Pokud se záměr podaří v plánovaném rozsahu uskutečnit, bude na to potřebovat každý rok dřevo z lesa o rozloze přesahující území středních Čech a Prahy.
Potřebné dřevo na výrobu pelet bude muset firma shánět v zámoří, protože Británie většinu svých lesů spálila do 18. století za první fáze průmyslové revoluce. Přechodem z uhlí zpět na dřevo reagují elektrárenské firmy na pobídky vlád, které se snaží splnit plán Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů.
"Díky konverzi z uhlí na biomasu se Drax změní z největšího emitenta oxidu uhličitého v Británii na jednoho z největších provozovatelů obnovitelných zdrojů na světě," řekla Thompsonová. Skupina chce v elektrárně Drax v hrabství Yorkshire investovat do roku 2017 do konverze 700 milionů liber (22 miliard Kč), dovážet miliony tun biomasy z celého světa a vybudovat obří zásobníky pelet.
EU považuje spalování biomasy za "čisté", tedy neutrální z hlediska emisí CO2, protože emise z jejího pálení se teoreticky kompenzují tím, že nově vysazené rostliny a stromy vypuštěný CO2 absorbují. Oponenti ale poukazují na to, že se dá jen stěží zajistit, aby se vysadilo dost stromů potřebných k pohlcení vzniklých emisí z biomasy.
"Většina firem a vlád emise oxidu uhličitého ze spalování biomasy zcela ignoruje, protože prý vyrostou nové stromy které absorbují všechen uhlík zpět," řekl australskému listu ředitel organizace Biofuelwatch Almuth Ernsting. "Ve skutečnosti trvá spálení jednoho stromu několik minut, avšak než vyroste nový strom a absorbuje všechen uhlík zpět, zabere to řadu desetiletí," upozornil.
Propagátoři spalování biomasy tvrdí, že pelety se vyrábějí hlavně z odpadu při zpracování dřeva. Podle Thompsonové však odpadová hmota bude tvořit maximálně 30 procent paliva.
Firma již získala dost materiálu pro první jednotku elektrárny, kterou chce převést na biomasu do června příštího roku. Druhá by se měla přeměnit v roce 2015 a později se má přidat třetí jednotka z celkem šesti. Drax se dosud zaměřovala na postupný přechod na spalování biomasy společně s uhlím, vláda však v červenci podpořila plné spalování biomasy a firma své plány rychle změnila.
Výkon elektrárny Drax je zhruba 4000 megawattů. Pokud se přemění polovina její kapacity na biomasu, stane se Drax největším zařízením svého druhu; bude větší než největší evropská hydroelektrárna a větší než kterékoli zařízení na obnovitelné zdroje.
Své elektrárny na biomasu převádí i německý koncern RWE nebo dánská Dong Energy. Podle RWE obvyklá lesní plantáž produkuje asi milion tun dřeva, které stačí na půl milionu tun pelet, z území 800 kilometrů čtverečních. Drax bude potřebovat ročně 7,5 milionu tun biomasy, což znamená spotřebu dřeva z území o rozloze asi 12.000 kilometrů čtverečních. To je podle listu "více než čtyřnásobek rozlohy amerického státu Rhode Island".
Drax produkuje asi osm procent britské spotřeby elektřiny,což by znamenalo, že po konverzi by se biomasa v Británii podílela na produkci elektřiny čtyřmi procenty. Podíl uhelných elektráren na celkové britské produkci je těsně pod 50 procenty.
red.