„20 % nejcennějších lesních oblastí bude vyloučeno z těžby, vývoz nezpracovaného dřeva bude omezen a dřevo bude sloužit především polským podnikatelům. Zakážeme spalování dřeva v komerční energetice. Zavedeme společenský dozor nad lesy a budeme realizovat program obnovy mokřadů a rašelinišť. Po dohodě s místními komunitami zvětšíme rozlohu národních parků,“ stojí v koaliční smlouvě podepsané 10. listopadu 2023 lídry čtyř politických stran, které se zavázaly chránit pětinu polských lesů.
Polská ministryně pro klima a životní prostředí Paulina Hennig-Kloska po svém nástupu do funkce začala podnikat kroky k realizaci tohoto slibu vyhlášením půlročního moratoria na těžbu dřeva v desítce lokalit na 1,3 % rozlohy lesů spravovaných podnikem Polské státní lesy. Ministerstvo však dosud nedoložilo provedení analýz ani výpočtů, které by mohly naznačit účinky tohoto rozhodnutí. V dubnu letošního roku pak vyjádřil náměstek ministryně pro klima a životní prostředí Mikołaj Dorożała naději, že ochrana 20 % lesní plochy v zemi bude dokončena v roce 2025.
Teprve později byly podniknuty kroky ke zjištění postojů všech zainteresovaných stran. Debatu měla zajistit Národní konference o lesích, která se konala 22. - 23. dubna 2024. Mimo extrémní názory volající po okamžitém zařazení 20 % lesů pod ochranu přírodních rezervací zazněly i hlasy poukazující na výzkum neúčinnosti této ochrany, nutnou aktivní přestavbu lesů, zachování současného objemu vytěženého dřeva jako jediné ekologické suroviny s řadou využití a implementaci radikální změny v lesním hospodaření. Po ukončení konference však ministryně oznámila rozhodnutí týkající se dalších plánů na vynětí z těžby lesů v okolí devíti měst a informovala o legislativních řešeních připravených ministerstvem, o kterých účastníci konference nebyli předem informováni.
Ilustrační foto: Pixabay
Analýza Polské obchodní komory dřevozpracujícího průmyslu
PIGPD proto předložila analýzu ekonomických dopadů případného moratoria na těžbu ve 20 % plochy polských lesů. Organizace, která sdružuje podnikatele v oblasti zpracování dřeva, v dokumentu rovněž uvedla možnosti kompenzace úbytku dřeva pro dřevozpracující průmysl a předložila postupy, které by mohly čelit dalším negativním dopadům plánované lesnicko-dřevařské politiky.
„Vyloučení 20 % polských lesů z těžby dřeva, i kdyby bylo realizováno jen částečně, ale bez zajištění současného objemu dřeva poptávaného firmami z dřevařského, nábytkářského a papírenského průmyslu, bude mít za následek mimořádně vážné ekonomické ztráty,“ odhaduje PIGPD ve své analýze, „Značná část ze 173 000 v současnosti fungujících podniků bude zlikvidována, všechny utrpí významné ztráty a budou nuceny výrazně omezit výrobu. Přibližně 70 000 zaměstnanců může přijít o práci, často v místech s vysokou nezaměstnaností, kde je závod dřevozpracujícího průmyslu nejvýznamnějším zaměstnavatelem.“
Komora odhaduje, že realizace záměru by měla v praxi znamenat snížení těžby dřeva o přibližně 16,5 % současného objemu spravovaného Státními lesy Polska (14,9 % celého domácího objemu). To znamená asi 7 mil. m³ dřeva v hodnotě přibližně 2,3 mld. zlotých ročně. Důsledkem omezení bude podle názoru Komory zvýšení ceny výrobků ze dřeva na domácím trhu o cca 15-20 %, což bude mít dopad na spotřebitele a také na inflaci.
Článek v originále najdete zde.
Možnosti zmírnění potenciálních dopadů
V analýze PIGPD rovněž uvádí možnosti zachování současného objemu dostupné dřevní suroviny při zajištění ochrany lesních oblastí, které jsou považovány za přírodně a společensky cenné. Jednou z nich je omezení vývozu kulatiny ze země. Podle údajů komory činil od roku 2018 průměrný roční export kulatiny 4,7 mil. m³ a dovoz 2 mil. m³. Převážná většina nezpracovaného dřeva z Polska směřuje na trhy EU, především do Německa a České republiky, a 20 % také do Číny. Druhým navrhovaným řešením je omezení využívání dřeva pro energetické účely v komerční energetice. Komora odhaduje, že tímto způsobem by bylo možné přesměrovat přibližně 1,3 mil. m³ dřeva ročně k průmyslovému zpracování. Jako další možnost komora uvádí zvýšení intenzity využívání hospodářských lesů a omezení pasivní ochrany - rezervační ochrany pouze na pralesy.
Komora dále navrhuje vytvoření transparentního a spravedlivého systému prodeje dostupného dříví ze strany státních lesů a způsobu stanovení jeho ceny, jakož i rozložení procesu zvyšování počtu chráněných území na období deseti let spojené s ověřováním platných lesních hospodářských plánů.
Podle www.globalwoodmarketsinfo.com, pigpd.pl, red.
Komentáře
Já teda nevím, ale mám dojem že Polak těží 2,5 m3/ha, ne ? Takže kdyby těžil 10m3 jak čech, tak pořád může vyvážet jak vzteklej.
Není to o ploše, ale obhospodařování jako takovém.
Borovici budou vyvážet do afriky pořád, co by s ní dělali ? Smrk tam neroste, dub jim vždy vykoupí fritzové a buk vždy musí vozit ze Slovenska.
Neštěstí tam jsou státní lesy - teda monopol.
Jak omezí export, půjde to zugrunt, jako na Ukrajině a v Rusku.