Během posledních pěti let se objem dovozu kulatiny do čínských přístavů téměř zdvojnásobil. Největší dodávky pocházejí ze tří zemí: z Nového Zélandu, Ruska a Spojených států. Postupně se však zvyšuje počet i dalších dodavatelů suroviny, kteří se významně podílejí na celosvětovém obchodu. V roce 2009 se na dovozu jehličnatého dříví podílela převážně „velká trojka", a to téměř z 93%. Tento podíl postupně klesl na 76 % a vedle toho svůj dovoz zvýšily další destinace jako Kanada, Austrálie a Ukrajina. Například Austrálie vyvezla do Číny v roce 2011 přes 1,1 milionů m3 dříví, v loňském roce to bylo již 2,2 milionů m3.
Poslední kvartál roku 2014 zaznamenal pokles poptávky a s tím související přeplněné sklady dříví, což mělo za následek nutný pokles dovozu suroviny. Import dříví na konci roku 2014 byl nejnižší za poslední dva roky. Největší pokles v meziročním srovnání zaznamenaly dodávky z Nového Zélandu a USA. Dovoz z Ruska zůstal naproti tomu během posledních tří až čtyř let téměř konstantní.
Koncem roku 2014 klesl nejen objem dodávek, ale také průměrné ceny dovážené jehličnaté kulatiny. Dovoz dříví klesl podle informací čínských importérů ve 4. kvartálu o více než 7% ve srovnání s rokem 2013. Ceny klesly v průměru o 5–6 %, u některých dřevin jako například borovice paprsčité (montereyské - Pinus radiata) došlo k poklesu cen až o 10 %. Za nezměněné ceny se dováží jehličnaté dříví z Ruska, Nový Zéland a Austrálie patří k nejlevnějším dodavatelům dříví do Číny.
Produkce kulatiny v Číně vzrostla za posledních 10 let o 77 %
Do roku 1998 dosahovala produkce kulatiny v Číně úrovně, která pokrývala spotřebu národního hospodářství. Katastrofální záplavy v roce 1998 vedly k přelomové situaci v čínské lesnické politice, která jako jednu z hlavních příčin rozsáhlých záplav vidí v odlesnění poměrně velkých oblastí. Zkušenosti z posledních deseti let do roku 2013 přivedly odborníky v Číně k závěru, že je nutné vzájemně posílit ekologické lesní hospodářství a dřevařský průmysl. Spotřeba dříví v Číně roste a rychlý rozvoj dřevařského průmyslu by neměl být v rozporu s přírodě blízkou lesnickou politikou v Číně. Bylo vyhodnoceno šest inventarizací lesa, které následovaly po sobě v posledních letech a došlo se k závěru, že rozšíření lesních plantáží a dokonalejší lesnický management znamenaly velký přínos. Zvýšená poptávka po deskách na bázi dřeva vyvolala potřebu podpory investic do pěstování rychlerostoucích plantáží dřevin, jako například topolů nebo eukalyptů.
Následující tabulka znázorňuje, jak razantní růst dřevařského průmyslu zvýšil produkci kulatiny v Číně od roku 2003. Jediným rokem, kdy došlo k poklesu výroby suroviny, byl krizový rok 2009 (-13 %). Od roku 2003, kdy produkce kulatiny dosáhla 47,6 milionů m3, došlo k nárůstu o 77 % na 84,3 milionů m3 v roce 2013. Od třetí národní inventarizace lesa vzrostla plocha lesa o 83 milionů hektarů a dřevní zásoba o 6 miliard m3. Podíl zalesnění se zvýšil z 13 na 22 %.
Produkce kulatiny v Číně v letech 2003–2013
Rok |
produkce (v milionech m3) |
Rozdíl v % |
2003 |
47,59 |
|
2004 |
51,97 |
9% |
2005 |
55,6 |
7% |
2006 |
66,12 |
19% |
2007 |
69,77 |
5% |
2008 |
81,08 |
16% |
2009 |
70,68 |
-13% |
2010 |
80,9 |
14% |
2011 |
81,46 |
0,7% |
2012 |
81,75 |
0,4% |
2013 |
84,38 |
3% |
Čína začíná vytvářet strategické lesní rezervy
Státní čínská lesní správa chce zahájit ještě v letošním roce vytváření strategických lesních zdrojů. Do roku 2020 by podle jejího sdělení měla být lesní plocha rozšířena o 14 milionů hektarů nového lesa. Koncept se původní pilotní fázi týkal 15 čínských provincií, v současné době má být rozšířen na celkovou státní plochu lesů. Centrální vláda věnuje na podporu tohoto projektu 300 RMB/Mu (RMB = čínský jüan, 10 Mu =~0,7 ha) v případě „obecných lesů", výše podpory 500 RMB/Mu je určena pro lesy „zvláštního typu". Ve skladbě dřevin obecných lesů převládají rychlerostoucí dřeviny jako například topoly nebo eukalypty. V lesích zvláštního typu převládají cenné dřeviny, především ty s červeným dřevem.
V Číně vládne vysoká poptávka po kulatině vyšších průměrů. Toto přesílené dříví je částečně získáváno z domácích zdrojů, ale z velké části bylo také dováženo. V poslední době došlo celosvětově k omezení těžby v přirozených lesích a čínská vláda předpokládá, že to bude mít za následek nedostatečné zásobování surovinou. Důležitým faktem je také to, že více než 86 zemí světa omezilo nebo přímo zakázalo vývoz cenných dřevin, po kterých je v Číně velká poptávka. Také z tohoto důvodu se vláda v Číně rozhodla intenzívně vytvářet rezervy, aby předešla případné situaci v budoucnu, kdy by mohl nastat dramatický nedostatek dříví.
Údaje z národních inventarizací lesa Číny
Období inventarizace |
Lesní plocha (v milionech ha) |
Dřevní zásoba (v miliardách m3) |
Zalesnění (%) |
1984-1988 |
125 |
9 |
13 |
1989-1993 |
134 |
10 |
14 |
1994-1998 |
159 |
11 |
16 |
1999-2003 |
175 |
12 |
18 |
2004-2008 |
195 |
14 |
20 |
2009-2013 |
208 |
15 |
22 |
Výroba desek na bázi dřeva v Číně roste
Podle informací zpravodajské agentury WhatWood se v období od roku 2001 do roku 2012 průměrný roční růst čínského dřevařského průmyslu vyšplhal na 22,6 % a výrazně převýšil růst hrubého domácího produktu (2013: 7,7 %). Jedním z významných motorů čínského dřevozpracujícího průmyslu je produkce dřevěných desek. V roce 2013 dosáhla jejich výroba objemu 236 milionů m3, což představuje nárůst o 5,8 % ve srovnání s předcházejícím rokem. Podíl Číny na celosvětové produkci desek na bázi dřeva tak vzrostl téměř na 58 %. Před osmi lety to bylo pouhých 25 %.
Pilířem výroby desek je produkce překližky. Více než 6 500 čínských producentů překližky a vlákninových desek dosáhlo v roce 2013 růstu výroby až o 10 %.
Řada čínských výrobců si klade za cíl zlepšit svou reputaci s ohledem na kvalitu a ekologické parametry výroby. Trendem se stává produkce nových materiálů, například bambusových desek nebo matriálů na bázi sójových derivátů.
Čínský průmysl dřevěných desek je poměrně nezávislý na dovozu suroviny. Jiná situace je u pilařských závodů, některých dalších zpracovatelských odvětví a stavebního průmyslu. Podniky překonávají překážky v podobě omezených dodávek dříví pro pilařské zpracování, ale také v podobě zastaralého zařízení, málo výkonných výrobních linek, restrikcí v přidělování půjček. Problémem jsou také rostoucí náklady na mzdy, které se zvyšují paralelně s rostoucím životním standardem zejména pobřežních oblastí.
3,9 miliard amerických dolarů na zahraniční investice
Čína hledá různé možnosti řešení strukturálních problémů. Objem provedených a plánovaných čínských zahraničních investic do dřevařského průmyslu dosahuje v současné době již 3,9 miliard amerických dolarů. Projekty čínských firem jsou realizovány již ve 20 zemích, týkají se převážně zajištění suroviny a jejího primárního zpracování. Investice budou nejen nadále narůstat, je to také významný trend k vyššímu zhodnocení suroviny.
Čína se snaží prosadit velké projekty v regionech s bohatými zdroji suroviny a příznivějším investičním klimatem, jakými jsou například Rusko, Severní a Jižní Amerika nebo jihovýchodní Asie. Jen v Rusku by mělo být realizováno 291 čínských projektů o investičním objemu téměř 3 miliardy amerických dolarů – to je téměř 76,2 % všech zahraničních investic Číny v dřevařském sektoru. Všechny tyto projekty by měly také pomoci zvýšit image čínských podniků směrem k vyšší efektivitě a především trvalé udržitelnosti a ochraně životního prostředí.
Podle www.fordaq.com, Wood Resource Quarterly (WRQ), HN a redakce
Komentáře
Nic pak nebrání "kolonizaci" nových míst bez přirozených nepřátel.