logo Silvarium tisk

Petr Král: Kalamitu u VLS musíme zmáknout

Ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král komentoval žádost Lesnické práce o rozhovor s úsměvem a komentářem, že „lepší" období jsme si vybrat nemohli. Ve svých odpovědích zmiňuje zkušenosti VLS s kalamitou na Lipníku či Plumlově, ukazuje možnosti aplikace zákona o veřejných zakázkách u státního podniku a také jasně říká, že nevidí důvod, proč by VLS neměly být příjemcem podpor na hospodaření v lesích.

Titulní foto: Divize Horní Planá

Ing. Petr Král

Je absolventem Střední lesnické školy v Písku a Lesnické fakulty v Brně, oboru lesní inženýrství. Studia ukončil v roce 1999 a profesní kariéru zahájil u Lesů ČR jako vedoucí manipulačního skladu Lesů ČR na středisku Český Krumlov. Od roku 2003 do roku 2006 pracoval jako vedoucí výroby a obchodník ve společnosti Allwood, a.s. Poté již pracoval u VLS ČR na divizi Horní Planá, do roku 2015 jako ekonom a následně jako ředitel divize. Ředitelem VLS ČR byl jmenován 1. listopadu 2018.

 

- S jakými základními vizemi jste nastupoval v této poměrně složité době do vedení VLS?
Vojenské lesy považuji za stabilního a dobrého hospodáře v krajině, jednou z mých vizí je udržet jejich dobré jméno. Uvědomuji si současný nedobrý stav lesnictví, proto bychom měli přikročit i k ekonomickým úsporným opatřením a dělat vše pro to, aby za námi zůstal znovu zelený les v kterékoliv lokalitě, v níž hospodaříme.

- Jakou část zisku byste měli odvést v letošním roce?
Pro rok 2019 bylo ve státním rozpočtu uvedeno, že odvedeme 200 milionů korun. S naším zakladatelem samozřejmě intenzivně komunikujeme, abychom v letošním roce už tuto částku neodváděli.

- Jaké nejpalčivější problémy řešíte za VLS jako celek?
Hlavním problémem je ekonomika, proto optimalizujeme jednotlivé činnosti státního podniku. Silně se nás dotýká propad cen na trhu s dřívím. Obávám se, že nás čeká krize, jakou jsme ještě nepoznali, a to už v letošním druhém nebo třetím kvartále. Toto období nás lesníky hodně prověří.

- Finanční rezervy pro překonání krize mohou být možná alfou a omegou existence vlastníků lesů. Jaké jsou aktuální rezervy VLS?
Předchozí vedení podniku učinilo velice pozitivní rozhodnutí, kdy v uplynulých letech vytvořilo významné rezervy na pěstební činnost a likvidaci kalamit. Doposud jsme rezervy nečerpali, ale počítáme, že v roce 2019 budeme čerpat rezervu na pěstební činnost.

- Asi každý vlastník lesa dnes musí hledat úspory. Můžete zmínit hlavní úsporná opatření, která jste zavedli?
Se všemi divizemi jsme intenzivně přehodnocovali pěstební projekty na letošní rok. Pokud to bylo možné, omezili jsme výkony, které se netýkají přímo zalesnění, ochrany kultur proti hlodavcům a klikorohu nebo prořezávek. Ostatní výkony jako ochrana proti zvěři byly utlumeny. Ochranu před zvěří budeme chtít řešit spíše snižováním stavů zvěře. Druhou oblastí, kterou jsme velice intenzivně přehodnocovali, byly náklady na opravy a údržbu majetku. Stanovili jsme minimální náklady, abychom udrželi majetek v dobrém stavu a do budoucna na něm nevytvářeli dluh. Další oblastí, kterou jsme už po několikáté přehodnotili, byla oblast investic. Investujeme do rozběhlých akcí, ale v dalších obdobích počítáme v podstatě jen s obnovou zejména lesnické techniky a infrastruktury poškozené po kalamitách.

- Došlo v kontextu problémů na trhu s dřívím k úpravám způsobů prodeje dříví?
My máme v obchodní strategii na roky 2016 až 2020 daný určitý podíl dříví, které bychom měli prodat na veřejných trzích, na místních trzích a podíl dříví, který můžeme zasmluvnit s přímými odběrateli. V poslední době pozorujeme čím dál nižší efektivitu prodeje na veřejných trzích. Snažíme se o dobrou spolupráci se všemi odběrateli, ať jsou regionální, nebo strategičtí. Se všemi počítáme jako s našimi odběrateli a budeme se k nim i takto chovat. Naši obchodníci také dostali větší prostor pro obchodní činnost ve svých regionech.

Divize Plumlov

 

- Jak budou VLS reagovat na opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství?
My jsme spolupracovali s MZe na přípravě tohoto opatření a počítáme s jeho částečným využitím v červených zónách k prodloužení doby na zalesnění u ploch, kde by se mohla objevit přirozená obnova. V současnosti vše vyhodnocujeme a výsledky budeme určitě zapracovávat do pěstebních projektů na rok 2020. Vyhodnocujeme také možnost odložení těžby souší, ale rádi bychom bez zpracování ponechávali jen stromy v nižších hmotnatostech.

- Jaké další legislativní úpravy byste v souvislosti se snahami zpomalit rozvoj kůrovcové kalamity, ale třeba i zefektivnit obnovu a narovnat trh s dřívím přivítal?
Nám jako státnímu podniku by určitě pomohlo, kdyby státní dotační politika nastavila rovné podmínky pro všechny subjekty na trhu a byla tak zaměřena i na nás. Do obnovy investujeme nemalou část našich prostředků, protože jsme přesvědčeni, že je důležité veškeré lesní porosty rychle obnovit. Tady nevidím rozdíl mezi soukromým a státním vlastnictvím. Budeme proto volat po tom, aby se dotace na zalesnění a ostatní lesnické činnosti týkaly i státního podniku. Dál budeme podporovat další opatření obecné povahy, pokud se bude týkat přenosu sadebního materiálu mezi PLO, tak aby se všechen sadební materiál, který byl vypěstován v předchozích letech, využil buď jako přípravná dřevina, nebo jako dřevina cílová. Považoval bych za velkou škodu, až plýtvání, kdyby se musely jakékoli druhy dřevin likvidovat.

- Jakými kalamitními opatřeními, změnami strategií v oblasti ochrany lesa reagujete na současnou situaci?
V pěstební činnosti jsme v letošním roce vrhli maximum našich sil do zalesnění. Snažíme se zalesnit většinu holin, což nás bude stát hodně finančních prostředků i práce. Omezili jsme proto i některé výkony typu ochrany proti zvěři. Máme zkušenost, že úživnost na kalamitních plochách se zvětší, proto bude naše činnost upnuta na snižování stavu zvěře v našich honitbách.
S Lesní ochranou službou jsme uspořádali semináře po našich divizích, aby všechen náš lesní personál vnímal rozměr problému a byl proškolen v oblasti známých i nových metod ochrany proti kůrovcům. Také jsme LOS požádali o vypracování různých variant efektivního používání obranných, ochranných opatření během roku.

- Dalším problémem je i nedostatek kapacit a někdy i kvalita prací. Vnímáte tento problém i u vás? Hodláte navyšovat vlastní kapacity?
V letech bez kalamity chceme pokrýt zhruba 40 % prací v pěstební a těžební činnosti vlastními zaměstnanci. Při větším objemu prací tohoto procenta nedosahujeme, ale udržujeme stálý počet zaměstnanců a nepočítáme s nějakým masivním navyšováním počtu vlastních dělnických profesí. Nebráníme se však doplňování u speciálních profesí typu traktorista, těžař atd. U ostatních prací v lese využíváme všech nástrojů a možností zákona o zadávání veřejných zakázek a soutěžíme krátkodobé i dlouhodobé smlouvy. Musím zaklepat, ale pro plánované výkony v letošním roce bychom měli mít kapacity v těžební i pěstební činnosti víceméně zajištěny.

- Většina správců státních lesů si stěžuje na omezenou flexibilitu při zadávání veřejných zakázek. Daří se vám tento problém nějak překonávat?
Jako veřejný zadavatel historicky používáme rámcové smlouvy – na harvestory či dopravu dříví. Ty se ale neosvědčily na klasickou motomanuální těžbu. Na Moravě využíváme rámcové smlouvy na pěstební činnost a osvědčily se nám i kontrakty na delší časové období. V podstatě jeden celý lesnický úsek zalesní a i další práce provede jeden dodavatel. Dále budeme podporovat dynamický nákupní systém, který nám umožňuje operativně v jakémkoli časovém období vypsat zakázku malého i většího rozsahu. Zatím se daří větší část našich prací v lese tímto systémem poptávat a zajišťovat.

Divize Mimoň

 

- Můžete zjednodušeně přiblížit váš přístup k druhové skladbě, zejména na kalamitních plochách?
Na zalesňovaných holinách jsou používány různé směsi a snad i všechny známé dřeviny. Nová „zalesňovací" vyhláška z přelomu roku nám umožňuje větší využití některých melioračních dřevin v rámci lesních vegetačních stupňů. Výrazně jsme snížili zalesňování smrkem, zhruba na dvacet procent u celého podniku.
Smrk ale rozhodně nezatracujeme, máme lesní vegetační stupně, kam smrk patří, kde je v optimu, a nebudeme se bránit využít ho také jako přípravnou dřevinu ve směsi v nižších nadmořských výškách.

- Zásadním limitem úspěšné obnovy lesů jsou škody zvěří. Připravujete změny strategie mysliveckého hospodaření umožňující úspěšnou a ekonomicky únosnou obnovu lesů?
Jsem velice rád, že se nám daří plnit plány lovu, které máme stanoveny pro jednotlivé honitby. Platí, že chceme myslivost dělat i nadále ve vlastní režii s podporou poplatkových lovů. Náš personál budeme v nejbližší době více motivovat k vyšším výkonům v lovu, hlavně holé býložravé zvěře, která je pro nás samozřejmě největším rizikem. Na nový myslivecký rok připravujeme vyšší plány lovu. Ale není to nic razantního, základem bude jarní sčítání zvěře dle honiteb a tam, kde je zvěře více, ji budeme samozřejmě intenzivně lovit. Na moravských divizích je pak naší ambicí snížit počty zvěře na minimální stavy. Uvidíme, jestli se nám to podaří.

- Co budete považovat za úspěch svého působení v čele VLS?
Rád bych udržel dobré jméno Vojenských lesů jako kvalitního hospodáře a ekonomicky silného podniku. Musíme také bezvadně plnit úkoly zakladatele, Ministerstva obrany, protože čtvrtinu našeho obratu tvoří činnosti pro armádu. Za úspěch budu považovat, když budeme mít spokojené zaměstnance, kteří pomohou podniku toto nelehké období zvládnout.
Jsem optimista a jsem přesvědčen, že se nám podaří zvládnout kalamitní období se vztyčenou hlavou – že to zkrátka zmákneme.

Celý článek najdete v Lesnické práci 5/2019.

Děkuji za rozhovor (11. 4. 2019), Jan Příhoda

Foto: archiv VLS

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+5 # Ctirad 2019-05-22 09:04
Citace : Smrk ale rozhodně nezatracujeme, máme lesní vegetační stupně, kam smrk patří, kde je v optimu, a nebudeme se bránit využít ho také jako přípravnou dřevinu ve směsi v nižších nadmořských výškách.
Zřejmě proto se na divizi Lipník n.B. - na LS Velký Újezd vyskytují dvouleté SM monokultury na jižních expozicích v nadm.výšce cca 500 m.
+13 # Starý 2019-05-22 09:32
Ano, smrk nebudeme zatracovat...
Je vyzkoušený a pokud tu nebude příštích 20-30 let, nic se neděje.
To je jako když vám na poli jeden rok vymrzne řepka.

Jen ta škoda pro vlastníka je jiná, na poli jeden rok a někdy i méně, v lese 20 - 30 let.

Na poli dostanu odškodné-tučnou dotaci a v lese, tam si s tím vlastníku poraď jak umíš a ještě ti naložíme zákonné povinnosti, abys náhodou nezpůsobil celospolečenskou újmu.

Toť tvá odměna a drž hu..
+14 # lesmistr 2019-05-21 11:21
Doufám, že si pan ředitel Král uvědomuje, že to "zmáknutí" vůbec nezáleží na něm, ale především na přírodních podmínkách v současné a následují době. Čas, kde se mělo začít "makat" a MOŽNÁ by to "zmáknout" šlo, je už pryč. Ale i kdyby se bylo bývalo "makalo", efekt by jistý nebyl.
+11 # Starý 2019-05-21 11:26
Tak tak, čas již našim odpovědným trochu utekl mezi prsty

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Zobrazení: 8164

Větší prostor pro samostatné rozhodování vlastníků lesů, lepší podmínky pro přizpůsobení lesů na klimatickou změnu, novou...

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4294

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4069

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Video: Lesní správa Vrbno pod Pradědem – smrkové hospodářství horských a podhorských poloh

Video: Lesní správa Vrbno pod Pradědem – smrkové hospodářství horských a podhorských poloh

Zobrazení: 3406

Když se mě někdo zeptá na nejoblíbenější dřevinu, je to smrk, říká lesní správce Ing. Jan...

Sedm neziskových organizací a spolků bojuje proti dezinformacím šířeným o novele zákona o myslivosti

Sedm neziskových organizací a spolků bojuje proti dezinformacím šířeným o novele zákona o myslivosti

Zobrazení: 3278

Skupina sedmi neziskových organizací lesníků, zemědělců a ochránců přírody spustila v reakci na šíření dezinformací o novele...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 2563

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě