Vlastníci lesů budou moci na základě mimořádných opatření odložit protikůrovcová opatření v lokalitách, kde by již kvůli kalamitě nebyla efektivní. Těžbu by pak mohli soustředit do míst, která ještě jde zachránit. Nemusely by se tak těžit suché stromy, ze kterých již hmyz vylétl. Výjimky by mohly být pro zalesňování holin kvůli nedostatku sazenic.
O nezbytných opatřeních by mohlo ministerstvo rozhodnout v případě kalamit v lesích na území nejméně dvou krajů. Případné odvolání proti rozhodnutí ministerstva by nemělo podle novely odkladný účinek. Chemická opatření by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) prováděna na skládkách vytěženého dřeva, nikoli v lesích.
Novelu schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání. Pokud by ji Senát stihnul podobně projednat ještě tento měsíc a následně posoudit prezident, mohla by platit v dubnu, kdy se dá očekávat zvýšený výskyt lýkožrouta smrkového.
Podle ČTK, red.
Petr Dvořák (MZe) k projednávání poslanecké novely lesního zákona
S ohledem na gradaci podkorního hmyzu v souvislosti s extrémním suchem a vysokými teplotami až do druhé dekády října 2018 se situace v lesích na území ČR vyvíjela nežádoucím způsobem. Nastalý stav je natolik závažný, že vyžaduje přijetí mimořádných opatření, konkrétně zakotvení zákonné možnosti odchýlit se od opatření v lesním zákoně stanovených, a to nikoli v rámci běžné právní úpravy obsažené v lesním zákoně, ale jako nezbytnou podmínku pro minimalizaci škod na lesích.
Reakcí na tento negativní vývoj byla iniciativa poslanců Poslanecké sněmovny, díky které byla zpracována poslanecká novela lesního zákona, jež má širokou politickou podporu. Uvedená poslanecká novela má umožnit Ministerstvu zemědělství přijetí odchylných opatření od lesního zákona v případech regionálních nebo celostátních mimořádných situací majících charakter kalamit, vyvolaných biotickými nebo abiotickými činiteli, které nastaly na území dvou a více krajů, kdy plnění povinností ze strany vlastníků lesů není možné.
K zajištění uvedeného cíle má poslanecký návrh novely zákona umožnit přijmout odchylná opatření týkající se následujících oblastí:
Rozšíření možnosti užití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa
Výjimka ohledně reprodukčního materiálu lesních dřevin není vázána jen na výjimku z § 29 odst. 1 věty prvé lesního zákona jako u vládní novely (přírodní lesní oblast, výškové pásmo/vegetační stupeň), ale je možno udělit výjimku z celého ustanovení § 29 odst. 1 lesního zákona.
Zákazy při hospodaření v lesích
Pro zalesnění a zejména zajištění porostu na některých stanovištích bude zřejmě nezbytné zakotvit možnost udělit výjimku, resp. prodloužit dobu pro zajištění porostu. Uvedené se jeví jako nezbytné zejména na větších holinách o velikosti několika ha (někde i desítek, výjimečně stovek ha), kde zákonnou dobu pro zajištění porostu (pět let) nebude možné splnit.
Ochrana lesa
S ohledem na rozsah kalamitního stavu, který se i v budoucnu může vyvíjet nebo opakovat v důsledku působení jiných přírodních vlivů, je třeba mít možnost uložit na definovaném území opatření k ochraně lesa odchylná od zákonných ustanovení. Jedná se např. i o zastavení, resp. zrušení povinnosti provádět opatření k ochraně lesa na území, kde jsou již prakticky zbytečná, a soustředit tak zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný. V praxi jde např. o upuštění od zjišťování a evidování výskytu škodlivých činitelů a od povinnosti preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů (např. povinnost umisťovat lapáky).
Díky novele zákona se do lesního hospodaření dostane víc odborníků
Ministerstvo zemědělství na doporučení zástupce ombudsmanky připravuje nová pravidla pro udělování licence odborného lesního hospodáře. Chystaná novela lesního zákona by měla rozšířit okruh uznávaného odborného lesnického vzdělání.
Zástupce ombudsmanky zjistil, že podle lesního zákona může licenci odborného lesního hospodáře, jehož úkolem je zabezpečovat odbornou úroveň hospodaření v lese, získat po určité době praxe pouze absolvent střední lesnické školy, nebo vysoké školy, studijního oboru lesní inženýrství. Neuznává se ale bakalářské studium v oboru, přestože je vyšší než středoškolské. Ministerstvo zemědělství na upozornění ihned konstruktivně zareagovalo a připravilo návrh novely lesního zákona, v níž rozšiřuje podmínku vzdělání pro licenci odborného lesního hospodáře o bakalářské, a rovněž o vyšší odborné vzdělání.
Více informací najdete zde.
Zdroj: www.ochrance.cz
Umožnění výjimek z režimu provádění těžeb
V praxi dochází k situaci, kdy je třeba udělit výjimku z přednostního zpracování nahodilých těžeb tak, aby byly zpracovány přednostně v rámci těžby nahodilé jen stromy představující nebezpečí z hlediska šíření škodlivých organismů, tedy ne tzv. sterilní souše, které již nebezpečí nepředstavují. V případě kalamity mimořádného rozsahu je třeba udělit výjimku tak, aby na definovaném území, kde je již realizace opatření k ochraně lesa proti konkrétním škodlivým činitelům zbytečná, mohly být dočasně odloženy těžby všech stromů, které již nebezpečí nepředstavují, s cílem soustředit zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný.
Výjimky z opatření k ochraně lesa a provedení těžby nahodilé byly zařazeny do novely z toho důvodu, že v roce 2019 může dosáhnout celkový objem dřevní hmoty, která by měla být zpracována v rámci těžby nahodilé, 30–50 mil. m3. Uvedený objem zahrnuje dřevní hmotu, která by měla být zpracována v rámci nahodilé těžby jak dříví s aktivním výskytem škůdců, tak i sterilní hmoty již škůdci opuštěné. Zpracovatelská kapacita na území ČR je schopna zpracovat cca 25 mil. m3.
S ohledem na to, že uvedené opatření musí nabýt účinnosti v reálném čase tak, aby splnilo svůj účel, navrhuje se jeho vyhlášení formou opatření obecné povahy, které nabyde účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zemědělství.
K obsahu poslanecké novely je třeba zdůraznit, že její obsah odpovídá závažnosti situace, která na území České republiky v takové míře ještě nenastala. Navržené řešení musí svým obsahem umožnit zásadní zásahy v lesích, včetně možnosti upustit v některých lokalitách od plnění některých zákonných povinností a uvolnit tak v maximálním rozsahu kapacity na zpracování aktivního kůrovcového dřeva, které představuje nebezpečí pro naše lesy z hlediska dalšího šíření podkorního hmyzu.
Petr Dvořák
oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství MZe
Článek najdete také v Lesnické práci 3/2019.
Komentáře
Opatření obecné povahy, k čemu...jak to dnes chodí:
Pro velké vlastníky lesů dobré, ale pro malé na nic. Když zjistím kůrovce v mém malém lese, tak musím koupit chemii, tu mi nikdo bez osvědčení neprodá a získání osvědčení na chemické látky má svá pravidla-no a než vše získám, je kůrovec 2 násobnou rychlostí pryč a nic z výše uvedeného nepotřebuji. Zůstanou jen souše…. Pro pány poslance a rádovládce sděluji, že osvědčení platí max 5 let, ale les pěstuji cca 80 – 100 let. To není obilí, řepka a jiné, co roste mnohanásobně chemizováno na polích pod dobu cca 4-5 měsíců a každoročně je řádně chemizováno.
Kdo vyřeší toto dilema
Ať žije naše přebujelá legislativa-platná cca 2 roky a kůrovec!!!!
Jestli jsou slova profesora Svobody v Událostech komentářích oficiální názory lesnické fakulty, potom bych jejím pedagogům doporučil vstupovat do lesa jen opatrně a s ujištěním, že nenarazí na jejich vlastníka, protože ten by v situaci, kdy nemá peníze na vyplaty, obnovu a dalsi, už nemusel udržet emoce...
lCR neodvedly 60 mld za posledních 10 let.
Podle zelených zpráv a další statistiky se v lesnictví točí tolik peněz, že máme prakticky nejnižší mzdy v ČR
Jestliže těžby kůrovce za posledních 50 let nepřesáhly 2 mil. Kubíků, co tedy bylo hlavním spouštěčem současné kastrofy když ne sucho a teplo?
To, že LČR neodvedly 60 miliard za posledních 10 let je samozřejmě pravda, ale o holý fakt v daném vyjádření vůbec nešlo. Nicméně za posledních 6 let (od té doby, co do státního rozpočtu odvádí) odvedly přes 30 miliard, což má relativně vyjádřeno stejný smysl s ohledem na zmiňovaný fakt, že se ve státních lesích hospodařilo za účelem maximalizace zisku.
To jaké jsou nebo nejsou mzdy v lesnictví příliš nesouvisí s tím, v jakém kontextu pan prof. Svoboda řekl: "V lesnictví se točí velké peníze a generují se tam relativně velké zisky, které se rozděluji vybraným soukromým subjektům". To bylo řečeno na to, proč je kůrovcová kalamita také politicky atraktivním tématem.
Jestliže donedávna byly podmínky dostatečné pro pěstování smrku kde jen se dalo ještě neznamená že to je to, co příroda chtěla. Není náhodou, že jsou porosty s převahou smrku přirozené pouze tam, kde jsou, a tím, že jsme je zavedli i jinde jsme zjevně šli proti přírodě. Opět bych opakoval vaše "vnímání problému v souvislostech", protože takto masivní krok proti přírodě si prostě říkal o výsledek, jakým je dnešní kalamita. Sucho a teplo tedy jsou až "třešničkou na dortu", která by nám měla otevřít oči, na vrcholu toho, co jsme po mnoho let připravovali.
Jednoduše řečeno, až zde budeme mít tropy tak pěstujme palmy. Kdybychom hospodařili dnes neustále zmiňovaným přírodě blízkým způsobem, tak zajisté nemáme takové problémy se suchem jaké máme dnes - tedy jednoznačně je hlavním problémem dosavadní způsob hospodaření v našich lesích. Nehledě na to, že nemá smysl brát v úvahu 50 let, když i v minulosti docházelo k velkým disturbancím po více než 170 letech, jak se můžete dočíst v aktuálním vydání Lesnické práce.
Ve vší úctě Vás proto prosím, abyste si nejprve uvědomil skutečnosti, než začnete dávat doporučení odborníkům z lesnické fakulty.
To je jako dívat se v TV na předpověď počasí.
Pamatuji začátky po r. 93 , když nebyla zpracovaná nahodilá těžba tak se netěžilo zelené stojící , až kolem r. 99 s nástupem harwestorových technologií všechno padlo .
Všechny vyzkoušené postupy musely do historie aby firma mohla platit lízačky za mašiny , ve finále to prohrál les . Pár majitelů firem si plnilo kapsy prašulema , teď ale brečí většina majitelů smrkových lesů.
A proto se obracím na všechny, kdo lesní zákon znají lépe, zejména ministerské úředníky, pracovníky státní správy, ÚHÚL, MŽP, Inspekci, či SVOL, prosím vysvětlete mi, nechápajícímu, kde je proboha v lesním zákoně to zapeklité ustanovení bránící přednostnímu zpracovávání nahodilé těžby, jimž neprovedením by hrozilo další šíření škodlivých činitelů a naopak nutící k těžbě dříví (sterilních souší), které již žádné riziko pro ochranu lesa nepřestavují, že se kvůli tomu musí přijímat novela zákona tak krkolomným způsobem?
Není to náhodou jenom proto, aby se proces přijímání novely vyhnul povinnému připomínkovému řízení, při kterém by mohlo vyjít najevo, že dávat výjimku z něčeho, co neexistuje, je vlastně blbost?
A není za tím vším náhodou potřeba odepsat miliony kůbíků neprodejných souší ve státních lesích a umožnit tak nakonec těžit čerstvou hmotu a dát vydělat firmám přisátým dlouhodobými smlouvami na státní majetek?
Kromě toho také novela vyhlášky 101 z loňské května, která řeší totéž, že??
Věříval jsem tomu, že za vším jsou nějaké peníze, začínám mít ale za to, že je to ještě horší totiž v tom, že za vším je naprostá nejapnost a nezájem, přičemž bych nikdy nevěřil tomu, že něco může být horší než touha po penězích.
Jestli je za tím vším nějaká komplice typu nadnárodních manipulací nechci spekulovat, protože na vytváření konspiračních teorií si připadám ještě příliš mladý.
Lesu, který můžete ovlivnit zdar!! M.Klewar
Máte k dispozici jistě data, jaké % smrkových monokultur bylo uměle založeno v okolí Jihlavy, Třebíče atd. ? Tedy tam, kde je dnes doslova apokalypsa.
Pohledem na zdejší vytěžené smrky zjistíte, že mají velice široké letokruhy, tedy intenzivně přirůstaly. Dle lokality trpí v nemalé intenzitě hnilobou. Stáří porostů je cca 50-80 let. Ale to není dogma. Dotazem u obyvatel zjistíte, že zde dříve byly louky a pole. Dnes smrkové plachty.
Tyhle data přeci měly k dispozici všechny odpovědné subjekty, které lesnictví mají v gesci. Na co se tedy čekalo???
A na závěr. Většina smrtelníků jásala nad letošní zimou, relativně bohatší na srážky. Málokdo si uvědomuje, že deficit spodních vod je obrovský a náprava by nastala pouze v případě několika po sobě jdoucích "mokrých let".
Situace není vůbec veselá a vyhlídky také ne.
Jděte se zeptat na MŽP, které vykonává vrchní státní dozor nad lesy, třeba Vám známý příznivec divočiny v národních parcích odpoví i na tuto Vaši otázku. A rovnou se jich tam zeptejte, proč neposlouchali Klewara, který to psal ve svojí diplomce.
Jen jsem se dotkl takového českého přístupu. Ví se o problému, léta navenek se řeší, jedná se o něm na různých úrovních, leč výsledek je velká NULA.
A stejné je to s přístupem ke škodám zvěří a stavům spárkaté zvěře.
Položil jsem otázku a skončím otázkou.
KU..A kde je zakopaný pes???
V pěstování lesa je problém v tom, že řeším problémy, založené mými předchůdci (ale dodnes se to tak dělalo, fungovalo a celkem to prosperovalo, takže problém hledám všude okolo, kumulativní změny a změny prostředí se nepřipouštějí) a svým přístupem zadělávám na problémy až následníkům, takže se dá leccos přehlídnout, nebo se ještě neví, co z toho může vzejít. Ta tendence přiklonit se k přírodě bližším formám hospodaření už tu byla v několika vlnách, a zatím se z toho vždycky povedlo celkem "úspěšně" vybruslit do zajetých kolejí.
Je to zkratkovité vyjádření stavu věci čili AKRONYM, při bližším ohledání ale zjistíte, že to je přesně tak, jak píšu.
Opakuji tedy znovu a bez jakékoliv vztahovačnosti: vrchním státním dozorem na stavem lesů je MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ !
Samozřejmě, povede to k tomu, že se jako "neprodejné sterilní souše" bude vykazovat kdeco - i kdyby to nebyla pravda, tak než se to prošetří, budou ty stromy dávno bez jehličí a s opadanou kůrou.
Budou vznikat obrovská pole mrtvých souší (něco jako Šumava v začátcích bezzásahového režimu), která ovšem zarostou přirozeně mnohem snáze, než kdyby šlo o zalesňování holin. Tedy další úspora + vstřícný krok směrem k současným převažujícím požadavkům ochrany přírody.
Zpracování není vše, navazuje odvoz, sanace, prodej.
U čerstvého dřeva zatím není problém, ale musím dnes těžit vlastní kousek lesa???
Je to řízení likvidace malých vlastníků státem???
Rád bych získal nějakou odpověď?
Ano, je to likvidace malých vlastníků. Pouze ne řízená, ale vzniklá jako důsledek diletantismu, pohrdání přírodními zákony a základní neznalosti chodu přírodních procesů.
Není to tak dávno (15-20 let), kdy jste si vytěžil svůj hektarový stoletý smrkový porost a za obdržené peníze jste mohl synovi nebo dceři koupit v okresním městě slušný jednopokojový byt.
Pokud jste to neudělal a čekal až doteď, tak to na tom samém místě prodáte jako palivo a obdržíte něco víc než dva průměrné platy.
Příslušní lehkoživové z uvedeného ministerstva budou samozřejmě krčit rameny, popřípadě naříkat: - my za nic nemůžeme, to sucho! To polomy!
Přitom titíž příživníci ještě před oněmi patnácti lety horovali všude v podmínkách listnatých a smíšených opadavých středoevropských porostů pro smrk, přírodu respektující lesníky ostrakizovali a bojovali doslova o každou holinu navíc.
Takže se ptám, pánové: - půjdete sami - nebo si počkáte až na jarní a letní rojení??? Až budete vyhozeni? Čekáte zřejmě na odstupné, což chápu.
Nevím jak to tu funguje, ale dávám vám hlas.
Z Mze asi nebudete ani mínusován, předpokládám, že zamrzli někde před 20 lety a ani sucho a teplo na ně neplatí!!!
Ovšem říci v připomínkování některých nesmyslných zákonů a předpisů by měli co.... ale asi jim chybí praktické zkušenosti a chuť něco opravdu řešit.
Ostatně i nás malé vlastníky posílají k ledu, tak tedy nově dle legislativy nebudeme těžit, bez těžby nejsou holiny, tak nebudeme zalesňovat a to je asi to nejlepší řešení.
Alespoň zde vznikne to jejich přirozené "původní" prostředí a kultury. To se na to těším
Pánové z Mze uvědomte si, že papír, počítače a různé všemocné počítačové aplikace, kůrovce, sucho a jiné klimatické, biotické vlivy nezastaví.
Je to nesmysl ohánět se kalamitami 50 až do doby Marie Terezie , jsou to výmluvy lži obelhávàní veřejnosti že za to může sucho .
Při dnešní vyspělosti ohledně možnosti techniky do lesa , nikdy nemohlo dojít k tomu ,k čemu došlo .
To je prostě jednoduchá rovnice , kdo tvrdí že to není tak , tak lže sám sobě .