„Nejdůležitějším posláním Správy Národního parku Šumava je správná péče o šumavské lesy. Kůrovce v lesích na území Národního parku Šumava máme pod kontrolou i díky tomu můžeme během letošní sezóny pokácet pouze 50 tisíc kubíků kůrovcem napadených stromů na rozdíl například od roku 2010, kdy s v lesích Národního parku Šumava vytěžilo 350 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva. Podle Zákona na ochranu přírody se musíme snažit zamezit opětovnému šíření kůrovce do lesů. Stromy se budou asanovat pouze v zásahových částech,“ uvádí Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.
Lesníci z jednotlivých územních pracovišť Správy NP a CHKO Šumava prochází svěřené lesní úseky. Do konce zimní sezóny musí každý z nich několikrát zkontrolovat asi tisíc hektarů lesa. Jedná se často o špatně přístupné terény, kde se mohou lesníci pohybovat pouze na lyžích či sněžnicích. Pod kůru se lesníci podívají pomocí obyčejné sekery nebo nože. Používají i speciální loupák. Pokud vidí, že strom již je napadený kůrovcem, označí ho a zaznamenají jeho polohu v terénu do GPS nálezové databáze, díky které mají dokonalý přehled o stromech na celém svěřeném území.
„Naše práce začíná ještě v době, než v šumavském lese odtaje veškerý sníh. To je také čas na přípravu obranných zařízení před začátkem jarního výletu kůrovců. Musíme systematicky procházet jednotlivé porosty a vyhledávat stromy vyvrácené větrem či zlomené tíhou sněhu, které je vhodné využít jako lapáky. Lýkožrouti, kteří na jaře vyletí, se pak to těchto stromů chytí jako do pasti,“ uvádí Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.
V místech, kde probíhala v předchozích letech těžba dřeva napadeného kůrovcem, nebo v porostech, kde lze kůrovce očekávat, se tyto vývraty a zlomy využívají pro přípravu lapáků. „Lapák je jedním z nejefektivnějších obranných zařízení, které využívá přirozenou atraktivitu oslabeného nebo jinak poškozeného stromu pro letícího kůrovce,“ říká Jan Kozel. Další odchytová zařízení – lapače se do lesů instalují těsně před předpokládaným rojením kůrovců. Obranná opatření v době aktivace vyžadují neustálou kontrolu. „Lesník či jiný pověřený pracovník má za úkol pravidelně kontrolovat, popřípadě opravovat všechna obranná zařízení tak, aby bylo dosaženo co největší efektivity,“ dodává Petr Kahuda, odborník na ochranu lesů Správy NP a CHKO Šumava.
red.