Prezident Václav Klaus nechal zákon o církevních restitucích 22. listopadu 2012 bez podpisu. Znamená to, že začne platit. Prezident zdůvodnil, že rozhodnutí je výrazem jeho distancování se od zpracování tohoto zákona, který připravila a přijala současná vláda a vládní koalice.
O další rozhovor na téma vlastního průběhu restitucí, lesnického hospodaření i myslivosti po více než roce požádala Lesnická práce Karla Štíchu, vedoucího správy majetku Arcibiskupství pražského.
O další rozhovor na téma vlastního průběhu restitucí, lesnického hospodaření i myslivosti po více než roce požádala Lesnická práce Karla Štíchu, vedoucího správy majetku Arcibiskupství pražského.
Proces církevních restitucí
- Změnily se některé parametry církevních restitucí od našeho minulého rozhovoru (LP 8/2011)?
Prakticky ne, stále se jedná o původní majetky církví o rozloze 150 tisíc hektarů lesů a 48 tisíc hektarů zemědělské půdy. Jsou to ale horní limity, které budou snižovány vyloučením pozemků, které nesplňují zákonná kritéria. Vráceny nesmí být např. sportoviště, pozemky na nichž jsou národní přírodní památky, národní parky, pozemky pro liniové stavby, zastavěné pozemky stavbou jiného vlastníka atd. Tyto plochy zůstanou ve správě dnešních správců.
- Lze odhadnout, o kolik se restituovaná plocha sníží?
Myslím si, že by to nemělo překročit jednotky tisíc hektarů.
- Jakým způsobem bude řešeno rozdělení příjmů z vráceného majetku, který je na území ČR rozmístěn poměrně nerovnoměrně?
V zásadě je model postaven na tom, že veškeré vyrovnávání podmínek jednotlivých regionů a diecézí se odehraje v rovině finanční náhrady. Nemovitý majetek bude převeden na původní vlastníky a ti ho budou následně spravovat a využívat jeho výnosy.
- Kdo bude nejčastější oprávněnou osobou žádající o vydání majetku?
Oprávněným vlastníkem je vždy původní vlastník - farnost, biskupství, řád církve, kapitula, diecéze atd. Nikde v rámci procesu vydávání není předpokládán žádný transfer od původního vlastníka k novému vlastníkovi. Majetek zůstane tomu, kdo byl původním vlastníkem, a ten bude také čerpat užitky. Například Arcibiskupství pražské bude restituovat relativně větší objem majetku oproti těm jiným subjektům. Pochopitelně však máme různé systémy solidárních fondů vzájemné pomoci.
- Neovlivníte tímto tržní chování nových vlastníků?
Tento systém máme už zažitý. Svépomocný fond slouží k přerozdělování části výnosů. Systém funguje podle naprosto nezávislého klíče. Posílají se příspěvky farnostem, případně se hradí některé náklady, které jsou společné pro více farností.
Asi vždy se může vyskytnout někdo, kdo má pocit, že by se mohl svézt, ale máme ekonomické nástroje, které toto eliminují.
- Jak vnímáte aktivitu sociální demokracie a komunistů zpochybnit církevní restituce?
U komunistů se nedá očekávat nic jiného, ale postavení sociálních demokratů vnímám velmi negativně. Celá kampaň, sociálních demokratů byla postavena na neadekvátní hysterii, na nezodpovědnosti a naprostá většina jimi prezentovaných informací byla ještě ke všemu nepravdivá. Vidím to jako projev hrubého populismu, hrubé nezodpovědnosti a absence politické kultury.
Lesnické hospodaření
- Budete se nějakým způsobem snažit řídit lesní hospodaření centrálně?
Základními kameny nebo správními celky budou jednotlivé diecéze a řády katolické církve, které se hodlají věnovat správě svého majetku samostatně. V případě lesů jsou řády, které měly větší lesní majetky – premonstráti, benediktini a augustiniáni, a každý řád bude mít nějakou svojí formu správy.
Diecéze si budou vytvářet vlastní aparát na správu lesního majetku. O vlastní správě lesních celků lze hovořit u tří diecézí, které měly větší lesní celky – to je Praha, ostravsko-opavská a olomoucká diecéze. U těchto tří diecézí budou pravděpodobně zřízeny správy, které budou mít na starosti nejenom vlastní majetek biskupství, ale i odborný dohled nad lesním farním majetkem.
- Centrálně tedy hospodaření řídit nebudete?
Dlouze jsme o tom diskutovali a dospěli k názoru, že pokud má něco takového v budoucnu vzniknout, mělo by to vyrůstat zespodu. Proces realizace vrácení majetku je zákonem předpokládán na období 5 let. Nejdříve proběhne proces uplatňování nároků, následovat bude postupné přebírání, poté bude třeba provést inventarizaci stavu porostů a až na to bude navazovat zahájení vlastní činnosti. My proto uvažujeme o tom, že v rámci organizačního schématu pražského arcibiskupství zřídíme samostatný útvar, který to bude zajišťovat. Jeho činnost bude postupně přicházet z administrace celého procesu uplatnění nároku přes inventarizace a přejímání fyzické po zahájení vlastního spravování. Jsou diecéze, kde uvažovali o zřízení samostatného subjektu k tomuto účelu, ale ještě nejsou úplně rozhodnuti.
- Dokázal byste odhadnout, kolik lidí budete muset do zmiňovaných 5 let přijmout?
Za pražské arcibiskupství pro správu lesních majetků počítám s přijetím několika desítek lidí. Záleží to na tom, do jaké hloubky správy půjdeme.
- Jak hodnotíte stav lesních porostů, které byste měli restituovat?
Některé porosty jsou historicky hospodářsky v nepříliš dobrém stavu. Jsou to např. imisní plochy v Krušných horách. Jinde by byly porosty ve standardním stavu, pokud se neukáže, že v nich je přednostně umisťována těžba.
My jsme vyzvali Lesy ČR a všechny lesní správy včetně pověřených obcí k tomu, aby nedocházelo k předtěžování a k zásahům, které by byly v rozporu s péčí řádného hospodáře. Reakce byla spíše dotčená. Takže těžko říci, zda a v jaké míře dochází k předtěžování v porostech určených k restituci. Ale signálů, že se tak děje, máme opravdu značné množství.
- Diecéze a další oprávněné osoby budou mít pravomoc nakládat s majetkem i z pohledu obchodu s dřívím a formy správy. Máte již představu, pro jakou formu se rozhodnou?
Pravomoc diecézního biskupa je v tomto smyslu široká, nicméně biskupové se na biskupské konferenci dohodli, že budou preferovat postup ve dvou úrovních správní činnosti - vlastní aparát a sjednané služby. U menších lesů bych očekával značný prostor pro místní živnostníky. Opravy kostelů jsou ve velké míře také zajišťovány místními firmami v rámci veřejných zakázek. Nechci ale ani vyloučit, že v nějaké lokalitě bude pracovat velký subjekt, který nabídne dobré podmínky.
Zatím zde byl silný tlak, abychom si dříví obchodovali sami.
Mám zájem, abychom vždy měli člověka v dané lokalitě, který bude nositelem zodpovědnosti, který se bude moci svému výkonu zaměstnání postavit tak, jakoby spravoval svůj les. Věřím, že člověk s touto zodpovědností a znalostí místních poměrů bude schopen zvolit a vybírat optimální postup prodeje dříví v daných podmínkách. Pokud budou postupy v jednotlivých lokalitách odlišné, nemyslím, že by to mělo něčemu vadit. Samozřejmě, že klíčovým procesem bude výběr správných lidí.
- A jaký je zájem o práci pro pražské arcibiskupství?
Šanon lidí, kteří nabízejí spolupráci, je docela silný. Jen včera mi přišlo 12 e-mailů. Ale výběr je náročná práce.
Myslivost
- Jaký je vztah církev – myslivost, resp. církev – lov?
To není otázka institucionální, ale spíše osobní. Stejně, jako se lidé ve společnosti věnují různým zájmům a zálibám, je to i mezi příslušníky katolické církve a přeneseně i mezi kněžími ve vztahu k myslivosti.
- Myslivost je poměrně specifický obor lidské činnosti. Máte ve svém aparátu odborníky, s nimiž řešíte otázky spojené s výkonem myslivosti na vracených pozemcích?
Někteří kolegové jsou aktivními myslivci, takže mají k této oblasti blízko. S nimi problematiku myslivosti průběžně konzultujeme, jiné aktivity nevyvíjíme.
- Jaké záměry s honebními pozemky církev má z pohledu myslivosti? Je zájem vytvářet vlastní honitby a ty obhospodařovat ve své režii nebo pronajímat?
To je dost komplikovaná záležitost. Když se někdo podívá na celkovou výměru pozemků, o nichž se v souvislosti s vracením hovoří, řekne si, že jde o ohromné číslo. Je však nutné uvědomit si, že tyto majetky jsou značně různorodé – jak z hlediska struktury, tak s ohledem na to, kdo o ně bude žádat. Z pohledu tvorby honiteb, resp. minimální zákonné výměry 500 ha, jde z velké části o nesouvislé pozemky. Když to zjednoduším, každá fara měla nějaký malý kus lesa či pole o rozloze několika hektarů, což by se jim mělo vrátit. Proto u značné části vraceného majetku nepřipadá tvorba honiteb v úvahu. Z hlediska uživatele honitby dojde pouze ke změně vlastníka konkrétních pozemků, takže nájemné bude posílat jinému subjektu než dosud. Již nyní mají některé církevní subjekty navázány vztahy s honebními společenstvy. Druhou variantou jsou ucelené souvislé pozemky s potenciálem tvorby vlastní honitby. Takových celků je ovšem jen několik. U nich teprve čas ukáže, zda se nový vlastník honebních pozemků bude chtít někdy v budoucnosti profilovat jako samostatný myslivecký subjekt, tedy jestli bude aktivní při tvorbě nové honitby, kterou bude chtít obhospodařovat ve své režii, nebo ji pronajme.
V roce 2013 končí desetileté nájemní období a budou se podepisovat smlouvy na další decenium. Přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi znamená pro část nájemců honiteb nejistotu, co s „jejich“ honitbami bude …
Dosud jsem mluvil spíše v obecné rovině. Je třeba si uvědomit, že o pozemky se bude hlásit 17 církví, které mohou mít různé názory na to, co s nimi dělat. Římskokatolickou církev, která by měla dostat podle návrhu zákona nejvíce pozemků, tvoří osm arcidiecézí, tedy zcela samostatných celků, a každá může mít odlišný názor, jak s konkrétním majetkem hospodařit, byť nepředpokládám, že postupy budou nějak diametrálně odlišné.
Pod pražskou arcidiecézi je evidováno několik set subjektů, které mají, jak jsem zmínil, již dnes navázány vztahy s honebními společenstvy, jednají s myslivci apod. Po navrácení dalších majetků přibude příslušným farnostem zpravidla několik hektarů, takže současný vztah držitele honitby, tedy honebního společenstva, a nájemce se změní pouze nepatrně kvantitativně, ale ne moc kvalitou. Vedle roztroušených majetků budeme žádat o souvislejší lesní celky na pěti lokalitách – u Blatna u Chomutova, Rožmitálu pod Třemšínem, Jílového u Prahy, Týna nad Vltavou a Nového Rychnova a Červené Řečice. Ve dvou případech jde o ucelenější komplexy lesa – na Rožmitálsku a Blatensku o přibližně 3000 ha. Na těchto majetcích by již zřejmě vznikla možnost tvorby vlastních honiteb. V prvé fázi však nebudeme chtít rušit nájemní vztahy s nájemci honiteb, do nichž příslušné pozemky spadají. Počítáme s tím, že z nájemního vztahu s Lesy České republiky, s. p., pouze přejdou do nájemního vztahu s námi.
- A co obava ze zvyšování nájemného?
Nemyslím si, že v této oblasti se bude primárně řešit otázka ekonomická. V prvé řadě půjde o to, aby na našich pozemcích byl zajištěn řádný výkon práva myslivosti se vším, co se k němu váže.
Existuje nějaký veřejně dostupný přehled pozemků, o jejichž předání bude církev žádat, aby si zájemce o informace mohl udělat obrázek o tom, kde v republice by mohlo dojít k podstatným změnám?
Děkujeme za rozhovor (13. 11. 2012), Jan Příhoda, David Vaca
