Podle nových pravidel by se v následujících deseti letech mohlo kvůli riziku rozšíření lýkožrouta v pralese na východě Polska vykácet až 188 000 metrů krychlových dřeva; dosud byl limit 63 000 metrů krychlových.
Podle ochránců životního prostředí rozsáhlé kácení zničí charakter pralesa, který se rozkládá na ploše 1500 čtverečních kilometrů a v dlouhodobém výhledu se může odrazit i na počtu turistů. Těch nyní každoročně přijíždí až 200 000.
"Pokud budeme bojovat s lýkožroutem pomocí pily a sekery, přinese to více škody, než užitku. Napadení kůrovcem nepředstavuje pro prales výrazné ohrožení, příroda se s ním sama vypořádá," uvedl Robert Cyglicki, šéf polské pobočky ekologické organizace Greenpeace.
Ministerstvo životního prostřední naproti tomu tvrdí, že kácení je nutné kvůli šíření dřevokazného hmyzu. Zdůrazňuje rovněž, že dřevorubci nadále nebudou moci kácet v národním parku, který zabírá zhruba sedmnáct procent z celé převážně zalesněné plochy.
Prales se rozkládá na 150 tisících hektarech podél polsko-běloruské hranice. Bělověžský národní park je nejstarším nížinným lesem v Evropě, který se do dnešního dne dochoval téměř netknutý – zčásti i proto, že pro polské krále a ruské cary představoval oblíbenou honitbu. Těžba tak byla dlouho omezena. Pod ochranou UNESCO je od roku 1979. Ekologičtí aktivisté na polské i běloruské straně již několik let volají po přísné ochraně a zákazu vstupu do konkrétních oblastí jak lesníkům, tak turistům.
red.