Rozhovor s odborným lesním hospodářem lesů města Plzně Ing. Stanislavem Janským
Vznik a fungování městských lesů Plzně
- Popište prosím okolnosti vzniku městských lesů Plzně.
- V čem byla jiná?
- V průběhu mnoha let jste nezkoušeli, např. při výměně politického obsazení na radnici, přesvědčit zastupitele o jiném systému fungování?
- Jaké vidíte v současné době hlavní nevýhody takového zřízení?
- Nečiní vám nutnost zadávat veřejné zakázky problémy např. v případě větších kalamit apod.?
Rekreační funkce lesů hraje zásadní roli
- Existují nějaké historické zajímavosti související s lesním majetkem města Plzně?
- Od kdy se začal klást výraznější důraz na rekreační přínos lesů v okolí Plzně?
- Jakým způsobem pracujete s veřejností? Iniciujete tyto aktivity sami, nebo na základě zadání od vedení města?
- Město Plzeň před 5 lety převzalo do své správy areál arboreta Sofronka, jaká byla motivace města pro tento krok?
- V arboretu jste na jaře otevřeli nové centrum pro lesnickou pedagogiku, jak vzniklo a co od něj očekáváte?
- Myslíte si, že by podobné služby měly být placeny? Zájem o lesnickou pedagogiku je všeobecně velký...
Lesnické hospodaření
- Jaká je územní struktura lesů?
- Jaký charakter mají lesy ve vaší správě?
- Co s sebou nese hospodaření v převážně borových porostech? Jaká jsou specifika tohoto hospodaření a s jakými problémy se potýkáte?
- Máte problémy s lesními požáry?
- Máte vlastní školky, do jaké míry jste schopni zajistit si sami sadební materiál?
- Jaký škodlivý faktor u vás způsobuje nejčastěji nahodilé těžby?
- Jak je na vašem majetku organizována myslivost?
- Jak rozsáhlé jsou u vás škody zvěří?
- Jaké podle vás řešení situace s přemnoženou zvěří a škodami, které v lesích působí?
Děkuji za rozhovor (10. 6. 2014), Veronika Lukášová
Vznik a fungování městských lesů Plzně
- Popište prosím okolnosti vzniku městských lesů Plzně.
V červnu 1991 po schválení zákona o navrácení lesů města obcím se i město Plzeň rozhodlo převzít lesy a hospodařit na svém lesním majetku. Podklady pro převzetí připravoval téměř „pokoutně“ bývalý vedoucí provozu lesního závodu Plzeň Václav Král, jeden z mála pamětníků hospodaření samostatných městských lesů Plzeň před rokem 1953, kdy došlo k jejich převzetí státními lesy. Do přípravy podkladů byla zasvěcena pouze úzká skupinka lidí. V archivu LZ Plzeň byl zachován předávací protokol z roku 1953, podle kterého byly připraveny mapové podklady pro budoucí převzetí majetku. Tým pracovníků nových městských lesů byl sestaven z venkovního personálu, který sloužil na přebíraných pozemcích, já jediný jsem tým posílil z externí organizace – ÚHÚL – a byl jsem pověřen funkcí odborného lesního hospodáře, kterou vykonávám doposud.
Představa plzeňských politiků organizaci správy městských lesů byla ale trochu jiná než představa bývalých zaměstnanců LZ a dlouhodobě ověřená organizace lesnického provozu.
- V čem byla jiná?
Tehdejší politická situace preferovala privatizaci téměř všech činností a Správa veřejného statku města Plzně byla založena jako správní organizace bez vlastních zaměstnanců v dělnických profesích. Museli jsme přesvědčit lidi, kteří pro lesní závod pracovali v těžbě a pěstební činnosti, aby si založili živnosti, a od té doby fungujeme na základě dodavatelských smluvních vztahů.
Organizační struktura organizace, do které jsme začleněni, je trochu složitější, má na starosti správu veškerého veřejně přístupného majetku města Plzně, hlavní objem prací představuje správa komunikací, dopravního značení dopravní signalizace, městských parků, a k tomu tedy se přičleňuje i správa vodních ploch a toků, zemědělské půdy a městských lesů.
- V průběhu mnoha let jste nezkoušeli, např. při výměně politického obsazení na radnici, přesvědčit zastupitele o jiném systému fungování?
Zpočátku ano, většinu lesních majetků i menší rozlohy obvykle spravuje samostatná organizace hospodářského typu, bohužel názor vedení města setrvával stejný jako při vzniku městských lesů. Nyní je organizace a fungování celkem zaběhnuté a necítíme potřebu naši strukturu zásadně měnit.
- Jaké vidíte v současné době hlavní nevýhody takového zřízení?
Dlouhou dobu jsme měli vytvořen kádr svých živnostníků, podle nás negativním způsobem pak do toho vstoupila aplikace zákona o veřejných zakázkách, kdy objem některých našich výkonů překračuje zákonnou mez, a některé výkony překračovaly městskou směrnici, která limit pro zákon o VZ zpřísňuje.
- Nečiní vám nutnost zadávat veřejné zakázky problémy např. v případě větších kalamit apod.?
Dle výkladu našich městských orgánů je nahodilá těžba opravdu věc náhlá, takže zpracování kalamit zadáváme dle konkrétního rozsahu na základě cenových nabídek. Předmětem veřejné soutěže jsou už několik let těžební práce. Máme osm lesnických úseků, jako jednu zvláštní zakázku zadáváme harvestorové těžby, které se pohybují v objemu zhruba do 7000 kubíků ročně, dalšími zakázkami jsou ruční těžby, kde soutěžní jednotkou je těžba projektovaná pro konkrétní lesnický úsek. O tyto zakázky už se ucházejí i naši stálí živnostníci. Tyto zakázky vypisujeme v ročním cyklu. Problémy přináší hlavně skutečnost, že zakázku mohou získat i firmy bez vyškolených zaměstnanců a dodržování kvality prací je velmi problematické.
Rekreační funkce lesů hraje zásadní roli
- Existují nějaké historické zajímavosti související s lesním majetkem města Plzně?
Nejvýznamnějším obdobím rozvoje městských lesů je 15.–18. století, kdy vlastnictví lesa bylo lukrativní záležitostí, a městští radní nakupovali majetky, které se jim nabízely. K významnému rozšíření došlo i po první pozemkové reformě, kdy město koupilo statek Chotěšov – konfiskát po Thurn-Taxisovi. Konfiskáty v okolí město nakupovalo i po 2. světové válce. V posledním období se městské lesy rozšiřují i přičleňováním majetku okolních obcí.
V roce 1828 nastoupil do úřadu osvícený purkmistr Matěj Kopecký. Založil tzv. Okrašlovací spolek a byly zpracovány projekty a realizovány nejen výsadby městských alejí a parků, ale i zalesňování vhodných pozemků v Plzni a okolí pro zlepšení podmínek pro rekreaci občanů města. V té době byly založeny i rekreační lesy v bezprostředním okolí Boleveckého rybníka – současného hlavního centra rekreačních aktivit v okolí Plzně.
- Od kdy se začal klást výraznější důraz na rekreační přínos lesů v okolí Plzně?
Už v poměrně dávném období byly lesy cílem pro organizované výlety občanů města. Nejvýznamnějším výletním místem byl les Zábělá. Od poloviny 19. století byly do Zábělé vypravovány speciální výletní vlaky. Zastávka Zábělá v současné době už neexistuje, naopak okolní lesy byly ponechány dlouhou dobu samovolnému vývoji a teď je tato lokalita přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou Natura 2000 pro ochranu dubohabřin a páchníka hnědého. Dalším oblíbeným výletním místem jsou zajímavé lokality v okolí rybníka Bolevce, např. naše technická památka – kolomazná pec.
- Jakým způsobem pracujete s veřejností? Iniciujete tyto aktivity sami, nebo na základě zadání od vedení města?
Městské lesy si samozřejmě svou funkci vytváření rekreačního zázemí pro občany města Plzně uvědomovaly hned od počátku a po svém vzniku začaly s údržbou a doplňováním již existujícího mobiliáře vybudovaného Lesním závodem Plzeň (lavičky, altány cvičební prvky, lesnická naučná stezka Zábělá). Za dobu naší existence byly otevřeny další nové stezky, nejvýznamnější je zřejmě tzv. Sigmondova naučná cesta, věnovaná nejvýznamnějšímu plzeňskému lesnímu hospodáři z přelomu 19. a počátku 20. století. Další naučné stezky vznikají nejen v lesích, ale např. kolem plzeňských řek.
Nebereme to jako práci navíc, ale jako součást naší standardní činnosti. Protože kromě normálního lesnického hospodaření musíme organizovat i veškeré aktivity pro zajištění dobrého zázemí pro rekreační aktivity, naše lesnické úseky jsou menší než u standardních hospodářských lesů, máme osm lesnických úseků, kde je průměrná velikost úseku něco přes 500 ha. Menší úseky jsou právě v rekreačně využívaných oblastech a menší je i úsek, ke kterému je přičleněn provoz lesní školky.
- Město Plzeň před 5 lety převzalo do své správy areál arboreta Sofronka, jaká byla motivace města pro tento krok?
Já si myslím, že je to velice cenná lokalita v jádru městských lesů a že fakt, že jsme ji převzali do své správy, je i pro město velice výhodný. Je to vhodná lokalita pro seznamování veřejnosti s lesnickou problematikou.
- V arboretu jste na jaře otevřeli nové centrum pro lesnickou pedagogiku, jak vzniklo a co od něj očekáváte?
Už když jsme přebírali arboretum, bylo jasné, že provenienční výzkumy borovice už mají své hlavní období, kdy přinášelo nové poznatky, za sebou. Velice obtížně se dají získat granty a veřejné peníze na další podporu areálu, tak jsme přemýšleli, jakým způsobem ho oživit a jaké poslání mu dát. Jednou možností bylo zpřístupnit území veřejnosti. Vznikla dendrologická naučná stezka kolem budovy výzkumného ústavu, ale to se nám zdálo málo. V té době už se rozbíhaly aktivity lesní pedagogiky, inspirovali jsme se při návštěvě městských lesů Ostravy, Brna a Prahy a uvědomili jsme si, že můžeme podobné centrum lesní pedagogiky vytvořit i u nás. Tato myšlenka oslovila i městské politiky a v těchto aktivitách nás od začátku podporovali. Podařilo se získat prostředky na realizaci projektu, základ je hotový a následně nás čeká jenom doplňování zařízení areálu.
Zájem je veliký, bohužel při současném personálním obsazení nemůžeme nabídku služeb rozšiřovat. Doufáme, že město naše výsledky osloví a že budeme moci na vylepšování intenzivněji pracovat.
- Myslíte si, že by podobné služby měly být placeny? Zájem o lesnickou pedagogiku je všeobecně velký...
Vím, že v některých zemích už nějaké zpoplatnění těchto aktivit existuje. Ale zejména u městských lesů to chápu jako součást naší práce a prostředky na tyto aktivity jsou součástí našeho rozpočtu. Také si nejsem jistý, zda by to nesnížilo zájem. Pokud akce lesnické pedagogiky zajišťuje soukromý majetek, je jeho úvaha zase v jiné pozici, jde o soukromé finanční prostředky.
Lesnické hospodaření
- Jaká je územní struktura lesů?
Jádro městských lesů tvoří prstenec zejména v severní části okraje města Plzně, ale další majetky jsou roztroušené po 49 katastrálních územích na území pěti obcí s rozšířenou působností. Vzdušnou čarou jsou dva nejvzdálenější body majetku více než 50 km od sebe.
Nadmořská výška na našem majetku se pohybuje od 295 m do 503 m n. m., ale převážná část našich lesních porostů leží ve výšce 350–400 m n. m., tedy ve 2. LVS.
- Jaký charakter mají lesy ve vaší správě?
Okolí města Plzně je rozděleno, co se týče podloží, do dvou skupin – severozápadní část je permokarbon, tedy písčité chudé půdy, kde převažuje borové (0K, 2K, 2I), popřípadě dubové hospodářství (2Q, 2I).
Druhá část jsou algonkické břidlice, významný podíl porostů je i na vodou ovlivněných stanovištích (2O, 2P, 3P). Převažující dřevinou v našich porostech je borovice – tvoří zhruba polovinu zásoby. Třetí vegetační stupeň, kde už začíná možnost pěstování smrku, je okrajový a tvoří necelých 15 % výměry našeho majetku.
- Co s sebou nese hospodaření v převážně borových porostech? Jaká jsou specifika tohoto hospodaření a s jakými problémy se potýkáte?
Specifikem hospodaření je nižší zpeněžení našich sortimentů oproti majetkům, kde převažuje smrk, i výrazně nižší zpeněžení dubových sortimentů oproti kvalitním dubovým porostům např. lužních lesů. Ty se zde nevyskytují. Dub prodáváme jako standardní kulatinu, pouze výjimečně jsou výřezy lepší kvality. V současné době stoupá zájem o méně kvalitní dub na palivové dříví. V omezeném množství palivové dříví vyrábíme a prodáváme. Máme menší manipulační sklad na výrobu paliva v areálu lesní školky.
- Máte problémy s lesními požáry?
Je to specifikum, které souvisí s vysokou návštěvností i s charakterem našich – většinou borových – lesů. Každoročně je evidováno více než 10 výjezdů hasičů k lesním požárům. Díky vysoké návštěvnosti jsou však většinou zachyceny včas bez vzniku škody. Jednou za 3 až 5 let však vzniknou požáry na ploše 0,50 ha a více. Příčinou lesních požárů je většinou nedbalost návštěvníků (nedopalek cigarety, nedohašené nepovolené ohniště), významný podíl vznikne však i při vypalování ukradených kabelů v lese.
- Máte vlastní školky, do jaké míry jste schopni zajistit si sami sadební materiál?
V naší lesní školce je hlavní produkční dřevinou borovice. Tam svoji potřebu sazenic zajišťujeme plně a ještě zhruba jednou tolik nabízíme k prodeji. U dubu je problém občasná úroda žaludů, tam jsme soběstační v letech, kdy se nám buď povede sebrat, nebo koupit dostatečné množství osiva. Ostatní dřeviny – buk, smrk, modřín, ostatní listnáče – pěstujeme jenom okrajově a většinou i nakupujeme. Roční produkce naší školky se pohybuje zhruba od půl milionu do tři čtvrtě milionu sazenic ročně.
- Jaký škodlivý faktor u vás způsobuje nejčastěji nahodilé těžby?
Na smrkových porostech především vítr následovaný kůrovci v menším rozsahu, ve starších dubových a borových porostech je to přirozené usychání. V borových mlazinách se občas objevuje václavka, na borových kulturách se zvláště v loňském roce rozšířila sypavka borová. Většinou však tyto škody představují pouze snížení přírůstu či zakmenění, nikoliv zničení mladých porostů. Samozřejmě tam, kde provádíme obnovní těžbu a hned v roce těžby zalesňujeme, musíme kultury ošetřovat proti klikorohu borovému.
Ochrana kultur proti škodám zvěří je nákladná
- Jak je na vašem majetku organizována myslivost?
Máme dvě honitby, kde hospodaříme ve vlastní režii, v jedné chováme hlavně trofejovou mufloní zvěř a v druhé, v silně navštěvované rekreační oblasti, lovíme srnčí a černou zvěř.
- Jak rozsáhlé jsou u vás škody zvěří?
Zvládáme to; tam, kde se více vyskytuje mufloní zvěř, musíme oplocovat více, než je standardní. Škody okusem jsou i na hlavních dřevinách – borovici a smrku, nejen na listnáčích. Významným problémem jsou stále se zvyšující stavy černé zvěře. Je nezbytné stále častěji opravovat oplocenky. Černá zvěř na území města expanduje i na nehonební pozemky – do lesoparků a do zahrádkářských kolonií. Řešení tohoto problému však je v kompetenci státní správy myslivosti – ve většině případů se nejedná o honební pozemky v užívání naší organizace.
- Jaké podle vás řešení situace s přemnoženou zvěří a škodami, které v lesích působí?
Pro zlepšení stavu jsou podle mě nezbytná následující opatření: změna vyhlášky pro výpočet škod způsobených zvěří tak, aby výše vypočtených škod představovala reálnou újmu. Návrh změny vyhlášky byl již před několika lety pracovní skupinou zástupců VÚLHM, FLD ČZU a SVOL připraven, MZe jej však nikdy do legislativního plánu vlády nezařadilo a návrh nebyl projednán. Dále je třeba změna zákonných opatření, která by zvýšila zodpovědnost uživatele honitby za realizaci ochranných opatření, zodpovědnost za vznik škod a vymahatelnost škod ze strany vlastníka.
Děkuji za rozhovor (10. 6. 2014), Veronika Lukášová
Foto: Veronika Lukášová
Celý rozhovor si můžete přečíst v Lesnické práci 8/2014.
