění úkolů NAP by se měly stát OPRL. Jakým způsobem bude plnění úkolů prostřednictvím OPRL zajištěno?

Ano, máme za to, že OPRL jsou velmi vhodným koncepčním nástrojem pro řešení některých lesnických opatření definovaných v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, a věříme, že realizací těchto opatření v OPRL ještě více vzroste jejich odborná úroveň, ale také se rozšíří jejich uživatelská klientela a upotřebitelnost v lesnické praxi. OPRL z prvního cyklu bude postupně končit platnost a při přípravě nových OPRL počítáme s odpovídajícím zohledněním moderních přístupů v lesnictví, nevyjímaje odpovídající podpory adaptací v lesích na změnu klimatu. I když doporučené postupy a opatření budou pro vlastníky lesů dobrovolné, počítáme s nastavením motivačních pobídek k jejich podpoře.

– Je možno říci, že se OPRL stále více stávají také nástrojem státní politiky životního prostředí?

To se nedá takto zjednodušeně říci. Je však nepochybné, že OPRL mají a od počátku měly ambici být komplexním dílem zohledňujícím všechny – mnohdy i protichůdné – požadavky společnosti na lesy a lesní hospodářství. Již na obsahu současně platných OPRL jsme intenzivně spolupracovali například se zástupci správ jednotlivých národních parků a CHKO. Racionální spolupráci s vyváženým přístupem k hlavnímu poslání OPRL se proto nebudeme vyhýbat ani při přípravě jejich obnovy, která nás čeká.

– Jednotlivé úkoly se různou měrou promítnou také do změn v lesnické legislativě. Které konkrétní normy bude potřeba revidovat?

Na základě předběžného zhodnocení lze očekávat novelizaci jak lesního zákona, tak také navazujících vyhlášek, například vyhl. č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Rádi bychom také dosáhli novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny ve smyslu umožnění většího uplatnění tzv. geograficky nepůvodních dřevin v lesním hospodářství. Vyšší uplatnění těchto v podstatě již klimaticky adaptovaných dřevin by mohlo představovat vhodnou alternativu pro pěstování lesů zejména v některých rizikových oblastech.

– Národní akční plán mluví o zpracování zásad dobré praxe pro vlastníky lesů a odborné lesní hospodáře pro rizikové oblasti. Můžete koncept zásad dobré praxe přiblížit?

Máme za to, že každý lesní hospodář hospodařící dle lesního zákona a navazujících vyhlášek v podstatě hospodaří trvale udržitelně a v souladu s tzv. „správnou lesnickou praxí", a proto nechceme vytvářet nic zásadně nového. Nicméně pro případné potřeby potenciálních dotačních opatření směřujících do rizikových oblastí se nám jeví jako účelné více rozpracovat některá pěstební či ochranná opatření do konkrétnější podoby, například jako je tomu u některých kritérií certifikovaného lesního hospodaření (např. PEFC).

– První z adaptačních opatření celého dokumentu mluví o dosažení stavů zvěře únosných pro zachování přirozené obnovy širokého spektra dřevin. Stavy zvěří a s nimi související myslivecká legislativa jsou předmětem diskusí řadu let, přesto nedošlo k žádné zásadní změně. V čem by měl NAP přinést změnu?

V roce 2015 došlo k úpravě myslivecké legislativy, která dává delší časovou možnost lovu určitých druhů spárkaté zvěře a tím umožňuje efektivnější snižování jejich počtů. Z ekologického hlediska stavy spárkaté zvěře reflektují velmi vhodné podmínky prostředí. Dnešní režim zemědělství a lesnictví poskytuje celoročně vhodné pastevní a krytové podmínky a natalita u těchto druhů výrazně převyšuje mortalitu. Z čistě ekologického hlediska tyto druhy nedosáhly kapacity prostředí, kdy se začnou projevovat vedlejší faktory (nemoci atd.), které budou přirozeně ovlivňovat početní stavy těchto druhů, a tudíž jejich stavy rostou. V tuto chvíli je připravena novela zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, kde je jedním z hlavních úkolů nastavení možnosti snížení početních stavů spárkaté zvěře.

– Které z konkrétních úkolů Národního adaptačního plánu vztahujících se k lesnictví považujete za potenciálně problematické?

Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu byl podrobně projednáván již ve fázi jeho přípravy. Ve fázi mezirezortního připomínkového řízení byly v oblasti lesnictví odstraněny poslední sporné rozpory. Mám proto důvodně za to, že plán, tak jak byl schválen, nyní obsahuje opravdu jen ty úkoly, které mají vztah k adaptačním opatřením, a jejich zvládnutí bude jen otázkou dostatku finančních a lidských zdrojů. Za jednu z největších neznámých považuji např. náročnost a rozsah celkových nákladů státu na zajištění nárůstu nových činností a agend v souvislosti s implementací nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Obecně je však zřejmé, že především termíny, které se svázaly s koncem programového období EU, tedy s rokem 2020, jsou v některých bodech z časových důvodů těžko naplnitelné. Další problematické oblasti jsou ty, které se pojí s délkou legislativního procesu, vezmeme-li navíc v potaz nadcházející sněmovní volby.

Termíny a náklady na plnění opatření

– Jsou termíny plnění jednotlivých úkolů závazné, resp. co bude následovat v případě jejich nedodržení?

U úkolů trvalých nebo těch, které mají dlouhodobější charakter, byl stanoven průběžný termín plnění anebo před konečným termínem nejprve termín kontrolní. Závaznost termínů je dána charakterem a úrovní schválení celého Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, u kterého lze očekávat, že se bude v průběhu let také do jisté míry vyvíjet v závislosti na nových poznatcích. V případě nesplnění některého z termínů bude patrně na posuzovatelích, zda přihlédnou k objektivním okolnostem, které způsobily jeho nesplnění, případně zda navrhnou kroky k jeho dodatečnému splnění.

– Jaké jsou náklady na plnění opatření v části týkající se lesnictví (SC1 + SC2), resp. jaké finanční prostředky budou muset být na opatření alokovány nad rámec stávajících finančních zdrojů?

Náklady na plnění jednotlivých cílů jsou ve schváleném programu především u ekonomických úkolů vyčísleny požadavkem na navýšení rozpočtu nebo jsou v rámci stávajících využitelných ekonomických nástrojů ponechány bez nároku na navýšení rozpočtu. V případě, že sečteme schválené požadavky, znamenalo by to v nadcházejících třech letech (rozpočet pro rok 2017 je již dán) požadavek na navýšení rozpočtu sekce lesního hospodářství v přímých podporách o cca 360 mil. Kč, tedy o 120 mil. Kč ročně. Řada úkolů však nese nepřímé náklady, odrážející se např. ve zvýšení administrativy, zadání výzkumných úkolů, podkladových studií atp. Tyto náklady nejsou programem vyčísleny a Ministerstvo zemědělství je bude muset nést v rámci běžného rozpočtu.

Děkuji za odpovědi (17. 2. 2017)
Petra Kulhanová