Zákon o lesích
Novela zákona o lesích má pozitivně motivovat vlastníky k šetrnějšímu hospodaření, zvýšit pestrost lesů a usnadnit jejich adaptaci na změny klimatu. Měla by tak přispět k úspěšné obnově lesů po suchu a po kůrovcové kalamitě. Lesní zákon snižuje povinnosti vlastníků na míru nezbytnou pro zachování všech funkcí lesa a odstraňuje zbytečnou administrativu. Novela například prodlužuje lhůty pro obnovu lesních porostů ze 2 na 5 let a pro zajištění zdárného růstu mladého lesa ze 7 na 10 let. Toto opatření má přispět k rozšíření přirozené obnovy, využívání přípravných dřevin a zvýšení druhové pestrosti nových lesů. Novela také snižuje minimální věk obmýtí (tj. minimální věk pro těžbu) u běžného lesa ze současných 80 na 60 let. Toto adaptační opatření umožní i dřívější přeměnu druhově nevhodných porostů.
„Norma drobným vlastníkům zjednoduší zadávání zpracování lesních hospodářských osnov pro hospodaření v lese. Nebudou ho už zadávat jednotlivé obce, ale nově centrálně Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který bude převzaté osnovy také kontrolovat. Obcím tak ubude administrativa a zadávání, ověřování kvality osnov bude jednotné,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Novela zákona umožní na lesních pozemcích budování tůněk, poldrů a přehrážek pro zadržování vody, s celkovou plochou včetně vodní hladiny až do 1 000 m². Nově bude možná pastva dobytka v lese, ta však nesmí poškozovat les, ani omezovat volný přístup do lesa pro jeho návštěvníky. Pastva je totiž přínosná pro zvýšení přírodní rozmanitosti lesa.
Podle novely bude i nadále možné vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a sbírat tam pro svou potřebu lesní plody a klestí. Při tom se nesmí les poškozovat a narušovat lesní prostředí.
Vlastníci lesů budou mít podle novely méně povinností, zůstane ale omezení množství těžitelného dřeva. Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a zákon stanovuje minimální rozsah zásahů během vývoje a růstu porostů, a to do 40 let věku. Opatření lesníkům omezí hospodaření, návrh proto počítá s částečnou náhradou za zvýšené náklady.
Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Dostanou ji lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Ministerstvo také stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.
Organizace Hnutí Duha tvrdí, že navrhované změny k ozdravení lesů nepovedou. Novela umožní poprvé od roku 1995 vysazovat do nestátních lesů monokultury, když ruší povinnost alespoň minimálního podílu listnáčů a jedlí při jejich obnově, uvedla organizace v tiskové zprávě. Zaváděné platby vlastníkům lesů podle ní nezaručují to, že podpora bude výrazněji zlepšovat zdravotní stav lesů. Novela podle hnutí navíc nesnižuje nejvyšší povolenou rozlohu holosečí a nezlepšuje ochranu lesní půdy před poškozením těžkou těžební technikou. Lhůtu pro obnovu lesa by hnutí zcela zrušilo, aby se vlastníci mohli sami rozhodnout, jestli využijí sazenice nebo obnovu přirozenou.
Zachovat povinný minimální podíl listnáčů a jedlí při obnově v nestátních lesích požaduje iniciativa Vědci pro les, která sdružuje víc než 360 odborníků včetně profesorů z Botanického ústavu a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Ministerstvem navržená změna lesního zákona nepovede k potřebné adaptaci lesů na změnu klimatu, dostatečnému ukládání uhlíku v lesích ani zabránění úbytku biodiverzity. To jsou přitom spolu s trvale udržitelným lesnictvím největší výzvy, které by měl zákon řešit,“ uvedla iniciativa. Ve své výzvě žádá výraznější prodloužení lhůty pro obnovu lesa, omezení velikosti úmyslných holosečí, zákon by měl podle vědců také bránit vytváření erozních rýh a plošnému poškození půdy při těžbě.
Při dalším projednávání předlohy se očekává debata o vytváření spolků v lesním hospodářství a o vytvoření lesnicko-dřevařského fondu. Zákon by měl nabýt účinnosti od 1. července 2025, některá ustanovení budou o rok až dva roky odložena.
Zákon o dřevě
Novelou zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh v České republice provádí nařízení EU proti odlesňování, které chce minimalizovat příspěvek Unie k odlesňování a znehodnocování lesů, omezit emise skleníkových plynů a zabránit celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti. Spotřeba EU se na celosvětovém odlesňování podílí zhruba deseti procenty. Nařízení pokrývá sedm komodit, které jsou s odlesňováním spojeny nejvíce: skot, kávu, kakao, kaučuk, palmový olej, sóju a dřevo a produkty vyrobené z těchto komodit.
Návrh zákona zakotvuje orgány dozoru nad plněním povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování, upravuje způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, reflektuje rozšíření úkolů pro orgány Celní správy České republiky a aktualizuje a dopracovává úpravu přestupků. MZe bude společně s příslušnými orgány usilovat o minimalizaci nárůstu byrokratické zátěže.
Po řadě intervencí jednotlivých členských států, a to včetně České republiky, bude s největší pravděpodobností účinnost nařízení EU proti odlesňování odložena o jeden rok, tedy od 30. prosince 2025. Tento návrh musí ještě formálně schválit Rada EU a Evropský parlament. Pokud se tak stane, bude formou pozměňovacího návrhu posunuta ke stejnému datu také účinnost návrhu zákona.
Novela zákona o Státním pozemkovém úřadě (SPÚ)
Novela zákona o SPÚ přináší nejvíce změn ve prospěch obcí. Ty budou nově moci získat od SPÚ bezplatným převodem pozemky potřebné pro rozšíření veřejného pohřebiště. Rozšiřují se i možnosti převodu pozemků kolem silnic, například pruhů pozemků, které přiléhají k místní komunikaci. Převody se také budou moci na základě žádostí obce realizovat nejen v zastavěném, ale nově i zastavitelném území vymezeném územním plánem.
Zákon rovněž přináší zvýšenou míru ochrany zemědělských pozemků, které jsou určeny liniovým zákonem pro výstavbu dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury a pro strategické investiční stavby, nebo pozemky nabyté směnou či koupí pro potřeby pozemkových úprav.
Nově bude mít SPÚ možnost převádět nemovité věci i za cenu zjištěnou, bude-li tato vyšší než cena obvyklá. Doposud musel vždy SPÚ prodat pozemky za cenu obvyklou. Změna tak může zajistit vyšší příjem finančních prostředků do státního rozpočtu.
Podle předpokladu by měla novela nabýt účinnosti od 1. července 2025.
Podle TZ MZe a ČTK, red.
Komentáře