Foto: Mendelu.cz
Nejvyšší ztráty byly na jižních svazích a kamenitých stráních, řekl zástupce ředitele podniku Pavel Čacký. Celkem má být letos vysazeno 350 000 sazenic.
Přestože již nyní je školní les druhově pestrý, v budoucnu v něm mají ještě více převažovat listnaté stromy. Letos při obnově tvořily 73 procent, aktuální podíl je 62 procent. "Na některých místech není nutné výsadbu obnovovat, mohou se uchytit nálety z okolních stromů. Větší problém při výsadbě je nedostatek pracovních sil, protože je potřeba také zajistit sběr bukvic a žaludů do lesních školek, provádět ochranu proti zvěři či úklid klestí," uvedl Čacký. Porosty budou druhově pestřejší, smíšené a měly by lépe odolávat výkyvům počasí i různým škůdcům.
Výhodou obnovy školního lesa, který se rozprostírá na více než 10.000 hektarech mezi Brnem a Blanskem, je to, že po kalamitách nevznikají holiny, ale jde o jednotlivé vývraty či usychání. Díky tomu rostou mladé stromy ve stínu starších. Les je tak i věkově rozrůzněný, což přispívá k jeho stabilitě. "Usilujeme také o zadržení vody v krajině, proto jsme vybudovali několik retenčních nádrží, rybníčků i napajedel pro zvěř," uvedl Čacký.
Letos však kvůli suchu trpěla nejen výsadba, ale i starší porosty. Jsou oslabené a hůře odolávají škůdcům či houbovým chorobám. Nemocné stromy se však daří zatím včas zpracovat a odvézt z lesa, což se nedaří řadě soukromých vlastníků lesů. Problém je však stejně jako u ostatních s nízkými cenami dřeva na trhu, kterého je přetlak kvůli rozsáhlým nahodilým těžbám. Příjmy tak jen těžko pokryjí náklady. "Přitom předpokládaný vývoj pro příští rok je ještě horší," dodal Čacký.
Lesy MENDELU se připravují na klimatickou změnu
Podíl listnatých stromů a jedle při výsadbě malých stromků z lesních školek dosahuje 75 procent. „Zároveň je cíleně podporována přirozená obnova, tj. obnova ze semen opadaných z mateřských porostů. Porosty tak budou druhově pestré, smíšené a měly by lépe odolávat výkyvům počasí i různým škůdcům," uvedl zástupce ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Čacký.
Lesníci staré porosty obnovují převážně pod ochranou mateřských stromů. „Tím dosáhneme vhodnějších mikroklimatických podmínek pro růst mladých stromků než v případě holosečí, kde se negativně projevuje vliv sucha a vysokých teplot. Snažíme se vytvářet věkově a tím i prostorově rozrůzněné lesy. Usilujeme také o zadržení vody v krajině, proto jsme vybudovali několik retenčních nádrží, rybníčků i napajedel pro zvěř," uvedl Čacký.
Letošní rok byl v mnohém náročnější než ty předchozí. U jarních výsadeb převažoval dub a buk, ale lesníci vysazovali i další listnaté dřeviny například javory, třešně, břeky, jilmy a další dřeviny. „Díky vysokým letním teplotám a dlouhotrvajícímu suchu však dochází ke ztrátám na výsadbách a doposud přibližně polovina sazenic uhynula a bude nutné je nahradit novými. Nepříznivé klimatické podmínky se však podepsaly i na starších porostech, stromy byly oslabeny a daleko hůře odolávaly škodlivým organismům především hmyzu, ale i houbovým patogenům," uvedl Čacký.
Po zpracování březnové větrné kalamity stále probíhá i na školním podniku jen tzv. nahodilá těžba. Nejvíce hynou mělce kořenící smrky, ale ušetřeny nejsou ani borovice, modříny, jedle a prosychají i listnáče. „Díky vlastním zaměstnancům, vlastní technice a využívání místních živnostníků se dařilo napadené nebo usychající stromy včas zpracovat, asanovat a odvézt k dalšímu zpracování. Přetlak dříví z nahodilých těžeb v celé České republice však na trhu způsobil dramatický pokles cen jehličnatého dříví, takže příjmy z nahodilých těžeb jen těžko pokrývají náklady na jejich zpracování, asanaci dříví, novou výsadbu a následnou péči," uvedl Čacký, podle kterého se mnozí vlastníci lesa už nyní dostávají do finančních problémů. „Přitom předpokládaný vývoj pro příští rok je ještě horší," dodal Čacký.
Podle ČTK a TZ Mendelu, red.