Foto: Pavel Nedvěd
"Požádali jsme kolegy ve firmě EFTEC o jejich expertizu, protože jsme chtěli, aby byla postavena z určité vzdálenosti od nás," řekl novinářům ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR Michal V. Marek. Právě pro toto centrum byla studie zpracována. "Šumavská divočina je hodnocena jako unikátní obchodní artikl, protože je mimořádná ve střední Evropě, má přeshraniční efekt a je zajímavá i historicky," zdůraznil autor studie, obchodní ředitel EFTEC Ian Dickie.
Studie se zabývala porovnáváním tří odlišných scénářů péče o šumavský park - pokračováním současného stavu, dále návrhem zákona, který loni předložil exministr životního prostředí Tomáš Chalupa, a návrhem vědců a ekologů na rozšíření divoké přírody na polovinu parku a šetrné hospodaření. Pavel Kindlmann z Univerzity Karlovy v Praze tvrdí, že jde o první socioekonomickou studii, která se problému fundovaně věnuje a je podložena řádnými daty.
Výsledky ukazují, že přijetí návrh ministerského zákona, který předpokládá velké investiční záměry, by snížilo hodnotu parku jako populární oblasti s divokou přírodou a poškodilo rozvoj ekoturismu. Například vybudování lyžařského areálu na Hraničníku se podle Dickieho pohybuje na hranici rentability.
"Návrh zákona v té podobě, do jaké byl připraven pracovní skupinou, na jejímž znění se shodují obce, kraje i Správa NP Šumava, rozhodně nevytváří prostor pro developerské projekty. Jediný rozvoj je možný pouze ve III. zóně NP Šumava, ta doposud tvoří jen pět procent z rozlohy parku a v navrhovaném zákoně je to opět pouze pět procent z rozlohy parku," řekl ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
Turismus na Šumavě přináší podle studie ročně téměř dvě miliardy korun. Celkový ekonomický přínos parku ale podle odhadů dosahuje ročně až 44 miliard korun. Do nich jsou zahrnuty ekosystémové služby, jako je například zadržování vody a zlepšování její kvality nebo regulace klimatu a ukládání uhlíku. Jde o hodnoty, které se obvykle fyzicky nevyčíslují, ale jejich hodnota pro společnost je nesporná a podceňovaná.
"Částka 44 miliard ročně představuje jen těžce uvěřitelný potenciál. Vezmeme-li v potaz, že na Šumavu jezdí cca dva miliony lidí za rok, pak by tu každý návštěvník musel nechat 22.000 korun za rok. Zkušenost je ale taková, že tu běžný návštěvník nechá částku o řád menší. Vůbec nechápeme, kde vzali autoři taková čísla. Jsou úplně scestná," řekl Mánek.
Autor studie tvrdí, že na Šumavě je velký potenciál pro zážitkovou turistiku, o niž roste zájem i v Evropě. "Z hodnocení současného stavu způsobu managementu národního parku ale vyplývá, že nevyužívá ani biologický ani ekonomický potenciál území," dodal.
Ohledně zachování či zmenšení rozsahu divoké přírody v šumavském parku se vedou dlouhodobě spory mezi ekology, ministerstvem životního prostředí, vedením národního parku i obyvateli místních obcí. Podle Kindlmanna nejsou realistické naivní představy některých místních obyvatel a developerů o tom, že Šumava bude nejlépe vzkvétat v případě vybudování lanovek a hotelů. "Cestou vpřed je právě akcent na přírodní hodnoty Šumavy, které hlavně v budoucnosti budou přetahovat turisty," řekl P. Kindlmann.
Vědci a ekologové chystají dopis koaličním stranám, v němž budou varovat před komercionalizací parku. Studii předají i novému ministrovi životního prostředí, pravděpodobně poslanci Richardu Brabcovi z hnutí ANO, který je do funkce navržen.
R. Brabec: Nejvzácnější části Šumavy musí zůstat bez zásahů
Nejvzácnější části Šumavy musí zůstat zachovány a bez zásahů, řekl v Lidových novinách pravděpodobný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). S problematikou Národního parku Šumava se chce detailněji seznámit a konkrétní stanovisko zveřejnit zhruba za měsíc. Podle LN tak zřejmě neprojde návrh zákona exministra Tomáše Chalupy, který neblokoval velké developerské projekty, jako jsou lanovky či lyžařská střediska.
"Šumava pro Česko i pro mě osobně znamená obrovské bohatství, se kterým je třeba nakládat velmi opatrně," řekl tisku Brabec. Jeho vize se spíš blíží alternativnímu návrhu vědců z Akademie věd a ekologů, kteří chtějí rozšíření bezzásahových zón v kombinaci s rozvojem ekoturistiky.
"Líbí se mi, jak to mají třeba v Německu, kde je větší část parku bezzásahová, netěží se tam dřevo, klade se tu důraz na regionální produkty," řekl. Zároveň ale dodal, že na rozdíl od Bavorského lesa přímo v Národním parku Šumava leží několik obcí. "Ty mají také svou představu, stejně jako mají svou představu developeři. Mým úkolem bude tyto zájmy skloubit v kompromis," uvedl.
Zdroj: ČTK |
red.