Činnosti OLH
- Můžete připomenout hlavní smysl a nejpodstatnější činnosti OLH?
Odborný lesní hospodář (OLH) je hlavně partnerem vlastníka lesa. Dohlíží na odborné hospodaření v lese v souladu se všemi zákonnými požadavky a v podstatě „chrání" vlastníka před problémy s orgány státní správy plynoucími z porušování zákona. Současně dohlíží na dodržování zákonů i z pohledu státu. Vlastníkům také poskytujeme odborné poradenství ve všech oblastech hospodaření v lese včetně dotačních možností.
- Jaká je dnes situace s financováním činnosti OLH?
OLH, kteří pracují pro vlastníka na základě smluvního vztahu, si podmínky domlouvají sami. Výše odměny smluvních OLH vychází z velikosti spravovaného majetku a rozsahu potřeb vlastníka. Často koresponduje s částkou náhrady za výkon činnosti OLH pověřeného podle § 37, odst. 6 lesního zákona, stanovené vyhláškou 423/2011 Sb., která aktuálně činí 1,20 Kč/ha/den. Smluvní OLH ale pro vlastníky vykonávají i další činnosti nad rámec úkolů OLH, což bývá většinou řešeno dalšími platbami.
OLH, kteří jsou pověřeni státem, dostávají 1,20 Kč/ha/den. To jsou veškeré příjmy, za něž bychom měli vykonávat činnosti, které stanovuje zákon. Ten jich ovšem v současném znění jmenovitě moc nestanovuje a ve všem je trochu nejasno. Vytváří se prostor k dohadům a sporům o tom, co vše má nebo nemá OLH dělat.
Dříve byli OLH placeni obdobně (sazba byla stanovena za čtvrtletí/na 1 ha) a státní správa měla možnost sazbu až o 40 % zvýšit, čímž mohla dobře pracujícího OLH ocenit a motivovat. Tato možnost byla již bohužel zrušena.
Sazby se v minulosti možná i díky snaze Lesů ČR (největšího OLH v republice) zvyšovaly minimálně o inflaci. Od roku 2012, kdy se přešlo na denní sazby a bylo zrušeno procentuální navýšení, se ale již bohužel nezvýšily. Chtěl bych se pokusit jednat s ministerstvem a novým náměstkem pro LH o možnosti přehodnocení situace a zvýšení této částky.
- Jaký je podíl porostů, kde pracují pověření OLH?
V ČR je podle „zelené zprávy 2013" více jak 1 milion hektarů nestátních lesů, v nichž všech pracují OLH.
V případě pověřených odhaduji, že se jedná až o 400 000 ha. Přesná evidence není nikde uvedena. Jedná se o soukromé lesy s výměrou do 50 ha, na kterých je pro výkon činnosti OLH podle § 37 lesního zákona pověřena státní správou nějaká osoba. Stát ročně uvolňuje na tuto činnost zhruba 120–140 milionů korun. Z pověřených OLH spravují většinu zaměstnanci Lesů ČR (cca 250 000 ha) a menšinu OLH jako podnikající fyzické osoby.
- Práva a povinnosti OLH nejsou legislativně upraveny, považujete za smysluplné, aby se tak v budoucnu stalo? Pokud ano, v jakém rozsahu?
Od roku 2003, kdy vznikla Česká komora OLH, se objevují různé návrhy novel lesního zákona, kde se řeší mimo jiné také povinnosti OLH. Některé záměry měly OLH učinit odpovědného za všechno, jiné byly volnější. Dnes existuje určitý konsenzus mezi státní správou, LČR, fyzickými osobami a vlastníky na většině povinností OLH, které by měl upravovat zákon. Tyto návrhy se objevily i v NLP II.
Návrh hlavních zákonných povinností OLH (vycházejích z jedné z novel lesního zákona)
Odborný lesní hospodář, jehož činnost hradí stát podle odstavce 7, je povinen zejména:
a) sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů, na škody jimi způsobené a navrhovat nezbytná kontrolní a obranná opatření; při zvýšeném výskytu škodlivých činitelů nebo škod způsobených na lesních porostech zvěří informovat orgán státní správy lesů,
b) upozorňovat vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilé, těžbu nahodilou vyznačovat a stanovit termín a doporučit způsoby jejího provedení,
c) navrhovat vlastníku lesa vhodný způsob a postup obnovy lesa a doporučovat vhodný reprodukční materiál k obnově lesa,
d) doporučovat vlastníku lesa provedení výchovných zásahů, na žádost vlastníka lesa zabezpečovat instruktáž k provedení prořezávek a vyznačovat těžby předmýtní,
e) vyznačovat těžby mýtní úmyslné, udělovat souhlas s těžbou v lesích, ve kterých vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo protokolárně převzatých lesních hospodářských osnov (§ 33 odst. 3), a vyjadřovat se k návrhu těžby oznamované vlastníkem lesa orgánu státní správy lesů,
f) potvrzovat, že činnosti, na které vlastník lesa žádá finanční prostředky, jsou v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích a že byly provedeny kvalitně,
g) spolupracovat s vlastníkem lesa při vedení lesní hospodářské evidence,
h) poskytovat vlastníku lesa odbornou pomoc při ochraně lesů, při pěstebních a těžebních činnostech, v oblasti finančních podpor na hospodaření v lesích, při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov i při dalších činnostech souvisejících s hospodařením v lesích,
i) vést průkazným způsobem evidenci o prováděných odborných úkonech a činnostech a archivovat doklady vztahující se k těmto činnostem po dobu nejméně 5 let; tuto evidenci včetně dokladů na vyžádání předložit orgánu státní správy lesů,
j) oznamovat orgánu státní správy lesů ukončení výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, a to 30 dnů předem, pokud je mu tato skutečnost známa, jinak neprodleně po tom, co se o této skutečnosti dozví,
k) průkazným způsobem upozorňovat vlastníka lesa na všechny případy, kdy hrozí nebezpečí porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení; pokud vlastník lesa nezjedná nápravu v rozsahu a v termínu stanoveném odborným lesním hospodářem, je odborný lesní hospodář povinen oznámit to orgánu státní správy lesů,
l) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu své činnosti, a to i po skončení výkonu této činnosti.
Česká komora OLH
- Jaký byl důvod vzniku České komory odborných lesních hospodářů (ČKOLH) a jaké jsou její současné nejpodstatnější aktivity?
V roce 2002 se objevila novela lesního zákona, která jedním řádkem rušila činnost pověřeného OLH. V té době jsme už mnozí pracovali jako pověření OLH. Tehdy jsme s kolegou Ladislavem Hrabým vyrazili vysvětlovat a hájit naše zájmy do parlamentu a na ministerstvo zemědělství. Brzy jsme ale pochopili, že pokud chceme uspět, musíme někoho reprezentovat. To byl hlavní impuls pro vznik České komory OLH. Podle zákona jsme vytvořili občanské dobrovolné profesní sdružení. I když má v názvu slovo „komora", neznamená to, že by členství v ČKOLH bylo pro všechny OLH povinné.
V dnešní době se organizace mimo obhajoby zájmů svých členů a odborných hospodářů zabývá pořádáním odborných akcí, seminářů, exkurzí a přednášek. Je prostorem pro vzájemnou komunikaci členů, všech odborných hospodářů a lesnické veřejnosti. Cílem je zlepšovat kvalitu výkonu činnosti OLH.
- Jaký je celkový počet členů v ČKOLH?
Na ustavující valnou hromadu v roce 2003 přijelo asi 50 lidí, dnes máme 168 členů, kteří spravují cca 105 000 ha lesů. Krátce po založení byly po dobu asi půl roku členem i Lesy ČR s tehdejšími 280 tisíci ha odborné správy. Členská základna je nejsilnější v krajích Jihomoravském, Vysočině, Jihočeském, Středočeském, menší zastoupení pak máme v kraji Plzeňském, Libereckém a dalších krajích. Veškerá činnost je vykonávána dobrovolnicky ve volném čase. Hospodaříme se skromným rozpočtem, kdy členský příspěvek je pouhých 200 Kč ročně.
- Jaké jsou podmínky členství v ČKOLH?
Máme čtyři podmínky členství: vlastnictví platné licence OLH, ztotožnění se s naším morálně etickým kodexem a chuť pracovat v komoře a účastnit se jejích aktivit. Čtvrtou důležitou podmínkou je přijetí nového člena výborem ČKOLH. Každý ze 7 členů výboru může vznést námitku proti zájemci o členství. Pokud k tomu dojde, zájemce se členem ČKOLH nestane. Podrobnější informace najdete na naší webové stránce www.ckolh.cz, kterou bych chtěl rozvíjet jako zdroj informací pro kolegy i vlastníky lesů. Vše souvisí s mými časovými možnostmi i znalostmi, protože stránky konkrétně tvořím a vedu. Jako organizace nemáme dostatek prostředků na spravování profesionální firmou.
- Má komora ošetřenou etickou hranici poradenské činnosti a nějaká doporučení subjektům pro pěstební a těžební činnost?
Zkoušeli jsme hledat nějaké řešení tohoto často diskutovaného „problému". Ve skutečnosti toto problém není a řešení je jednoduché. Zákon nemluví o tom, jestli OLH smí dělat činnosti navíc nebo nesmí. Zákon toto přeci ani řešit nemůže. Povinnosti OLH ani práva nejsou v současnosti stanoveny dostatečně přesně. Pokud tedy bude OLH dělat něco navíc, není to nezákonné.
Pro OLH, který byl pověřen vykonáváním činnosti např. na 500 ha, (tzn., že jeho roční příjem z činnosti je zhruba 220 000 Kč), je dokonce nezbytné, aby dělal něco navíc, protože se z takového příjmu neuživí.
Podstatné je, aby u OLH nikdy nepřevážil pouhý byznys nad férovou spoluprací s vlastníkem a péčí o lesy.
- Existuje nějaké závazné maximum plochy lesů pověřených OLH a průměrná rozloha?
Kdysi byla ve směrnici MZe z roku 1997 uvedena jako doporučená hodnota pro pověřené OLH 1 300 ha. Někteří úředníci toto číslo bohužel dodnes považují za nepřekročitelné maximum.
V naší členské databázi máme některé pověřené OLH s výměrou 1 100–1 400 ha, což odpovídá platbě zhruba 500–600 000 Kč/rok. Samozřejmě i kolegy na výměře 200 ha nebo menší. Uvedená platba za výkon je příjmem z podnikání, kterou musí OLH standardně zdanit, odvést státu DPH, sociální, zdravotní pojištění a hlavně financovat z ní provoz kanceláře – automobil, telefon, počítač, vybavení a další pomůcky.
Byli bychom rádi, kdyby se částka na hektar průběžně pomalu zvyšovala se zohledněním nákladů a průměrných republikových mezd.
Pověřený OLH je přidělován vlastníkům lesů do 50 ha. Já se např. starám o lesy 640 vlastníků celkem na 1 340 ha.
- Je obvyklé, že OLH vykonává zároveň činnost lesníka?
Takovou statistiku nemáme. Většinou ale sami vlastníci chtějí, abychom pro ně zajistili komplexnější služby. OLH se musí chovat tak, aby vlastníci lesa byly spokojeni a nestěžovali si na něj. Pokud jsou spokojeni, nechodí OLH na okres chválit, ale pokud nejsou spokojeni, potom si stěžují a státní správa bude mít důvod pro neprodloužení pověření na další období.
Pokud mě vlastník lesa požádá o pomoc s těžbou či zalesňováním, doporučím mu místní firmy, za něž se můžu zaručit a vím, že nepřidělají starosti vlastníkovi ani mně. A to je ta výhoda, kterou může vlastníkovi OLH přinést.
- OLH u Lesů ČR musí absolvovat zkoušky. Jaký je váš názor na povinnost zkoušek OLH?
Jak jsem již řekl, jedním z cílů ČKOLH je zvyšování kvality výkonu činnosti. Snažíme se pořádat vzdělávací akce, semináře, školení, exkurze a přenášet informace a zkušenosti k našim členům. Licence je vydávána na základě vzdělání a praxe, což může být někdy málo.
Povinné zkoušky jsou u nás v komoře obrovským tématem. Osobně se domnívám, že by podmínkou vlastnictví licence měly být i zkoušky znalostí, ale velký problém je určit, jak by taková zkouška měla vypadat.
Budoucnost OLH
- Kam by činnost OLH měla směřovat v dlouhodobějším horizontu?
Pozice a práce OLH, a někteří kolegové lesníci to stále nemohou jaksi pochopit, je velmi důležitá. Pro vlastníka lesa jsme jediný partner, který s ním spolupracuje, který mu pomáhá – poskytuje rady, informace, pomůže při řešení pro něj zcela neznámých věcí.
Naše práce stojí rozpočet nějaké peníze a je pravda, že vlastník lesa platí pouhých 96 Kč ročně z hektaru lesa daň z nemovitosti a stát dává 438 Kč za hektar ročně na OLH. Myslím si však, že to smysl má. Kromě jiného je příspěvek na OLH jediná kompenzace, kterou vlastníci lesa od společnosti dostávají za obecné užívání lesa ostatním obyvatelstvem a za plnění celospolečenských funkcí lesa.
Existence OLH je také jedním z důvodů, proč jsou naše lesy a příroda kvalitní a naše lesnictví na tak vysoké úrovni.
- Ministerstvo uvažuje o novele zákona o lesích. Shrňme náš rozhovor do základních podnětů, tezí, které by se z pohledu OLH v něm měly objevit.
Pozice pověřeného OLH má smysl a jednoznačně je vhodné ji zachovat. Chtěl bych dosáhnout toho, aby pověření bylo v zákoně nastaveno v opačném režimu než dnes. Tedy, že by byly primárně pověřovány fyzické osoby, které mají zájem tuto činnost vykonávat, a až v případě, že by v dané lokalitě nebyl soukromý OLH k dispozici, by tuto povinnost převzaly státní lesy. Dnes se orgán státní správy lesů bojí z různých důvodů odebrat výměru OLH státním lesům a pověřit fyzické osoby.
Důležité je stanovit a přesně definovat povinnosti odborného hospodáře – o nichž jsme již mluvili. OLH by měl mít také některá práva. Určitě by měl mít právo vjíždět do lesa, obdržet nezbytnou výbavu – tzn. mapu, LHP v digitální a papírové podobě. OLH by mohl také dostat nějaký průkaz, kterým by se v lese mohl prokázat.
Také je potřeba nově určit podmínky pro získání licence, hlavně délku praxe. Zkoušky by nebyly věcí špatnou, ale nesmí z nich vyrůst finančně náročné teoretické monstrum. Zkouška může být pro OLH něco prestižního navíc, jakási konkurenční výhoda na trhu práce, a ne jen nepříjemná povinnost.
Dobré by bylo, aby u pověřeného OLH mohl někdo další získat praxi, aniž by ho však OLH musel platit ze svého – jakási forma adjunktství s podporou státu.
Potřeb je určitě více a našlo by se mnoho námětů k řešení. Věřím, že se nám bude i v budoucnu dařit úspěšně spolupracovat s ostatními kolegy a státní správou na rozvoji našeho stavu a profese.
Jan Příhoda, Veronika Lukášová
Kompletní rozhovor najdete v Lesnické práci 3/2015.