Dřevorubci sanací dřevin chtějí zabránit tomu, aby se kůrovec dál šířil do zdravého lesa. Pokud by se nekácelo, lýkožrout by podle vedení parku zničil další miliony stromů. "Ve smrkových monokulturách, které bohužel na Šumavě převažují, je kůrovec jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří, nebo dokud ho někdo neuhasí. Nám se za poslední rok a půl podařilo kůrovcový požár zmírnit natolik, že zbývající plamínek dohoří už příští rok," řekl ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
Vývoj nahodilých těžeb v NP a CHKO Šumava v letech 2007 až k 10.08.2012. Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava.
Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | k 10.08.2012 |
Kůrovec včetně lapáků (m3) | 14 790 | 119 603 | 297 960 | 347 000 | 239 027 | 43 169 |
Vítr (m3) | 744 594 | 38 875 | 5 695 | 2 499 | 37 631 | 13 572 |
Celkem (m3) | 759 384 | 158 478 | 303 655 | 349 499 | 276 658 | 56 741 |
Podle Hnutí Duha se jedná o přirozený proces. "Gradace kůrovce po několika letech sama opadá. Naznačoval to už minulý rok, kdy se snížil počet napadených stromů," řekl Jaromír Bláha. Domnívá se, že konec kůrovcové kalamity může přispět i ke zklidnění napjaté situace mezi vedení parku a ekology. Podle něj prý opadnou emotivní reakce obou stran. "Teď jen záleží na tom, jaká bude budoucnost parku. My pevně věříme, že stále zůstane minimálně zachován rozsah zón ponechaných napospas přírodě," řekl Bláha.
"Věřím, že jak panovaly neshody a vedly se ostré debaty, zda, kde a jak zasahovat proti kůrovci na Šumavě, tak zpráva o tom, že kůrovcová kalamita končí, bude přijata všemi jako jednoznačně pozitivní. Je především příznivá pro národní park a životní prostředí," uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Podle Mánka však v bezzásahových zónách kůrovec každý rok zničil v posledních čtyřech letech 1000 hektarů lesa. Pro letošek prý zůstalo v lokalitách, v nichž se nezasahuje, 1200 hektarů lesa. Mánek řekl, že většinu z této plochy už škodlivý brouk napadl.
V souvislosti s úbytkem kůrovcem napadených stromů vzalo vedení Správy parku zpět i žádost o výjimku, kterou adresoval na státní správu předchozí ředitel Jan Stráský 27. června 2012. Tehdy Správa parku, jako uživatel lesa ve státním vlastnictví na území Národního parku Šumava, požádala o povolení výjimky podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ze zákazů v žádosti vyjmenovaných zvláště chráněných druhů živočichů a zvláště chráněných druhů rostlin, pro účely provedení zásahů proti kůrovcům ve vybraných lesních porostech I. a II. zóny ochrany přírody Národního parku Šumava. „Vzhledem k mírným zásahům v druhé polovině tohoto roku, ale zejména kvůli tomu, že nelze předpokládat, že v příštím roce budeme vyžadovat takto rozsáhlou výjimku, už ji nepotřebujeme. Proto jsem žádost dnes stáhnul," vysvětluje ředitel Správy parku Jiří Mánek.
Rapidní snížení množství napadených stromů má ale na Šumavě i své negativní důsledky. Protože se netěží, zruší správa parku manipulační sklad v Nové Peci, kde pracovalo 18 lidí. Manipulační sklad měl své opodstatnění v roce 2007, kdy bylo na území parku těženo rekordní množství kůrovcového dřeva. V tomto období zpracoval manipulační sklad až 80 tisíc kubíků dřeva ročně. To byl čas, kdy se zde 18 pracovníků mohlo reálně uživit. Aktuální situace již tomu zdaleka neodpovídá. „Provedli jsme si vlastní průzkum u několika ostatních manipulačních skladů v regionu a zjistili jsme, že při ručním zpracování se na řadě z nich manipuluje ve 2 až 3 pracovnících - 1000 – 1500 kubíků dřeva měsíčně, tj. 12–18 000 kubíků ročně. Letošní celoroční plánované množství dřeva k manipulaci v Nové Peci bylo jen 7500 kubíků dřeva. A to je při zaměstnávání osmnácti pracovníků, přinejmenším diskutabilní. I přes další přidruženou výrobu, která se zde prováděla, je to stav ekonomicky neudržitelný,“ argumentuje Jiří Kvapil, ekonomický náměstek ředitele Správy parku.
ČIŽP udělila NP Šumava pokutu za postupy v letech 2010 a 2011 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) udělila Národnímu parku Šumava pokutu 450.000 korun za postupy v letech 2010 a 2011. Dostal ji za rušení hnízdění tetřeva, použití biocidů v boji s kůrovcem bez vydané výjimky a za tvorbu holin u jezera Laka na Klatovsku. NP Šumava se proti rozhodnutí inspekce, které ještě není pravomocné, odvolá. Nesprávné postupy podle ČIŽP park volil za ředitelů Františka Krejčího a Jana Stráského. Podle současného šéfa Jiří Mánka si NP Šumava v poslední době vybral cestu zastavení kůrovce a neriskování postihů za nečinnost. A kvůli tomu musel podle něj zasahovat někdy i za cenu rušení hnízdění tetřeva nebo použití biocidů. "Mohli jsme riskovat postih od inspekce, nebo kůrovce nechat dál řádit v šumavských lesích a riskovat možnost trestů jako na Slovensku," uvedl Mánek. Připomněl, že bývalým dvěma slovenským ministrům životního prostředí hrozí trest odnětí svobody za to, že nepovolili kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách NP Vysoké Tatry. Podle Mánka, který byl za Stráského náměstkem ředitele, park přitom v poslední době začal kácet postižené stromy v menší míře a šetrnějším způsobem. "Ale dříve pokuta za horší metody paradoxně nehrozila," řekl Mánek. Dodal, že pokud by park vůbec nezasahoval, kůrovec by zničil mnohem více lesa. Podle poslední statistiky museli na Šumavě kvůli škodlivému broukovi pokácet za pět let milion stromů. "Rozhodnutí inspekce vítáme, je ale nedostatečnou a pozdní reakcí. Vážně poškozenou přírodu již nenapraví. Inspekce měla podle zákona zasáhnout ihned po našem podnětu na samém počátku kácení loni v červenci a kácení okamžitě zastavit. Mohla tak předejít velkým a zbytečným škodám," řekl Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha. "Jestli za takové kroky dnes máme platit pokutu, je to paradoxní," uvedl Mánek. "Ale vzhledem k úspěšné misi a zastavení kůrovcové kalamity a při vědomí, že jsme tím snížili škody, zachránili další statisíce stromů a snížili o miliony náklady pro případ, že by se kalamita měla asanovat ještě další rok, tak je případná pokuta pro nás akceptovatelná. Nicméně rozhodnutí nenabylo právní moci," řekl. Zástupci ČIŽP ani ministerstva životního prostředí se k záležitosti nechtěli vyjádřit.
Stanovisko Rady NP Šumava k udělení pokuty ČIŽP Rada NP Šumava podporovala postupy, které zvolil a používal ředitel NP Šumava pan Jan Stráský se svým týmem při zásazích proti kůrovci v roce 2011 na Šumavě. Výkonný výbor Rady NP Šumava a následně Rada NP Šumava většinovým schválením podporovala kácení stromů a další asanaci kůrovce v území Šumavy, vzhledem k tomu, že byla přesvědčena o největší účinnosti ze všech možných postupů. Dnes víme, že čas dal tomuto názoru za pravdu. Jen lze s povzdechnutím konstatovat, že je škoda, že tak nebylo postupováno v dřívějších letech. Ukázalo se, že efektivita těchto postupů byla vysoká a díky tomu lze dnes říci, že v území vznikly mnohem menší škody a bylo zachráněno mnoho dalších stromů. Na situaci v dané době existovaly různé odborné posudky a vybírat tedy bylo složité a velmi těžké. V těchto souvislostech byly pro nás zajímavé postupy v nové části Bavorského národního parku. Tam po větrných kalamitách došlo k celoplošným asanacím, vznik holin tak byl například v mnohem větším rozsahu než na straně české. Pracovní postupy při těžbě dřeva (které bylo mimochodem beze zbytku odvezeno a zužitkováno) byly oproti české straně mnohem intenzivnější za použití strojové techniky, budování dočasných cest, apod. Je zvláštní, že v jednom chráněném území, byť rozděleném státní hranicí, je možné přistupovat k ochraně lesa a přírody různě. Co je na jedné straně hranice bez postihu, to na straně druhé vyvolává nekonečné diskuse a nakonec vede k postihu ze strany státu, případně orgánů Evropské unie. Hovoříme o sjednocené evropské legislativě a na tomto uvedeném případu vidíme, že do ní, případně do její aplikace, máme ještě hodně daleko. Vrcholem těchto paradoxů je pak situace na Slovensku, kde dokonce hrozí tresty odnětím svobody za nečinnost při asanaci kůrovce. Závěrem je tedy nutné ještě jednou zopakovat, že Správa NP a CHKO Šumava dle názoru Rady NP Šumava jednala dobře, bohužel v některých případech s problémově zpracovanými a časově nevhodně podanými žádostmi o souhlas s výjimkou (tyto postupy byly „zděděné“ po minulém vedení Správy NP a CHKO Šumava). Přesto přese všechno dosáhla stavu v území, kdy se zdá býti kůrovcová kalamita zastavena, a za to je nutné poděkovat a ne vytvářet image zločince a protizákonného jednání. Miloš Picek
Letecké fotografie okolí jezera Laka - porovnání stavu v roce 2009 a 2010.
Zdroj: ČTK a Správa NP a CHKO Šumava |
red.