Otevíráme vojenský prostor veřejnosti

Foto: hrad Bezděz, v pozadí Slatinné vrchy, Břehyňský rybník (vpravo) a Máchovo jezero (vlevo). Autor: Petr Válek

– Paní ředitelko, v čele divize Mimoň stojíte od konce roku 2009, s jakými představami a cíli jste do funkce nastupovala?

U Vojenských lesů, divize Mimoň, pracuji od roku 1981, ihned po dokončení Vysoké školy ekonomické. Vystřídala jsem různé ekonomické funkce. Pracovala jsem v účtárně, ve výpočetním středisku a v roce 1993 jsem nastoupila do funkce hlavního ekonoma. V roce 2009 jsem byla zároveň s funkcí ekonoma pověřena i řízením divize. Má práce spočívá zejména v ekonomickém řízení a v otázce výrobní spolupracuji s vedoucím výrobního útvaru Stanislavem Zvolánkem, který řídí otázky výroby, těžby, odbytu a společně řešíme všechny problémy, které v řízení divize nastanou. Divize Mimoň vždy patřila k těm, které dosahovaly dobrého hospodářského výsledku a pohybovaly se v kladných číslech, naším cílem je proto udržet dosavadní úroveň a dále rozvíjet vedle výroby dřeva i úroveň myslivosti, kterou je divize známá. Mým dalším cílem nebo představou bylo pokračovat v otvírání vojenského prostoru veřejnosti – jako jediná divize totiž hospodaříme na zrušeném vojenském prostoru. Klademe proto důraz na lesní pedagogiku, práci s dětmi, práci v informačním centru v Hradčanech a popularizaci lesnické činnosti a myslivosti.

– Ženy v lesnictví na vysokých pozicích nejsou často k vidění, bylo těžké se mezi muži prosadit?

Je pravda, že v kolektivu ředitelů VLS na divizích jsem jediná žena, ale vždy jsem k tomu přistupovala tak, že jsem tam spíš jako ekonom než jako lesák. Vzhledem k mému dlouhodobému působení u VLS jsem neměla nikdy problém s prosazením názorů a myslím, že to bylo většinou ku prospěchu, že mezi lesáky seděl ekonom a také, že se problémy řešily klidněji, než kdyby tam byli jenom muži.

Charakteristika majetku

– Můžete ve stručnosti spravovaný majetek charakterizovat?

Obhospodařujeme 28 801 hektarů – z toho je 25 043 ha porostní půdy. Nadmořská výška se pohybuje od 260 do 420 m. Nejvyšší vrcholy na Mimoňsku jsou Bezděz s 604 m a Ralsko s téměř 700 m. Lesní vegetační stupeň je zde zastoupen od druhého do pátého. Šestý vegetační stupeň je zastoupen pouze na malém odloučeném celku u Děčína, kde spravujeme lesní porosty protichemického cvičiště armády ČR. Převážná část území náleží do přírodní lesní oblasti 18 – Severočeská pískovcová plošina, kde jsou nejčastěji chudé vysychavé půdy s hlavní dřevinou borovice, která je zastoupena 61 %, dále je zastoupen smrk 18 %, modřín 3 %, a z listnatých dřevin nejvíce buk 5 %, dub 5% a bříza 7 %. Jehličnaté dřeviny tvoří 82 % dřevinné skladby. Ucelenější bukové porosty lze nalézt na živnějších půdách vzniklých na lokálně vystupujících vyvřelinách (Ralsko, Kumerské pohoří, Velká a Malá Buková, Bezděz). Převážná část dubových porostů je na lesní správě Lipník u Benátek nad Jizerou, kde je zastoupena druhá přírodní lesní oblast 17 – Polabí. Kromě toho máme ještě rozsáhlejší část lesních porostů u Nového Města pod Smrkem, v lokalitě Chlum, spadající do PLO 20 – Lužická pahorkatina. Nejvýznamnější zastoupení z hospodářských souborů má HS 13 – přirozená borová stanoviště (48 %) v lesních typech 0K, 0M a dále hospodářský soubor 43 – kyselá stanoviště středních poloh (23 %) s lesním typem 3K,4K. Na LS Lipník je hlavním hospodářským souborem HS 23 – kyselá stanoviště nižších poloh (10 %), ostatní hospodářské soubory jsou zastoupeny pod 4 %.

– Na území Ralska jsou zastoupeny smíšené porosty borovice a smrku, kterým se říká valdštejnská směs. Kdy a za jakým účelem tyto porosty vznikaly?

Největší vliv z pohledu historie mělo na celé území hospodaření Waldsteinů. Dodnes se zachovalo jejich rozdělení lesa, které se respektuje – tzn. pravidelné tvary rozdělovací sítě. Z jejich činnosti je tu patrná i lesní drážka, která fungovala z Doks až k Bakovu nad Jizerou a byla využívána pro svoz dříví z jejich majetků k dalšímu zpracování. Valdštejnská směs je charakteristická tím, že do čistých borových porostů je vnášen přirozenou obnovou smrk. V těchto borových porostech se tak vznikem smrkové podúrovně udržuje vláha a zvyšuje porostní zásoba. Ta se pak pohybuje v místních podmínkách okolo 270 do 400 kubíků na hektar.

– Jaký podíl v současnosti tyto porosty tvoří?

V hospodářském souboru 13 u lesních typů 0K, 0M se dá hovořit o polovině. Právě na tomto území bývalých valdštejnských lesů byl ve spolupráci s LČR, s.p., a dotčených obcí v loňském roce vyhlášen lesnický park Bezděz a navazuje se zde na všechny tradice lesnického hospodaření.

– V roce 1947 bylo pod tehdejší Správu vojenského statku Mimoň převedeno 830 ha lesů náležejících konventu řádu Dominikánů a sv. Jiljí v Praze. Dotknou se VLS Mimoň církevní restituce?

V této otázce se vedly dva soudní spory. Jeden je již ukončen ve prospěch VLS a ani ve druhém není předpoklad uplatnění restitucí.

– Do rozpadu Československa hospodařily VLS podle typologického systému vojenských lesů pro ČSSR, po roce 1990 přešly na typologický systém ÚHÚL. Mělo uvedené vliv například na představu o přirozeném složení lesa, resp. přeměnu porostů, nebo se jednalo spíše o formální změnu?

Je pravda, že se dříve hospodařilo více s čistou borovicí s menším zastoupením MZD. Podíl melioračních a zpevňujících dřevin se ale řídí vyhláškou k zákonu o lesích. Někdy vznikají určité problémy s umístněním MZD, protože v případě HS 13, například v oblastech výskytu silně písčitých a vysychavých půd, nejsme schopni MZD umístit. Proto je vnášena do těchto porostů samovolně alespoň bříza. Kde máme možnost a je předpoklad zdárného růstu MZD v HS 13, zalesňujeme nad stanovené procento MZD (5–10 %) i 20-30 % listnatých dřevin. Rozhodně ale k plošným přeměnám porostů nedochází.

Organizační struktura

– Jaká je organizační struktura divize?

Lesnický provoz divize zajišťují 4 lesní správy – Břehyně, Dolní Krupá, Lipník, Hamr, a dále správa služeb v Mimoni.

LS Břehyně, Dolní Krupá a Hamr jsou v oblasti bývalého VVP Ralsko, LS Lipník se nachází u Benátek nad Jizerou v oblasti bývalého VVP Mladá (Milovice). Správa služeb v Mimoni zajišťuje přepravu dříví na vlastní manipulační sklad a na dřevařské provozy v nejbližším regionu. Dále provozuje opravárenskou činnost a činnost vlastní pyrotechnické skupiny. Ta byla zřízena na základě vládního usnesení z roku 2004 po ukončení částečné pyrotechnické očisty provedené AČR.

Její práce je pro nás významná, protože jejím úkolem je sanace těžených ploch před těžbou a zejména přípravou půdy v ohrožených oblastech bývalých střelnic. Výsledkem sanace půdy do hloubky od 30 do 50 cm je nezanedbatelný počet muničních nálezů. Kromě těchto velkých celků v oblasti Mimoně a Lipníka spravujeme ještě několik odloučených částí – Chlum u Nového Města pod Smrkem, část lesů u Litoměřic, u Děčína a Červeného Újezdu.

– Jaký je současný počet zaměstnanců?

Před zrušením VVP a privatizací měla divize kolem 750 zaměstnanců. Během privatizace došlo ke zrušení zemědělských správ a úbytku zaměstnanců a postupem času organizačními změnami se počet ustálil přibližně na 120 zaměstnancích. Celoročně je v pracovním poměru 56 THP a 51 zaměstnanců v dělnických profesích. Na sezónní práce přijímáme pracovníky na krátkodobý pracovní poměr. Jedná se většinou o stálé pracovníky, kteří se opětovně k této práci v sezóně vracejí a na část zimního období zůstávají doma.

Hospodaření divize

– Jednotlivé činnosti v lesích jsou realizovány pomocí dynamického nákupního systému – jak velká část prací je takto v rámci divize zadávána a jakým způsobem je realizován zbytek prací?

Těžební činnost provádíme vlastními zaměstnanci v cca 30 % celkového objemu roční těžby a ze 70 % pak dodavatelsky. Vzhledem k příznivým terénům využíváme v maximálním míře harvestorové technologie, které jsou realizovány na základě dlouhodobých smluv. Touto technologií je ročně vytěženo okolo 70 tis. m³ dřevní hmoty. Dalších 20–30 tis. m³ projde DNS. Pěstební činnost je z 55–60 % zajištěna vlastními pracovníky. Zbývající objemy prací potřebné k zajištění výrobních úkolů jsou zadávány také přes DNS. Chybějí kapacita v dopravě dřeva odběratelům je řešena rovněž na základě dlouhodobých smluv, uzavíraných obvykle na tříleté období, a jimi realizováno cca 25% dodávek. Odvoz dříví, který si zajišťují sami odběratelé, tvoří dalších 35 %.

– Podle ředitele VLS Jiřího Janoty se místní, i malí dodavatelé svými nabídkami v DNS prosazují. Jaké procento úspěšných žadatelů tvoří malí podnikatelé – fyzické osoby?

Jde o podstatné množství – kolem 70 %. Jedná se převážně o fyzické osoby z regionu. Někteří z nich byli i našimi zaměstnanci, a protože dobře znají naše požadavky na provádění lesnických prací, jsme s jejich prací v převážné míře spokojeni.

– Můžete ve stručnosti popsat hospodaření VLS?

Roční těžba se za posledních 5 let pohybuje od 110 do 130 tis. m³. Převažuje kompletní výroba dřeva do sortimentů na odvozním místě. Hmotu z probírek nebo z obtížně dostupných pracovišť, kde je potřeba i přibližování koněm, odvážíme jako surový kmen na manipulační sklad, na kterém je manipulováno cca 12–15 tis. m³ ročně. Lanovkové technologie využíváme jen na nejtěžších partiích, které jsou hlavně v členitých částech LS Stráž pod Ralskem a Dolní Krupá. Objemy lanovkové těžby jsou maximálně do 4 000 m³ ročně, průměrně to bývá ale kolem 2 000 m³.

– Na území Ralska převládají borové porosty. Jaký způsob obnovy a těžby na divizi převažuje?

V borových porostech (v HS 13) upřednostňujeme holoseče na větších plochách. Na pasekách ponecháváme výstavky a tam, kde je předpoklad přirozené obnovy s podmínkou předpokládaného slabého stupně zabuřenění, je požádáno o odklad zalesnění na dobu tří let od vzniku holiny. Plochy pro obnovu připravujeme orbou v pruzích nebo za pomoci rotačních bran. Po třech letech, kdy se ukáže stupeň přirozené obnovy, jsou kultury dosazeny hlavní cílovou dřevinou, případně MZD. V ostatních porostech pracujeme s klasickými způsoby obnovy. Snahou je zvýšení podílu clonných sečí s postupným uvolňováním přirozeného zmlazení pod porostem. Takto pracujeme převážně ve smrku a buku. Protože převážná část bukových porostů se nachází v maloplošných chráněných územích Buková, Bezděz, Ralsko a Břehyně–Pecopala, je nutné při obnově respektovat zpracované plány péče a opodstatněné požadavky AOPK.

– Jaký podíl tvoří přirozená obnova?

Do roku 2005 se přirozená obnova pohybovala mezi 4-6 %. S přirozenou obnovou v borovici jsme začínali ve větším měřítku až od roku 2006. Největšího procenta přirozené obnovy bylo dosaženo v roce 2009 – 47 % z prvního zalesnění. Ale průměrně se pohybujeme kolem 20–23 %.

– Jaký je zdravotní stav porostů?

Dá se říci, že nejzávažnější stav je u smrkových porostů v oblasti Pustých rybníků, které jsou součástí NPR Břehyně-Pecopala, kde dochází ke změnám výšky hladiny spodní vody a tím i k oslabení smrkových porostů, které jsou pak napadeny kůrovcem. Co se týče ochrany lesa, měli jsme problémy se zvýšeným kalamitním základem u kůrovce po orkánech Kyrill a Emma, ke kterým se přidaly ještě sněhové kalamity v letech 2009 a částečně 2010, kdy díky vrcholovým zlomům došlo ke vzniku několika kůrovcových ohnisek. Díky účinným opatřením a nepříznivému počasí pro vývoj kůrovce jsme od loňského roku na minimální výši ve zpracování kůrovcové těžby. Sněhová kalamita postihla také ve větší míře borové porosty do 30 až 40 let, kde vznikaly několikaarové prolámané plochy, které bylo nutno vyřezat a znova zalesnit. V současné době je největším problémem stále trvající kalamitní stav chroustů na LS Lipník. Škody na lesních kulturách žírem ponrav jsou citelné nejen na nově zalesněných plochách, ale projevují se i v již zajištěných kulturách. Ochrana sazenic proti žíru ponrav je prováděna s poměrně dobrou účinností aplikací chemického prostředku DURSBAN při výsadbách přímo ke kořenům. Registrace tohoto prostředku na ochranu rostlin bude však v letošním roce ukončena a jiný prostředek s podobnou účinností na trhu není. Myslím, že v dané oblasti tomuto problému nejsme vystaveni sami.

– Jaký je tedy běžný podíl nahodilé těžby?

Bez vlivů kalamit se nahodilé těžby pohybují od 20 do 25 % roční těžby.

Obchod dříví

– Jakým oblastem výroby se podnik věnuje a jak se jednotlivé činnosti podílejí na příjmech?

Podle hospodářského výsledku loňského roku tvoří 90 % všech příjmů tržby za dřevo. Zbývající část tvoří tržby za prodej nepotřebného majetku – to souvisí s tím, že jsme zrušený vojenský prostor a zbavujeme se nepotřebných pozemků a budov -a tržby za myslivost, rybářství a další služby. Divize provozuje dva rybářské revíry zaměřené na sportovní rybolov, nikoliv na chov ryb. Zájem veřejnosti o tuto možnost rekreačního vyžití je velký. Pyrotechnické služby jsou zanedbatelné. Zemědělství provozujeme pouze pro vlastní potřebu v rámci oborních chovů a myslivosti.

– Jaké byly v roce 2011 celkové dodávky dříví za divizi a jaké bylo průměrné zpeněžení dříví?

Celkově bylo v roce 2011 dodáno 125 tisíc kubíků. Těžby byly 130 tis. m³, tzn., že malá část dříví zůstala na zásobě, část tvořily samovýroby, které nejsou v dodávkách zahrnuty a vlastní spotřeba dřeva. Průměrné zpeněžení se pohybovalo na úrovni republikového průměru, vzhledem k minulým obdobím patřilo k nejvyšším. Zřejmě se nám ale v letošním roce nepodaří tuto cenu udržet. O tom svědčí už výsledky z ledna a února letošního roku.

– V prodávaných sortimentech převládala borovice?

Z celkového objemu dodávek tvořilo jehličnaté dříví cca 92 % a z toho borovice zhruba 64 %.

– Prodej dříví je realizován několika způsoby – rámcovými smlouvami, prodejem na elektronické aukci, nově aukcemi na pni - jaký podíl v divizi Mimoň tvoří jednotlivé obchodní kanály?

Pro rok 2012 je z objemu roční těžby 120 tis. m³ určeno 10 tisíc pro prodej na pni, rámcovými smlouvami z úrovně ŘSP je zabezpečen prodej 70 % dřiví. 30 % prodeje dříví spadá pod smluvní jednání divize a je určeno odběratele v regionu. V prodeji elektronickou aukcí se setkáváme se slabým zájmem o nákup nabízených sortimentů. Snažíme se ale naučit i místní, malé odběratele, jak nakupovat tímto způsobem. Budeme věřit, že i tento obchodní kanál si najde do budoucna svou cestu k odběratelům.

– Můžete systém prodeje dříví na pni přiblížit?

V loňském roce jsme tento systém vyzkoušeli poprvé, jednalo se o prodej 2 700 m³ se stoprocentní úspěšností prodeje a pro divizi v zajímavých realizačních cenách. V letošním roce je plánován prodej 10 tis. m³. Systém tvoří následující kroky: vytipování porostů k prodeji dříví, zjištění zásoby v porostu, výpočet zastoupení dřevin, jejich průměrných hmotnatostí a určení garantované veličiny prodeje, kterou je počet stromů dle dřevin a tloušťkové stupně v porostu. Na základě provedených měření a po sestavení jednotlivých prodejních jednotek jsou zpracovány katalogové listy. Tyto jsou následně vyvěšeny na internetových stránkách společnosti, která celý proces prodeje dříví na pni pro VLS ČR, s.p., smluvně zajišťuje (Foresta SG a.s.). Jsou určeny termíny venkovní prohlídky prodejních jednotek a ve stanoveném dnu proběhne obchodní veřejná soutěž.

– Kupující tedy pouze dříví vytěží?

Máme ve specifikaci, že součástí celé zakázky je i úklid klestu a výřez podrostu. Těžební zbytky jsou majetkem kupujícího a ten si jej buď zpracuje, nebo musí zajistit jejich úklid podle našich smluvních požadavků. Další pěstební činnosti jsou již v naší režii.

– Vzhledem k navýšení objemu takto prodávaného dříví je pro vás tedy tento způsob prodeje zajímavý?

Je zajímavý vzhledem k zisku z m³, ale i k ověření tržní ceny dřeva.

– Jakým způsobem probíhá prodej těžebních zbytků a jakých objemů se týká?

Prodej těžebních zbytků realizujeme druhým rokem a to na základě poptávky. Poptáváme většinou 5–10 firem, které se touto činnosti zabývají. Na základě vyhodnocení obdržených nabídek je uzavřena kupní smlouva. Nejmenší prodejní jednotkou pro zpracování těžebních zbytků je oblast lesní správy. V roce 2011 jsme realizovali prodej těžebních zbytků z 27 tis. m³ mýtní úmyslné těžby, v letošním roce dáváme k dispozici těžební zbytky z 23 tis. m³. Zkušenosti s prodejem a způsobem provádění prací máme zatím kladné. Je to pro nás i poměrně značná úspora nákladů na úklid klestu.

– Těžební zbytky tedy nejsou součástí jedné komplexní zakázky, kdy vybraná firma dříví vytěží a zpracuje i biomasu?

Nejsou, a ani a tomto způsobu komplexního prodeje biomasy neuvažujeme. Myslím si, že z hlediska výnosů je pro nás daleko výhodnější nespojovat obě činnosti. V obou činnostech je v případě soutěžení zakázky jiné konkurenční prostředí, tzn. pro náklady na těžbu a pro nabídky nákupní ceny za biomasu.

– Jakým způsobem zajišťujete sadební materiál?

Školkařská činnost je činností Správy lesních školek, která zabezpečuje produkci sadebního materiálu v rámci celých VLS. V minulosti byla lesní školka na divizi také provozována, ale koncem roku 2006 byla zřízena správa, která sloučila všechny školky v rámci státního podniku. Vnitropodnikově nakupujeme veškerý sadební materiál, zejména pak ze střediska Lhota u Staré Boleslavi.

Dotace

– Jakou část příjmů tvoří příspěvky na hospodaření v lesích ze státního rozpočtu či evropské unie a jaký je vývoj těchto dotací?

Od roku 2011 hospodaříme bez dotací. Dříve jsme čerpali dotace na pěstební činnost, které se pohybovaly na úrovni 40 % nákladů, bylo to okolo 10 milionů korun ročně. V roce 2010 už jen 1,5 milionu Kč. Dotace, které jsme čerpali v loňském roce, byly dotace z OP ŽP na založení dubové aleje v oboře Židlov, obnovu historických alejí na Mimoňsku a údržbu památných a významných stromů. Ta pokryla 90 % vynaložených nákladů. Pro hospodaření v lesích nejsme příjemcem žádné dotace ze státního rozpočtu ani z EU. Jako státní podnik můžeme všeobecně čerpat finanční prostředky velice obtížně, tak jsou stanovena pravidla.

Ochrana přírody

– Na území divize Mimoň se nachází nejvíce ZCHÚ ze všech divizí VLS (14), podstatná část Ralska je zařazena do soustavy Natura 2000. Jak se uvedené odráží na hospodaření a jak probíhá spolupráce s orgány ochrany přírody?

O hodnotě území z pohledu ochrany přírody nejlépe vypovídají vyhlášená zvláště chráněná území – 2 NPR, 1 PR, 5 EVL, 1 PP a vyhlášená ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce.

Všechna jmenovaná chráněná území jsou soustředěna na území a do působnosti LS Břehyně. Pro personál to znamená znalost všech zpracovaných plánů péče pro dané lokality. Dochází zde k dvojnásobným či trojnásobným překryvům zájmových území a pro lesní je přirozeně další pracovní zátěží důsledně dodržovat všechny stanovené podmínky ochrany. Nezmiňuji se o záměru rozšíření CHKO Kokořínsko - opět na toto území. Myslím si, že každý, kdo spravuje oblasti se zvýšenou ochranou přírody, ví, o čem je řeč. Při tvorbě plánů péče s orgány ochrany přírody spolupracujeme, jsou nám navrhována opatření, máme možnost se k nim vyjádřit. Při obnovách lesních hospodářských plánů se k navrhovaným opatřením silněji vyjadřují orgány ochrany přírody, vznikají tak někdy konfliktní situace, které se však daří více či méně řešit. Týká se to zejména snahy zasahovat a navrhovat opatření ve způsobu provádění pěstebních či těžebních opatření v kategorii lesa hospodářského (technologie, procento MZD).

V roce 2009 nám spadlo v NPR Břehyně-Pecopala při letní bouři cca 2 500 m³ hmoty, z toho 1 800 m³ v bukových porostech. Na základě žádosti VLS ke zpracování ležící kalamitní hmoty v NPR bylo ze strany MŽP rozhodnuto o ponechání jednotlivých bukových vývratů a zlomů v porostech. Po vzájemné shodě ve způsobu zpracování kalamity a vyčíslení výše újmy došlo k proplacení náhrady.

– Podle zmíněného se divizi tedy daří uplatňovat náhrady za újmy?

Ne, v NPR Pecopala to byl jediný případ. Získat náhrady za újmu je jinak velmi složité.

– V oblasti Hamru a Stráže pod Ralskem se nachází bývalé uranové doly. Projevila se těžba uranu louhováním na zdravotním stavu porostů? V současnosti na území probíhá sanace, jaký je její průběh?

Zdravotní stav porostů těžba uranu nějak výrazně neovlivnila. Zde se spíš jedná o estetické znehodnocení krajiny, kdy lesními porosty vede potrubí potřebné k chemické těžbě a spolu s monitorovacími vrty jsou krajina a lesy tímto způsobem poznamenány. V současné době se vyjadřujeme k částečné likvidaci monitorovacích vrtů. Spolupráce se státním podnikem Diamo, který realizuje vládou vyhlášený útlum uranové těžby je v jádru bezproblémová, a víceméně si vycházíme vstříc. Diamo, s.p., má vlastní úsek lesnického hospodaření a je v jeho zájmu, aby les plnil své funkce.

Rekreační funkce

– Ralsko je vyhledávaným místem turistů, můžete ve stručnosti popsat vaše zkušenosti s chováním návštěvníků v lese – mění se například jejich přístup?

To, že je vyhledávaným centrem, můžeme potvrdit. Naše informační centrum v Hradčanech navštíví každý rok téměř 10 tisíc turistů, zejména rodiny s malými dětmi a cyklisté. S cyklistikou problémy nemáme, naopak. Byla vybudována odpočívadla, v loňském roce bylo opraveno značení cyklotras na celém území spravovaném divizí Mimoň, bylo vyznačeno několik nových turistických tras a cyklotras a je zpracován projekt na další výstavbu sítě odpočívadel, kterými bychom pobyt chtěli ještě více zpříjemnit. Standardní problém je se čtyřkolkami a motorkáři. To je boj s větrnými mlýny, myslivecká nebo lesní stráž je naprosto nerespektována a policie přijede, až když se opravdu něco stane. Zkoušeli jsme navázat spolupráci s AOPK, ale pořád to vázne na ochotě PČR, která by u zásahu musela být přítomna. V létě tu bývá poměrně dost lesních požárů, které jsou zřejmě způsobené turisty. Dalším problémem je zakládání černých skládek, jejichž likvidace nás stojí další nemalé finanční prostředky.

– Jaký objem prostředků ročně alokujete na zlepšení rekreačních funkcí, jako např. tvorbu cyklostezek apod.?

Prostředky uvolňujeme podle toho, jak je to potřeba. Určitě jedno procento z tržeb míří na zlepšení rekreačních funkcí.

– Pořádáte spoustu akcí pro veřejnost, jaké jsou ty nejzajímavější nebo nejdůležitější za divizi?

Především je to Lesnický den v Ralsku, letos již 36. ročník. Každoročně je pořádán v areálu Skelné Huti. Tento lesnický den bývá spojován s výstavou trofejí ulovených v honitbách divize Mimoň, výstavou lesní a dřevozpracující techniky, lesní pedagogikou a především s mistrovstvím ČR v práci s motorovou pilou. Letos se bude konat již 11. ročník této soutěže. Návštěvnost je zde vysoká, jedná se o tisíce lidí, kteří na akci přijedou. Kromě toho bylo v roce 2007 zřízeno informační centrum v Hradčanech, které je střediskem lesnické pedagogiky. V jejím rámci se organizují pro školky a školy doprovody do lesa a ukázky způsobu hospodaření v lese, tedy popularizace lesnictví. Informační centrum je výchozím bodem k naučné stezce Jeřáb a dalším pěším turistickým okruhům a cyklotrasám. Pomáháme i Zookoutku - stanici pro handicapované živočichy v Hradčanech.

Vojenské lesy se každoročně podílí spolu s ostatními lesnickými organizacemi z celé republiky na lesnicky zaměřené akci pro veřejnost nesoucí název Týden lesů, který je vyhlášen vždy v květnu a je příležitostí pro veřejnost navštívit les společně s lesníky a porozumět lépe hospodaření v lese.

Myslivecké hospodaření

– Důležitou součástí činností VLS je myslivecké hospodaření – můžete ho v bodech představit?

Po odchodu vojsk (1991) došlo k postupnému nárůstu stavů zvěře a tím i ke zvýšeným škodám na lesních porostech. Jako řešení ke snížení stavů jelení zvěře se naskytla možnost založení obory Židlov s postupnou redukcí početních stavů zvěře ve volnosti. Tento cíl se nám, myslím, zvláště v posledních letech podařilo realizovat, což se odrazilo i na stavu lesa. Základem pro myslivecké hospodaření je honitba Ralsko s výměrou 21 400 hektarů. Dále spravujeme na LS Lipník honitby Mladou a Starou Boleslav a Vlkavu. Jedna honitba je na odloučené části u Nového Města pod Smrkem. V Ralsku jsou normovány stavy jelení, daňčí, mufloní, srnčí a černé zvěře. Kromě volných honiteb hospodaříme ve dvou oborách – v oboře Velký Dub s 534 hektary, založené v roce 1978, a již zmíněné oboře Židlov s rozlohou 3 818 hektarů, která byla založena v roce 2000. V oboře Velký Dub je chována zvěř dančí a mufloní a v oboře Židlov zvěř jelení a mufloní. V loňském roce byl do rozsáhlých sukcesních ploch bývalých střelnic a ucelených lesních komplexů obory Židlov umístněn záchranný chov zubra. V oborách i ve volných honitbách se zaměřujeme zejména na poplatkové lovy.

– Do obor má veřejnost přístup?

Veřejnosti přístupná je pouze obora Židlov. Bývalé komunikace slouží nyní jako cyklostezky. Omezen je ale vjezd motorových vozidel a vstup do klidové zóny obory.

– Na začátku minulého roku jste do obory Židlov dovezli jako základ chovu pětici zubrů. Jak se skupině daří a jaký je plán na rozšiřování stáda do budoucna?

Přivezli jsme jednoho býka a čtyři krávy a v současnosti již máme 3 telata. Zatím byli zubři uzavřeni v aklimatizační obůrce, ale do konce března by měli být vypuštěni do areálu obory Židlov. Počítáme s dalším rozšiřováním chovu, abychom přispěli k záchraně tohoto již téměř vyhynulého živočišného druhu.

Děkuji za rozhovor (12. 3. 2012)

Petra Kulhanová