Ing. Michal Gaube
ekonomický ředitel Lesů ČR, pověřený výkonem funkce generálního ředitele
- Jak hodnotíte rok 2013 z pohledu hospodaření Lesů ČR (objem těžeb, podíl nahodilých těžeb, ceny dříví, spolupráce s lesnickými firmami, ochrana lesa, pěstování lesa, hospodářské výsledky) a obecně situaci v lesnicko-dřevařském sektoru v roce 2013?
Objem těžeb v letošním roce očekáváme ve výši kolem 7,9 mil. m3. Těžba nahodilá se na této výši podílí cca 25 %, což lze označit za běžný podíl. Více než polovinu nahodilé těžby tvoří škody větrem, zbytek je tvořen těžbou kůrovcovou a ostatní nahodilou těžbou způsobenou především hynutím v důsledku napadení václavkou. Lze říci, že v Čechách se situace v ochraně lesa stabilizovala, problémy naopak přetrvávají na severovýchodní Moravě zatížené extrémními výkyvy počasí. Obnova a péče o založené kultury a výchova porostů probíhala v obvyklé výši odpovídající požadavkům lesa vycházejícím z realizovaných těžeb.
Oproti minulým rokům podnik poprvé v historii v rámci aukcí nastojato zobchodoval více než 1 mil. m3 dříví.
Vedení podniku obnovilo pravidelnou komunikaci s nejvýznamnějšími profesními sdruženími lesnicko-dřevařského sektoru, a to jak s těmi, kteří sdružují malé a střední podniky, tak i ty velké.
Hospodářský výsledek podniku za rok 2013 bude možné podrobněji komentovat až po provedení účetní závěrky v roce 2014, nicméně již teď můžeme konstatovat, že přesáhne 4 miliardy korun před zdaněním. Dále je podnik připraven ještě do konce roku odvést do státního rozpočtu prostřednictvím fondu zakladatele 6 miliard korun z volných finančních prostředků podniku.
- Jaké jsou výhledy hospodaření a cíle Lesů ČR na rok 2014?
Lesy ČR mají v tomto ohledu od MZe jasné zadání, a tím je udržet pozitivní trend dosavadního hospodaření. Vedle obdobných hospodářských výsledků, které podnik dosahuje v posledních letech, je prioritou zachování v převažující míře komplexní lesnické zakázky s obchodním modelem prodeje dříví při „P“. Další prioritou bude společně napříč lesnicko-dřevařským sektorem zajistit reálné vytváření podmínek zaměstnanosti na venkově v rámci podnikem vyhlašovaných lesnických zakázek.
V příštím roce očekáváme, že výměra majetku ve správě Lesů ČR bude po jeho vydání v rámci církevních restitucí nižší cca o 140 tis. ha. Tato skutečnost se proto promítne výrazným způsobem do výše těžeb, kterou plánujeme v rozmezí 7,3-7,4 mil m3 dříví. Do pěstební činnosti plánujeme vložit okolo 1,8 miliardy korun. Tato výše souvisí i s naším projektem přeměny oblastí Krušných hor, kde usilujeme o zrychlení procesu přeměny náhradních porostů na porosty původní druhové dřevinné skladby. V oblasti investic plánujeme vynaložit 1,6 miliard korun, z toho do lesních cest a protipovodňových opatření téměř 900 milionů korun. V oblasti oprav a údržeb počítáme s částkou kolem 750 milionů korun. V oblasti naplňování cílů veřejného zájmu v rámci našeho Programu 2020 předpokládáme vynaložit částku kolem 70 milionů korun.
Samozřejmě, že takto představený plán výdajů do lesního provozu na jedné straně počítá se zajištěním dostatečných tržeb za dříví, pronájmů honiteb apod. Tržby za dříví pro rok 2014 je v tuto chvíli velmi obtížné odhadnout, pro finanční plán na rok 2014 vycházíme z předpokladu, že podíl nahodilých těžeb bude obdobný jako letos a ceny dříví budou na srovnatelné úrovni s rokem 2013.
Ing. Jiří Janota
ředitel VLS ČR, s.p.
- Jak hodnotíte rok 2013 z pohledu hospodaření VLS ČR (objem těžeb, podíl nahodilých těžeb, ceny dříví, spolupráce s lesnickými firmami, ochrana lesa, pěstování lesa, hospodářské výsledky) a obecně situaci v lesnicko-dřevařském sektoru v roce 2013?
Rok 2013 se z pohledu hospodaření zařadí mezi úspěšné. Konečná ekonomická data budeme znát teprve za pár desítek dnů, ale dnes již můžeme říci, že výsledek hospodaření se bude pohybovat na úrovni roku 2012. Plánovaná těžba ve výši 910 tis. m3 bude vzhledem k nahodilé těžbě u divize Lipník nad Bečvou mírně překročena. V oblasti Libavé se na konci roku bude těžba pohybovat na historickém maximu (cca 310 tis. m3) a podíl nahodilé těžby zde bude 99 %. Celkový podíl nahodilé těžby u VLS ČR, s.p., je těžbami na Libavé značně ovlivněn a předpokládá se ve výši 45 %. Průměrná realizační cena dřeva v roce 2013 je nepatrně nižší než v roce předchozím, nicméně tento mírný propad je vyrovnán vyššími dodávkami. Náklady na pěstební činnost dosáhnou plánované výše 200 mil. Kč.
VLS ČR, s.p., jsou silným a stabilním partnerem směrem k dodavatelským firmám a zpracovatelským provozům, který zajišťuje odpovědné lesnické a zemědělské hospodaření se státním majetkem. Jsme jedním z významných producentů dříví pro domácí i zahraniční zpracovatele. V okolí námi obhospodařovaných majetků jsme významným zaměstnavatelem, neboť 40 % objemu prací v lesnictví zajišťujeme vlastní kapacitou a 60 % práce nakupujeme prostřednictvím otevřených soutěží.
Situace v lesnicko-dodavatelském sektoru se proti předešlým rokům mírně zlepšila, nicméně z mého pohledu je stále neuspokojivá. Stále se nám nepodařilo vyřešit politiku zaměstnanosti tam, kde dříve významná část rodiny byla vázána na práci v lesnictví nebo zemědělství v okolí svého bydliště. Neustálá výměna a nestabilita zpracovatelských firem v jednotlivých regionech nepřispívá k zajištění stabilní práce pro obyvatele venkova. Sami si vyháníme dělníky z lesa a jsem přesvědčen, že pokud budeme touto politikou pokračovat, bude za pár let velký problém zajistit kvalitními dělníky práci v lese. Levná pracovní síla z východu vytlačuje stárnoucí populaci pěstebních dělníků na pracovní úřady pro sociální dávky. V tomto vidím uplatnění zákona č. 137/2006 Sb. v oblasti lesnictví za nešťastný.
Dalším významným problémem lesnicko-dřevařského sektoru je tvorba vyšší přidané hodnoty z vytěženého dříví. Česká republika se stala významným exportérem dříví. Někdo může namítnout, že značné množství dřeva také dovážíme. Nicméně podstatná část dříví dnes končí ve zpracovatelských provozech v zahraničí. Stále se nám nedaří zhodnotit vytěžené dříví v podobě finálního výrobku našimi výrobci. Tímto problémem je potřeba se zabývat ve spolupráci s MPO v následujících letech.
- Jaké jsou výhledy hospodaření a cíle VLS ČR na rok 2014?
Nepředpokládáme větší výkyv v hospodaření VLS ČR, s.p., v roce 2014. Hlavním cílem je trvale udržitelné hospodaření ve spojení s trvale udržitelnou efektivností hlavní činnosti státního podniku, tj. lesnictví, bez závislosti na dotačních titulech.
Pokud mi dovolíte vyslovit jedno novoroční přání, dovolil bych si popřát kolegům v oblasti severní Moravy, aby se jim v brzké době podařilo zvládnout situaci s odumíráním smrkových porostů. Již dnes jsem si vědom toho, že to bude dlouhotrvající nerovný boj, který bude stát všechny hodně sil a v následujících letech také značné množství finančních prostředků.
Ing. Petr Jelínek
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL)
- Jak hodnotíte situaci obecních a soukromých vlastníků lesů v roce 2013?
Rok 2013 byl pro vlastníky lesů příznivým rokem z hlediska stability cen, zejména jehličnatého dříví, i tím, že území ČR kromě povodní nebylo postiženo žádnou rozsáhlejší větrnou či jinou kalamitou. Povodně z přelomu května a června byly naštěstí menšího rozsahu než v minulých letech, navíc lesy jsou ze své podstaty stabilizujícím faktorem svou schopností zadržovat srážky a nebývají tolik povodněmi postiženy. Škody na lesních cestách a zařízeních byly nahlášeny v relativně malém rozsahu, na jejich úhradu bylo možné využít i příspěvky z PRV.
Fakt, že se ceny jehličnatého dříví nadále po celý rok držely na úrovni předchozích let, byl jednoznačně pro vlastníky lesů pozitivní a vedl k další stabilizaci příjmů vlastníků lesů, které umožňovaly provádět v potřebném a plném rozsahu práce při výchově lesa i posilování infrastruktury.
Přestože současné ceny dříví umožňují vlastníkům lesů vkládat do lesů potřebným způsobem finanční prostředky, nelze než opakovaně připomenout, že i v roce 2012 opět poklesly příspěvky na hospodaření v lesích vyplácené z krajských rozpočtů, což je v ostrém protikladu s dotacemi pro zemědělství, kde v souladu s přístupovými dohodami s EU naopak došlo k dalšímu navýšení. V letošním roce je již na každý ha zemědělské půdy vyplácena částka 5 387 Kč. Ve vztahu k veřejným prostředkům plynoucím do lesnictví jde o zjevný nepoměr, který se v praxi projevuje třeba při porovnání, jak drahé traktory a stroje jsou používány na našich polích, zatímco v lesích často dosluhuje technika snad ještě z dob předrevolučních. Sečteme-li finanční prostředky jednotlivých krajských úřadů vyplácených jako příspěvky na hospodaření v lesích v jednotlivých letech, je zde patrný strmý pád z původních téměř 500 mil. Kč na 160 mil. Kč vyplácených v roce 2013. Vezmeme-li v úvahu, že tyto prostředky nejsou určeny pro lesy ve vlastnictví státu, pak vztaženo k výměře tzv. nestátních lesů v ČR, tedy 1 044 tis. ha, vychází příspěvek na 1 ha asi na 153 Kč. A i když z rozpočtu MZe plynou formou služeb do lesnictví další desítky milionů, přesto je lesnictví ve vztahu k zemědělství stále zcela opomíjeným oborem.
Změny k lepšímu se vlastníci lesů asi nedočkají, protože snaha SVOL o vyplácení přímé podpory na hektar plochy lesů, nebo alespoň o sjednocení podmínek pro výplatu příspěvků projednávaná a i přislíbená bývalým ministrem zemědělství Bendlem, je za současného vedení MZe považována za nereálnou. Nicméně vlastní výměnu ministra po pádu vlády v červnu letošního roku a následně i náměstka pro lesní hospodářství je třeba hodnotit příznivě a kroky současného ministra v demisi jako uvážlivé. Např. znovuotevření tzv. Dřevěné knihy může přinést pozitivní změny v zaměstnanosti na venkově, stejně tak jako uvažované změny v prodeji dříví u LČR.
SVOL nadále pokračoval ve své činnosti pro vlastníky lesů. V roce 2013 bylo završeno dlouholeté úsilí SVOL o vydání lesů obcím z majetku ministerstva obrany. V závěru roku bude otevřena na webu odborná a právní poradna, intenzivně se jedná s předními odborníky, jak řešit situaci ohledně produktovodů umístěných na lesních majetcích, kdy výnosy z provozu těchto zařízení samozřejmě patří firmám, které je provozují, zatímco náklady na jejich údržbu jsou do jisté míry ponechávány na vlastnících lesů.
Významnou pomocí pro členy je nadále i společný obchod se dřívím, a i když v dnešním období relativního nedostatku dříví na trhu praktiky některých nákupčích nejsou úplně v souladu s oficiální obchodní politikou dřevozpracujících firem, společný obchod je rozhodně stabilizujícím prvkem, jak pro celý trh se dřívím, tak i pro dlouhodobou ekonomickou jistotu členů.
Firmám i obcím však stále znepříjemňují život časté legislativní změny i narůstající administrativní zátěž, stabilitě a vývoji lesnického sektoru rozhodně nepřispívá ani současné zpochybňování již schválených církevních restitucí.
Děkuji za odpovědi. Jan Příhoda
Celou anketu naleznete v LP 1/2014.
