- Téměř přesně rok působíte jako ředitel ŠLP. Jaké byly a jsou vaše základní vize rozvoje podniku?
ŠLP byl zřízen jako zázemí pro výuku, vědu, bádání pedagogů, je venkovním pracovištěm univerzity, potažmo Lesnické a dřevařské fakulty.
Má koncepce se ubírá směrem, který nastavili zakladatelé před 90 lety. Hlavní činností tohoto účelové zařízení musí být pedagogická a vědecká činnost. Vedlejší aktivitou je hospodářská činnost. A v neposlední řadě musí ŠLP sloužit také široké veřejnosti.
V programu rozvoje najdete řadu zajímavých projektů, které postupně realizujeme. Aktuálně se nám podařilo významně přispět k dokončení metodiky poškození půd, kterou budou využívat pracovníci ČIŽP, ale i vlastníci či správci lesů. Dále pracujeme na projektu Dauerwald, chtěli bychom vybranou část našich porostů pěstovat trvale tvořivým způsobem. Pokračovat budeme v bezzásahovém způsobu v rezervacích.
Rádi bychom oživili společenský a ekonomický život na zrekonstruovaném zámku ve Křtinách např. výstavami s tématikou přírody, krajiny, duševních rozměrů člověka, ale také např. farmářskými trhy.
V rovině hospodaření jsme si dali za cíl meziroční nárůst provozního výsledku hospodaření a další rozvoj účelových činností, zejména posílení zájmu studentů o praxe na ŠLP, což se již daří.
Rádi bychom také přispěli k propagaci výrobků ze dřeva formou spolupráce s Ústavem nábytku, designu a bydlení LDF MENDELU a následnými ukázkami návrhů studentů v zámeckém parku nebo v krajině.
V neposlední řadě chceme letos důstojně oslavit 90. výročí založení ŠLP formou odborných, kulturních a společenských akcí.
- Uvažujete jako správci příměstských lesů také o zpoplatnění některých služeb navázaných na lesy?
Ano, o zpoplatnění vybraných služeb uvažujeme. Dovedeme jistě v blízké budoucnosti nabídnout např. zpoplatněné průvodcovské služby mimořádně cennými lokalitami. Připravujeme také projekt stezky v korunách stromů. A dokáži si představit, že nabídneme návštěvníkům lesa místa na grilování nebo přenocování.
- Jak hodnotíte připravenost absolventů lesnictví?
Já mohu vycházet z přímé účasti – podílíme se na výuce, zkoušíme u státnic. Doufám, že všichni ti, kteří ukončí studium, mají potenciál, aby se uplatnili v LH nebo souvisejících oborech. Mám ale stále ještě dojem, že absolventi LDF se domnívají, že mohou pracovat pouze v lesnictví, případně dřevařství. Já osobně jsem se přesvědčil, že kvalitní absolvent LDF se může uplatnit i v jiných příbuzných, nebo nikoliv úplně příbuzných oborech. Potenciál mladých lidí je mnohem širší, než je to, co přímo studovali. Je to o adaptaci, flexibilitě a odvaze mladých lidí.
Vývoj a výrobu lesních lanovek v rámci ŠLP ML Křtiny zajišťuje středisko Výzkumná stanice Křtiny. Vývoj moderních věžových lanovek s obchodním názvem LARIX byl zahájen v roce 1995 a v podstatě probíhá kontinuálně dodnes. V současné době je vývoj lanovek zaměřen na vývoj věžové, rychlomontážní a dvourychlostní lanovky na přívěsu se stacionárním motorem Larix Lamako P, především pro použití ve výchovných těžbách, a na vývoj lanovky s hydrostatickými pohony s dosahem 800 m a nosností 4 000 kg, umístěné rovněž na přívěsu Larix H4T-800. Vývoj probíhá s finanční podporou Technologické agentury ČR. O úspěšném koncepčním řešení lanovek LARIX a jejich oblíbenosti u uživatelů svědčí počet prodaných kusů – od roku 1995 do dnešního dne 142 ks, typů Larix 550, Larix 3T, Larix Kombi a Larix Lamako, které pracují nejvíce v České republice a na Slovensku, ale i v Polsku, Maďarsku, Ukrajině, Bělorusku, Španělsku, Německu, exportovány byly i do Ruské republiky Komi a Kolumbie, v jednání je prodej do Altajské republiky, Kazachstánu, Bosny a Hercegoviny a dalších zemí. Soukromí podnikatelé s lanovkami Larix úspěšně pracují také v Rakousku a ve Francii.
- Výročí vzniku se snažíte připomenout sérií akcí. Na kterou byste ještě rád čtenáře Lesnické práce pozval?
Před námi je několik velmi zajímavých odborných i společenských setkání. Věřím, že kvalitu bude mít odhalení sousoší Cyrila a Metoděje v zámeckém parku 21. září, vysokou úroveň bude mít nepochybně říjnová konference, kterou organizujeme na počest zakladatele školního lesního statku profesora Opletala a těšíme se již nyní na svatohubertské slavnosti, které proběhnou na počátku listopadu.
- Jak hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru?
Resort lesnictví a dřevařství je v neutěšeném stavu a důvodů je mnoho. Je nutné se z dosavadního vývoje poučit. Také je nejvyšší čas nastavit korektní pravidla a normálně komunikovat. Potenciál našeho oboru je stálé obrovský, ale doposud jsme ho nedokázali rozumně a zodpovědně využívat.
Domnívám se, že základní návod řešení současných problémů dávají výstupy NLP II, které představují stovky hodin práce odborníků a měly by být minimálně posouzeny vedením ministerstev zemědělství a životního prostředí.
- A vaše hodnocení vlivu státu, potažmo Lesů ČR na současnou situaci v sektoru...
Necítím se být kompetentní kritizovat předchozí či současné vedení LČR. Z mého pohledu se vedení LČR v posledních letech dostatečně nezabývalo unikátními vstupy a souvislostmi našeho resortu a nerespektovalo specifika lesního hospodářství, jako je například dlouhodobost nebo veřejný zájem. Orientace jen a pouze na maximální roční zisk bere sektoru, ale v budoucnu i Lesům ČR stabilitu. Tato taktika je sebezničující. Není přece přijatelné, aby se na tvorbě zvýšeného HV podílela nereálná (dumpingová) cena dříví na „P“, podhodnocené ceny služeb pod výrobní náklady zneužitím „švarcsystému“, rozprodej majetku bez ohledu na jeho potřebnost, snižování nákladů v PČ, restrikce investic do cestní sítě atd.
U výběrových řízení je podstatné mít a používat nástroj, který nedopustí nereálné ceny. Jestliže tento nástroj mají v jiných podnicích, není důvod, aby nereálné ceny neuměly odhalit i Lesy ČR.
Na výstupu u dodavatelů služeb je vidět, že byli přinuceni k ne úplně férové soutěži. Není dlouhodobě přijatelné, aby stát dostal dodavatele za hranu a oni potom pracovali s deficitem. Je to neodborné, nezodpovědné, je to hanebnost. Státní podnik přece musí chtít, aby jeho dodavatelé rostli, modernizovali, zaměstnávali.
Děkuji za rozhovor, Jan Příhoda
Celý rozhovor naleznete v Lesnické práci 8/2013.
