Firmy budou muset doložit, že neobchodují s nezákonně vytěženým dřevem, nebo využívat systém zavedený kontrolními organizacemi.
Vláda se rozhodla předložit nový zákon místo úpravy existujících norem, protože současný lesní zákon upravuje pouze lesní hospodářství, a nikoli navazující obchod se dřevem. Předností nového zákona bude podle vlády hlavně přehlednost a srozumitelnost úpravy.
Vláda uvádí, že nezákonná těžba dřeva je přetrvávající a značný problém především z globálního hlediska. Představuje hrozbu pro světové lesy, neboť zvyšuje míru odlesňování a znehodnocování lesa, má vliv na zvýšeném podílu emisí oxidu uhličitého.
Vláda také uvádí, že situace v nezákonné těžbě dřeva v ČR představuje pouze zanedbatelné riziko v souvislosti s ochranou lesa. Na druhou stranu je důležité podpořit úsilí těch členských států, které dovážejí velké množství dřeva a dřevařských výrobků ze zemí mimo Evropskou unii, především z tropických zemí, kterých se globální problém odlesňování a nezákonných těžeb popsaný výše týká v největší míře, stojí v důvodové zprávě.
Právní předpisy v souvislosti s uváděním dřeva a dřevařských výrobků na trh
Dřevo a výrobky z něj na unijním trhu budou v nejbližší době pod přísnější kontrolou. Nové nařízení Rady EU a Evropského parlamentu, stanovující povinnosti hospodářským subjektům uvádějícím dřevo a dřevařské výrobky na trh, vejde v účinnost již 3. března 2013.
Jak to vzniklo? V posledních několika letech bylo jednou z klíčových otázek v mezinárodních lesnických debatách to, jakým způsobem zamezit obchodování s nelegálně vytěženým dřívím a dřevařskými výrobky. Až donedávna měly dovážející státy jen několik málo právních mechanismů k tomu, aby nevpustily na svůj trh nelegálně vytěžené dříví.
Nyní se situace mění a státy charakteru konečného spotřebitele přijímají škálu opatření, která mají zabezpečit, aby se na jejich trh dostalo pouze dřevo a dřevařské výrobky ze zákonně vytěžených zdrojů. Například tzv. „Lacey Act“, novelizovaný v květnu 2008, činí ve Spojených státech nezákonným takové dřevo, které bylo vyprodukováno, dovezeno, transportováno, nakoupeno, obdrženo, nabyto nebo prodáno nezákonným způsobem, a to jak na území Spojených států, tak za hranicemi. Jiná opatření jsou zahrnuta v dobrovolných partnerských dohodách, které jsou vyjednávány mezi Evropskou unií a producentskými zeměmi. Dobrovolné partnerské dohody jsou založeny na licenčních schématech, která umožní dohledání původního zdroje a také zabezpečují zákonnost dřeva.
V Evropské unii probíhala řadu let diskuze o možnosti přijetí dodatečných legislativních postupů o tom, jak kontrolovat zejména dovoz nelegálního dřeva. Akční plán pro vymahatelnost lesního práva, správu a obchod (FLEGT) z roku 2003 přímo ukládal úkol Evropské komisi zrevidovat právní předpisy takového charakteru. Po dlouhém procesu vyjednávání bylo nakonec přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky na trh (nařízení o dřevu). Hlavním přínosem nařízení o dřevu je vytvoření právního nástroje, který prostřednictvím oblasti obchodování s dřevem a dřevařskými výrobky bude zpětně působit na omezení nezákonné těžby dřeva v důsledku přísnějšího dohledu nad tímto obchodem. Omezení nezákonné těžby bude mít z globálního hlediska pozitivní dopady na zmírňování změny klimatu, na zlepšení stavu lesních ekosystémů a na ekonomiku (zajištění rovného postavení pro hospodářské subjekty, které uvádějí na trh zákonně vytěžené dřevo). Nařízení o dřevu Nařízení o dřevu vešlo v platnost dne 3. prosince 2010 a zakazuje uvádět na unijní trh nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky z takového dřeva. Dále ukládá povinnosti těm, kteří mají záměr poprvé uvádět na trh EU dřevo nebo dřevařské výrobky. V takovém případě se hovoří o „hospodářských subjektech“, a ty jsou povinné provádět tzv. „systém náležité péče“. „Obchodníci“, kteří prodávají nebo nakupují již uvedené dřevo nebo výrobky na trh, musí být schopni identifikovat, odkud dřevo nebo výrobky získali a v případě potřeby, komu je prodali.
Systém náležité péče je založen na systému řízení rizika, složeného ze tří klíčových prvků, kde hospodářský subjekt musí:
- zabezpečit přístup k základním informacím, mimo jiné o původu dřeva, jeho množství a potvrzení, že dřevo bylo vytěženo zákonným způsobem;
- disponovat dostatečnými opatřeními k hodnocení rizika výskytu nezákonně vytěženého dřeva v celém řetězci;
- zmírnit riziko v případě, že bylo identifikováno.
Hospodářský subjekt může použít buď svůj vlastní systém náležité péče, nebo poskytnutý „kontrolní organizací“. Role kontrolních organizací je na dobrovolné bázi zabezpečit správné používání jejich systémů náležité péče a v případě potřeby budou také přijímat opatření a oznamovat příslušným orgánům významná nebo opakovaná porušení systému ze strany hospodářských subjektů. Uznávání kontrolních organizací a odejímání takových uznání bude řešit Evropská komise. Nařízení o dřevu se týká jak dřeva dováženého do EU, tak vyprodukovaného v EU. Většina dřevařských výrobků spadá do nařízení, konkrétní produkty jsou specifikovány dle celní nomenklatury v příloze nařízení. Výjimku tvoří tištěné papíry a recyklované výrobky. Výrobky, které jsou opatřeny licencí FLEGT nebo povolením CITES, jsou považovány za vytěžené ze zákonných zdrojů.
Autor: Kateřina Ventrubová, zdroj: Lesnická práce Celý článek si můžete přečíst v LP 11/2012. |
red.