Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr poničil asi 950 000 metrů krychlových dřeva. Nejvíce vichřicí poničené lesy podnik eviduje v Jihočeském kraji, na Vysočině a v Plzeňském kraji. Řekla to mluvčí LČR Eva Jouklová.
Podnik by chtěl kalamitní dřevo zpracovat do konce května. "Uvolňujeme lesní cesty, opravujeme oplocenky a začali jsme s likvidací polomů v porostech. Přednost bude mít smrkové dříví, částečně ho využijeme k obraně lesa před kůrovcem při jarním rojení," uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Na jihu Čech silný vítr na majetku Lesů ČR poškodil přibližně 355.000 metrů krychlových dříví. Nejpostiženější jsou lesy u Nových Hradů. Na Vysočině budou těžaři odklízet asi 124.000 metrů krychlových kalamitního dřeva a v Plzeňském kraji kolem 120.000 metrů krychlových. "V ostatních regionech jde o desítky tisíc jednotlivě vyvrácených, zlomených nebo nalomených stromů," uvedla mluvčí.
Vydání zákazu vstupu do lesů státní podnik neplánuje. "Stále ale platí, že v těchto dnech nedoporučujeme návštěvu lesa," upozornil Vojáček.
Orkán Sabine Česko zasáhl v noci na 10. 2. Na Sněžce dosáhl v nárazech rychlosti až 180 kilometrů za hodinu, v nížinách měl rychlost v nárazech asi 100 kilometrů za hodinu.
Dosud největší větrnou kalamitu v historii Lesů ČR způsobil orkán Kyrill, který v lednu 2007 poničil šest milionů metrů krychlových dřeva. Škody tehdy dosáhly jedné miliardy korun.
Loňská těžba v lesích Lesů ČR kvůli kůrovcové kalamitě vzrostla o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových. Dosud odhadovaný milion metrů krychlových zničeného dřeva po orkánu Sabina tak představuje přibližně sedm procent loňské těžby. Samotná těžba kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Těžba dřeva poničeného větrem loni dosáhla zhruba 2,42 milionu metrů krychlových.
Čtěte také: V České Lípě nedoporučují vstup do lesů ani na naučné stezky (ČTK)
Čtěte také: Pražské lesy velké škody kvůli větru zatím neregistrují (ČTK)
Čtěte také: Vítr poničil i stromy školních lesů Mendelovy univerzity (ČTK)
V Libereckém kraji je poničeno asi 14 000 kubíků dřeva
Lesy ČR v porostech, které spravují v Libereckém kraji, mají podle odhadu poničeno asi 14 000 metrů krychlových dřeva. "Není to vysoké číslo. Dá se říci, že každou zimu nějaký takový objem stromů spadne, když přijdou nějaké poryvy, takže to není nic extrémního," uvedl krajský ředitel v Liberci Ludvík Řičář.
Podle Řičáře jsou škody po pondělní bouři po kraji rozptýlené. "Možná trochu více, ale je toho do 1000 kubíků, je na Turnovsku. Není to nic zásadního," uvedl. Lidi přesto nabádá k opatrnosti a doporučuje, aby do lesa nechodili, dokud se vítr po bouřce neutiší. "Nepředpokládáme ale, že bychom požádali orgán státní správy o vyhlášení zákazu vstupu," dodal.
Vstup do svých lesů nedoporučují některá města, například Liberec, Turnov nebo Jilemnice na Semilsku. V České Lípě nedoporučují kvůli popadaným stromům vstup nejen do městských lesů, ale ani na naučné stezky a singlterkovou trať, kterou předloni otevřeli na Špičáku. Po vichřici jsou v lesích popadané a nakloněné stromy, s jejich odklízením se ještě nezačalo. Pracovníci Městských lesů Česká Lípa čekají na to, až vítr ustane.
Vojenské lesy hlásí škody 150 tisíc kubíků, převážná část je na Šumavě
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) odhadují předběžně škody způsobené pondělní vichřicí Sabine na asi 130 až 150 tisíc metrů krychlových dříví. Nejvíce postiženou oblastí je vojenský újezd Boletice na Šumavě s okolím, kde větrné poryvy poničily asi 100 tisíc kubíků dříví. „Drtivá většina z šesti lokalit, které spravujeme, předběžně hlásí, že nemá výraznější škody na lesních porostech. Většinou jde o menší lokální škody v jednotkách, maximálně v desítkách tisíc kubíků dříví. Na Šumavě je však situace diametrálně odlišná," uvedl výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.
Lesní divize VLS v Horní Plané, která spravuje území Vojenského újezdu Boletice, jeho okolí a další lesní pozemky sousedící s Národním parkem Šumava u Lipenské přehrady předběžně odhaduje škody až na 100 tisíc kubíků. Nejhůře postiženou oblastí je lokalita Černý les ve VÚ Boletice na severovýchodním úbočí údolí Vltavy v blízkosti Želnavy. „Velkou část škod tvoří polomy, přesnější odhady ztrát budeme mít k dispozici zítra. Situaci nám v současnosti komplikuje i to, že na řadě lesních správ zatím nebyly ani obnoveny dodávky elektrické energie, stále probíhá zpřístupňování lesních cest, které jsou zapadané polomy," dodal ředitel šumavské lesní divize VLS Michal Frnoch.
Výrazně nižší škody hlásí lesníci VLS z Brd. „Předběžný odhad důsledků větrné kalamity v CHKO Brdy a dalších lokalitách ve správě divize VLS Hořovice je 20 tisíc kubíků dříví," hlásí z Brd hlavní inženýr Milan Tesař.
V jednotkách tisíc kubíků se pohybují škody také v bývalém armádním výcvikovém prostoru Ralsko na Liberecku a ve vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku. „I přesto, že je půda silně podmáčená, zatím jsme nezaznamenali zásadnější poškození majetku včetně lesních porostů. Zatím se to jeví jako jednotlivosti," poznamenal ředitel karlovarské lesní divize VLS Jiří Kšica. Lokální menší škody hlásí také moravské lesní správy VLS na Olomoucku a Vyškovsku, kde bylo působení vichřice jen omezené.
Vichřice v KRNAP poničila asi 5000 metrů krychlových dřeva
Vichřice Sabine v Krkonoších na lesních porostech větší škody nenapáchala. Podle dosavadních zjištění vítr na území Krkonošského národního parku (KRNAP) poničil asi 5000 metrů krychlových dřeva. Orkán Kyrill v lednu 2007 poškodil v Krkonoších 88.000 metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů.
"Tentokrát jde převážně o jednotlivé stromy či malá ložiska, zatím jsme neobjevili žádné rozsáhlé plošné škody. Vítr zasáhl spíše jižní část národního parku a hlavně pak podhůří," řekl mluvčí parku Radek Drahný.
SVOL: Situace se na různých místech republiky různí
„Míra poškození lesních majetků našich členů se na území republiky liší, navíc někde napadl sníh a vítr zatím neustal nebo meteorologové hlásí jeho návrat. Je zřejmé, že procházka v lese nyní není mnohde dobrý nápad a bude tomu tak i řadu dalších týdnů, v nejzasaženějších oblastech jako například na Šumavě dokonce i měsíců, než vlastníci majetky zkontrolují a následky větrné kalamity odstraní. Nabádáme veřejnost k maximální opatrnosti ve všech lesích a respektování opatření k zákazu vstupů do lesa, tam, kde už byla vydána," uvedl v tiskovém vyjádření František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů SVOL.
„Nejsme na tom zdaleka tak špatně, jako kolegové jinde. Zákazy vstupu do lesů nejsou u nás nutné, spíš bych lidem radil být obezřetný a dívat se nejen pod nohy, ale také výš, jestli se nad cestou neopírá nějaký nestabilní strom o druhý. Vše samozřejmě projdeme a zkontrolujeme," říká Lukáš Brož, majetek Líšno a. s., 1478 ha, Benešov – Konopiště.
„Na lesním majetku města Prachatice byl vyhlášen zákaz vstupu do lesů, který se vztahuje zejména na turistické stezky, přilehlé porosty a odvozové cesty a jejich okolí. Tento zákaz potrvá až do dubna a má rozhodně opodstatnění, protože škody jsou velké a míra nebezpečí skutečně vysoká. Přestože jsou cedule se zákazy k nepřehlédnutí, lidé se v lese stále pohybují. Přiznám se, že je to pro mě nepochopitelná záležitost, protože jde skutečně o zdraví a o život," dodává Jan Pěsta, jednatel Městské lesy Prachatice s. r. o., 1600 ha.
„Potřebovali bychom vydání zákazu vstupu do lesů, tento krok očekáváme od státní správy lesů. Vydali jsme alespoň doporučení, aby veřejnost do našich lesů rozhodně nechodila a rozmístili jsme výrazné cedule na všechna místa, kudy do lesů lidé nejčastěji vstupují. Situace je velmi náročná, v našich lesích spadla odhadem čtvrtina ročního etátu, čekají nás měsíce náročné práce, než nebezpečné stromy vytěžíme," uzavírá za SVOL Miroslav Štoll, Lesy města Český Krumlov s. r. o., 1300 ha.
Vítr uškodil lesům na Vysočině podstatně méně než kůrovec
Lesníci na Vysočině podle prvních prohlídek odhadují ve svých lesích rozsah stromů vyvrácených nebo zlomených silným větrem nejčastěji v řádu stovek až několika tisíců metrů krychlových. Kvůli špatnému počasí nejsou kontroly lesů dokončené, někde ještě pracovníci uvolňují zatarasené cesty. Podle majitelů a správců lesů se ukazují podstatně menší škody, než působí kůrovcová kalamita.
V Přibyslavi na Havlíčkobrodsku zaznamenali meteorologové v pondělí náraz větru s rychlostí 110 kilometrů v hodině. Hodně tam foukalo i v úterý. Lesní družstvo obcí sídlící v Přibyslavi ale má podstatně méně poškozených stromů než po vichřici z 29. října 2017. "Nedá se to srovnat, Herwart nám udělal desetinásobnou škodu," řekl ředitel Jiří Svoboda. Nynější rozsah polomů předběžně odhadl do 5000 metrů krychlových.
Stromy jsou z větší části vyvrácené, někde i zlomené. "Loni jsme vytěžili 130 000 kubíků dřeva, takže 5000 kubíků větrné kalamity není nic, co by nás vystrašilo," uvedl Svoboda. Družstvo má 5700 hektarů lesů. Jeho roční těžba dřeva se před kůrovcovou kalamitou pohybovala do 50 000 metrů krychlových.
Škody jsou i městských lesích Jihlavy zabírajících celkem 3800 hektarů, pracovníci tam dnes také odklízeli stromy z cest. Minulé dva dny se kvůli větru do lesa nedostali. "Větší ekonomická škoda nám paradoxně vznikla tím, že dva dny nemohly jet kamiony do lesa pro dřevo," řekl jednatel Správy městských lesů Václav Kodet s odkazem na vysoké kůrovcové těžby. Vítr podle prvních odhadů stromy v rozsahu až 10 000 metrů krychlových, velké škody způsobil i na loveckých srubech a krmelcích. Nejvíce zasažené jsou lesní úseky Bílý Kámen, Salavice a Dlouhá Brtnice.
"Podle prvních jízd v terénu odhadujeme, že nám popadalo tak asi 400 až 1000 kubíků," řekl Petr Juračka, jednatel Lesního společenství obcí v Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku k rozsahu polomů. Další stromy s poškozenými kořeny ještě padají.
Množství poškozených stromů je pro tuto firmu spravující 1200 hektarů lesů podle Juračky dost velké. "Je to v takových terénech, že se to bude hůř zpracovávat," dodal. I tato firma se ale musí vyrovnávat hlavně s kůrovcem Dřív těžila ročně do 8500 metrů krychlových dřeva, vloni už 22 000 metrů krychlových.
Na kůrovce doplácí také obec Hodice na Jihlavsku, jíž patří přes 100 hektarů lesů. Podle starosty Josefa Bakaje vítr nezpůsobil dramatické škody. "Ale je to i tím, že les už je z větší části vytěžený," řekl.
Jednatel Městské správy lesů Pelhřimov František Kučera předpokládá polomy na spravovaném majetku v řádu několika stovek metrů krychlových, což jsou podle něj běžné následky silnějšího větru. Správa hospodaří na více než 2000 hektarech lesů.
Vítr v NP Šumava poničil přibližně 50 000 kubíků dříví
Podle prvních odhadů poničil silný vítr v šumavském národním parku 50 000 krychlových metrů dřeva. Přesnou výši škod po pondělní a úterní kalamitě lesníci v terénu stále zjišťují. Řekla to Blanka Müllerová z šumavského národního parku. Jde tak o přibližně stejný rozsah škod, které na podzim 2017 způsobil orkán Herwart.
"Zatím se jedná o první odhady. Zdá se ale, že vítr neudělal žádnou rozsáhlou škodu na jednom místě. Přesnější zprávy z konkrétních lokalit teprve budeme znát," uvedla Müllerová. Dodala, že kvůli silnému větru lesníci do terénu nemohli v pondělí a prakticky ani v úterý.
Silný vítr, který zasáhl Šumavu, není v posledních letech výjimečný. Zmíněný orkán Herwart na podzim 2017 poničil rovněž 50 000 krychlových metrů dřeva. Následovalo několik dalších vichřic v roce 2018. Od srpna 2017 do června 2018 tak vítr poničil v národním parku 230 000 krychlových metrů dřeva.
Redakce
Komentáře