Jediným rozsáhlejším územím na trase letu bez významnějšího napadení kůrovci jsou Brdy, ale i zde je podle zbarvení korun patrné oslabení stromů patrně suchem. Extrémní rozvoj kůrovcové kalamity lze vidět na jihu Vysočiny, kde má již kůrovcová kalamita celoplošný charakter.
Bohužel mnoho rozsáhlých kůrovcem napadených ploch je vidět i v dalších krajích. Silně zasažené jsou často oblasti podél řek, u Vltavy - například mezi Milevskem a Pískem, kolem Sázavy nebo podél Želivky. Ve většině porostů se zastoupením smrku jsou vidět kůrovcové souše. Bohužel jsou z leteckých snímků patrné i porosty, kde dlouhodobě nedochází k zamezení škodlivých činitelů. Často se jedná o drobné lesní celky, z nichž se lýkožrout dále šíří.
Z leteckého pohledu je také patrný obrovský rozsah usychání borovic v Polabí, ale i v dalších oblastech na trase letu.
I přes snahu většiny vlastníků a správců lesů kalamitu zpomalit, je z leteckého pohledu patrné, že tato snaha není a na mnoho lokalitách už ani nemůže být úspěšná. Přesto se při pohledu ze vzduchu zdá, že se v některých místech daří rozvoj kalamity zpomalovat, což mimo jiné často znamená i to, že se na pomaleji odtěžovaných plochám začíná objevovat přirozená obnova, což je jeden z důvodů, proč má boj s kalamitou stále smysl.
Videolet byl realizován s podporou PEFC Česká republika.
Jan Příhoda (redakce Lesnické práce)