|
Historie divize Lipník nad Bečvou – 17. září 1946 byl na základě rozhodnutí vlády Československé republiky vytvořen Vojenský výcvikový prostor Libavá
– 1. července 1947 začal působit v Lipníku nad Bečvou podnik VLS na lesní půdě převzaté od státních lesů a zahrnující převážně konfiskovanou lesní půdu
– 1. 1. 1950 vznik samostatného ředitelství Vojenských statků v Potštátě
– 1. 1. 1956 sloučení dosud rozděleného řízení lesů a statků pod VLS Lipník nad Bečvou n. p., v osmdesátých letech organizačně nazvaný koncernový podnik, dále odštěpný závod a dle zákona o státním podniku od 1. 1. 1998 VLS ČR s. p. divize Lipník nad Bečvou.
– 1. 1. 1976 převzaly VLS Lipník n. B. n. p. neprosperující Státní statky Lipník n. B., čímž vzrostl podíl zemědělské výroby na tři čtvrtiny objemu u ekonomiky oproti jedné čtvrtině objemu z lesnictví
– Po 1. 1. 1991 privatizace a restituce zemědělských pozemků mimo území Vojenského újezdu Libavá a tím změna v objemu výroby ve prospěch lesnictví
– V roce 2009 došlo k odtržení zemědělské výroby pod samostatnou Divizi zemědělské výroby a divize Lipník nad Bečvou zabezpečuje hospodaření na lesních pozemcích
|
Zdravotní stav porostů a ochrana lesa
– Divize byla opakovaně postižena větrnými kalamitami, které byly ty nejzásadnější?
K nejzásadnějším lze řadit větrné kalamity z let 1991 (207 646 m3), 1995 (348 290 m3), 2003 (314 777 m3), 2007 Kyrill (259 934 m3) a 2008 Emma (258 448 m3). Nejvíce byly postiženy LS Hlubočky, LS Libavá, LS Potštát. Mnohem víc však lesní porosty na Lipníku sužuje v poslední 20 letech dlouhodobý nedostatek srážek. V Oderských vrších by se průměrné množství srážek mělo pohybovat kolem 900 mm, aby les fungoval tak, jak má, ale od roku 1993 jsou roční úhrny srážek hluboko pod průměrem. Nejhůře na nedostatek vody reagují smrkové porosty, které usychají a následně jsou napadány václavkou a kůrovcem severským. Nahodilá těžba činila v roce 2003 99 %, v roce 2010, kdy trochu více pršelo, klesla nahodilá těžba na 70 %. Dlouhodobě však divize vykazuje přes 70 % nahodilé těžby.
– Kolik hektarů smrkových porostů je takto zasaženo?
Porosty se zastoupením smrku jsou zasaženy naprosto po celé ploše divize, a to jak na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, tak i na ostatních plochách, takzvaných nelesech, určených k výcviku, kde roste smrk. Svým charakterem se jedná o roztroušenou nahodilou těžbu, kdy se lesníci musí opakovaně vracet do oddělení a porostů a vyznačovat jednotlivé stromy k těžbě a následně je nechat ve velice krátké době zpracovat a odvézt z lesa. Je to nekonečný příběh od dubna do září, kdy nelze nic dlouhodobějšího naplánovat. Protože je VVP Libavá intenzivně a prioritně využívaná k výcviku vojsk, jsou určité oblasti z bezpečnostních důvodů přes den uzavřeny. Práce je pak v některých lokalitách omezena na rána, odpoledne a víkendy. Expedice dřeva se často řeší přes noc. V tomto režimu je třeba expedovat i 140 kamionů týdně.
– Vedou zmíněné kalamity k úvahám o změně dřevinné skladby, či celého hospodaření?
Úvahy na toto téma nejsou třeba. Příroda nám změnu druhové skladby ukazuje sama. Nahodilá těžba ve smrkových porostech probíhá těžbou jednotlivých stromů nebo skupin souší, porosty jsou postupně prosvětlovány a v místech, kde proniká světlo do porostu, se začíná až agresivně zmlazovat buk. Protože bukovému semenáčku stačí méně světla než smrkovému, jsou na divizi lokality, kde jsou smrkové porosty ze 100 % podrostlé náletem buku. Přitom před 20 lety byl problém v některých lokalitách buk vůbec dopěstovat. Trend, kdy Oderské vrchy budou mít větší zastoupení buku než smrku, je vidět již dnes. Například na LS Libavá kleslo zastoupení smrku za poslední 2 decennia vždy o 10 % za 10 let.
– Na rozdíl od ostatních částí republiky zde působí velké škody lýkožrout severský. Liší se obranná a ochranná opatření oproti opatřením proti lýkožroutu smrkovému?
Boj s lýkožroutem severským je velice komplikovaná záležitost. Lýkožrout severský napadá horní, korunové partie smrků a obranná opatření typu lapáků a feromonových lapačů fungují pouze při prvním jarním rojení, kdy vystupuje z hrabanky a letí do korun. Při dalším rojení se již lýkožrout severský pohybuje v horní polovině stromu a není síla ho nalákat z korun dolů. Jediná možnost, jak s ním bojovat, je včas najít napadené stromy, zpracovat je a odvézt z lesa.
– Jaká je prognóza vývoje kůrovcové situace?
Dokud bude v Oderských vrších smrk, tak budeme řešit i kůrovce severského a těžit napadené smrky. Souběžně s tím budeme postupně měnit druhovou skladbu porostů, ale dokud nezaprší, aby stromy měly větší sílu se náletům bránit, tak bude vývoj probíhat v tomto scénáři. Situace je taková, že kvůli loňskému suchému listopadu, kdy zde nespadl milimetr srážek, krátké zimě, a jaru, kdy mělo počasí charakter léta, uschly některé stromy tak rychle, že ani nebyly nalétnuté kůrovcem.
– V posledních letech se projevuje chřadnutí mladých smrkových porostů. Jaké jsou příčiny a jak budete v těchto porostech postupovat?
To je fenomén posledních dvou, tří let. Kvůli suchu a nástupu václavky jsou prosycháním postiženy 40leté porosty a dokonce i prořezávkové porosty. Je velká neznámá, co s tím. V místech, kde dochází vlivem prosychání k silnému prosvětlení porostu, chceme jít cestou podsadeb buku a vnášení maloplošných obnovních prvků jedle (oplocenky cca 4 ary), než se porost definitivně rozpadne. Rozhodně se ale se smrkem nechceme rozloučit, protože je to hospodářsky nosná dřevina. Zatím nevíme, jestli tato epizoda chřadnutí smrku bude dlouhodobá, nebo krátkodobá. Zaujmout jednoznačné stanovisko je předčasné. Když se podíváte na jedli, tak se před 20–30 lety myslelo, že je odsouzená k zániku a dnes nám usychají smrkové porosty, ale staré jedlové porosty jsou nádherné. Jedle mají přírůsty, jsou krásně sytě zelené a kolem jsou rezavé smrky.
– Jaké bylo přirozené zastoupení smrku v minulosti? Může být příčinou současných problémů to, že smrk byl sázen i do míst, kde nemá růstové optimum?
Vzhledem k blízkosti ostravské aglomerace a potřeby důlního dříví byl smrk v posledních 200 letech dominantní dřevinou při umělé obnově v Oderských vrších.
Na divizi máme zastoupený smrk ve všech nadmořských výškách. Samozřejmě se můžeme bavit, jestli smrk je vhodné pěstovat v úplně nejnižších polohách, ale smrk dnes usychá po celém území divize ve všech VLS jak na vysychavých stanovištích, tak i na podmáčených a vodou ovlivněných stanovištích, z důvodu velkého vláhového deficitu.
Zalesňování po kalamitách, semenné sady
– V důsledku kalamit bylo nutné zalesnit velké množství holin. V rámci vojenských lesů a statků jste jako jedni z prvních začali s dvojsadbami smrku a buku. Jaké byly důvody využití dvojsadby a jak vypadají porosty založené touto metodou?
Dvojsadby byly naprosto pragmatická záležitost. S úspěchem byly využity pro zalesnění velké kalamitní holiny 25 ha po větrné kalamitě Kyrill v lokalitě Prošvicův žleb na LS Libavá. Cílem bylo vytvořit vhodné podmínky pro růst bukové sazenice na kalamitní ploše. Smrk ve dvojsadbě byl brán jako podpůrná dřevina, která má buku pomoci odrůst a vytvořit mu mikroklima na holině. Smrk je také při ožínání v buřeni lépe vidět než samotný buk. Také zajistíme rozmístění buku po celé ploše holiny. Při výsadbě musíte mít silnou sazenici buku, která bude stejně velká jako smrk, a především si pohlídat kvalitu zalesnění, protože každá dřevina má jiný typ kořene.
– Nehrozí sazenicím deformace kmene?
Buk a smrk si od určité výšky začne konkurovat, proto je nezbytné jít do porostu včas s první prořezávkou, a je na lesníkovi, zda při zásahu upřednostní buk, nebo smrk.
– Využíváte také přirozenou obnovu?
Ano. Celková obnova u divize v roce 2011 byla 230 ha, z toho 60 ha tvořila přirozená obnova. V prvním kvartálu zpravidla probíhají těžby za účelem uvolnění přirozeného zmlazení smrku a buku nebo připravujeme porosty úzkými 15metrovými pruhy na přirozené zmlazení buku. Po zmlazení buku na těchto pruzích přiřazujeme další seče. Zbytek roku již pracujeme v nahodilé těžbě, a to většinou v jednotlivých nebo skupinovitých výběrech, a to má za následek postupné snížení zakmenění porostů po celé jejich ploše. V takto prosvětlených porostech se často objevuje zmlazení buku a smrku. V současnosti máme několik stovek hektarů porostů s přirozeným zmlazením, kde probíhá jeho uvolňování.
– Divize spolupracuje s lesnickou fakultou v Praze na grantovém projektu na zakládání semenných sadů. V jaké fázi se projekt nachází?
V průběhu posledních 7 let jsme vybrali výběrové stromy tzv. chlumního odolnostního smrku. V jižní části prostoru bylo vybráno asi 70 jedinců, kteří přežili největší kalamity z let 1995 a 2003, to byla období největšího sucha. Tyto smrky bez újmy, co se týká kvality kmenů a korun, sucho přežily. Naším prvním krokem byl pak sběr roubů, následně jejich naroubování na podnože a ve finále výsadba semenného sadu. Další sad, a to semenný sad z kvalitativně nejlepších smrků nacházejících se v lesních porostech obhospodařovaných divizí Lipník n. B., bude zakládán v průběhu příštího roku.
Charakteristika majetku a organizační členění
– Můžete spravovaný majetek ve stručnosti představit?
Ve vojenském újezdu Libavá a jeho okolí obhospodařujeme 23 061 ha lesa. Nadmořská výška se pohybuje od 270 do 720 m n. m. Geologické podloží je tvořeno kulmskými drobami a jílovitými břidlicemi, tedy horninami chudými na minerály. Nacházíme se v Oderských vrších, které mají charakter hodinového sklíčka, kdy lesy začínají u Moravské brány s příkrými svahy a pak se dostáváme na náhorní plošinu, která je mírně zvlněna s několika zářezy většinou tam, kde protéká řeka Odra, kolem ní jsou strmější svahy. 65–80 % tvoří jehličnaté dřeviny, především smrk s příměsí borovice, modřínu, jedle, zbytek tvoří listnaté dřeviny jako buk, jasan, dub, javor. Převažuje PLO 29 Nízký Jeseník a VLS 5. Na LHC Bochoř je PLO 34 – Hornomoravský úval a 2 VLS.
– Jaká je organizační struktura divize?
Divize Lipník nad Bečvou má ředitelství divize, 5 lesních správ a 1 správu služeb. Ve vojenském prostoru Libavá jsou 4 lesní správy (Libavá, Potštát, Velký újezd, Hlubočky). Lesní správa Bruntál je mimo VVP Libavá a spravuje několik roztroušených lesních celků od Nového Jíčína až po Mikulovice. Divize má v rámci vojenských lesů a statků největší počet zaměstnanců a největší výrobní úkoly. Pracuje zde 183 zaměstnanců, z toho 63 THP. Na ústředí divize pracuje 17 THP a 2 adjunkti, na LS je lesní správce, dva nadlesní a 5 lesníků. Pouze LS Libavá, jako správa s největším objemem výroby u podniku, má sedm lesníků, a LS Hlubočky má na LHC Bochoř jednoho THP, který je současně i bažantníkem. Na správě služeb jsou 3 technici.
– Jaká rozloha lesa vychází průměrně na jednoho lesníka?
Na každého lesníka připadá v průměru 735 ha lesní půdy.
Hospodaření divize
– Jakými činnostmi se divize zabývá?
Především je to lesnická činnost, objem těžeb se pohybuje od 170 do 220 tisíc m3. Dále se jedná o práce pro armádu ČR – asanace, rekultivace střelnic, údržbu drobných vodních toků, zimní a letní údržbu komunikací ve VVP Libavá. Myslivost provozujeme v 5 honitbách a jedné bažantnici. Věnujeme se rybářství, kde spravujeme 55 ha vodních ploch, z toho přes 30 ha je intenzivně využívaných pro chov ryb. Na několika rybnících provozujeme i sportovní rybolov. Ve VVP Libavá spravuje divize rodinné a bytové domy v sídelních útvarech Kozlov, Slavkov, Luboměř a Libavá v celkovém počtu 121 domů a bytů s 460 obyvateli. Divize zajišťuje všechny činnosti spojené s pronájmem bytů a souvisejících nemovitostí, včetně zajištění a financování běžných oprav včetně investic do infrastruktury (vodovody, ČOV apod.). Divize investuje do výstavby nových cest a oprav starých ročně kole 18 mil. Kč. Většinu staveb provádí externí firmy, které vzešly ze soutěže v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek.
– Vojenské lesy a statky hlásily za rok 2011 rekordní tržby. Odrazily se problémy s kalamitami na tržbách divize a nebudete se muset za pár let připravit na snížení tržeb z prodeje dříví?
Divize se zásadním způsobem podílí na hospodářském výsledku celého podniku. V dobrém hospodářském výsledku divize se odráží několik faktorů, jednak restrukturalizace divize v posledních 7 letech, která vedla k úspoře nákladů, mimořádně příznivá prodejní cena dřeva v posledních letech způsobená nejistotou na trhu se dřevem v ČR a vysoký objem těžeb divize vyvolaný potřebou zpracování nahodilých těžeb. Tržby za prodej dříví tvoří 88 % všech tržeb divize. K poklesu tržeb nemusí dojít jen snížením objemu těžeb, ale i poklesem cen surového dříví na trhu. Proto příprava na horší časy probíhá neustále jednak optimalizací nákladů na výrobu, optimalizací režijních nákladů, investicemi a opravami dlouhodobého majetku včetně prodeje nepotřebného majetku.
– Daří se divizi čerpat dotace?
Snažíme se čerpat dotace ze strukturálních fondů EU. To bylo například při obnově následků kalamity Kyrill a Emma. Připravuje se projekt na protipovodňová opatření v příkrých stráních, kde protéká potok Jezernice, který budou obsahovat revitalizaci 15 mostků.
– Využíváte harvestorové technologie, jaký podíl těžby je jimi realizován? Jste s jejich nasazením spokojeni?
Harvestorové technologie jsou nepostradatelným článkem lesní výroby u divize. Divize má uzavřenou 3letou rámcovou smlouvu s firmou LESS and Forest a.s., která nám umožňuje operativně řešit výkyvy objemu nahodilých těžeb. Ročně těžíme harvestorem kolem 60 tis. m3. Bohužel roztroušená nahodilá těžba v řadě případů neumožňuje nasazení harvestoru. V zmiňovaných 60 tis. m3 je část úmyslných těžeb a probírky do 40 let. Ve vlastní režii provozuje divize dvě vyvážečky Loglander a jednu vyvážečku Timberjack 810.
– Kolem řeky Odry se nacházejí strmé svahy, používáte k přibližování dříví speciální technologie?
Dlouhodobě využíváme lanovky, kterými zpracujeme zhruba 8–9 tisíc m3 ročně. Máme jednu vlastní lanovku Larix, se kterou zpracujeme kolem 2 000 m3/ročně, zbytek potřeb lanovek soutěžíme v Dynamickém nákupním systému.
– Divize vlastní manipulačně-expediční sklad. Kolik dříví ročně je na něm manipulováno?
Divize provozuje jeden manipulační a expediční sklad ve Velké Bystřici. Jedná se o zpevněnou plochu bez jakýchkoliv technologií typu manipulační linky. Manipulaci zajišťují dva čelní nakladače, dva dělníci pracují s JMP. Sklad leží přímo u železniční vlečky. LS Hlubočky a LS Velký Újezd jsou z části tvořené příkrými svahy s převážně zimní listnatou těžbou a letní nahodilou těžbou, kdy je technologicky vhodné vyvézt dřevo na ES. Ročně projde přes sklad zhruba 35 tisíc m3 dřeva.
Prodej dříví
– Jak probíhá prodej dříví?
75 % dřeva je expedováno přes rámcové smlouvy, které uzavírá obchodník na úrovni ředitelství státního podniku, a 25 % dřeva se obchoduje na úrovni divize v rámci regionu. Od loňského roku běží zkušební projekty na prodej dříví na pni, kdy se soutěží část porostu stojících stromů. Soutěžící v rámci dražby nabízejí cenu. Takto jsme prodali 4 000 m3. Dalším zkušebním projektem je obchodování dřeva přes komoditní burzu v Kladně, kde je možné nabízet hotové sortimenty na odvozním místě. Do pololetí se podařilo zobchodovat 9 000 m3 a předpoklad je, že do konce roku zobchodujeme přes burzu kolem 15 000 m3.
– Dodáváte dříví přímo i regionálním odběratelům?
Ano. V regionu je několik odběratelů, se kterými již dlouhodobě spolupracujeme. Zbytek obchodujeme na komoditní burze. Jeden z důvodů, proč jsme vstoupili na komoditní burzu, je i ten, že v regionu je více zájemců o dřevo, než má divize volných zdrojů k dispozici. Na burzu umisťujeme sortimenty rozdělené na menší objemy tak, aby se burzovních obchodů mohli zúčastnit i regionální odběratelé dřeva.
Kontrola ČIŽP, Natura 2000
– LS Libavá byla šetřena Českou inspekcí životního prostředí, co bylo předmětem kontroly a jaký byl její závěr?
Libavá je největší lesní správou, zabírá skoro polovinu vojenského prostoru. Zároveň má největší podíl tzv. nelesů, z velké části tvořených břízami, modříny a smrky, které vznikly po odsunu obyvatelstva na bývalých zemědělských půdách. Porosty se nacházejí ve věku 60 let. ČIŽP kontrolovala, zda se nešíří kalamitní škůdci nejen z lesa, ale i z těchto ostatních poloh. Máme smlouvu s armádou, o tom, že obhospodařujeme i tyto nelesy, zpracováváme nahodilou těžbu. Kromě stavu kalamitních škůdců šetřila ČIŽP na celé divizi i těžební úpravy ve vztahu k půdnímu fondu. Bylo konstatováno, že vše je v pořádku.
– Celý vojenský prostor pokrývá ptačí oblast Libavá, část prostoru je zařazena do evropsky významné lokality. Co je předmětem ochrany a ovlivňuje uvedené nějakým zásadním způsobem hospodaření?
V rámci Natury 2000 bylo na celém území VVP Libavá vyhlášená ptačí oblast pro chřástala polního, evropsky významné lokality pro přírodní stanoviště, která zaujímají 11 300 ha. Např. kosené podhorské louky, dubohabřiny, kontinentální opadavé křoviny. Dále se zde nachází přírodní památka Kamenné proudy (22 ha) a přírodní rezervace Smolenská luka (12 ha). Spolupracujeme s CHKO Litovelské Pomoraví, Českou ornitologickou společností nebo se Záchrannou stanicí a CEV v Bartošovicích na návratu orla skalního do přírody.
Myslivecké hospodaření
– V honitbě Libavá je nejkvalitnější jelení zvěř u nás. V roce 2006 byla honitba oceněna za přínos světové myslivosti Mezinárodní radou pro myslivost a ochranu zvěře C.I.C cenou Edmonda Blanca. Jaká je historie chovu jelení zvěře na divizi a kde vidíte hlavní důvody takového úspěchu?
V letech 1950–1960 se zde začala ve větší míře vyskytovat migrující jelení zvěř z Jeseníků a poté došlo k několikanásobné introdukci zvěře z Mimoně, Plumlova, Jeseníků a Kežmarku ze Slovenska. Jelení zvěř v honitbě Libavá měla to štěstí, že se zde sešlo několik základních podmínek a předpokladů pro chov jelení zvěře. Kvalitní zvěř, velikost honitby 32 000 ha a jednoduchá pravidla lovu a chovu, která byla zaměstnanci divize dodržovaná po dobu 60 let.
- Honitba Libavá je známá nejen díky jelení zvěři, představte ve stručnosti myslivecké hospodaření.
Hlavní zvěří je v honitbě zvěř jelení. Dále hospodaříme se zvěří srnčí, černou, okrajově i se zvěří mufloní a dančí. Mimo zvěře jelení pouze zvěř mufloní dosahuje kvalitních trofejí.
– Jak se daří skloubit pěstování lesa a provozování myslivosti?
Je to o věčném hledání přiměřenosti ve vztahu les a chov zvěře. Měřítkem přiměřenosti jsou škody na lesních porostech. Na straně chovu jelení zvěře řešíme únosné množství zvěře, přezimování zvěře v síti obůrek a u centrálních krmelišť v ostatních plochách, včetně vytváření klidových zón. Máme štěstí, že v rámci honitby je velké množství ostatních ploch, které přesahují 10 tisíc ha, stále zarůstají a vytvářejí lesostepní charakter krajiny, která je pro celodenní pobyt jelení zvěře ideální.
Dalším fenoménem, který je ve prospěch jelení zvěře, je přirozené zmlazení buku, tzn. i ve většině lesních porostů je dostatek vegetace, která snižuje škody zvěří na okolních porostech. Z hlediska režimového máme snahu vytahovat zvěř z lesních porostů do ostatních ploch v období podzimním, zimním a v předjaří.
– Kolik km ročně musíte oplocovat?
Celkem oplocujeme do 5 ha kultur. Nemáme problém se zajištěností kultur. Kultury ošetřujeme nátěrem proti zimnímu okusu. Buk i smrk se zmlazuje v množství 80–100 tis. ha. Zde je spíš úkol opačný. Včas zredukovat množství jedinců v nárostu na standardní množství, aby zde nedocházelo k přílišné kořenové konkurenci a následně udržet hluboké zavětvení korun u smrku.
Práce s veřejností
– Jaké akce pro veřejnost divize pořádá?
Stěžejní akcí pro veřejnost je Svatováclavské troubení, divize má trubačský sbor s dlouhodobou tradicí. V posledních letech se Svatováclavské troubení spojilo se Svatohubertskou mší v kostele na Staré vodě. Během roku je velké množství odborných lesnických exkurzí. Na nadstandardní úrovni spolupracujeme s lesnickou školou v Hranicích, i v rámci lesní pedagogiky. Škola pořádá každý rok lesnický den, na který zapůjčíme lesní mechanizaci. Pro školy ze širokého okolí pořádáme ke dni Země 22. dubna zeměpisně-přírodopisně-dějepisnou exkurzi k pramenu Odry, v rámci které necháváme děti zkusit zalesnit si malou plochu lesa a k části, kterou děti zalesní, dáme ceduli se jménem školy. Část prostoru je zpřístupněna veřejnosti, k pramenu Odry vede turistická trasa. Během posledních 10 let jsme obnovili většinu pramenů potoků a studánky.
– Zmínil jste, že divize má vlastní lesní školku, což není v rámci VLS úplně standardní.
Produkční plocha je 0,78 ha. Školka leží v relativně nízké nadmořské výšce a máme tak možnost brzo vyzvedávat sazenice pro zahájení jarních prací na vysychavé jižní straně Oderských vrchů. Pěstujeme smrk, buk, jedli pro okamžité vyzvednutí.
Děkuji za rozhovor (14. 8. 2012)
Petra Kulhanová
Foto: Petra Kulhanová
