Přívaly vody v nejvyšších českých horách poškodily zejména lesní cesty a turistické chodníky. Některé cesty voda úplně odnesla. Na několika místech v Krkonoších se sesula půda, uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. "Největší škody jsou z okolí Janských Lázní, Svobody nad Úpou, Horního Maršova a Rudníka. Například z Horního Maršova máme první informace, že škody na cestní síti jsou katastrofální. Prakticky se nikam autem nedá dostat," uvedl ředitel parku Jan Hřebačka.
Správci parku mají obavy z případného větru, který by z podmáčené půdy mohl vyvracet stromy a způsobit rozsáhlé vývraty.
Poslední velké povodňové škody Krkonoše postihly v létě 2009. Správa parku je tehdy vyčíslila na více než 12 milionů korun. Přívalové deště poškodily desítky cest a svážnic, zničeno bylo 9600 metrů krychlových dřevní hmoty.
Nynější povodeň v hradeckém kraji zatím nejvíce udeřila v neděli časně ráno v Podkrkonoší, kde se rozvodnily přítoky horního Labe. Velká voda nejvíce zasáhla Hostinné a Rudník.
Řeky se vylily ze břehů i na Šumavě, ale žádné škody nenapáchaly. Situace na Šumavě narozdíl od jiných míst v republice kritická není. Momentálně je na Soumarském Mostě stav vodní hladiny 186 centimetrů a Správa NP a CHKO Šumava důrazně nedoporučuje splouvání Teplé Vltavy.
Hlavně větru se obávají také v Jizerských horách. I tady je půda podmáčená. "Nepochybuji o tom, že povodeň nějaké škody způsobí, ale teď je to obtížné hodnotit, jelikož řeky ještě nekulminovaly a navíc jsou v Jizerkách hlášeny ještě poměrně intenzivní deště," řekl pro Idnes.cz ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek. V Libereckém kraji napršelo za den 45 až 65 litrů na metr čtverečný, zatímco na hřebenech Jizerských hor místy skoro 100 litrů. Situace není dobrá, ale rozhodně se nedá srovnávat se situací v roce 2010.
Povodňovou situaci nyní intenzivně řeší také státní podnik Lesy ČR, který na území státu spravuje téměř 39 tisíc kilometrů převážně drobných vodních toků. Zvýšené hladiny nejvíce zasáhly oblasti spravované regionálními pracovišti podniku v povodí Vltavy v Jihočeském a Labe v Královéhradeckém kraji. Velká voda působí škody nejen podél vodních toků, ale také ve spravovaných lesních porostech.
Ze zatím známých údajů vyplývá, že největší škody na lesní infrastruktuře voda působí v Jihočeském kraji, kde od včerejších 20 hodin platí stav nebezpečí. „Na jihu Čech registrujeme nejvyšší hladiny na vodních tocích na Táborsku a Milevsku. V Královéhradeckém kraji je situace nejvypjatější v Podkrkonoší a na Jičínsku. Ve zvýšené míře také monitorujeme stavy vodních toků v povodí Ohře,“ informoval ekonomický ředitel Lesů ČR Michal Gaube, pověřený zároveň řízením podniku.
Přímo v terénu řeší situace spojené s vysokými hladinami toků stovky zaměstnanců Lesů ČR. „Pracovníci našich správ toků a lesních správ již od soboty monitorují a vyhodnocují situaci. Spolupracují s povodňovými komisemi nebo starosty postižených obcí. Současně pomáhají organizovat pracovní síly a techniku na provádění zabezpečovacích prací. V oblastech povodí Vltavy a Labe venku situaci již od nedělního rána řeší naprosto všichni naši zaměstnanci. Nejpostiženější oblasti posilujeme o zaměstnance z regionálních pracovišť mimo postižené lokality. V místech, kde to podmínky dovolují, nasazujeme těžkou techniku za účelem odstraňování překážek z koryt toků. Řada lokalit je do opadu vody zcela nedostupná,“ zdůrazňuje Michal Gaube.
„Všechny naše organizační jednotky jsme vyzvali k poskytnutí veškeré možné pomoci postiženým obcím a občanům. Nařídili jsme také kontrolu všech vodních nádrží ve správě Lesů ČR na zasaženém území,“ řekl Michal Gaube. V důsledku několikadenních dlouhotrvajících dešťů je lesní půda v mnoha oblastech ČR silně podmáčená. Tím může dojít k dočasnému snížení stability stromů včetně jejich eventuálních pádů. „Doporučujeme proto občanům, aby v těchto dnech do lesů raději vůbec nevstupovali a to především za větrného počasí,“ uzavírá ekonomický ředitel Lesů ČR.
Aktuální hydrologická situace podle krajů
Jižní Čechy: většina sledovaných toků již je na poklesu, popřípadě je blízká kulminaci. K vzestupům dochází již pouze v povodí horní a střední Lužnice a na dolním toku Nežárky. Dolní tok Lužnice však bude i nadále klesat. Přítok do Orlíka je již na poklesu, kulminace do něj činila ca 1850 m3/s. Aktuálně je přítok ca 1700 m3/s.
Západní Čechy: Také většina toků v povodí Berounky je na svém horním toku již na poklesu, na vzestupu v důsledku dnešních srážek je již pouze horní tok Radbuzy. Dolní tok Berounky je aktuálně blízký své kulminaci, která se zde předpokládá v úterních brzkých ranních hodinách na úrovni cca 1150 - 1200 m3/s v Berouně. Berounka také ovlivní výsledný průtok v Praze při kulminaci.
Praha: Aktuálně se v Praze navyšuje průtok, v důsledku manipulace na VD Vrané očekáváme průtok až 3300 m3/s. Kulminace se zde předpokládá během zítřejšího dopoledne od 6:00 do 12:00.
Střední Čechy: Dolní tok Sázavy již kulminoval 3. 6. v 5:00 při 509 m3/s, aktuálně již hladina rychle klesá. Dolní tok Labe pod soutok s Vltavou je na rychlém vzestupu, předpokládá se kulminace v Mělníku v úterý ve večerních hodinách na úrovni 3800 m3/s a kulminace na dolním toku v profilu Ústí nad Labem se předpokládá ve středu, a to na úrovni okolo 4000 m3/s (tj. na úrovni 50letého průtoku). Povodí horního Labe již kulminovalo, totéž toky v povodí Lužické Nisy.
Očekávané srážky
Během dnešního dne očekáváme v oblastech zasažených povodněmi již hydrologicky méně významné srážky, a to do 5 mm, na horách na S a SZ do 10 mm/24 hodin. Vyšší bouřkové srážkové úhrny až do 30 mm/24 hodin očekáváme v oblasti Jeseníků a Beskyd, kde očekáváme vzestupy toků s možností dosažení 1. SPA. Na toku Bělé však nelze vyloučit krátkodobě dosažení 2. SPA, popřípadě 3. SPA.
Zdroj: MŽP, LesyČR, ČTK, Správa NP Šumava
| Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Povodňová služba, kterou v neděli dopoledne zřídil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, už pomohla víc než tisícovce volajících. Volající se můžou ptát na aktuální hydrometeorologickou situaci, evakuaci obyvatel z ohrožených míst nebo na objízdné trasy a situaci v dopravě. Na čísla 267 122 462, 267 122 198 a 267 122 998 se mohou lidé s dotazy obracet 24 hodin denně, povodňové linky budou k dispozici až do odvolání. Zdroj: MŽP |
red.
