Ilustrační foto: Lesmedium.sk
Zánik Ministerstva lesného a vodného hospodárstva v roku 1992 a presun lesného hospodárstva pod kuratelu Ministerstva pôdohospodárstva bol sprevádzaný nádejami, že popri farmároch sa ujde dotácií aj lesníkom. Tieto očakávania sa nenaplnili – Sekcia lesného hospodárstva a spracovania dreva bola akýmsi „nechceným dieťaťom" ministerstva. Po zániku Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky prišli vlastníci a obhospodarovatelia lesov o nástroj priamej podpory. Nesúlad v legislatíve (Zákon o lesoch, Zákon o ochrane prírody a krajiny, resp. vykonávacie predpisy) spôsoboval a spôsobuje v praxi rôzne problémy, čím ale trpí najviac les.
Vyjadrenia členov novej vlády bezprostredne po vymenovaní o tom, že do konca tohto volebného obdobia má byť lesné hospodárstvo presunuté z rezortu pôdohospodárstva a rozvoja vidieka pod kuratelu ministerstva životného prostredia vzbudilo v spoločenstve vlastníkov a obhospodarovateľov lesov a spracovateľov dreva v lepšom prípade údiv a sklamanie, v tom horšom rozhorčenie a kategorické odmietnutie takéhoto strategického rozhodnutia. Potvrdzujú to nielen telefonáty a maily, ktoré sme dostali aj do našej redakcie, ale aj prvé verejné vyhlásenia.
Neštátni vlastníci lesov cítia krivdu ešte z čias socializmu, kedy boli zbavení lesného majetku a pociťujú ju aj dnes, po tridsiatich rokoch od zmeny spoločenského a politického systému, kedy obmedzuje štát ich vlastnícke práva v mene ochrany prírody. Od každej novej vlády očakávajú, že tieto krivdy napraví a že bude postupovať voči nim korektne a zodpovedne. Že si ich nielen vypočuje, ale bude aj akceptovať ich právo slobodne sa v demokratickej krajine rozhodnúť o tom, ako naložia so svojím majetkom, či prijmú a za akých podmienok návrhy štátu na režim ochrany a obhospodarovania lesného majetku, ktorý im patrí. Podľa reakcií od lesomajiteľov je jasné, že stále čakajú márne. Ani aktuálne vyhlásenia nových ministrov pôdohospodárstva a rozvoja vidieka a životného prostredia po vymenovaní novej vlády pre viaceré masmédiá im na nádeji nepridávajú. Skôr naopak.
Čtěte také: V čele Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova na Slovensku bude poprvé lesník
Lesníci a drevári sú unisono skeptickí a odmietaví k podriadeniu hospodárenia v lesoch pod štátnu ochranu prírody. Mnohí z nich sa za uplynulé tri desaťročia a zvlášť po vetrovej kalamite z roku 2004, ktorá prerástla v nasledujúcich rokoch v rozsiahlu podkôrnikovú kalamitu, takže Národné lesnícke centrum a Lesnícka ochranárska služba označujú súčasný stav za pandémiu smrekových porastov na Slovensku, ktorým hrozí z veľkej časti rozvrat, presvedčili o tom, že so štátnou ochranou prírody, podporenou ekoaktivistami, nie sú vo vyváženom a rovnocennom vzťahu, vybalansovanom racionálnymi odbornými argumentami. Lesomajitelia a lesní hospodári si mnohokrát odniesli z kontaktov s ochranármi pocit, že boli oklamaní a podvedení, že ochranári nedodržiavajú dohody, nerešpektujú odborné argumenty a dlhoročné skúsenosti lesníkov a snahu vlastníkov lesov hospodáriť na svojom lesnom majetku a chrániť si ho. Najnovšie príklady sú z národných parkov Muránska planina a Poloniny.
Ak teda politici majú predstavu, že podriadenie hospodárenia v lesoch ochrane prírody pod jednu strechu, ktorou má byť ministerstvo životného prostredia prinesie zmier medzi lesníkmi a ochranármi, tak prvé reakcie nasvedčujú tomu, že tomu tak nebude. Zvlášť, ak by nemala prebehnúť v nasledujúcich rokoch systematická odborná diskusia s objektívnym poznaním reálnej spoločenskej objednávky a vyčíslením ekonomických dopadov a finančných možností pred prijatím strategického rozhodnutia takéhoto dosahu na slovenský vidiek a celú našu krajinu. Zvlásť, ak by išlo len o direktívne, administratívne rozhodnutie bez predchádzajúceho napravenia starých krívd, urovnania zdeformovaných vzťahov, dohodnutia obojstranne prijateľných pravidiel a účinného zabezpečenia ich dodržiavania.
Len tak sa podarí uhasiť oheň sporu medzi lesníkmi a ochranármi. Aktuálne politické vyhlásenia do neho iba priliali ďalší olej.
Jozef Marko a redakce Lesmedium.sk
Komentáře
A najednou možnost prozření - bohužel nevyužitá.
Zásadní změna přijde až s řádným finančním plněním mimoprodukčních funkcí lesa.
Do té doby budou lesy stále brány jako pomíjivá jistota a budou se muset dále vyrovnávat se zvěrstvy myslivecké loby, ekonomickými nesmysly atd.
Lidé dodnes nedokázali docenit význam lesů. Až na to přijdou, bude možná pozdě.
Howgh.
Jenže právě probíhající fatální kalamita jasně ukazuje, že k lesům přistupovat jako k zemědělské položce už prostě nelze a že ekosystémové pojetí lesa není pouhá možnost, ale nutnost.
A toto do budoucna těžko zajistí ministerstvo zemědělství, byť jakkoliv osvícené.
Vývoj k tomu směřuje i u nás a je možné, že se tyto návrhy objeví už v průběhu roku 2020.
Pokud jsou na MŽP nekompetentní lidé (s čímž se dá do jisté míry souhlasit), je potřeba to změnit, ale to nemění nic na tom, že les není zemědělská kultura jako pšenice nebo řepka. Toto pojetí je zkrátka dnes už překonané.
A dokud to nebude pochopeno, tak tu bude hiearchie a povedou názorové proudy stav lesů ode zdi ke zdi.
O tom jsem přesvědčen a mohu doložit.
Vždyť to nemusí být ansábl hodný našich Mze a Mžp, ale důležitá je nestrannost a samostatnost....
pak samozřejmě další.
S čím nesouhlasím, je pouze stávající podoba, tj. lesnictví jakožto součást polnohospodářství řepky a kukuřice. Přesně podle toho totiž naše lesy vypadají.
Dokud ale většina lesnického provozu bude financována z peněz za prodané dříví (dnes cca 97% veškerých příjmů), nemá převedení pod MŽP logiku.
A dokud v lesích převažují porosty založené jako plantáže, budou až do obnovy vyžadovat spíše zacházení jako s polem řepky či pšenice, než jako s přírodním ekosystémem.
Ostatně si stále myslím a jsem o tom přesvědčen, že za současnou kůrovcovou kalamitou je snaha nahlížet na smrkové monokultury spíše jako na přírodní les, než řepkové pole.
Jen v dnešní době stejně závislost na prodeji dřeva....
Ostatně všimněte si prosím, jak kdykoli dojde k nějakému uvolnění peněz pro lesy, ihned se s tím veze zemědělství a nějaké zaplácnutí pro zemědělce...tuším naposledy kauza "hraboš", nebo sucho, nebo mráz, nebo mokro, nebo teplo, už to ani nevnímám, ale stále se něco nese .....
A v lesích jednou za 300 let kůrovci a je zaděláno na nečinnost..
Smrkové hospodářství tady už 100 let nemělo být. Podívejte se do Bavorska, kde si to uvědomili i bez kůrovce už před nějakými 15 lety.
Těch 15 let teď mají náskok a o těch 15 let budou mít a už mají menší škody na jednotku plochy než my.
Podívejte se do Braniborska nebo jižního Polska, uvidíte tisíce hektarů borů a smrčin podsazovaných dubem a bukem. Dělají to tak už těch 15-20 let.
Co dělalo naše LH? Čekalo na kůrovce. Takže teď to udělat MUSÍ, a to na holinách. Ne jako Sasové v pohodlně prořeďovaných borech.
Už si to sakra přiznejte. Stejně vám nic jiného nezbude.
Osobně myslím, že bez SM to jen tak nepůjde, ale změnám se nebráním....
Ale ještě z jiného těsta, vysvětlete mi, proč SM v pohodě přežívá v žáru měst a v parcích, kde není v dosahu kůrovcové potěšení, pila či lidi více spalují listnaté, jelikož dovoz SM se nevyplatí?
Samozřejmě, pro plantážníky je to důkazem, že smrk je něco jako zázračný strom, který se dá pěstovat od jižní Antarktidy po Kongo, a pokud na některém z těch míst náhodou nepřežije, tak někdo zanedbal péči o něj, ale určitě to neznamená, že by tam smrk neměl co pohledávat.
JENŽE - a sám jste to naznačil tím nedosahem kůrovcového potěšení. Toho smrku by s výjimkou nějakých poloh ve středním či severním Švédsku, severozápadním Rusku či vysoko v Alpách, NIKDE NEMĚLO RŮST VÍC NEŽ TĚCH DESET PROCENT. Navíc by mělo jít o smrk výškově a věkově rozrůzněný.
Takže pěstujte si smrk - jako příměs, pokud ho máte tak rád. Pokud ho ale budete mít 50% a navíc stejnověký, zapomeňte na to, že Vám přežije první suchou a teplou několikaletou periodu. Ledaže byste tam každý týden stepoval a kontroloval, jestli se už objevil kůrovec.
Smrk Vám totiž přežije i v té saharské oáze, jsem o tom přesvědčen.
Nebylo by ale lepší pěstovat tam něco "jistějšího", třeba datlovník?
To až se na datle přeonačí pily a celá eko výroba.
A co pak? Není lépe s jistotou i když třeba i na 50 let pěstovat ten smrk!!!
Za tu dobu z datlovníku bude pouze bonsai a dřevo tak na sirky.
Datlovník v saharských oázách žádnou dotaci nepotřebuje. Stejně tak žádnou nepotřebuje u nás buk ve většině poloh, podobně javory, duby, habr. Vyrostou samy i bez dotací.
Když si nebudete třicet let všímat bukového nárůstu ve střední poloze, nestane se kromě přeštíhlení nic.
Když necháte takto napospas přírodě na stejném místě smrk, za třivet let tam možná nenajdete ani jeden.
Datlovník v saharské oáze nepotřebuje NIC, pouze trochu vody.
Podobně smrk na 62. rovnoběžce v Evropě.
Naopak smrk někde v pahorkatině střední Evropy potřebuje neustálou péči, aby se vůbec dožil běžného mýtního věku.
Podobně datlovník. Už jste nějaký vypěstoval, nebo umíte jen smrk, borovici, modřín a břízu jak někde u polárního kruhu??
Jsou rostliny, které jsou v dané oblasti původní a dokážou tam dobře růst i bez vlivu lesníka.
A jsou rostliny, které tam bez tisíců umělých zásahů, dotací a kontroly nepřežijí.
Na 90% ploch, kde se dnes ve STŘEDNÍ Evropě na stanovištích LISTNATÝCH A SMÍŠENÝCH LESŮ pěstuje cizorodý a naprosto nevhodně zavedený smrk, dokáže růst zdravý a prosperující les i zcela bez "pomoci" člověka.
To jen vy si myslíte, že to bez vás nejde.
Však pouští výrazně přibývá !!!
Jakpak to asi dopadne tady u nás, myslíte, že bude také kam prchat. Ten proces může být velice rychlý....
Jen pár lidí si myslí, že vše spasí radikálními změnami. No i v těch pouštích byl kdysi život a dnes....
Ano, legrace to opravdu není !!!
Lidé, které obhajujete, vytvořili mrtvý systém, neschopný samoobnovy, kterému stačí pár suchých a teplých let spojených s chaosem v LH a zhroutí se jak německá obrana Berlína v dubnu 1945.
Žádné radikální změny, ale návrat k přírodě blízkému lesu ve střední Evropě! Protože pokud tu bude v budoucnu nějaký les, tak buďto právě takový, nebo žádný - jak nedávno citoval ing. Košulič p. Míchala.
Tu poušť jste vytvořili VY, ne ti, co vás kritizují. Jeďte se podívat do listnatých lesů v zemích, které jste nestačili zničit - třeba už jen na Slovensko, do Maďarska, Slovinska. Představte si - i tam je kolikrát v lesích chaos, někde i třeba větší než u nás, i tam se oteplilo a pořádně neprší - ale lesy tam ROSTOU! Proč? Protože tam nedosáhla líná pracka českého plantážníka a nedokázala je "vylepšit". Naštěstí.
Není nic. Nejsou lidi - Ukrajinci a spol. se vrátili domů a do dubnového rojení se určitě nevrátí. Nejsou peníze - ani 20 miliard ze státního rozpočtu, které by nebyly, ani kdyby nebyl koronavirus, už nezabrání apokalypse při rojení v nadcházejících týdnech. A není už příhodná doba k záchraně - počkejte za několik týdnů. Situace už je za bodem zvratu.
V jistém okamžiku (a může to být už letos) tudíž nastane situace, že prostě LH v dnešní podobě už nebude více "samouživitelné", tedy stane se stejně závislé na dotacích, podpoře ze státního rozpočtu, jako například ochrana jalovcových pastvin nebo mokřadů. V té chvíli se ho i MZe velmi rádo zbaví.
A to není nerealistický scénář, pane Renso, i když je mi jasné, že za něj sklidím další dávku dinosauřích mínusů.
Ovšem kroky našeho státu jsou neúměrně pohodlné a dlouhé, a místo aby zachránil co se dá, tak jen přešlapuje a lepí díry například dotacemi na techniku a podobné, což zcela jistě za rok až dva nebude potřeba a technika se zastaví a co pak...
Naopak si myslím, že lidé budou a i více, ale až tak za rok, možná i více, až skončí toto malé koronavirové šílenství. Ekonomický propad byl na spadnutí a toto jej jen urychlilo.
Les je v takovýchto chvílích jistota a člověk se i zabaví a nedělá kraviny..
Náš dnešní stát dost jistot ztratil a les dostatečně poškodil a to nevratnými procesy, které nesmyslně nastavil i v zákonech a předpisech.
No obávám se, že se toho ztratí ještě více a o těch plantážích budeme ještě s úctou dětem vyprávět.
Ostatně veřejnost vnímá les asi trochu jinak nežli vy.
No čas vše ukáže a věřím, že výstřelky dnešní doby a posledních pár let rychle skončí.
Ve střední Evropě les nepotřebuje lesníka - ve střední Evropě potřebuje lesník les.
Přičítáte si zásluhy, které nemáte. Jsou Lesníci, a jsou parazitičtí plantážníci. Těm prvním patří hluboký obdiv - za "dílo" těch druhých bude v následujících letech celá společnost hradit mnohamiliardové škody.