"Někdo chce co největší zisk, jiný vlastník se více věnuje funkci rekreační a sociální. Tábor vlastní 1872 hektarů lesa a z toho 500 je v kategorii rekreační a příměstské. Lesy nám zasahují až do městských aglomerací jak v Táboře, tak v Sezimově Ústí i v Plané nad Lužnicí," řekl předseda regionální organizace Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a jednatel Správy lesů města Tábor Jan Kalafut.
Na transparentních stránkách správy se zájemci dočtou, že Táborští s dotací EU od roku 2006 investovali do lesokoutku a lesoparku Pintovka a do lesních a naučných stezek. Jenom loni "neproduktivní" investice činily 3,87 milionu, z čehož 2,2 tvořily dotace. Letos jdou peníze na budování rozhledny Pintovka, dřevěných soch, lesní stezky Vlčí důl a Lesní fitness Pintovka.
Historické lesní majetky byly městu Písek navráceny v roce 1991. Rekreační funkci lesa jeden z největších vlastníků přikládá město velký význam. Je možné zacvičit si na dvou sportovních stezkách, poučení a zábavu lze nalézt na naučných stezkách a malé návštěvníky láká obůrka s mufloní zvěří. Vhodným cílem procházek je rozhledna Jarník, která při dobré viditelnosti poskytne rozhled od Šumavy po Českomoravskou vysočinu. Cyklistům nabízí písecké lesy množství udržovaných cest.
Podmínky pro rekreaci vytvářejí i Lesy a rybníky města Českých Budějovic, jejichž lesní pozemky zasahují až do největšího sídliště Máj, kde loni vybudovali Rekreační les Bor.
"Máme téměř 3400 hektarů, z toho tisíc v prvních zónách Národního parku Šumava. Z téměř sta procent jej využíváme jako hospodářský," řekla starostka Volar Martina Pospíšilová. Do rekreační kategorie patří jen tábořiště Soumarský Most. Lesy jsou od Volar vzdálené a obyvatelé by podle ní museli za fittness aktivitami dojíždět. Nicméně v lesích jsou vycházkové okruhy, odpočinková místa i vyhlídka a radnice připravuje výstavbu rozhledny na Lískovém vrchu. Vedení města o 4000 obyvatelích letos v rozpočtu počítá s příjmy přes 60 milionů korun, z toho deseti miliony za pronájem lesa své s.r.o.
Lesy mají na jihu Čech největší rozlohu ze 14 regionů - 380 745 hektarů. Zaujímají 37,8 procenta rozlohy kraje, lesnatost ale není rovnoměrná. Na největší rozloze hospodaří stát prostřednictvím Lesů ČR a NP Šumava (60 procent), města a obce vlastní zhruba 17 procent rozlohy. Z nich pak má největší podíl město Písek (6649 hektarů); soukromníci hospodaří na asi pětině a ostatní vlastníci mají tři procenta z celkové rozlohy.
Velká města ve Zlínském kraji ze svých lesů výrazné příjmy nemají
Velká města ve Zlínském kraji ze svých lesů výrazné příjmy nemají. Lesních pozemků vlastní většina z nich několik set hektarů, nejvíce, 842 hektarů, vlastní Vsetín. Města v lesích hospodaří jako jiní vlastníci, těží dřevo a porosty obnovují. Radnice se o lesy starají prostřednictvím městských společností, případně je pronajímají, zjistila v anketě ČTK.
Podle Adély Kousalové ze vsetínské radnice má město lesy na svém území i v katastru městských částí Jasenka a Rokytnice a v obcích Lhota u Vsetína a Ratiboř. Lesy Vsetína spravuje společnost Městské lesy Vsetín, která podle webu www.justice.cz loni měla tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 7,4 milionu a vykázala zisk 315 000 korun.
Zlín vlastní lesy o rozloze asi 700 hektarů. "Největší celek je areál Tlustá hora s 315 hektary, ostatní jsou rozmístěny v různých částech na území Zlína," popsal mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák. Část lesů spravuje městská firma Lesy města Zlína, Tlustou horu řídí odbor městské zeleně. Lesy města Zlína loni podle webu www.justice.cz měly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2,9 milionu a vykázaly zisk 567 000 korun.
Valašské Meziříčí má kolem 500 hektarů lesů v katastru Byniny, Hrachovce, Choryně, Juřinky, Lhoty u Choryně, Malé Lhoty, Mštěnovic, Brňova a Krásna nad Bečvou. O další lesy se město soudí s obcí Krhová, která se od Valašského Meziříčí odtrhla. Podle mluvčí radnice Renaty Votrubové město své lesy pronajímá své společnosti Městské lesy a zeleň za milion korun ročně.
Všechny své lesy pronajalo i Uherské Hradiště, a to od ledna loňského roku slovenské společnosti Forestra. Cena je asi 1,3 milionu korun bez DPH ročně. Jde asi o 432 hektarů pozemků. Podle mluvčího radnice Jana Pášmy je největší část lesů v katastru Kněžpole, další lesy má město v Podolí, Míkovicích, Jarošově, Véskách a ve Starém Městě.
Uherský Brod vlastní zhruba 300 hektarů lesů v katastru města a obce Bystřice pod Lopeníkem. "Současně je podílníkem v singulární společnosti. O lesy se město stará samo," uvedla mluvčí radnice Elen Sladká s tím, že loni město z prodeje dřeva získalo 908 000 korun. Náklady na lesní hospodářství ale činily jen o 100 000 korun méně, navíc bez započtení mzdy dvou dělníků.
Kroměříž v roce 2006 prodala 657 hektarů lesů na Zlínsku. Podle mluvčí radnice Jaroslavy Sílešové má město nyní 37 hektarů lesů, které půjčilo své firmě Kroměřížské technické služby (KTS). Většinou jde o malé pozemky, na území města pak o lesík na Barbořině, který je příměstským parkem. Mimo svůj katastr má Kroměříž asi 20 hektarů lesa v obci Bařice-Velké Těšany. Správa lesů stála KTS od roku 2013 do pololetí tohoto roku asi 1,1 milionu.
Jen menší lesní pozemky mají Otrokovice. Podle Jiřího Turčína z radnice činí jejich celková výměra zhruba 2,1 hektaru. Pozemek na území města na sídlišti Štěrkoviště slouží jako lesopark, využití menších pozemků ve směru k obci Oldřichovice není dosud dořešeno. Finanční zisk město z lesů nemá žádný.
Města v Ústeckém kraji vlastní až tisíce hektarů lesů
Až tisíce hektarů lesů vlastní města v Ústeckém kraji. Nejvíc, téměř 3000 hektarů má Chomutov. Města do správy a údržby investují až miliony korun, zároveň v lesích standardně těží. Například Děčín neplatí za správy lesa nic, příspěvková organizace si na ni vydělává sama, zjistila ČTK od mluvčích radnic.
Most vlastní podle mluvčí radnice Aleny Sedláčkové 2783 hektarů lesů, o které pečuje městem zřízená příspěvková organizace. "Pouze část lesů je klasifikována jako hospodářský les, celkem 1013 hektarů. Těžba probíhá podle desetiletých lesních plánů," řekla ČTK Sedláčková s tím, že těžba není příliš velká. V letošním roce by měl Most vytěžit asi 3500 metrů krychlových. "Dřevo je určeno k prodeji," doplnila.
Krajské Ústí nad Labem má lesů méně, asi 580 hektarů. Hospodářských je 200 hektarů, ostatní jsou podle mluvčí magistrátu Romany Macové ochranné nebo mají zvláštní určení, například rekreační nebo vodoochranné. Ústecké lesy jsou navíc certifikovány celoevropským systémem PEFC, který má zaručit trvale udržitelné hospodaření. "Těžby jsou prováděny zejména nahodilé, a to u suchých, vyvrácených nebo zlomených stromů a v místech nutné obnovy přestárlých, či poničených porostech. Roční objem těžeb kolísá od 87 do 600 plnometrů ročně," doplnila Macová.
Přibližně tři tisíce hektarů lesů ve správě Chomutova, neleží podle mluvčího města Jana Rödlinga jen v bezprostředním okolí města. "Zčásti jde o lesy v těsné blízkosti města Chomutova, zčásti o lesy ve vyšších nadmořských výškách u hranic s Německem," řekl ČTK Rödling. Také o chomutovské lesy se stará příspěvková organizace. Ročně do lesů investuje asi čtyři miliony korun. "Dřevo se těží a prodává, nicméně většina lesů je zařazena do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Nejde většinou o lesy hospodářské, kde by prioritou byla produkce. Příměstské lesy jsou hojně využívané k rekreačním účelům," vysvětlil Rödling.
Investice do správy lesů se různí. Ústí nad Labem ročně investuje v průměru půl milionu korun, Most nakupuje externí služby za zhruba čtyři miliony ročně. Naopak nic nestojí správa lesů radnici v Děčíně. Podle Romany Silvarové z kanceláře primátorky se ve městě stará o lesy příspěvková organizace, Ve správě jich má přes tisíc hektarů. "Město do lesů neinvestuje. Příspěvková organizace pokrývá náklady na hospodaření lesů z prodeje dřeva, či dotačních titulů," dodala Silvarová.
Města v Olomouckém kraji mají z obecních lesů milionové příjmy
Milionové příjmy mají radnice v Olomouckém kraji z městských lesů, ve kterých samosprávy hospodaří prostřednictvím svých firem. Města mají v majetku tisíce hektarů lesa a do jejich pokladen putuje část výtěžku z prodeje vytěženého dřeva. Radnice shodně tvrdí, že při správě obecních lesů myslí i na jejich rekreační úlohu.
Například Olomouc ročně inkasuje od akciové společnosti Lesy města Olomouce, kterou stoprocentně vlastní, 12 milionů korun za pronájem lesů a dalších nemovitostí na jejich území. Lesy města Olomouce loni zvýšily tržby ze 45 milionů korun v roce 2013 na 57 milionů korun a jejich zisk vzrostl z 524 000 korun na 1,9 milionu korun.
Městská firma spravuje navrácené obecní lesy na Olomoucku, Litovelsku, Šternbersku a Bruntálsku, jejichž celková rozloha činí více než 4000 hektarů. "V současné době je lesní majetek města Olomouce pátým největším obecním majetkem v České republice. V rámci Olomouckého kraje je město Olomouc největším nestátním vlastníkem lesa," uvedlo vedení Lesů města Olomouce.
Lesy vylepšují příjmy také prostějovské radnici, která od Lesů města Prostějova loni za pronájem lesních pozemků dostala deset milionů korun. V roce 2012 to byla poloviční částka. "S hospodařením lesů města panuje jednoznačně velká spokojenost," komentoval ekonomické výsledky primátorův náměstek Jiří Pospíšil (PéVéčko). Městská firma loni dalších deset milionů korun investovala do nové výsadby a zázemí pro zaměstnance.
Přerovská radnice spravuje 588 hektarů lesů v okolí obcí Veselíčko, Lazniky, Svrčov, Staměřice, Kozlovice, Lověšice, Henčlov, Žeravice, Penčice a Penčičky. "Tyto lesní porosty se pěstují za účelem těžby dřeva. V současné době je ale tato oblast zasažena kůrovcovou kalamitou, takže probíhá těžba kůrovcového dříví a následně dochází k zalesňování vytěžených ploch," řekla ČTK mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
Hospodaření městských firem, které spravují obecní lesy, v poslední době příznivě ovlivňují vysoké ceny dřeva. "Významnou roli na výsledky hospodaření společnosti za rok 2014 hrály opět vysoké realizační ceny na trhu s kulatým dřívím a také celková výše těžeb v tomto roce," uvedl předseda představenstva Lesů města Olomouce Petr Navrátil.
Městské lesy plní i rekreační roli. Lidé mohou relaxovat například v lužním lese Žebračka u Přerova, který se rozkládá 218 hektarech. "Je to národní přírodní rezervace, která slouží k rekreačním účelům," řekla mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.
Nová klidová zóna Holický les vzniká na kraji Olomouce, do které radnice hodlá s pomocí evropských dotací investovat až 50 milionů. Výsadba Holického lesa začala na podzim 2013 a jeho rozloha má být zhruba 100 hektarů. V nově vysázeném lese budou rozsáhlé louky doplněné alejemi podél cest. Více než polovinu nového porostu vytvoří duby a významné zastoupení budou mít lípy, habry, jilmy a olše.
Lesy města Písku
Středočeská města chtějí využívat své lesy i k rekreaci
Středočeská města se snaží své lesy kromě těžby více využívat také k rekreačním účelům. Budují v nich naučné stezky, parky nebo seznamují své obyvatele s vzácnými zvířaty, která tam žijí. Některá města ve svých lesích pořádají i kulturní akce, zjistila ČTK.
Největší středočeské město Kladno má 565 hektarů příměstských lesů. Na září radnice naplánovala týdenní workshop zaměřený právě na jejich budoucí využití. Workshopu by se měli zúčastnit zástupci města, vlastníků lesa, významní přírodovědci a vysokoškolští studenti. "Výhodou města Kladna je téměř souvislý prstenec lesů okolo vnějších okrajů zastavěného území. Díky tomu, že na území Kladna zasahuje několik přírodních oblastí, jde o velmi pestré území složené z několika výrazně odlišných lesních celků," řekla Kateřina Přibylová z kladenského magistrátu.
Kolínské městské lesy mají rozlohu asi 90 hektarů. Na práce v lesích, jako je zalesňování nebo těžby, si město najímá soukromou firmu. "Lesy musí uspokojovat stále rostoucí nároky na mimoprodukční, takzvané veřejné funkce. To znamená na funkci vodohospodářskou, půdoochrannou, krajinotvornou, klimatickou a v dnešní době hlavně rekreační," uvedl Ondřej Jedlička z kolínského odboru životního prostředí a zemědělství. Na rekreační funkci zdejších lesů se radnice zaměřila hlavně v lokalitě Borky. Ta navazuje na městskou zástavbu a je tak nejnavštěvovanějším lesem v majetku města. "Snažíme se, aby Borky plnily jak funkci hospodářskou, tak i zejména parkovou. Vznikl tedy jakýsi lesopark, ve kterém se konají nejrůznější kulturní nebo sportovní akce. Snahou je zlepšit služby ve prospěch obyvatelů města a nabídnout jim větší rekreační a sportovní vyžití právě v lokalitě Borky," řekla mluvčí Kolína Jiřina Holubová.
Ve druhém největším středočeském městě, Mladé Boleslavi, je podle mluvčí radnice Hany Koišové součet všech katastrálních území 1 546,21 hektarů a převážná část jsou hospodářské lesy. Město se v nich například snaží seznámit obyvatele s cennými ptáky, kteří zde žijí. "Lokalita Chlum je vyhlášena za přírodní park. V loňském roce byla v této lokalitě, která je na počet druhů ptáků nejcennější, vybudována naučná stezka a společně s neziskovou organizací ZO ČSOP Klenice, zde bylo rozmístěno několik typů ptačích budek pro posílení zdejší populace hnízdících ptáků. Připravuje se vytvoření mapy, kde se jednotlivé budky nacházejí pro větší orientaci a monitorování jejich obsazenosti," řekla Koišová.
Benešov má podle mluvčí radnice Dagmar Bouškové asi 135 hektarů lesa. "Pečuje o ně hospodář, to znamená řídí veškerou potřebnou práci jako je příprava pro zalesňování, zalesňování, ošetření porostů, prořezávka, postřik proti škůdcům i samotná těžba a prodej dřeva," řekla. Podle správce Jana Krejčího slouží tamní lesy hlavně k těžbě dřeva, k rekreaci slouží zejména nedaleký konopišťský par. "Máme v lesích pěšiny a stezky, i pro kola je tam jedna stezka. Benešov leží na hranici konopišťského parku, takže veškerá rekreace se soustřeďuje do tohoto rozsáhlého parku," řekl pro ČTK.
Lesy ve vlastnictví měst v Libereckém kraji jsou ziskové
Lesy ve vlastnictví měst v Libereckém kraji jsou ziskové, není to ale jejich hlavní prioritou. Za důležitou považují města i jejich rekreační funkci, vyplývá z ankety ČTK. To je případ i krajského Liberce, který vlastní přes 576 hektarů lesů. Ročně z nich lesníci vytěží 2600 až 3000 kubíků dřeva, i když by mohli vytěžit přes 4800 kubíků.
"Snažíme se investovat maximálně zpět do lesa a do rekreačních prvků, údržby," řekl ředitel příspěvkové organizace Městské lesy Liberec Jiří Bliml. Obyvateli města jsou nejvíce navštěvované lesy v Lidových sadech, oblíbené jsou také nad přehradou Harcov nebo na Ještědu. Rekreační lokality tvoří asi pětinu městských lesů. Roční rozpočet městské firmy je 5,5 milionu korun, loňský zisk byl 200 000 korun.
Více lesů než Liberec má 36tisícová Česká Lípa, vlastní zhruba 630 hektarů. I tam je pro město správa lesů zisková a také se snaží o šetrnou těžbu. "S tímto je také spojen hlavní cíl hospodaření a to je zvyšování rekreačních funkcí lesů," uvedla mluvčí radnice Kristýna Brožová. Městská společnost, která se o lesy stará, podle ní ze svých zisků investuje do budování naučných stezek, oprav lesních cest, cyklostezek, odpočívadel a laviček.
Ani v Semilech není zisk z lesů jediným kritériem hospodaření. "Lesy jsou důležitou součástí města, které obklopují. Část nákladů míří do oprav lesních cest, které následně občané využívají k procházkám," uvedla Lenka Soukupová ze semilského odboru rozvoje a správy majetku.
Ziskové jsou lesy i pro menší města, například Frýdlant na Liberecku. Město s 7500 obyvateli má přes 100 hektarů, roční výnosy jsou zhruba půl milionu korun. "V drtivé většině se těží probírkou a je snaha o přirozenou obnovu lesa. Hodně se investuje do ochrany nových porostů, protože je tu hodně zvěře," řekla mluvčí radnice Martina Petrášková. Letošní plán těžby ale nepříznivě ovlivnila větrná smršť z července. "Škoda na dřevě byla zhruba 350 kubíků," uvedla Petrášková. Ročně Frýdlant vytěží kolem 460 kubíků. I ve Frýdlantu lesy slouží veřejnosti, jedna lesní stezka dokonce slouží k výuce. "Stezka učí děti a studenty, jak se hospodaří v lese. Učí je poznávat různá značení v lese, například jak se značí revíry nebo lesní celky," uvedla Petrášková.
Na části některých městských lesů v kraji jsou i sportovní areály, v Liberci je to například lyžařský na Ještědu, v sousedním Jablonci v lokalitě Břízky běžecký lyžařský areál a biatlonová střelnice. Jablonec vlastní skoro 137 hektarů, převážně hospodářských lesů. "Převažují porosty starší 80 let, tedy mýtné porosty. Proto je hospodaření v našich lesích ziskové a bude zcela jistě ziskové i nadále," uvedla mluvčí radnice Markéta Hozová. Ze tří čtvrtin tvoří lesy patřící Jablonci smrk ztepilý.
Lesy městům v Pardubickém kraji většinou vydělávají
Lesy městům v Pardubickém kraji zpravidla vydělávají. Letos však novou výsadbu poškodilo extrémní sucho, což bude znamenat náklady navíc. Zisk naopak nepřinášely přeloučské lesy, které radnice proto před několika lety prodala, zjistila v anketě ČTK.
"Letos je sucho katastrofa, opravdu nás hodně zlobí, výsadba velmi schne. A ještě nám jasanové porosty likvidují houby," řekl Martin Janecký ze společnosti Městské lesy Vysoké Mýto.
Některé lesní společnosti vykazují zisky i v milionech korun ročně, což se Přelouči nepodařilo. Z těžby dřeva nemělo město velké výnosy, navíc se lesy rozkládaly na několika katastrálních územích a nebyly vyloženě rekreační. "Prodali jsme je před několika lety jednomu místnímu podnikateli, v kterém jsme měli záruku dobré péče. Získali jsme necelých 25 milionů korun, čtvrtinu potřebných prostředků na stavbu nové radnice," konstatovala starostka Irena Burešová (ODS).
Snad jen Chrudim vsadila na turistický ruch. Lesy Podhůra, kterou jsou jen menší částí chrudimských lesních pozemků, postupně doplňuje další o atrakce. V minulosti tam město postavilo rozhlednu, lanový park a nedávno otevřelo okruh pro single trek, tedy upravené mlatové pěšiny pro sportovnější jízdu na kole. Lesy ročně navštíví okolo 50 000 lidí.
Obdobné ambice jiná města nemají. "Máme lesy rozštříštěné do větších celků, pro nás to jsou v první řadě hospodářské lesy se ziskem v průměru 1,5 milionu korun ročně. Nejdeme cestou Chrudimi. Je tam samozřejmě nějaký mobiliář, který doplňujeme, obnovujeme prameny," řekl vedoucí majetkoprávní odboru radnice Přemysl Šťovíček.
Péče se o lesy se také liší jejich statusem. Například Nedošínský háj u Litomyšle na Svitavsku je přírodní památkou, kde lesníci nechávají mimo jiné dřevo přirozeně tlít. přírodní rezervace Toulovcovy Maštale, které leží asi 13 kilometrů od města, jsou hojně navštěvované kvůli unikátním pískovcovým útvarům. Asi nejvíc využívají k vycházkách obyvatelé Litomyšle rekreační les Černá hora.
"Upravujeme cesty, instalujeme lavičky, altány, jsou tam naučné stezky. Letos nejsou houby, což je pro nás příjemné, houbaři v sezoně parkují, kde nemají," řekl vedoucí odboru městské lesy Petr Novák.
Přímo v zástavbě se rozkládají lesy v Pardubicích, které disponují celkem 460 hektary i v okolí města. Lesopark na Dukle aktuálně radnice nechává revitalizovat zhruba za 20 milionů korun. Nově tam vymezuje prostor běžcům a bruslařům a buduje jim nový okruh. Velmi navštěvovaným je Studánecký les, ten na zásadnější obnovu teprve čeká. V minulosti se v lese částečně vykácely nálety podél pěšin, upravily hlavní cesty, některé i osvětlily. V lese jsou značky pro orientační běžce.
Město vytěží v lesích za rok asi 2000 metrů krychlových dřeva, podle Václava Soudka z odboru životního prostředí to není moc, protože je potřeba lesy omladit. "Většina našich lesů je přestárlých, obnova je nutná," dodal.
Lázeňské lesy Karlovy Vary
Obcím na Vysočině stouply příjmy z lesů díky lepší ceně dřeva
Obcím na Vysočině se v posledních letech většinou zlepšily příjmy z lesů díky vyšší výkupní ceně kulatiny. Na rozdíl třeba od bytů nebo akcií energetických společností se radnice lesního majetku navráceného po roce 1989 nezbavovaly a spíš se ho snaží rozšiřovat. Kupříkladu Pelhřimov ze svých 2000 hektarů lesa získal loni do rozpočtu téměř devět milionů korun. ČTK to řekl pelhřimovský starosta František Kučera (ČSSD), který se o městské lesy donedávna staral.
Pelhřimov vlastní většinu lesů už od roku 1570. Po nástupu komunistického režimu bylo město počátkem 50. let, stejně jako jiné obce, donuceno předat lesy státu. Jejich vrácení se dočkalo v roce 1991. Teď v těchto lesích hospodaří Městská správa lesů Pelhřimov, s.r.o.
"Samozřejmě, byly roky, kdy ten výnos z lesa nebyl tak vysoký," uvedl Kučera. Připomněl, že před pěti šesti roky byly výkupní ceny kulatiny nižší o 40 procent. Město podle něj ale své lesy nikdy nemuselo dotovat.
Pelhřimovský starosta je také dlouholetým předsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Neví o žádné obci na Vysočině, která by se v minulém čtvrt století svých lesů zbavila, zatímco jinde v republice několik takových případů bylo. "Je to dáno také tím, že na Vysočině jsou lesy kvalitní a výnos z toho majetku je tady ve většině případů vyšší než třeba v oblastech s borovými lesy," uvedl.
Lesy na Vysočině zabírají 207 000 hektarů půdy, tedy 30,5 procenta celkové rozlohy kraje. Nižší je na Vysočině podíl státních lesů. Podle údajů kraje představuje 37 procent, zatímco v celé ČR to je kolem 60 procent. Obecní a městské majetky tvoří 16,8 procenta lesů Vysočiny a dalších 7,5 procenta lesů obhospodařují lesní družstva a společnosti.
Lesní družstvo obcí v Přibyslavi spravuje 5700 hektarů lesů 44 obcí na Žďársku a Havlíčkobrodsku. Podle údajů družstva bylo obcím na nájemném od roku 1999 do loňska vyplaceno v součtu skoro 370 milionů korun. Minulý rok se obce podělily o 36,9 milionu, částka meziročně stoupla o 5,4 procenta. "Že by některý rok obce nedostaly nic, to se nestalo," řekl ředitel družstva Jiří Svoboda.
O zhruba 3700 hektarů lesa města Jihlavy se stará jeho Správa městských lesů. Podle radnice v posledních třech letech odváděla městu jako nájemné kolem pěti milionů korun ročně. Za dalších 400 hektarů lesů Jihlavy spravovaných Lesním družstvem ve Štokách Jihlava loni inkasovala nájemné přes 1,4 milionu korun. V přepočtu na hektar lesa je částka od družstva podstatně větší než městu dává jeho obchodní společnost.
"Lesní družstvo se věnuje vyloženě jen lesnické činnosti, zatímco naše společnost má na starost také zeleň v Jihlavě, která je ztrátová. Nejde to úplně srovnávat," řekl jihlavský primátor Rudolf Chloupek (ČSSD). Zároveň uvedl, že příští rok v městských lesích doběhne desetiletý hospodářský plán. "V té souvislosti se budeme zabývat tím, kolik bychom z těch lesů mohli získat," řekl.
Ještě výrazněji pomáhá vlastnictví lesů menším obcím. Třeba Nové Cerekvi na Pelhřimovsku patří 450 hektarů lesa. Městys s 1100 obyvateli díky tomu dostává ročně do rozpočtu navíc v průměru kolem dvou milionů korun. Třebíč, s 37 000 obyvateli druhé největší město na Vysočině, naopak vlastní pouhých 97 hektarů lesa.
Městské lesy v Moravskoslezském kraji slouží hlavně k rekreaci
Lesy patřící městům v Moravskoslezském kraji slouží především k rekreaci obyvatel. V některých lesích se také těží dřevo, ale města se snaží o šetrnou těžbu, a tak se často těží hlavně stromy polámané po kalamitách nebo napadené škůdci. Uvedli to mluvčí měst, které oslovila ČTK.
V Ostravě je podle mluvčí magistrátu Andrey Vojkovské více než 2440 hektarů lesů, což představuje přes 11 procent rozlohy krajského města. "Prioritně se využívají k rekreační funkci, ale těží se v nich i dřevo, ovšem ne v maximálním rozsahu jako u lesů hospodářských," uvedla Vojkovská. Město lesy jako místo k rekreaci podporuje, v některých seká trávu, moduluje porosty a tvaruje je na parkovou úpravu. "Staráme se také o mobiliář - odpadkové koše, lavičky a podobně," uvedla Vojkovská. Revitalizací prochází v posledních letech například Bělský les, který se rozkládá na 160 hektarech v obvodech Ostrava-Jih a Stará Bělá a je oblíbeným cílem vycházek i sportovních aktivit. Společnost Ostravské městské lesy a zeleň také pěstuje vánoční stromky a v Bělském lese provozuje Lesní školu, kterou už od roku 2002 prošly desetitisíce dětí.
Frýdku-Místku patří 513 hektarů lesů, spravuje je společnost Lesostavby Frýdek-Místek. Zhruba polovina je určena hlavně k rekreaci. "Kromě rekreačního využívání většinou tyto lesy plní také poznávací hledisko. Například velmi využívaná je naučná stezka Frýdecký les, která má deset zastavení a je dlouhá 3,5 kilometru," uvedla mluvčí frýdecko-místecké radnice Jana Matějíková.
Město Nový Jičín vlastní 173,4 hektaru lesů, o které se samo stará. "Z této plochy 31,5 hektarů tvoří takzvaný příměstský les, který je určen ke sportu, rekreaci a odpočinku. Jsou tam lavičky, sportovní prvky, dětské hřiště. Ostatní plocha je v kategorii takzvaného obecného užívání, kde může každý na vlastní nebezpečí sbírat lesní plody, chodit na vycházky a podobně," uvedla mluvčí novojičínské radnice Marie Machková. Většina novojičínských lesů je jehličnatých, město z nich každý rok vytěží přibližně 2000 metrů krychlových dříví, převážně smrkového. "Příjem z prodeje dřeva do městské pokladny je asi dva miliony korun za rok," uvedla Machková.
Lesy tvoří čtvrtinu území Krnova na Bruntálsku, více než na polovině porostů rostou smrky. Krnovu patří 1637 hektarů lesů, stará se o ně městská Lesní správa. Třetina lesů je určena především k rekreaci. "Nabízejí vycházkové trasy, lavičky, odpočívadla, dětská hřiště, naučné stezky. Jde zejména o vrcholovou část Cvilína a Ježník," uvedla mluvčí krnovské radnice Dita Círová. V krnovských lesích se také těží dříví, v roce 2014 dřevaři vytěžili téměř 21 000 metrů krychlových. Šlo ale téměř výhradně o těžbu kalamitní. Na 127 000 sazenic lesníci vysadili.
Společnost Městské lesy Opava hospodaří na více než 2167 hektarech lesů. Loni podnik vytěžil přes 8000 metrů krychlových dřeva. Šlo převážně o takzvanou těžbu nahodilou, tedy stromy napadené kůrovcem, zlomy nebo vývraty. Za dříví Městské lesy Opava v roce 2014 utržily 12 milionů korun. Podnik nabízí i prodej sazenic a zabývá se také pěstováním vánočních stromků.
Městské lesy u H. Králové stále posilují svou rekreační funkci
Společnost Městské lesy Hradec Králové, která spravuje 3850 hektarů lesa, v posledních letech stále posiluje rekreační možnosti využití lesa. V lesích vznikl například asfaltový okruh pro in-line bruslaře a cyklisty, pohádkové stezky či rytířské hradiště. V plánech společnosti je například výstavba rozhledny v lokalitě Černá stráň či možnost sledovat daňky ve výběhu, řekla ČTK mluvčí hradecké radnice Magdaléna Vlčková.
Hradecké městské lesy například umožnily lidem sledovat ve výběhu divoká prasata, letos na podzim dorazí do dalšího výběhu první daňci. Letos na jaře zahájili lesníci také prodej čerstvých pstruhů v sádkách u hájovny u rybníka Datlík. "Chystáme rozšíření sortimentu o další druhy dravých ryb s nejkvalitnějším masem, například siveny nebo pstruhy lososovité. Postavíme pro ně na Datlíku další nádrže. Dravce zde chceme prodávat po celý rok, čímž doplníme tradiční celoroční prodej kaprů z našich rybníků," uvedl ředitel společnosti Městské lesy Hradec Králové Milan Zerzán.
Již v minulosti lesníci opravili část cest a vybudovali u nich altány s ohništi, zrekonstruovaný je také objekt Mazurovy chalupy, která slouží jako informační zázemí a výchozí bod exkurzí po hradeckých lesích. Městské lesy nabízejí procházky pro školáci s vyškolenými lesními pedagogy.
Vlastní lesy o rozloze 2319 hektarů vlastní trutnovská radnice. Ta před několika lety prodala část svých lesů v lokalitě Rýchory Správě Krkonošského národního parku, protože je kvůli přísné ochraně přírody nebylo možné využívat k rekreaci ani k hospodaření. Zbývající lesy spravuje společnost Lesy a parky Trutnov. "Máme vyčleněno zhruba 302 hektarů lesa pro rekreační účely, v minulých letech jsme zrealizovali 10 projektů, například vybudování altánů s ohništi," řekl ČTK ekonom společnost František Novák.
Městské Lesy Hradce Králové
Obecní lesy v Karlovarském kraji slouží i pro rekreaci
Obecní lesy využívají města v Karlovarském kraji nejen pro hospodářskou lesní činnost, ale i jako prostor pro rekreaci. Týká se to zejména lázeňských lesů, které slouží spíše jako lesoparky než jako lesy určené pro pěstování a těžbu dřeva. Lesy jsou ale pro řadu měst i zdrojem vítaných příjmů, zjistila ČTK.
"Na rozdíl od běžného hospodářského lesa, jsou lázeňské lesy z velké části lesy zvláštního určení, kde prioritou není jen těžba a obnova dřevní hmoty, ale taky ochrana. Většina lesa je součástí chráněné krajinné oblasti, ochranného pásma akumulace vod, část je v městské památkové zóně. Úkolem lesů je tak i tvorba terapeutické krajiny, péče o volnočasovou nabídku, osvětu, drobné památkové objekty, prameniště a bystřiny," popsal mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.
Příkladem je například areál sv. Linhart. V něm vznikly obory, chodníky na nad nimi a další objekty. Včetně navazujících projektů, které se týkaly enviromentální výchovy přišel areál díky dotacím z Evropské unie za poslední tři roky na asi 38 milionů korun. Další věci dělají lesy ve vlastní režii, například lanové centrum, údržbu a opravy altánů, cest, opěrných zídek a podobně.
Město dává lesům na provoz ročně čtyři miliony korun a na investice 1,2 milionu korun. Celkový rozpočet Lázeňských lesů je pak 46,3 milionu korun.
Sportovní, kulturní i turistické vyžití nabízí také Ašské lesy. Na vrchu Háj město provozuje sportovní areál s rozhlednou, v jeho těsné blízkosti leží také lyžařský areál. Město v lesích také postupně modernizuje vycházkové a poznávací trasy. Letos například do revitalizace jedné ze stezek vloží pět milionů korun.
V Lokti tvoří městské lesy spolu s cestovním ruchem hospodářské zázemí města. "Máme ale také velkou část lesa, která je v chráněné oblasti Slavkovský les. Tu se samozřejmě nesnažíme nijak zatěžovat těžbou a má spíše kulturní rámec, především na cyklostezce podél Ohře nebo na Svatošských skalách. V lesích máme také některé objekty, například Farmu hory, kde se pronájemce stará o farmu s koňmi a provozuje tam restauraci," řekl loketský místostarosta Petr Zahradníček.
Převážně hospodářské využití mají Lesy města Chebu. Velkou část z lesních pozemků získalo město jako historický majetek, a to včetně asi 600 hektarů lesů v Německu. V současné době má z lesů město příjem za nájem ve výši 7,5 milionu ročně.
Ale i v Chebu se lesy mohou podílet na tvorbě rekreační krajiny. Jak řekl ČTK místostarosta Chebu Pavel Hojda (KSČM) částečně se jich dotknou například plánové úpravy prostoru u přehrady Skalka, které město chystá jako součást Krajinné výstavy v příštím roce.
Po kalamitě v roce 2010 už Lesy města Brna osázely většinu holin
Brněnské městské lesy, které postihla v roce 2010 obří větrná kalamita, se daří postupně zalesňovat a holiny mizí. Zatímco na začátku roku 2011 jich bylo 70 hektarů, letos již méně než deset. Méně než v minulosti už holiny také vznikají plánovanou těžbou, která je více takzvaně výběrná. Daří se také rozšiřovat rekreační a vzdělávací funkci lesa, vyplývá z výroční zprávy Lesů města Brna. Městská společnost se stará o 8200 hektarů lesů, což jsou největší městské lesy v republice.
Většina lesních pozemků, které Brno vlastní, leží mimo město. Největší souvislé porosty jsou na sever od Brna až k Blansku a pak také na západ od Brna na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny. Z celkové rozlohy slouží k hospodářskému využití 6000 hektarů. Ostatní lesy mají jiné využití, z velké části také rekreační a vzdělávací. Tuto činnost se společnost snaží stále rozšiřovat.
"Kromě podpory stavby cyklostezek, studánek či odpočívadel pro turisty plánujeme i výstavbu nových rybníků a chystáme spolupráci se sdruženími či firmami, které přijdou s návrhy na zlepšení rekreační funkce zejména v okolí Brna," uvedl ve výroční zprávě ředitel Jiří Neshyba. V brněnských lesích je řada přírodních rezervací či památek, naučné stezky, například také rozhledna v Soběšicích či lanový park v Pisárkách.
Loni také vznikly dvě stavby, jedna pro účely rekreační, druhá pro pedagogické. U Babího lomu vznikl Tree House, tedy chata v koruně stromu, kde si lidé mohou rezervovat ubytování. Poblíž Řečkovic se za 5,4 milion dokončilo ekologicko-výchovné centrum, kam chodí školy a děti se vzdělávají o přírodě v přírodě.
Hospodaření brněnských lesů je však založené především na obchodu se dřevem. Loni se ho vytěžilo 46 000 metrů krychlových a prodává se jako palivové, na řezivo i surové. Podnik vlastní pilu v Bystrci a nabízí i výrobu nábytku. Obchoduje také se sazenicemi lesních i okrasných dřevin a díky třem honitbám nabízí také zvěřinu. Ročně se tržby pohybují kolem 100 milionů korun a zisk kolem 15 milionů.
Na jižní Moravě pečuje o velké plochy lesů ještě Znojmo, a to o 2500 hektarů. I Znojmo hospodaří v lesích mimo město, a to na katastru 12 obcí severozápadně od Znojma, nejvzdálenější pozemky jsou až 30 kilometrů. Stejně jako Brno je získávalo různými způsoby už v minulých staletích, obě města přišla o majetky po zestátnění po roce 1948. V restitucích však získala lesy zpět.
"Hlavním posláním Městských lesů Znojmo je péče o les, lesní pedagogika a práce s veřejností. Pěstební a těžební činnost je vedlejší," řekla mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková. Mezi turisticky atraktivní příměstské oblasti patří například Gránické údolí. Nyní se na území městských lesů nacházejí tři chráněná území a schvalovacím procesem prochází čtvrté.
Lesy města Brna
V pražských lesích loni přibylo skoro čtvrt milionu stromků
V pražských lesích bylo loni vysazeno skoro čtvrt milionu nových stromků, letos přibude dalších 140 000. Vykácelo se kolem 5500 metrů krychlových dřeva, řekl ČTK Václav Najman z Lesů hlavního města Prahy. Celkem je v hlavním městě kolem 9900 hektarů zeleně, z toho je 5132 hektaru lesů. Lesy hlavního města jich spravují asi 2900 hektarů. Náklady na údržbu zeleně ve správě hlavního města jsou zhruba 180 milionů korun ročně. Rozloha Prahy je 496 kilometrů čtverečních.
Část firmy zabývající se péčí o lesy ročně hospodaří asi s necelými 50 miliony korun, které si sama vydělá. Kromě prodeje dřeva firma vydělává také na zakázkách od magistrátu, loni šlo o 38 milionů korun. "Nejvíce finančních prostředků Lesy hlavního města Prahy získávají úklidem odpadů a zajišťováním rekreačních funkcí pražských lesů," uvedl Najman.
Plocha pražských lesů se každý rok rozšiřuje. "Buď výkupem pozemků, nebo zalesňováním nevyužitých ploch," vysvětlil. Letos se rozšíří o 18 hektarů. V následujících dvou letech by měly začít růst dva úplně nové lesy v Dubči a v Běchovicích a každý z nich bude mít výměru asi 300 000 metrů čtverečních.
V Praze nyní připadá zhruba 0,00825 hektaru zeleně na obyvatele, tedy více než 80 metrů čtverečních. Z celkové výměry tvoří 5132 hektarů lesy, na parky a parkově upravené plochy připadají 4000 hektarů a na nelesní zvláště chráněná území 780 hektarů.
Lesy hlavního města Prahy se starají o 2900 hektarů lesů. Pečují o významné pražské parky, jako jsou Stromovka, Petřín, Vítkov, Letná či obora Hvězda. Spravují přes 250 kilometrů drobných vodních toků a více než 130 vodních nádrží. Provozují záchrannou stanici pro volně žijící živočichy, včelnice a v rámci ekologické výchovy spolupracují se školami i veřejností. Loni v únoru rada hlavního města zveřejnila záměr převést tuto příspěvkovou organizaci na obchodní firmu. O další část městské zeleně pečuje Technická správa komunikací.
Domažlické lesy mají jako prioritu trvale udržitelné hospodaření
Trvale udržitelné hospodaření, s čímž souvisí pěstební činnost i těžba, jsou hlavní náplní Domažlických městských lesů, které obhospodařují 3750 hektarů, což je jeden z největších obecních lesních majetků v ČR. K dalším činnostem patří myslivost, chov ryb, úprava turistických cest, cyklotras a lyžařských běžeckých stop, řekl ČTK jednatel městských lesů Jan Benda.
Domažlice zatím nerozšiřují plochu lesa. V budoucnu chtějí využít zemědělské pozemky sousedící s městskými porosty. Současná těžba podle Bendy zdaleka nedosahuje těžebních možností. Zásoby dřeva v domažlických lesích se pohybují přes 1,5 milionu metrů krychlových a neustále se zvětšují. Roční těžba je okolo 29 000 m3. "Naším cílem je podpora stability ekosystémů," uvedl.
Průměrný roční příjem z lesů je kolem 11 000 korun na hektar. Více než polovina peněz jde zpět do lesa. Hlavní dřevinou v domažlických lesích je smrk na 60 procentech, jehličnany rostou na dvou třetinách plochy. Druhý nejsilnější zástupce je buk, který zaujímá čtvrtinu lesů.
Plzeň vlastní 4120 hektarů lesa. Jeho plochu rozšiřuje o jednotky hektarů za desetiletí. "Ročně vytěžíme asi 12 000 m3 dříví a zalesňujeme zhruba 25 hektarů," řekl Miloš Pacolt ze Správy veřejného statku města Plzně. Veškeré roční příjmy z lesů vrací město zpět do pěstební, těžební a ostatní lesnické činnosti, kam patří zvláště opravy lesních cest a stezek. Polovinu plochy lesů zaujímá borovice, 22 procent smrk, 13 procent dub a shodně na čtyřech procentech modřín a bříza.
Klatovy, druhé největší město v Plzeňském kraji, vlastní 1160 hektarů lesa a těžba se pohybuje od 6000 až 6500 m3 za rok. "Roční zalesnění je od devíti do 11 hektarů. Pokud se naskytne ke koupi les ve vhodné lokalitě, město má zájem lesy rozšiřovat," řekl jednatel městských lesů Rudolf Koldinský. Na většině plochy hospodaří město podle hospodářského plánu, ale na lokalitách jako Hůrka, Křesťanský vrch a Klatovský Bor je to podřízené účelu příměstských a rekreačních lesů. V Klatovech mají nejvíce smrku, a to 52 procent, na 17 procentech lesní plochy roste borovice, na deseti dub a na pěti shodně buk a jedle.
Městské lesy Tachov obhospodařují 626 hektarů lesa, z toho 52 procent tvoří smrk a 36 procent borovice. Roční těžba dlouhodobě převyšuje 4000 m3, loni činila téměř 4200 m3. "Čistý zisk z lesa se pohybuje kolem 2,5 milionu korun, loni to bylo 2,35 milionu," řekl místostarosta Václav Svoboda. Loňské výnosy z lesa mírně přesáhly sedm milionů korun, přitom náklady činily téměř 4,7 milionu korun.
Podle ČTK, red.
Ilustrační foto: redakce