logo Silvarium tisk

Novela zákona o myslivosti má zavést plány lovu podle míry poškození lesů

Aktualizováno o vyjádření ČLS. Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Hlavním cílem novely zákona je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.

Foto: Pixabay Foto: Pixabay

Snah o novelizaci zákona bylo již několik. Naposledy jeho projednávání skončilo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období. Ministerstvo chce novelu připravit letos a Legislativní radě vlády ji odeslat v červenci, stále tedy platí zákon z roku 2001.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že škody způsobené zvěří jsou velmi vysoké a cílem novely je systematicky eliminovat jejich rozsah. Digitalizace podle něj má pomoci vyhodnocovat odstřely zvěře, protože zřejmě v určité míře se vykazují stavy zvěře, které neodpovídají realitě.

Plán lovu by se měl podle představ MZe stanovovat podle úrovně poškození lesa, což bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). „Bude možnost státní správy vstoupit do plánu a na základě své iniciativy plány navyšovat,“ řekl ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Za významný prvek plánované novely spojený i s digitalizací označil kontrolu lovu. K tomu by měla sloužit mobilní aplikace, do které se budou nahrávat ulovené kusy zvěře. Do evidence budou moci nahlížet myslivci, majitelé pozemků i státní správa. Při nesplnění plánu lovu by měla hrozit sankce až do 200 000 Kč. Žižka upozornil na to, že v současnosti hrozí sankce pouze v případě, že nesplněním plánu lovu se překročily maximální stavy zvěře, což je v praxi velmi těžko prokazatelné.

Státní správa by podle novely měla mít možnost uložit navýšení odlovu zvěře nebo omezit či zakázat lov samců spárkaté zvěře starších dvou let. Mlynář uvedl, že novela nebude pracovat s pojmem normování zvěře, ale termínem minimální stavy a zvěří, která se v dané honitbě chová.

Novela by měla také rozvolnit podmínky lovu a umožnit například využití přístrojů nočního vidění nebo uvolnění lovu při sklizni, což dnes lze pouze v rámci mimořádných opatření Státní veterinární správy. Novela má sjednotit termín pro uplatnění náhrad škod za poškození zvěří na 60 dnů a zavést povinnost ohlásit škody sedm dní před sklizní a povinnost sepsat záznam. „Škody zvěří budou součástí informačního systému evidence myslivosti,“ uvedl Mlynář.

Ministerstvo chce také upravit definici myslivosti. Podle Mlynáře by novela měla obsahovat ustanovení, že myslivost je činnost, která poskytuje ekosystémové služby, což se týká nejen lovu, ale i chovu zvěře a obstarávání zvěře jako národního přírodního dědictví. Měla by obsahovat i to, že myslivost je vykonávána nejenom mysliveckými spolky, ale i vlastníky lesů nebo zemědělci.

Podle představ ministerstva by se měla změnit a zefektivnit podoba státní správy myslivosti. Na nejnižší úrovni obcí s rozšířenou působností by se myslivosti věnoval úředník na plný úvazek. V současnosti je běžné, že se lidé pověření správou myslivosti musí věnovat i řadě jiných témat. Novela by měla zajistit, aby lidé ke správě myslivosti měli odborné předpoklady. Jednou z podmínek má být, že se věnují správě myslivosti alespoň pět let, nebo vysokoškolské vzdělání.

Při pronájmu státních honiteb by se podle připravované novely také měla zohlednit existence místních spolků a měly by mít větší šanci stát se nájemcem. Pronájem by také by měl nově být na pět až deset let.

Tématem, které často zmiňují i nevládní organizace, je snížení minimální výměry honiteb. V současnosti je to 500 hektarů. Ministerstvo k tomu podle Mlynáře spíše moderuje diskusi a lze očekávat, že o některých hodně diskutovaných tématech se rozhodne při projednávání ve Sněmovně.

ČLS: Prosazujeme zachování stávající minimální výměry honiteb

Minimální výměra honiteb je jedním ze zásadních témat, diskutovaných v rámci projednávání novely Zákona o myslivosti. Republikový výbor České lesnické společnosti, z. s., zastává postoj pro zachování stávající minimální výměry 500 ha. Toto stanovisko je založeno na prakticky i vědecky ověřených faktech a nijak nesouvisí se zájmy jednotlivců či lobbistických skupin. Úvodem je nutné konstatovat, že ani současná minimální výměra honiteb dle nejnovějších vědeckých poznatků zcela nerespektuje biologické nároky většiny druhů spárkaté zvěře, žijící na našem území. Závěry výsledků, které potvrzují výše zmíněné lze dokumentovat například u jelena evropského, který se v průměru pohybuje na území o výměře 1 039 ha. Prase divoké pak obývá území o průměrné výměře 661 ha. Podobné výsledky byly zjištěny také u dalších druhů spárkaté zvěře, která se na našem území vyskytuje. Na základě dostupných výsledků výzkumu lze tedy jednoznačně poukázat na nedostatečnou současnou minimální výměru honiteb. Jelen evropský, prase divoké, ale i další druhy spárkaté zvěře mezi uměle vytyčenými honitbami tak často přechází.

Lesní hospodářství, zásady ekologie lesa a myslivecký management jsou v kontextu tohoto regionu ČR založeny na podobných principech. V rámci objektivního přístupu je proto velmi snadné srovnat minimální výměru honitby s okolními zeměmi. Největší minimální výměra se nachází ve státech, ve kterých se vyskytuje populace jelena evropského, avšak sousední státy s tímto druhem zvěře smysluplně hospodaří. Jako příklad lze uvést sousední Polsko, kde minimální výměra honitby činí 3 500 ha. Poté následuje Maďarsko, s minimální výměrou honitby o 3 000 ha. Specifické je Slovensko. Na území tohoto nám velmi blízkého státu je výměra honitby diferenciována na základě druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují a se kterými je tedy i myslivecky hospodařeno. V honitbách, ve kterých se nachází jelen evropský, činí minimální výměra 3 000 ha. V podhůřích, kde je hospodařeno primárně se srnčí zvěří, klesá výměra na 2 000 ha, v nížinách pak činí minimální výměra „pouze“ 1 000 ha (nicméně i v tomto případě se jedná o dvojnásobek hodnoty minimální výměry honitby v ČR). Typicky přístup našich sousedů ze Slovenska pak zcela dostatečně respektuje biologické nároky lesní zvěře.

Požadavek na snížení minimální výměry honiteb, byť i pouze pro honitby vlastní na výměru 250 ha, je veřejnosti předkládán jako klíčové opatření, nezbytné pro snížení škod působených spárkatou zvěří na lesních porostech či na zemědělských plodinách. Současně je toto „řešení" prezentováno jako zásadní pro snížení početních stavů spárkaté zvěře obecně. Doposud však nebyl nikdy prokazatelně doložen vztah mezi snížením populací spárkaté zvěře, potažmo i škodami zvěří a minimální výměry honiteb. Trvale udržitelné myslivecké hospodaření musí být založeno na respektování biologických a ekologických nároků zvěře, která je naším národním bohatstvím. Těmto požadavkům odpovídají honitby o větších výměrách, ve kterých lze mysliveckým managementem zajistit nejen odpovídající početnost zvěře, která se zde vyskytuje, ale také přirozený poměr pohlaví, který je v menších honitbách mnohdy vychýlen ve prospěch samic.

Myslivci pak mohou prostorové chování zvěře ovlivňovat různými managementovými opatřeními, jako je například odváděcí přikrmování, nebo zóny s intenzivním lovem v místech s vysokým rizikem vzniku škod, což cíleně předchází vzniku poškození. To lze však pouze v honitbách větších výměr, v nichž je možné těmito opatřeními ovlivnit prostorové a potravní chování dané populace bez ohledu na lovecký přístup v sousedních honitbách. Pouze v těchto honitbách mohou myslivci přijmout zodpovědnost za početnost zvěře a případný vznik škod bez opakovaného poukazování na možný pohyb zvěře ze sousedních honiteb. Mysliveckým plánováním je následně možné udržovat dlouhodobě stabilní početnost zvěře a dosáhnout tak harmonizovaného stavu mezi volně žijící spárkatou zvěří a lesním prostředím včetně přirozené obnovy lesa.

Nutno dodat, že veškeré postoje ČLS, uvedené v této zprávě, vychází z kolektivní potřeby snížení škod zvěří na lesních porostech. Česká lesnická společnost zároveň dlouhodobě apelujeme na soustavné snižování stavů spárkaté zvěře, a to především prasete divokého a introdukovaných druhů, jako je jelen sika či daněk skvrnitý. Jsme zcela přesvědčeni o tom, že zástupný problém, kterým se stal souboj různých zájmových skupin o minimální výměru honitby, k výše uvedeném cíli nepovede. Pojďme tedy řešit podstatu problému v celorepublikovém kontextu, nikoliv zájmy jednotlivců.

TZ RV ČLS

Podle ČTK

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+7 # Starý 2023-03-02 11:34
K vyjádření ČLS bych rád jednoduše dodal z pozorování starce (bez ohledu na „managemenent“): stavy odpovídající teď v únoru po honech a lovu-vesměs všude bude přírůstek - mláďata – opět pro „neználky“, takže stavy v létě před lovem budou + cca 30-70 % navíc:

Před cca 50-70 lety v naší oblasti bylo zvěře tak akorát na příkladem 2000 ha cca 100 ks srnčího a skoro jej nebylo vidět!
Jiná spárkatá vyjma pár divokých prasat – do 10 ks tu nebylo!!!
Ano, zvěř putovala za přirozeným množením a pod!!

Dnešní stav je podstatně jiný a příkladem srnčí zde napočítám cca 350 ks, divokých prasat po intenzívním lovu cca 50-60 ks.
Pak je tu další spárkatá daněk cca 50 ks, sika, jelen, muflon a další + cca 150-170 ks.

Ano, v těchto počtech zvěř skoro přirozeně neputuje za množením a pod, ale putuje za teritoriem, jelikož je jí tolik, že přirozeně hledá místo, kde se uplatnit v konkurenci jiných jedinců stejného druhu!!

V TOMTO JE PÁNI ROZDÍL OPROTI DOBĚ DŘÍVĚJŠÍ , minulé !!!

Ne že by na to měla vliv velikost honitby, ale to co tu je a co mění zvyky zvěře.

Velikost honitby ovlivní jedině trend dnešního lovu a to, že pokud se opravdu tímto povede snížit stavy škodící zvěře, nebude moci myslivec z jednoho posedu celoročně lovit jakoukoli zvěř, ale bude muset zvěř krmit, starat se o ni, a lovit na jiných místech a mít trpělivost a ne, že si řekne dnes si dojedu k posedu, ulovím, a ono to bude!

Zvěř přirozeně migruje za opačným pohlavím, ale dnes z důvodu konkurence a je to všude vidět.

Při menší rozloze honitby lze předpokládat i větší konkurenci mezi lovci a může se vše vylepšit, rozhodně posledních cca 30 let ukazuje, že dnešní pojetí honiteb a tedy i rozlohy-výměry, není reálné a vhodné, tak pokus na dalších třicet let moc nepokazí a teritoria zvěře jsou jen obezlička, zvěř stejného druhu migruje kvůli životnímu prostoru a vytlačování stejným druhem, jinak se drží v místě.

Pro pány z ČLS a k tomu co je dle nich "prokazatelné", musíme uznat že současný model myslivosti nefunguje a stále více a více škodí, tak prosím nemlžte, toho jsme si před lety užili dost.
+20 # Starý 2023-02-23 06:55
Stařec zkusí charakterizovat vyjádření Mze.
Odlov zvěře až podle poškození lesů?

Co to však znamená???

Drobný vlastník lesa pracně zalesní, což jsou největší náklady (na prvních cca 80-100 let, se jedná nejvyšší náklad, který je přirozeně v prvních cca 5 letech pěstování lesa, kdy se jedná o stovky tisíc korun nákladů do prací a sazenic) na obnovu lesa... až když v této době zvěř les zničí, tak se začne snižovat lovem.

"Lepší a účinnější" opatření na ochranu lesa nelze vymyslet... na to snad ani nikdo lesní hospodářství řádně nestudoval? Co páni chytří a vzdělaní?

Kdo z malých vlastníků lesa takovéto náklady utáhne a pak ještě po cca 5 letech vysokých vstupů-nákladů na založení lesa, má mít sílu bránit se pánům myslivcům?

Není to náhodou řízená likvidace vlastníků lesa přes myslivost?

Kdopak to asi na Mze vymyslel? Který myslitel?

Jen se ptám a bez urážky?

Dodávám pro neználky:
Škoda na zemědělské plodině - poli je za cca 1/2 roku plošného pěstování - a pak už vše běží znovu!

Škoda na lese je až po cca 5 rocích práce a nákladů, většinou individuálního pěstování, časově obsáhne ztrátu za cca 5-80 let, pokud po cca 5 letech nezačínáte znova, nebo cca 80 let pěstujete poškozené plodiny, stromy, což jsou pak cca 3 pokolení nazmar - a pak vše běží znovu.

Chápete ten rozdíl.

Která vyhláška o škodách toto počítá a to včetně inflace a dalšího.

Který vlastník lesa by takto mimo výjimečné pány z Mze uvažoval ? Nebo se tu někdo takto utopicko-ekonomicky nadaný najde?

Je to jako u kůrovce, platí prevence a ne hasit až když je vše vniveč !!

V lese to není jako u včel, či na poli pane ministře.

Tak prosím nepodporujte tyto marné a špatné návrhy Mze !!!!
+16 # lesmistr 2023-02-23 18:37
Několik postojů ke zmenšení výměry honiteb.
Současné vedení ČMMJ a nejenom to:

1. Honitby pod 500 ha výměry by n e v y ř e š i l y
stavy přemnožené spárkaté zvěře.

2. Výměra honitby pod 500 ha by vedla
k v y s t ř í l e n í zvěře.

Tato dvě protichůdná tvrzení pocházejí z jednoho hnízda, hnízda, které se, ale pouze populisticky, zastává lidové myslivosti.
Právě ti, kteří tyto názory už několik desetiletí šíří,
lovili a dosud loví ve svých honitbách nebo oborách a nebo honitbách šikovně pronajatých. Památné postavy Pepíčka a Vladimíra(konto Brouk), duo Jarda + Jarda(konto Kost??) a výjimky nečiní ani vedení současné. Kázali vodu a ...ti první lovili u známých a kamarádů, ti následující už ztratili soudnost a opatrnost a pořídili si honitby a obory svoje a provozují tzv. ekonomicky výhodnou myslivost. Kdyby si alespoň uvědomili, že jejich lovecké aktivity nejsou zcela v utajení. I proto, ale nejedná se pouze o jeden faktor, není divu, že ČMMJ ztrácí tolik členů. Jedná se nejenom o stárnutí populace, ale také o nezájem mladé generace. Některé spolky podmiňují složení zkoušky z myslivosti členstvím v ČMMJ, což je nejenom protiprávní, ale hloupé a kontraproduktivní. Takto "získaní" členové Jednotu opustí okamžitě po složení zkoušky a už se tam nikdy nevrátí.
+25 # Rensa 2023-02-20 12:33
Tak hlavním důvodem pro stanovení hranice pro minimální výměru honitby 500 ha v zákonu z roku 1962 nebyly dnes proklamované zájmy zvěře, ale potřeba nabourat uzavřené komunity jednotlivých obcí.
Honitby se do té doby utvářely v rámci katastrů. Průměrná výměra katastrálního území u nás je maličko přes 500 ha, mnoho katastrů (dříve také obcí) má výměru pod 500 ha. Po vyloučení nehonebních pozemků tak bylo nutné u mnoha honiteb jít přes hranice katastrů. Honitby se navíc neuznávali vlastníkům, ale uživatelům pozemků – socialistickým organizacím - které užívali alespoň 500 ha honebních pozemků, nebo byly rozparcelovány mezi sousední honitby.
Což byl jednak nepřímý tlak ke kolektivizaci a slučování družstev v zemědělství, jednak se k výkonu myslivosti mohli dostat myslivci z jiných obcí – aby těm místním mohli koukat pod prsty.
+33 # milan.kosulic 2023-02-20 07:52
Požadavek na snížení minimální výměry honiteb přichází především ze strany menších a středních vlastníků pozemků, zastupovaných např. SVOL nebo ASZ ČR. Ti oprávněně poukazují na dlouhodobý problém, kdy menší vlastníci nemají reálnou možnost ovlivnit chování nájemců honiteb, ovládaných myslivci a velkými vlastníky pozemků. Jedním z důsledků je např. to, že LČR odmítají členství v honebních společenstvech, kde nemají majoritu.
Problém by se dal jednoduše vyřešit zákonnou povinností umožnit lov vlastníkům na vlastních pozemcích za určitých podmínek.
Proč ve vyjádření RV ČLS nejsou uvedeny státy jako Německo nebo Rakousko, kde jsou minimální výměry honiteb mnohem menší? To tam má zvěř jinou velikost okrsků? Argumentům typu "odváděcí přikrmování" se může člověk znalý poměrů v pronajatých honitbách a stav lesa v ČR tak leda zasmát.
Nehledě na to, že Republikový výbor ČLS nemá podle stanov spolku zastupovat spolek navenek, to může předseda. V tomto případě (jako v některých dalších v minulosti - vzpomeňte na Dřevěnou knihu) navíc velmi pravděpodobně nevyjadřuje převažující stanovisko členů ČLS.
Je tristní, že pokud už se vedení ČLS k něčemu veřejně vyjádří, jde obvykle o podporu zájmů myslivců a dřevařů.
+29 # Starý 2023-02-16 10:24
Prosím páni vzdělaní a chytří, co je za pojem "Zvěř která se v honitbě chová".
Další obezlička pro ochranu zájmu lovců...chovají pouze srnčí a nic jiného, jak je uvedeno v plánech.
Ale před 30 lety tu v honitbách nebyl daněk, jelen, sika, muflon, a další, ti byly jen v oborách.
Dnes jsou tyto druhy zvěře všude, ale evidence-výskyt a jejich škody se vzhledem k "chovu-chovají přeci jen srnčí" nebudou řešit.
Opět skvělý návrh od Mze.
To by pro úředníka po dlouhé obnově na stopách byl velký problém zjistit reál jak si na tom v honitbě stojí?
To už páni neznají... jen řeší lov a lov.
Pro pana ministra, zvěř není včela a stopy a znaky po ní jde určovat a počítat, jen se musí chtít!!!

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3544

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 3260

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Zobrazení: 2976

Video uvnitř článku! Dne 22. října 2014 byla v lese na Železnobrodsku vybrána a přeměřena douglaska tisolistá...

Vědci zkoumali, v čem spočívá riziko pěstování některých dubů a ořešáků v době klimatické změny

Vědci zkoumali, v čem spočívá riziko pěstování některých dubů a ořešáků v době klimatické změny

Zobrazení: 2369

Zásadním problémem, s nímž se musí potýkat současný lesnický sektor, je globální klimatická změna. V Evropě...

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Zobrazení: 2340

Tři důležité zákony vypracované Ministerstvem zemědělství (MZe) projednali dne 11. 12. 2024 poslanci v 1. čtení. Novely...

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Zobrazení: 1960

Právě začala sezóna dražeb nejkvalitnějšího dříví. Vyrábí se z něj hudební nástroje, sudy na alkohol, pažby zbraní...

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě