Na svém červnovém jednání si Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), která je nejstarší organizací hájící zájmy podnikatelů v oboru (od roku 1995), vybrala do svého čela jako prezidenta Ing. Petra Vondráčka, který jako své cíle, o jejichž prosazení bude usilovat, uvedl: „Posláním ČAPLH je zejména prosazování oprávněných zájmů středních a menších firem v lesnicko-dřevařském sektoru. Jako největší nebezpečí se jeví oligarchizace oboru a prolínání politiky do lesnického podnikání. Asociace rovněž musí bojovat za transparentní zakázky pro regionální firmy, např. požadavkem na znovuzavedení pravidla, že jedna majetková skupina nemá možnost u státních lesů ovládnout více jak 25 % objemu zakázek. Dále nesouhlasíme s rozšiřováním podnikání státních lesů a prodejem dříví předem vybraným partnerům bez soutěže, jelikož touto činností hrozí likvidace regionálních lesnických firem a zpracovatelů dříví. Rozhodně však chceme být konstruktivním partnerem a jsem připraven k jednání."
Vondráček se s usednutím do čela ČAPLH stal současně i prezidentem Konfederace lesnických a dřevařských svazů ČR (KLDS). ČAPLH je členem konfederace a v rotačním systému prezidentství v KLDS náleží pro letošní rok pozice prezidenta KLDS sdružení ČAPLH. Členy KLDS jsou podle jejích webových stránek ještě Asociace českých nábytkářů, Společenstvo dřevozpracujících podniků ČR, Svaz českých a moravských výrobních družstev a Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu.
Ing. Petr Vondráček (50 let) je absolventem Fakulty lesnické a dřevařské Vysoké školy zemědělské v Brně. Celý svůj profesní život pracuje v privátních lesnických firmách. Od roku 2009 je spolumajitelem firmy DEBLICE – lesy s.r.o. Zároveň je pro letošní rok prezidentem Konfederace lesnických a dřevařských svazů.
Podle TZ ČAPLH a ČTK
Komentáře
1. Dochází k velmi rychlé "socializaci" = návratu podnikání státních lesů před období transformace. (Aby nedošlo k nepochopení, nikde neříkám, že se stát nemá o les starat jako zodpovědný správce, nicméně s ohledem na produktivitu práce, politiku atd. nemá předpoklady být dobrým podnikatelem - a je to historicky prokázáno).
2. U zbytku státních lesů dochází k "oligarchizaci" = nastavení pravidel "soutěže" pro největší firmy často spojené s politikou a často nadnárodní.
Nicméně udělám vše, aby se to změnilo.
Petr Vondráček
To je sice nejspíš pravda, ale to taky není posláním státu. Rozhodně to neznamená, že by stát nemohl být dobrým správcem státního majetku nebo že by nemohl sám být zaměstnavatelem. I státní úředníci by měli být (a taky mohou být) správně motivování k efektivnímu úřadování. Dejme pravomoc lesním správcům LČR a naučme se je vybírat a uvidíte... Dnes mají tak svázané ruce, že nemohou být dobrými ani kdyby stokrát chtěli.
LČR nebyly založeny, aby po 30 letech spravovaly polovinu lesů v republice (a podnikaly), ale aby zajistily privatizaci (= zpět navrácení soukromému sektoru) většiny lesů v držení státu, přičemž mu mělo být ponecháno pouze to, co potřebuje výkonu státní moci a bezpečnosti státu. To vyplývalo z tehdy platné Ústavy (základní lesní fond) stejně jako dnešní.
Koukal jsem jak po i více jak 2 letech zpracovává NT a kůrovce.
Kdy se tak stávalo za Marie Terezie i více jak 20 lety?
Pamatuji dost, ale toto ne.
Politici nám to ale jistě hezky okecají, stejně jako že jsme již nesoběstační, skoro prodaní a dále.
Stačí jen sledovat dění.
K propadu v podnikání v lesnictví dojde a to velice rychle, nebo vidíte, jak stroje nahradí dosadby, ožiny, prořezávky...to je již náročná a ruční práce, tam se "rychlokvašky" neženou a na desetiletí je to jasně dáno.
A zejména, co na to vlastník lesa, když musí to či ono a ze zákona, proč nemůže podnikat a dělat dle svého, proč nemůže chtít ohodnocení za vstup do lesa, sběr hub, klestu, dalších lesních plodů a další.
Přesvědčuje nás o tom všude stát, města a další jiní vlastíci, kde již dnes zaparkujete bezplatně, nedej bože, že bezplatně sbíráte příkladem jahody, kopete brambory a další....
Má zemědělec při silných dotacích povinnost sekat všechny travní plochy a starat se o plochy mimo obvod tzv. bloků.... nemá a co to dělá s krajinou, kolik se na takových plochách tratí, množí plevelů a dalšího no a v poli-bloku to zvládne chemie, bezpracně a dotovaným strojem!!!
Zvláštní demokracie po česku !!! Někdo má povinnost na celou plochu a někdo jen na bezpracný a pohodlný blok, který si určí jak potřebuje a kde na to dostane... a v neposlední řadě zkuste si tu něco bezpracně a beztrestně zdarma vzít, … ovšem jen pro vlastní potřebu !!!
Na les se hodí cokoli, procesy jsou pomalé, ale jisté a pak i bolestivé a k tomu mílovými kroky spějeme.
Mimochodem u státního podniku v dané době nebylo jinak nežli odněkud přiveženého stroje a za pultem UK či jiná národnost, která nerozeznala dub od smrku, tak koho kdo poškodí.
Omlouvám se, určitě jsem nechtěl, aby to vyznělo takto. Snížení kvality souvisí s dlouhodobým soutěžením o nejnižší či nejvýhodnější cenu, čili s nastavením systému. V té větě také píšu o "transformaci", nikoliv o "podnikatelích". Co mají dělat dobří podnikatelé, když si nemohou dovolit za vysoutěžené ceny platit kvalifikované lidi? To je přece úplně stejné ve stavebnictví i jinde, kde je objektivní problém zcela přesně nadefinovat parametry zakázky. Kvalitní stavební dozor je taky nedostatkové zboží. Takový si zakázky vybírá a dlouho si buduje pověst. No může tohle udělat revírník? Dokud bude v soutěži převažovat vliv ceny, tak to jiné nebude. Ví to každý, kdo někdy stavěl barák.
Byl jsem v pozici zástupce správce od r. 1992, takže dobře vím, jak těžké je si ohlídat plnění smlouvy. Lidi, kteří to v mém okolí dokázali, bych spočítal na prstech jedné ruky. Někteří z toho zešedivěli, někteří odešli a někteří byli odejiti.
Politický tlak v případě přímého obchodu LČR, no samozřejmě že bude, a velký. Ale když si dříví prodává zpracovatelům ten sám podnikatel, který ho těží... Nic nenaznačuji, ale takový systém k nekalostem přímo vybízí.
Hrozně mě baví takové ty řeči, že u tak velkého podniku něco nejde, protože je tak velký. Třeba dát pravomoci správcům...