1) dělník: Netrápí Vás když vidíte výdělky dělníku v LH oproti ziskům Vaší společnosti. Díky
Jan Mičánek: Bylo by asi potřeba upřesnit termín "dělník", protože dělnické profese v LH vykonávají lidé z různých pozic.
1. - zaměstnanci firem (to jsme my),
2. - živnostníci, kteří disponují nějakým výrobním prostředkem,
3. - převážně sezónní dělníci, především v pěstební činnosti.
Pro každou tuto kategorii se řemeslo chová trochu jinak. Takže, jestli rozumím dobře Vaší otázce, tak mohu odpovědět pouze na jedinou věc, a to jsou příjmy dělníků, které zaměstnává naše společnost jako své stálé zaměstnance, předpokládám, že na ty se ptáte. V loňském roce byl průměrný výdělek všech zaměstnanců firmy LESS asi 26 500 Kč. Pokud mám správné informace, tak náš průměrný výdělek byl vždy nejvyšší ze všech lesnických společností v ČR. Pokud se podíváme na příjmy dělníků po nějakých zřetelných skupinách, jako jsou řidiči nákladních aut, operátoři harvestorů, vyvážecích souprav, operátoři strojů na pilách (operátoři pásových pil, strojů na omítání, rozmítání, odkorňování apod.), tak tihle lidé jsou u nás zastoupeni asi největším počtem a jejich hrubý měsíční příjem se pohybuje v rozmezí 30-50 tis. Kč. Vím i o vyšších výdělcích.
Samozřejmě, může se to zdát spoustě lidem málo, dělám v LH 46 let a nepamatuji si ani na jeden případ, kdy by si někdo přišel stěžovat, že bere moc. Úplně jiný případ jsou živnostníci a další kategorie dělníků, kteří pracují v lesích, u kterých si myslím, aniž bych měl k dispozici statistické údaje, že jejich příjmy neodpovídají současné spravedlivé odměně, ale těm neurčuji mzdu já. A protože Vaše otázka zní "oproti ziskům Vaší společnosti", tak Vám mohu říci, že za 1. pololetí letošního roku jsme udělali cca 4 miliardy tržeb a 3 miliony zisku, hrubého před zdaněním. To je 0,1%. Na mzdách měsíčně vyplácíme 60 milionů Kč.
Jan Mičánek: V poslední době se často setkávám s obviňováním lesnických firem z toho, že kradou dřevo, tak chápu ten něžný termín "nepřiznávala veškerou těženou hmotu od LČR". Já samozřejmě nemůžu mluvit za všechny a nejsem policajt, abych mohl prohlásit, že se v českých lesích dřevo nekrade. Pokud mohu posoudit, tak se v ČR krade ve všem a všude. Nevidím jediný důvod, proč by lesnictví mělo být nějakou výjimkou. Takže určitě se v lesích krade. Tenhle fakt lze nahlížet z mnoha stran. Měl jsem možnost zabývat se historií lesnictví v Čechách a mohu vás ujistit, že kradení dřeva z lesů bylo problémem vždycky. Tenhle fakt byl nakonec jedním z důvodů, proč vznikla funkce hajných, kteří začali ten majetek hlídat a tedy "hájit". Samozřejmě jsou velké rozdíly v tom, co lidi kradou, proč to kradou a v jakém množství to kradou. Je rozdíl, když si za socialismu ukradl vesničan pár tyčí na plot nebo soušku na topení, a nebo případy, kdy nám dnes z odvozních míst kradou po kamionech vyrobené dřevo a těchto případů u nás na firmě přibývá.
Všechny kritizované jevy, o kterých se mluví v posledních letech, lze podle mého názoru zahrnout pod nadpis "Systémové selhání státu v ČR a osobní chyby konkrétních lidí". Ze zkušenosti vím, že jsou to věci, se kterými lze vždy něco pozitivního dělat.
Jan Mičánek: Jakýkoliv proces, který povede ke zmenšení vlastnického podílu státu v lesích v ČR vidím jako pozitivní. Většina našich dnešních problémů je způsobena právě skutečností, že Československý stát sebral lesy tolika lidem, že dnes vlastní cca 62 % všech lesů. Stát není v ničem a nikdy a nikde dobrým vlastníkem a hospodářem. Kdo si myslí, že je to jinak, je idiot. Církve byly vždy odpovědným vlastníkem lesů. Lesy a církve mají jednu společnou charakteristiku, a tou je dlouhodobost. Takže shrnuto - pokud dojde k vydání lesů církvím, budu se radovat a očekávat, že tento krok pozitivně ovlivní situaci na českém lesnickém a dřevařském trhu. Pro firmu LESS je každý vlastník lesa příležitostí.
Jan Mičánek: 1. Nejsem odborník na tuto problematiku a po většinu svého života jsem se s termínem "lobbing" nesetkával. Ale lobbing chápu tak, že se jedná o veřejné a legální postupy založené především na informování zástupců (nejen) státu, tedy politiků a úředníků, v případech, kdy skupiny občanů touto cestou hájí své oprávněné zájmy a snaží se v tomto smyslu korigovat jejich rozhodnutí. Korupce je kradení. Je to kradení peněz, nebo moci, nebo vlivu, a to je zločin. Narozdíl od lobbingu. Z toho, že lobbing a korupce nám v ČR téměř splývají, vyplývá jasná informace o tom, v jakém jsme stavu.
1. Nepracujeme na žádné územní jednotce, na které jsme v minulosti vyhotovovali LHP. Až do dneška nikomu nevadilo, že tuto činnost pro LČR již mnoho let děláme.
2. Propojení mezi LHP a prodejem dřeva je nulové. Žádný vlastník lesa nikdy a nikde ani v minulosti ani v současnosti v ČR, ale ani v zahraničí, neprodává dřevo podle LHP. Kolega taxátor by měl vědět, že LHP je projekt sloužící vlastníkovi lesa k jeho plánování. Subjekt, který nakupuje dřevo, se s výstupy z LHP nesetkává žádným způsobem, ať už dřevo nakupuje na jakékoliv lokalitě. Tedy nastojato, na P, na OM, na ES, na autě, na vagoně, na dvoře ve fabrice, na hranici.
3. V současné době firmy našeho typu nakupují dřevo podle číselníku vyrobeného dřeva, které vyhotovují a schvalují zaměstnanci LČR. Vsadím se, že nikdo ze zúčastněných tohoto obchodu nemá v okamžiku jeho realizace informace z LHP k dispozici a nenapadá mě žádný důvod, proč by tomu tak mělo být.
4. Poprask okolo zakázek vyhotovování LHP pro LČR firmou LESS nevznikl proto, že by to byla nějaká nová skutečnost, nebo systémová chyba nebo příležitost pro kradení dřeva firmou LESS, ale proto, že jsme shodou okolností a náhod (a já doufám především schopností našich zaměstnanců) nabídli nejlepší ceny na 7 zakázkách z 12. Chápu rozhořčení naší konkurence, ale nechápu nízkost jejich argumentů.
Jan Mičánek: Na tuto otázku jsem z větší části již odpověděl, co se týče organizačního schématu pro správu církevních majetků, na tu se mě nikdo neptá, ale je třeba si uvědomit, že vydání lesů církvím se bude týkat mnoha desítek subjektů, nejen církve katolické. Ale i uvnitř katolické církve jako největšího příjemce se jedná o více částí. Samostanými subjekty jsou řády, diecéze, nadace apod. Je výsostným právem každého z těchto subjektů zvolit si svůj způsob obhospodařování lesního majetku. Sdělovat vám můj názor na řešení tohoto problému nejde, protože ho nemám. Museli bychom se podívat na konkrétní subjekt a konkrétní majetek.
Jan Mičánek: Musím konstatovat, že nejsem žádný národohospodář či makroekonom, neb jsem český lesník, a to dokonce svým způsobem i v tomto prostředí "dinosaurus". Nemám žádné ekonomické vzdělání, neumím anglicky a nemám počítač. A nevím, co je "být cool". Samozřejmě se snažím, seč mě síly stačijó, sledovat, v jakém prostředí pracujeme a podnikáme. Na výsledcích naší firmy je zřetelně vidět, že přes úsilí tisíců našich zaměstnanců se naše výsledky v posledních třech letech zhoršují. Za jeden z důvodů této skutečnosti lze považovat i to, co jste nazval krizí. Další vlna krize určitě přichází, na to se můžeme spolehnout. Jestli dorazí letos, nebo za dvacet let, to nevím.
2. Nevím, kde jste vzal informaci o tom, že mezi praktiky naší firmy patří nízké mzdy. Naopak, jak už jsem shora uvedl, součástí naší podnikatelské politiky vždy byla snaha slušně lidem zaplatit. Nejlepším způsobem, jak udržovat manšaft v dobré náladě, je za odvedenou práci dobře zaplatit. Dobrá nálada zaměstnanců firmy je největší konkurenční výhodou, kterou znám. Často o těchto věcech ve vedení firmy mluvíme a shodujeme se na tom, že budeme všichni pyšní, pokud co největší počet zaměstnanců firmy LESS bude patřit mezi zámožné lidi. O najímání zahraničních dělníků prostřednictvím pracovních agentur se toho už napsalo mnoho, mluví se o takových věcech jako "otrocká práce", "vydírání" apod. Chtěl bych říci, že 1) když jsem nastupoval v roce 1965 jako dělník do lesa, pracoval jsem v partě slovenských dělníků. Byli to "zahraniční dělníci". Jako vedoucí polesí jsem léta přivážel stovky Poláků do pěstebních prací ročně. chci tím říci, že české LH se minimálně posledních 50 let bez zahraničních dělníků neobešlo a ani v budoucnu to nebude jinak. Jsme si v tomto smyslu podobní s Rakušany, Němci a dalšími lesnicky významnými západoevropskými státy. Například v Rakousku jsem se setkal se Slováky, Maďary, Bosňáky, Turky v pěstební činnosti, ale neviděl jsem tam nikdy ani jednoho Rakušana. Jiná věc jsou způsoby, jakými se tito lidé do ČR dostávají a jak je s nimi zacházeno firmami, které jejich práci zprostředkují. O těchto věcech nemám k dispozici žádnou plošnou statistiku nebo informaci, ale je třeba říci, že lidi, kteří jedou pracovat do lesa do ČR, nejsou žádní Einsteini a žádné pracovní špičky ani ve svých zemích. Vzhledem k tomu, že jich sem přijíždí tisíce, najde se mezi nimi mnoho těch, pro které není práce zásadní prioritou. Nestalo se ani v jednom případě, že bychom komukoliv za práci v lese nezaplatili sjednané peníze, u zahraničních dělníků se staráme o ubytování, stravování, vybavení dělníků nářadím atd. Zdůrazňuji, nikdy, v žádném případě, se nestalo, že bychom někomu něco nezaplatili.
3. K Vaší třetí otázce - nejsem si jist, jestli jí rozumím. Řemeslo lesníka vzniklo proto, že vznikla poptávka vlastníků pozemků po odborně připravených lidech, kteří budou schopni zajistit vlastníkovi pozemku co nejvyšší výnos. To je podstata našeho zaměstnání. Samozřejmě to není jediná věc, kterou bychom měli umět, ale je to dovednost naprosto zásadní. Lesní hospodářství je v tomto smyslu naprosto totožné například se zemědělstvím. Pokud dobře rozumím vašemu termínu "maximalizace zisku", tak říkám ano, neznám žádné podnikání, které by bylo založeno na jiném přístupu. Neumím si představit nikoho, kdo hospodaří, tedy podniká, že by tak činil za účelem minimalizace zisku. Často slyším i od svých kolegů lesníků, že přece tady musí být ještě něco jiného, dokonce důležitějšího, co by dávalo smysl naší práci. Všechno, co lidi dělají, musí mít nějaký význam pro jejich existenci, a jestliže chceme snít o tom, že vlastníkovi lesa někdo bude platit např. za produkci kyslíku, tak nám to nemůže nikdo zakázat, ale je to nesmysl. Vlastníkovi lesa budou lidi platit za dřevo a v tomto smyslu jsou lesy nejen v ČR, ale v celé Evropě, z převážné většiny pozemky určené k produkci dřeva, tedy, chcete-li, plantáže na dřevo, i když to někdy neradi slyšíme. Ale, pokud si lidi budou vytírat řiť papírem, budeme potřebovat plantáže na dřevo.
Jan Mičánek: Pokud vím, žádné normy již neexistují. Mluvíte o smluvních cenách za Vaši práci. Přiznám se, že jsem dnes tak daleko od těchto věcí, že bych se musel radit se svými kolegy, abych dokázal kompetentně Vaši stížnost posoudit. Ale jak už jsem řekl, všichni chtějí víc, než mají. Pro odlehčení bych Vám doporučil si zvětšit nádrž. V dobách, kdy jsem dělal šéfa polesí a setkával se s těmito problémy bezprostředně, jsem klukům říkával "měl ses lepší učit". Taky jsem dělal s pilou.
Jan Mičánek: Kterého Šmerdu myslíte? Znám čtyři. Ani jednoho z nich bych neoznačil za kamaráda. To je příliš intimní pozice.
Jan Mičánek: Konečně se někdo podepsal. Děkuju, to je pro mě úleva. Nedaří se nám tak dobře jako Lesům ČR. Pokud mám správné informace, tak v pololetí letošního roku není v ČR ani jedna lesnická firma, která by na státní zakázce vytvářela pozitivní výsledek. Všechny firmy, které pracují na státní zakázce, mají tuto činnost v "červených" číslech. Zdánlivě z toho plyne, že jsou výsledky státního podniku a lesnických firem přímo úměrné. Jistě to do značné míry platí, pokud si odečteme z výsledků LČR takové položky, jako jsou např. snížené náklady na některé činnosti, výnosy z uložených peněz, z prodeje majetku apod.
Jan Mičánek: Panu řediteli Stráskému by ten boj proti kůrovci už měl někdo konečně zatrhnout. Voláme po jeho okamžité likvidaci. Ničením kůrovce dramaticky snižuje těžby a tím i naše nezasloužené zisky. Národní park Šumava je od samého počátku nesmyslný projekt. Pamatuji si dobře, jak ta myšlenka vznikla. Kluci z Prahy (Pithart, Dienstbier a další...) si při střihání drátů na našich hranicích všimli, že na Šumavě je hezky. A protože v té době všichni řešili všechno, položili si otázku "co máme udělat pro to, aby na Šumavě hezky zůstalo?". A takhle dospěli k idiotskému nápadu, že se to stane tehdy, když z toho udělají národní park.
Jan Mičánek: Jasně. V Mongolsku jsou lidi jako my. Nebo seš, FK, lepší?
Jan Mičánek: Ty nejseš HUL, ty seš VUL. Kdys naposledy ukradl něco, co neexistuje? Přines mi to.
Jan Mičánek: Vláďovi Krchovovi to nezávidím. Je aktuálně na očích, ale proč se nezeptáte na další podobné případy? U LČR pracovalo daleko víc lidí z firmy LESS a na firmě LESS pracuje spousta lidí, kteří byli dříve u LČR. A někteří i opakovaně. V lesnictví je obecně málo schopných lidí, a tak si je "prohazujeme", a jsem přesvědčen, že tomu tak bude i v budoucnu. Jestli je Robatko vaše pravé jméno a jste zaměstnancem LČR, přijeďte na některé naše výběrové řízení. Krchova jsem neviděl déle než rok, ani o to neusiluji, protože si myslím, že by to nepřečkal.
Jan Mičánek: Já to radši nehodnotím. Určitě si tam sedne mnohem chytřejší, schopnější, zkušenější, čestnější, šikovnější a odborně zdatnější figurka. Čest jeho památce.
Naše šance obstát proti této stížnosti vidím jednoznačně - postupovali jsme řádně, v souladu se zákonem, nic neporušujeme a smlouvy jsme připraveni podepsat a dodržet. Pokud naši zaměstnanci udělají plány blbě, tak vznikne samozřejmě prostor pro kritiku.
Jan Mičánek: Udělej mi nabídku.
Jan Mičánek: Díky, raduji se. Děkuji všem účastníkům dnešní diskuse, jediná věc, která mě mrzí, je fakt, že žijeme v prostředí, které neumožňuje všem účastníkům se podepsat pravým jménem, ale chápu je. Na shledanou v lepší době.