Zástupci státních lesů odpovídali na tyto dvě otázky:
1. Můžete ve stručnosti shrnout uplynulý rok 2017 z pohledu situace v ochraně lesa? (Zhodnocení průběhu počasí (sucho, vysoké teploty), výše a podíl nahodilých těžeb k těžbám celkovým, hlavní biotičtí a abiotičtí činitelé a jejich podíl na nahodilých těžbách, obecně zhodnocení, zda rok 2017 z pohledu ochrany lesa vybočoval od trendu minulých let)
2 Jaká je prognóza vývoje situace v oblasti ochrany lesa v roce 2018?
Philipp Bahnmüller, tiskový mluvčí Bavorských státních lesů (Bayerischen Staatsforsten – BaySF)
1. Bavorské státní lesy působí a hospodaří v turnusech hospodářských (účetních) roků, které na rozdíl od kalendářního roku zahrnují časové období od července jednoho roku do července následujícího roku. V hospodářském roce 2017 (1. 7. 2016 – 30. 6. 2017) dosáhla těžba dříví v Bavorských státních lesích 4,9 milionu m3 bez kůry. To je objem, který zhruba odpovídal úrovni trvale udržitelné těžby. Těžba tedy zůstala stejně jako v předcházejícím roce významně pod přírůstem ve výši 6,1 milionu m3. (Pozn.: Do objemu těžby nejsou zahrnuty přirozeně odumřelé stromy, které jako mrtvé dříví zůstávají v lese.)
V hospodářském roce 2017 připadlo celkem 984 000 m3 z celkové těžby na nahodilou těžbu, což představuje zhruba 20 % celkové těžby. Nahodilá těžba byla zaměřena převážně na smrk z důvodu napadení této dřeviny kůrovcem.
Těžba dříví byla převážně na začátku hospodářského roku 2017, tedy v létě 2016, podstatně ovlivněna kůrovcovou kalamitou. Hlavní ohnisko napadení se nacházelo v oblastech, které byly nejvíce postiženy vichřicí Niklas – v jižním Bavorsku, v pohoří Švábský Jura a v Dolnobavorské pahorkatině. Celkem bylo v hospodářském roce 2017 evidováno téměř 710 000 m3 kůrovcového dříví, což odpovídá asi 15 % celkové těžby, případně 22 % těžby smrku.
Vedle uvedených kůrovcových škod sehrálo v Bavorských státních lesích významnou roli také odumírání výhonů jasanu. Regionálně se vyskytovaly také škody na dubu způsobené bekyní velkohlavou.
2. Množství kůrovcového dříví v případě smrku dosáhlo na konci kalendářního roku 2017 objemu, který významně převyšuje hodnoty stejného období minulého roku, a to v důsledku průběžných protikůrovcových opatření v říjnu a zpracování kůrovcového dříví v listopadu a prosinci. Těžiště rozšíření kůrovce se nachází i nadále převážně v regionech zasažených vichřicí „Niklas" (31. 3. 2015) a v jižní oblasti pohoří Jura a v Dolním Bavorsku. K situaci přispěla také lokální vichřice „Kolle" (18. 8. 2017). Z důvodu vehementního nárůstu škod je nutné za určitého podnebí na jaře 2018 počítat s mimořádně silným atakem kůrovce.
Mag. Pia Buchner MAS, tisková mluvčí Rakouských spolkových lesů (Österreichische Bundesforste AG)
1. Série vichřic bohužel od roku 2017 pokračuje. Vedle vichřice „Yves" v prosinci se přihnala v říjnu bouře „Herwart", která měla charakter blizardu a jen na plochách Rakouských spolkových lesů způsobila škody ve výši kolem 350 000 m3 dříví. Zpracování kalamitního dříví probíhá už celé týdny na vysoké obrátky. Zatímco v oblasti Alp se úhrn srážek nadále pohybuje v normálu, úroveň srážkové činnosti v severní části Dolního Rakouska (Waldviertel) je výrazně pod průměrem. Severní části země byly vystaveny extrémnímu suchu. Teploty se pohybovaly přibližně 10 ˚C nad průměrnými hodnotami. Extrémní sucho způsobilo škody především na mladých rostlinách, které byly oslabeny a staly se tak náchylnými na škůdce. Celková výše těžby v roce 2017 dosáhla přibližně 1,5 milionu m3, podíl nahodilých těžeb se pohyboval kolem 46 %, což je asi 670 000 m3. K nejpodstatnějším abiotickým vlivům patřil vítr (vichřice), v menší míře sníh (zlomy sněhem). Tím zapadá rok 2017 v podstatě do vývoje nucených těžeb v posledních pěti letech, ve kterých průměrný objem kalamitního dříví dosáhl asi 500 000 m3/rok. Poslední tři roky jsou spíše nad touto hodnotou (2015: 1 milion m3, 2016: 770 000 m3, 2017: 670 000 m3), v posledním roce byl zaznamenán naproti tomu mírně klesající trend.
2. V roce 2018 počítáme s přibližně stejně vysokým objemem kalamitního dříví jako v roce 2017. Preventivní opatření jsou prováděna již nyní, jsou plánována stanoviště pro využití lapáků. Na prevenci proti kůrovci je vyčleněna částka ve výši asi 3 milionů eur. Nejdůležitějším opatřením bude vyhledávání nových ohnisek napadení, včasné zpracování dříví a zajištění ochranných opatření v případě dříví ve špatně přístupných polohách.
Anna Malinowska, tisková mluvčí Polských státních lesů (Lasy Państwowe)
1. Pokud se jedná o poškození lesních porostů, vyznačoval se rok 2017 v porovnání s předchozími lety zejména škodami, které byly na lesních porostech způsobeny orkány. Ve dnech 11.–12. 8. 2017 se nad územím Polska prohnal orkán, který způsobil v 93leté historii Polských státních lesů do té doby nevídané škody, představující 9,8 milionu m3 poškozené dřevní hmoty na rozloze 79,9 tis. ha, z čehož k úplné obnově musí dojít na výměře 39,2 tis. ha. V lesích nestátních vlastníků poškodil tento orkán dalších 1,3 milionu m3 dřevní hmoty na výměře 20 000 ha s tím, že v těchto lesích bude nutno na výměře 7 000 ha přikročit k úplné obnově porostů. Další škody způsobil ve dnech 5.–6. 10. 2017 orkán Xavier, a to v rozsahu 914 000 m3 dřevní hmoty.
2. Nejzávažnějším problémem v oblasti ochrany lesa v roce 2018 se v Polsku jeví narůstající dynamika prvotních škůdců borovice lesní. Výměra takto ohrožených lesních porostů představuje více než 230 000 ha, z toho výměra porostů ohrožených bekyní mniškou představuje 182 000 ha, bourovcem borovým 11 000 ha a sosnokazem borovým 20 000 ha. V roce 2018 se jako velmi pravděpodobná jeví nutnost velkoplošných obranných zásahů s použitím letecké techniky.
Ing. Alena Ábelová, Vedúca odboru usmerňovania lesníckych činností
LESY Slovenskej republiky, š.p.
1. V rámci ochrany lesa majú LESY SR, š. p., jednoznačne najväčšie problémy s podkôrnym hmyzom na smreku a borovici lesnej. V januári 2017 udrela tuhá zima a teploty vzduchu v smrekových porastoch klesali až na -30 °C. Vplyv na mortalitu lykožrúta to však nemalo. Naopak, vysoké teploty vzduchu v 2. polovici mája spôsobili rekordné odchyty v lapačoch. Počas leta dosiahli teploty vzduchu na Slovensku niekoľkokrát až historické maximá. Veľký bol aj deficit zrážok. Najvýraznejší bol práve v letných mesiacoch. Situácia v ihličnatých porastoch bola kritická. Hynutie smrekov vplyvom podkôrnikov malo mimoriadne rýchly spád. Borovice hynuli nielen vplyvom podkôrnikov, ale aj vplyvom samotného sucha. V roku 2017 spracoval š. p. LESY SR 2 017 070 m3 kalamity, z toho bolo 1 807 179 m3 ihličnatej. Podiel kalamít na celkovej ťažbe dreva sa za posledných 10 rokov pohybuje v rozmedzí 30–60 %. V roku 2017 to bolo 47 %. Podiel ihličnatých kalamít na celkovej ihličnatej ťažbe dreva sa za ten istý časový úsek pohybuje od 60 do 80 %. V roku 2017 dosiahol hodnotu 79 %.
2. S prudkým nárastom podkôrnikovej kalamity bojujeme od mimoriadnej veternej kalamity Alžbeta, kedy 19. 11. 2004 padlo na Slovensku 5,23 mil. m3 drevnej hmoty, z toho u š. p. LESY SR 2,156 mil. m3. Od 1. 1. 2003 platí totiž na Slovensku nový zákon o ochrane prírody a krajiny. Na základe tohto zákona musíme podávať množstvo žiadostí na orgány štátnej správy životného prostredia o možnosť spracovania kalamity v bezzásahových územiach, možnosť sprístupnenia kalamity, možnosť asanácie podkôrnikmi napadnutého dreva a podobne. Spočiatku sme museli žiadať aj o súhlas na zásah do biotopov európskeho a národného významu z titulu ich možného poškodenia spracovaním kalamity. Z titulu negatívnych rozhodnutí orgánov štátnej správy životného prostredia sme museli od roku 2004 do 31. 12. 2011, kým sme to sledovali, ponechať v lese cca 885 tis. m3 smrekovej kalamitnej hmoty napadnutej podkôrnikmi. Ide zväčša o bezzásahové územia alebo o lokality neprístupné na spracovanie dreva, kde sme nedostali súhlas na ich sprístupnenie. Dnes sú to podkôrnikové ohniská, z ktorých sa nám šíri škodca do širokého okolia. Roztrúsené sú v hrebeňových partiách našich národných parkov a chránených krajinných oblastí. Taktiež nie je možné od 3. stupňa ochrany vykonávať chemickú asanáciu napadnutej drevnej hmoty. Ako som už spomenula, nepomáha nám ani globálne otepľovanie. Podkôrniky dokážu vyprodukovať v roku viac generácií a vyskytujú sa i v takých nadmorských výškach, v akých sa dosiaľ neobjavovali. Najhoršia situácia v rámci LESOV SR, š. p., bola v roku 2009, kedy sme mali nahlásenej až 2 600 tis. m3 podkôrnikovej kalamity. Napriek obmedzeným možnostiam v ochrane lesa sme sa v roku 2014 dostali na úroveň len 500 tis. m3 nahlásenej podkôrnikovej kalamity. Avšak 15. 5. 2014 padla na Slovensku ďalšia veterná kalamita Žofia v objeme 5,23 m3 a v rámci š. p. LESY SR v objeme 2,156 tis. m3. Po kalamite Žofia a mimoriadne teplom roku 2015 a 2017 nám nahlásená podkôrniková kalamita v roku 2017 opäť rapídne narástla až na 1 943 tis. m3.
Vzhľadom na terajší stav lesných porastov a minuloročné rekordné odchyty predpokladáme, že rok 2018 nebude lepší a čaká nás veľa práce v rámci boja proti podkôrnemu hmyzu. A ak sa rezortu životného prostredia podarí uplatniť svoje požiadavky uvedené v návrhu Stratégie environmentálnej politiky do roku 2030, t.j., že spracovanie kalamity bude podliehať schvaľovaciemu procesu na úseku lesného hospodárstva i ochrany prírody a bezzásahové územie každého národného parku sa do roku 2024 rozšíri na 50 % jeho rozlohy a do roku 2030 na 75 % jeho rozlohy, situácia sa rapídne zhorší. Na základe skúseností z roku 2005 sa dá potom očakávať, že kým dostaneme potrebné súhlasy na spracovanie kalamity, podkôrniky budú z nej už dávno vyletené. Zároveň sa nám enormne rozšíria ohniská územia, v ktorých a z ktorých sa bude šíriť podkôrny hmyz a rozpad smrečín na Slovensku dostane enormne rýchly spád.
Petra Kulhanová
