Jen za loňský rok uložili inspektoři pokuty za více než 12 milionů korun a jejich počet tak vzrostl na dvojnásobek. ČTK to sdělila ČIŽP. Od začátku letošního roku do konce června už inspekce řešila tři desítky případů a rozdala pokuty za 2,3 milionu Kč. Ekologické škody, kdy se ročně poškodí zhruba 50 hektarů lesa, jsou přitom mnohonásobně vyšší a dosahují až 100 milionů Kč.
Nezákonné těžby provádí organizované skupiny i sami vlastníci lesů. Koupí les, bez povolení ho částečně vykácí a zase prodají. Přitom způsobí často škodu i majitelům okolních lesů. "Někdy se stává, že zájemce o koupi vytěží les dřív, než je kupní smlouva zapsána na katastru nemovitostí, a smlouva se stane z různých důvodů neplatnou," řekla mluvčí inspekce Jana Rambousková.
"Mezi pachateli a zadavateli těžby jsou akciové společnosti i společnosti s ručením omezeným, které mají stejné osoby v pozadí. Snažíme se nezákonnou činnost zmonitorovat. Jestliže ji opakovaně na různých místech konají, zpřísňujeme sankce," řekl ČTK Martin Baranyai z Oblastního inspektorátu Hradec Králové.
Nejvyšší pokuta za 2,5 milionu korun byla od inspekce udělena před dvěma lety pražské firmě I.L.C za šest nezákonných těžeb u Chrudimi, Svitav a Trutnova. Vysoké pokuty dostaly i firmy Landinine a Wood-Steel. "V průběhu posledních čtyř let zjišťujeme, že je to asi 50 až 60 hektarů ročně kolem 15 tisíc kubíků nezákonně vytěženého dříví," doplnil Baranyai.
Pokuty vymáhají celní úřady. Podle neoficiálních informací je však část recidivistů neplatí; mají často omezené právo hospodaření s pozemky kvůli nařízeným exekucím nebo jsou nemajetní. Celní správa ČR podle mluvčího Jiřího Bartáka eviduje pokuty za neoprávněné kácení lesa na takzvaném určitém druhu příjmů. Loni měla přes dvě stovky případů od ČIŽP za téměř 22 milionů korun. K začátku letošního července vybrali či vymohli celníci 4,6 milionu, což je 21procentní úspěšnost.
K potlačování kriminality nepomáhá ani nový "zákon o dřevu", který od března 2013 zakazuje uvádět na evropský trh nezákonně vytěžené dříví. Ačkoli ČIŽP kontroluje "přímo v lese", následný pohyb kradeného a nezákonně vytěženého dřeva na trhu se důsledně netrestá. "Sankce podle zákona o dřevu mohou ukládat pouze krajské úřady, podle dosavadních informací však žádná dosud nebyla uložena," upozornila Rambousková. Pomáhat jim má Ústav pro hospodářskou kontrolu lesů (ÚHÚL), ten se prý dosud zaměřoval na osvětu.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána byl ústav ustanoven pověřenou osobou, která má za úkol mimo jiné kontrolovat hospodářské subjekty, zda dodržují povinnosti vyplývající z nařízení o dřevu. "Zatím proběhlo 50 kontrol u hospodářských subjektů, 43 u vlastníků lesů a sedm u dovozců dřevařských výrobků. Nyní bylo zahájeno další kolo," řekl. "Dosud byly předány tři podněty na krajské úřady, které jsou v různých stádiích přezkumu. Rozhodnutí ještě nepadlo žádné," dodal. Ministerstvo zatím o zpřísnění sankčních ustanovení neuvažuje.
red.