Ze zhruba tří set evropských národních parků jich má 245 statut přiznaný Světovým svazem ochrany přírody, dosud včetně Šumavy a Podyjí. Ekologové v pondělí nicméně upozornili, že záměrem nového ředitele šumavského parku Jiřího Mánka je Šumavu o toto mezinárodně uznané označení připravit. Mánek chce totiž park přeřadit z druhé kategorie stupnice Mezinárodního svazu ochrany přírody do kategorie čtvrté. Informaci přinesl internetový deník Aktuálně.cz s tím, že překvalifikování by se mělo uskutečnit letos na podzim.
Informaci serveru sdělil člen Rady Národního parku Šumava Jaroslav Neužil. „Ředitel Mánek nám oznámil, že proces s překvalifikací se uskuteční na podzim, nová kategorizace území by měla být v novém plánu péče o národní park," vysvětlil Aktuálně.cz Neužil. Podle Mánka přitom překvalifikace parku nebude pro ochranu přírody na Šumavě důležitá. „Absolutně se nic nezmění," uvedl Mánek.
Mírnější pravidla pro ochranu přírody v Národním parku Šumava (ČRo 1 - Radiožurnál)
S ředitelem parku ale nesouhlasí ekologové. Podle Hnutí DUHA chce překvalifikováním parku Mánek oslabit silnou mezinárodní pozici šumavského parku, který chrání významnou část světového přírodního dědictví ještě před plánovaným schválením nového zákona o Šumavě. Světový svaz ochrany přírody (IUCN) přitom v březnu varoval českou vládu, že Šumavu ze seznamu světových národních parků vyškrtne, bude-li přijat zákon v podobě, kterou navrhuje ministr Tomáš Chalupa.
„Ačkoliv Šumava patří mezi mezinárodně proslulé národní parky a chrání významné přírodní dědictví na planetě, Jiří Mánek chce navrhnout její vyřazení ze světového seznamu národních parků. To je jako kdyby Václav Klaus prosil UNESCO o vyškrtnutí Pražského hradu ze seznamu světového kulturního dědictví, protože by tam chtěl LUKOIL postavit rafinérskou věž,” uvedl v tiskovém prohlášení Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Světový svaz ochrany přírody navíc již v minulosti konstatoval, že národní park na Šumavě chrání unikátní přírodní hodnoty a snížení stupně jeho ochrany na vnitrostátní úrovni změnou jeho kategorie národního parku by mělo katastrofické následky pro ochranu této velmi hodnotné oblasti.
„Dlouhodobý cíl návratu k přirozenému ekosystému, pokud bude skutečně realizován, by měl dostačovat jako zdůvodnění pro udržení národního parku v kat. II.,” uvedl Světový svaz ochrany přírody a doporučil jako podmínku pro udržení mezinárodní klasifikace mimo jiné rozšíření a scelení nejpřísněji chráněné první zóny do 3-5 let na třicet až čtyřicet procent rozlohy parku.
IUCN zaslalo MŽP varovný dopis kvůli NP Šumava
Podle Mánka se ale o kategorizaci v rámci IUCN v souvislosti se Šumavou hovoří opakovaně od vzniku parku. „Mluvilo se o ní i v rámci projednávání návrhu zákona o Národním parku Šumava, také u kulatého stolu ministra Tomáše Chalupy padla základní otázka - do jaké kategorie dle IUCN je park na Šumavě zařazený?" vysvětlili Mánek pro Aktuálně.cz s tím, že ministr Chalupa i jeho náměstek Tomáš Tesař nenašli v archivu ministerstva žádný dokument, který by závazně zařadil šumavský park do nějaké kategorie.
„O kategorizaci se hovořilo - nikoliv rozhodovalo - opakovaně i u pracovních jednání při přípravě Plánu péče o národní park. Tedy i na Výkonném výboru rady Národního parku Šumava, za účasti náměstka Tesaře," dodal Mánek.
red.
|
Vyjádření předsedy Rady NP Šumava Miloše Picka
Národní park Šumava historicky neměl nikdy přiznanou jakoukoli klasifikaci IUCN, ať již se jedná o zmiňovanou kategorii II nebo V. Vždy ale v dobách, kdy se to některé straně hodilo, byla tato skutečnost používána. Dnes z neznámých důvodů (snad z obav před přijetím zákona o NP Šumava) se tak stalo opět. V několika posledních měsících, návazně na projednávání Zákona o NPŠ u kulatých stolů ministra ŽP a následně v souvislosti s přípravou Plánu péče, jsme byli MŽP ČR ubezpečováni, že tato situace se vyřeší. Objevily se představy o zařazení do kategorie IV. Ty byly naposledy na jednání Výkonného výboru NP Šumava (dále jen VV) prezentovány velmi důrazně náměstkem MŽP ČR p. Tesařem. VV informaci vzal na vědomí a osvojil si ji, neboť v podstatě věci vidí možnost kompromisního řešení mezi neustále proklamovaným zařazením do kategorie II nebo V. V každém případě důrazně trval a trvá VV na tom, aby před vlastní tvorbou návrhové části Plánu péče byla kategorie určena a tuto skutečnost před vlastním započetím díla (Plánu péče) musí schválit Rada NP Šumava jako součást zadání. Mohlo by se totiž stát, že bude vytvořen Plán péče podle zadání, které nebude v souladu se schválením Rady NP Šumava a pak by tento byl v území těžko přijat (jak filosoficky, tak i právně). Vzhledem k tomu, že jsem pamětníkem tvorby všech v minulosti platných plánů péče a vím, jaké složitosti jsou s procesem spojeny, a i sebemenší chyba se pak vrací mnoho let, jsem přesvědčen, že pravidla hry musí být jasně a včas nastavena.
Zároveň tak jsem přesvědčen, že pro image NP Šumava, stejně tak jako pro jeho právní ochranu (doufám, že zákon o NP Šumava bude přijat) v prostředí ČR se skutečně nic nemění. Připravovaný zákon, tak jak prošel kulatým stolem MŽP ČR, hovoří o 45 letech období, ve kterém bude převedeno 35 % plochy do bezzásahové zóny. Kategorie II dle pravidel IUCN počítá se 75 % bezzásahovosti. Pokud by tedy NP Šumava byl zařazen do této kategorie, pak bychom teprve nastartovali nálepkový podvod tak, jak o něm hovoří bývalý ministr ŽP p. Miko.
Vyjádření Jiřího Mánka, ředitele Správy NP a CHKO Šumava
O kategorizaci v rámci IUCN v souvislosti se Šumavou se hovoří opakovaně od vzniku parku. Mluvilo se o ní i v rámci projednávání návrhu zákona o Národním parku Šumava, také u kulatého stolu ministra Chalupy padla základní otázka - do jaké kategorie dle IUCN je park na Šumavě zařazený? Ministr Chalupa i náměstek Tesař si dali práci a v archivu ministerstva nenašli žádný dokument, který by závazně zařadil šumavský park do nějaké kategorie.
O kategorizaci se hovořilo, nikoliv rozhodovalo, opakovaně i u pracovních jednání při přípravě Plánu péče. Tedy i na Výkonném výboru rady NPŠ, za účasti náměstka MŽP ČR Tomáše Tesaře.
Již mise IUCN, která Šumavu navštívila v letech 2002, konstatovala, že NP Šumava by měla být zařazena spíše do kategorie IV. Tedy kategorie řízená rezervace, kde je vedle části přírody s nutným managementem také pamatováno na plochy, které zůstávají zcela bezzásahové jako prostor pro divočinu.
Ve zprávě z mise se doslova píše: „Začlenění do kategorie IUCN IV. nebo V. by mnohem lépe odpovídalo realitě Šumavy a nezměnilo by významně hodnotu oblasti“ (Sollar, Galand 2002: Zpráva o misi IUCN / WCPA 22.–25. září 2002).
Kategorizace IUCN není závazná, IUCN je nevládní organizace. Po stránce odborné péče o národní park nemá kategorizace IUCN žádné dopady. Samotná ochrana přírody se neřídí ustanoveními nevládních organizací byť s mezinárodní působností, ale příslušnými zákony konkrétní země a směrnicemi EU.
Pokud bude NPŠ v jakékoli kategorii, nebude to mít na chod Správy ani na péči o území vůbec žádný vliv. Ani co se týká péče o ekosystémy, ani co se týká možných dotací, či příspěvků na činnost. Absolutně se nic nezmění.
Výklad IUCN konstatuje, že mnoho států užívá označení národní park, i když je území dle IUCN zařazené do kategorie IV. Z pohledu České republiky je patrné, že toto pravidlo platí i u nás.
NP Krkonoše jsou zařazeny do kategorie V., nikomu to nevadí a nikomu nevadí, že užívá označení národní park.
Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava
|
Kategorizace IUCN se ochrany přírody vůbec nedotýká
Rozhovor s Františkem Urbanem
- Je pro národní parky důležitá kategorizace IUCN?
Kategorizace IUCN nemá pro praktickou činnost v národních parcích (ani v jiných chráněných územích) žádný význam. Byla vytvořena proto, aby pomohla zájemcům o chráněná území orientovat se v obrovském množství chráněných území různých druhů s navzájem nekompatibilními názvy, které na světě existují. Jednotlivé státy označují svá chráněná území nejrůznějšími názvy, z nich některé se používají v různých zemích pro chráněná území zcela odlišného charakteru (například rezervace, národní park, přírodní park, chráněná krajinná oblast mají i v Evropě v různých zemích odlišný obsah; nemluvě o zemích mimoevropských). Kategorizace rozděluje světová chráněná území do šesti skupin podle převládajícího způsobu využívání a tím poskytuje určité vodítko těm, kteří chtějí vědět, co v kterém území mohou očekávat. Není to – a to je třeba zdůraznit – žádné známkování chráněných území, všechny dokumenty IUCN svorně zdůrazňují, že všechny kategorie jsou potřebné a stejně cenné.
- Co zařazení do kategorií pro jednotlivé parky znamená?
Pouze orientační údaj o převládajícím způsobu managementu. Když se například dočtu, že určité území je kategorie I., vím, že je tam všechno ponecháváno přirozenému vývoji a že budu mít potíže se vstupem, protože území není volně přístupné veřejnosti (nebo jen na zvláštní povolení). Když je území v kategorii II., vím, že je tam na některých místech přísně chráněná příroda a na některá je volný přístup veřejnosti, pro kterou jsou budována informační místa, a je podporováno její vzdělávání. A podobně u dalších kategorií. Je nutno podotknout, že zařazování do jednotlivých kategorií je často dosti sporné a vlastně ho nikdo oficiálně nedělá: v posledním seznamu chráněných území světa (Protected Areas of the World, Vol. 1-4) byly kategorie uvedeny tak, jak je navrhovali ti, kteří data do seznamu posílali, anebo jak usoudili ti, kteří seznam editovali.
Pokud se někdo chce podrobně seznámit s pramenem, ze kterého to vše vychází, uvádím citaci (ale nutno podotknout, že seznam je už značně zastaralý, o žádném novějším nevím):
IUCN (1992): Protected Areas of the World: A review of national systems. Vol. 1 – 4. – IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge,UK.
 Čtyřiasedmdesátiletý František Urban se ochranou přírody zabývá celý život. Spoluzakládal Český svaz ochránců přírody, pracoval na ministerstvu životního prostředí. Je členem Světové komise pro chráněná území (WCPA). S organizací IUCN (International Union for Conservation of Nature - Mezinárodní svaz ochrany přírody) spolupracuje od 80. let. Od roku 1994 byl v Radě IUCN (Regional Councillor), v r. 1996 zvolen podruhé, v roce 2000 se stal viceprezidentem pro Evropu, severní a střední Asii. Do roku 2012 byl předsedou Výboru pro spolupráci s IUCN v ČR. Jako zástupce IUCN v l. 2001-4 členem Rady European Centre for Nature Conservation v Tilburgu (NL). |
- Proč se tyto kategorie vůbec vytváří?
Zbytečné to není a přes všechny chyby, které lze v existující kategorizaci najít, je to dobrá orientační pomůcka. Ale nic víc! Dělat z kategorizace známkovací systém je hloupost a je to proti smyslu tohoto systému. V současné době sice i v IUCN probíhá diskuse, zda by se nějaký známkovací systém neměl zavést, ale jeho zastánci jsou v menšině. Vedlo by to jen ke zbyrokratizování ochrany přírody, ochranáři by mohli začít soupeřit o to, kdo má jakou kategorii – a skutečná ochrana přírody by šla stranou.
- Proč je Národní parku Šumava zařazený do kategorie II.?
Podle Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu (IUCN 2000, česky MŽP 2001) je národní park (kategorie II.) „chráněné území, udržované především pro ochranu ekosystémů a pro rekreaci“. Doporučuje se, aby na území kategorie II. byly podporovány přirozené obnovní procesy a aby co největší podíl zaujímaly bezzásahové plochy, avšak mají být umožněny činnosti, které mají dříve využívané plochy na samovolný vývoj připravit. Dosud nebylo nikde oficiálně řečeno, jaké procento bezzásahového území musí v chráněném území být, aby to mohla být kategorie II. Mohu uvést národní parky, které mají nepatrnou rozlohu bezzásahových území, a nikdo se nezabývá tím, zda patří do kategorie II., bere se to jako samozřejmost. A kdyby snad byla někde na kongresu IUCN přijata zásada o minimální rozloze bezzásahového území, tak prostě převedeme národní park do jiné kategorie a nic se neděje, protože národním parkem zůstává, ať je jakékoliv kategorie podle IUCN. Národním parkem je území proto, že ho jako národní park vyhlásil stát – a do toho nemá IUCN co mluvit. Ve světě je spousta národních parků kategorie V., nebo IV. (ostatně české Krkonoše jsou vedeny v kategorii V., polské jsou kategorie II.)
- Jak se dá toto zařazení změnit?
Prostě tak, že do příštího seznamu (až bude) se uvede u Šumavy kategorie, která nám bude připadat správná. Je to na naší vůli, my Šumavu známe a dokážeme nejlépe určit, do jaké managementové kategorie patří. Pokud by došlo ke změně v kategorizaci, jak se eventuální změna dotkne ochrany přírody na Šumavě? Vůbec nijak! Proč by se měla změna v kategorizaci dotýkat ochrany přírody? Kategorizace ukazuje převládající způsob managementu v chráněném území praktikovaný, ale neurčuje ho. Praktické provádění ochrany přírody je snad důležitější než plnění byrokratických ukazatelů, nebo není?
Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava
