Ing. Josef Vojáček
Lesy ČR
- Počasí roku 2020 bylo pro lesy oproti předešlým rokům podstatně příznivější, ale obrovská populace lýkožrouta smrkového v našich lesích je i nadále příčinou šíření kůrovcové kalamity. Jak se dařilo bojovat s kalamitou na území spravovaném Lesy ČR? Jaké jsou odhady kůrovcových těžeb za rok 2020 a nezpracovaného objemu kůrovcem napadených stromů?
Rok 2020 byl chladnější a deštivější, což lesům určitě prospělo, ale kalamita nekončí a nikdo nemůže usnout na vavřínech. Sucho stresovalo stromy několik let, takže odumírají a my pokračujeme, bez ohledu na roční období, covid nebo cokoli jiného, v jejich vyhledávání a těžbě s cílem postupně kalamitu zastavit a obnovit vytěžené plochy. Za rok 2020 počítáme s těžbou 14,3 milionu kubíků dříví, většinou kůrovcového. Je to o něco více než v roce předchozím (13,9), na druhou stranu o něco méně, než jsme plánovali (14,9). Jen pro srovnání dodám, že podnik v nekalamitních letech těžil asi 8 milionů metrů krychlových dříví. Z toho plyne, jak velké úsilí současné hospodaření stojí a kolik kapacit potřebujeme. Situace se postupně zlepšuje na Moravě a jistě i v některých částech Vysočiny, ale nejrychleji se kalamita rozvíjí v Libereckém kraji, kde bude eskalovat v příštím roce. Zejména na hranicích s národním parkem České Švýcarsko je situace vážná. Zde chceme navýšit počet vlastních provozních pracovníků a zvýšit aktivitu ve vyhledávání kůrovcových stromů, ale i v systematickém zajišťování dodavatelských a nově i vlastních kapacit. Obecně je ale důležitý přístup všech vlastníků lesa. Včasné vyhledání kůrovcových stromů a jejich těžba i asanace jsou zásadní. Pokud se navíc v některých lokalitách vůbec nezasahuje, je potom skoro nemožné lesy před kůrovcem ochránit. Škody pak vznikají státu i jiným vlastníkům lesa. A nemluvím jen o penězích. Odlesnění krajině rozhodně neprospívá.
Vývoj zpracování kůrovcového dříví a zůstatků u Lesů ČR k 31. 12. daného roku
- V roce 2020 se také Lesy ČR staly příjemcem finančních příspěvků na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2019. O jakou výši finančních prostředků podnik zažádal a jaký je odhad výše potřeby tohoto příspěvku za rok 2020?
Lesy ČR v roce 2020 požádaly o celý možný nárok, tj. 4 951 283 999 Kč. Tuto částku ale neobdrží, protože jsou správcům státních lesů stanoveny finanční limity. Počítáme tedy s proplacením asi 2,25 mld. Kč, tj cca 45 %. V roce 2021 bude situace, podle našich odhadů, obdobná.
- V loňském roce již Lesy ČR obchodovaly ve vlastní režii významné objemy dříví. Můžete zrekapitulovat výši objemů a výsledky této změny?
Za rok 2020 počítáme s prodejem 4,2 milionu metrů krychlových dřeva ve vlastní režii, a tedy s meziročním zvýšením objemu o 2,9 milionu m3. I proto byl tento rok pro podnik velkou výzvou a zkouškou zároveň. Dříví se podařilo efektivně zpeněžit a z lesa včas expedovat. Pomohl k tomu přímý kontakt se zákazníky i to, že jsou Lesy ČR důvěryhodným dodavatelem dříví, zejména pro tuzemský dřevozpracující průmysl. Dlouhodobě chceme obchodovat minimálně 25 % objemu roční těžby.
- Během podzimu započala také reorganizace podniku, spočívající ve slučování některých krajských ředitelství a lesních správ, ale i v propouštění personálu. Některé tyto kroky vyvolávají negativní odezvu části lesníků i některých dotčených samospráv. Můžete stručně připomenout hlavní důvody reorganizace, její finální podobu i změny, které byly vyvolány kritikou této reorganizace?
Organizační změna je kontinuální proces, který vyplývá ze strategie podniku a schválilo ji jak Ministerstvo zemědělství, tak dozorčí rada Lesů ČR. Slučujeme administrativní procesy, hledáme úspory v režijní oblasti – na lese šetřit nelze – a nově využíváme vlastní provozní kapacity. Počet provozních zaměstnanců, revírníků a dalších, kteří jsou potřeba v lese, zůstane stejný nebo se zvýší, ubydou naopak referentské administrativní režijní pozice. Podniku se také okamžitě sníží o desítky milionů korun vlastní režijní náklady. Konkrétně změna spočívá ve třech krocích.
V září vznikl nový specializovaný Závod lesní techniky, který nám umožní zasahovat flexibilně a samostatně. K 1. lednu rušíme všech 11 krajských ředitelství a zřizujeme sedm nových oblastních, pod něž budou nově patřit i vodohospodáři, kteří dosud působili na samostatných správách toků. To umožní koordinovaný decentralizovaný způsob řízení lesního i vodního hospodářství. V Olomouckém kraji se slučuje šest lesních správ do tří. Opakoval bych se, rozumím tomu, že každá změna tohoto typu je vnímána negativně, mrzí mne účelová kritika pro kritiku, osobní výpady a anonymní útoky, ale to je život.
Dovolím si popřát všem čtenářům Lesnické práce úspěšný rok 2021 a jeho „negativní" průběh, samotné Lesnické práci k důstojnému jubileu hodně sil a zdaru do další stovky a nám všem snad studený a deštivý rok 2021 (třeba se to povede dvakrát).
Ing. Petr Král
Vojenské lesy a statky ČR
- Do jaké míry pomohl VLS průběh počasí roku 2020 v boji s kůrovcovou kalamitou a jak ovlivnil obnovu lesa i výhled na rok 2021? S jakými objemy kůrovcových těžeb a nezpracovaného dříví za rok 2020 počítáte?
Po několika letech chudých na srážky a zároveň s výrazně nadprůměrným počtem tropických dní musel průběh vrcholícího roku se zadostiučiněním kvitovat asi téměř každý lesní hospodář ve středoevropském regionu. Počasí v roce 2020 samozřejmě výrazně pomohlo i Vojenským lesům a statkům a zřejmě bude mít dobrý dopad na zlepšení zdravotního stavu lesních celků, které spravujeme. Výjimkou je snad jen severozápadní část na mapě republiky, kde byl i letošek na srážkovou činnost slabší, ale i zde po zkušenostech z posledních let mohla být situaci i horší.
Samozřejmě velmi pozitivní vliv bude mít na vláhu nadprůměrný rok na úspěšnost zalesnění, podmínky pro umělou obnovu byly v rozhodujících obdobích roku téměř ideální a stejně tak počítáme s nadprůměrnými výsledky také u přirozené obnovy.
Vojenské lesy v oblasti zpracování dříví zakončí letošní rok s těžbami 1,1 milionu metrů krychlových dříví, z nichž 97 procent budou tvořit těžby nahodilé. Škody způsobené větrem a kůrovcem budou tvořit opět drtivou většinu z nich, v roce 2020 jsme se ale potýkali také s trvalým usycháním borovic na divizi Mimoň, spravující bývalé vojenské prostory Ralsko a Mladá. Ke konci roku budeme evidovat cca 150 tis. m3 nezpracované nahodilé hmoty, převážně v borových porostech a v porostech s vyšším zastoupením jasanu.
- V průběhu roku 2020 byla také diskutována možnost čerpání finančních příspěvků na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity podnikem VLS, což se nakonec podařilo. V jaké výši budete tyto příspěvky za rok 2019 čerpat a jak tato podpora ovlivní celkové hospodaření VLS ČR?
Možnost být příjemcem tohoto příspěvku hodnotíme velice pozitivně. Dle pravidel stanovených MZE jsme předložili žádosti dle jednotlivých divizí v celkové výši 455 mil. Kč. V současné době probíhá detailní kontrola předložených podkladů a maximálně ke konci roku očekáváme konečné rozhodnutí MZE. Nelze tedy v průběhu kontroly predikovat přesnou či rámcovou výši příspěvku, který obdržíme. Příspěvek samozřejmě bude mít velmi pozitivní vliv na hospodaření podniku, o výši příspěvku bude ponížena potřeba čerpat rezervních prostředků. Vojenské lesy a statky nejsou příjemcem příspěvku na hospodaření v lesích dle nařízení vlády č. 30/2014.
- Aktuálně asi nejvíce sledovanou divizí z hlediska rozvoje kůrovcové kalamity jsou Hořovice, obhospodařující významnou část Brd. Popište prosím stručně situaci v této oblasti ke konci roku 2020.
Lesní porosty spravované podnikem v Brdské vrchovině byly z hlediska kůrovce v základním stavu do roku 2017. K výraznému růstu kůrovcových těžeb došlo v druhém pololetí roku 2019, ve kterém se nahodilé těžby v tomto bývalém vojenském újezdu zvýšily meziročně o více než 100 procent. Pro rok 2020 jsme již připravili mimořádná opatření ohledně jarního rojení. Dle průběhu roku 2020 však lze spatřovat opětovný nárůst kůrovce, hlavně na chudých vysýchavých vrcholových stanovištích LS Nepomuk. Oblast Brd je pro podnik prioritní záležitostí, a to z důvodu zachování rozsáhlých smrkových porostů a tím i zásob dřeva pro další období.
- S jakými prognózami a očekáváními vstupujete do roku 2021?
Jako lesní hospodáři jsme zvyklí, že se musíme připravit na cokoliv, asi ale nemá cenu zakrývat, že bychom si přáli rok, který by se teplotními a srážkovými parametry podobal roku 2020, protože by nám to výrazně pomohlo diverzifikovat ztráty probíhající kalamity. Pro nás to bude období, kdy v oblasti obchodu věříme v lepší výsledky ve zpeněžení dříví, pozitivní tendence ostatně na trzích zaznamenáváme už nyní. Vedle pokračujícího boje s kalamitou pro nás budou hlavní prioritou mladé lesní porosty vzniklé masivní obnovou po kalamitách na našich dvou lesnických divizích na Moravě, do nichž jsme investovali značnou část úsilí i našetřených rezerv v uplynulých letech. Jde o rozsáhlé obnovené plochy lesů s výrazně změněnou pestrou dřevinnou skladbou, kde bude záležet na naší dovednosti při výchově a ochraně, jak budou tyto budoucí lesy vypadat, jakou radost budou dělat dalším generacím.
Rád bych v tomto kontextu popřál všem čtenářům Lesnické práce požehnaný rok 2021 a především – hodně zdraví.
Ing. Stanislav Janský
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
- Jak hodnotíte rok 2020 z hlediska dopadů kůrovcové kalamity na nestátní vlastníky lesů, včetně těch drobných?
Pro rok 2020 byl očekáván další výrazný nárůst nahodilých těžeb oproti roku 2019. Naštěstí deštivé počasí tento trend nepotvrdilo. Rozsah nahodilých těžeb zůstal na přibližně stejné úrovni jako v roce 2019, ale i tak je obrovský. Dopad na nestátní vlastníky v sobě nese více aspektů. Hlavní kalamitní oblast se posunula ze severní a střední Moravy na Vysočinu – území s největším podílem malých nestátních vlastníků v republice. K problémům, které trápí všechny vlastníky – pokles cen dříví, zastavení odbytu vlákniny, nárůst cen dodavatelských prací a sadebního materiálu, se u malých vlastníků přidává vážný klíčový problém – jejich malé objemy jsou pro dodavatele prací i odběratele dříví tak nezajímavé, že zajištění těžby a prodeje dříví se pro ně stává nereálné a v některých případech jsou pak terčem pro kontroly a udělování sankcí státní správou. Určité zlepšení odbytu v posledních letech přinesly možnosti prodeje dříví do Číny, nyní se však objevily problémy a odbyt začíná stagnovat. Mírně sice roste poptávka po kvalitní kulatině, ale v kůrovcové kalamitě to nejsou sortimenty, které by mohli vlastníci nabízet.
- Nestátní vlastníci mohli již druhým rokem požádat o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích. Co považujete za pozitiva, ale i negativa tohoto nástroje a jeho administrace?
SVOL o tuto formu podpory nestátních vlastníků usiloval již od roku 2017. Náhrady byly přislíbeny MZe již v roce 2018, byly však podmíněny zmocněním v lesním zákoně. Po složitých jednáních (novelizace lesního zákona, notifikace v EU, projednání výše sazeb, administrace žádostí, uvolnění peněz z vládní rezervy) bylo schváleno vyplacení náhrad za čtvrtý kvartál 2017 a rok 2018. Prvních peněz se však vlastníci dočkali až v prosinci 2019 – červnu 2020. V rámci této první etapy činila kompenzace celkem 2,8 mld. Kč.
V jednání o výši sazeb a způsobu administrace vycházel SVOL z reálných dat svých členů a veřejně dostupných údajů. Pro rok 2019 navrhoval sazbu 516 Kč/m3, která se blížila sazbě za čtvrtý kvartál 2018. O náhrady za rok 2019 se začaly ucházet i LČR. V administraci MZe přistoupilo na mírné zjednodušení pravidel. Po jednání MZe s MF byl však stanoven limit 4 mld. Kč pro nestátní vlastníky a 3 mld. Kč pro LČR při sazbě 398 Kč/m3. Podané žádosti ukázaly správnost odhadu SVOL – za nestátní lesy bylo požádáno o 5,3 mld. Prostředky však navýšeny nebyly. Výsledná proplácená sazba 300 Kč/m3 znamená pro poškozené vlastníky lesa výrazně nižší míru podpory než za předchozí období (necelých 60 %). Většině vlastníků by měly být dle sdělení MZe náhrady vyplaceny do konce tohoto roku.
O náhradách za rok 2020 vede SVOL intenzivní jednání – objem nahodilých těžeb předpokládá v obdobném rozsahu jako v roce 2019. Zatím MF přislíbilo opět pouze 4 mld., kompenzace újmy tak bude opět jen částečná. Ještě horší situace čeká zřejmě vlastníky v západní části republiky, kteří budou vrcholem kůrovcové kalamity postiženi v roce 2021. MF ani MZe zatím nechtějí o prodloužení notifikace kůrovcové újmy jednat.
I přes výše zmíněná negativa znamenala kompenzace kůrovcové újmy pro mnohé vlastníky záchranu před krachem a výraznou pomoc pro další obnovu lesa. Pro malé vlastníky je však stávající systém administrativně náročný, projevila se i špatná informovanost ze strany OLH a státní správy (včetně obecních úřadů). Období pro administraci bylo krátké, u velkých majetků vznikaly zejména v první vlně komplikace s načítáním dat z výrobních programů.
Pozitivní je, že příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity je v případě fyzických osob osvobozen od daně z příjmů.
- Bude SVOL usilovat o nějaké změny systému podpory LH v roce 2021? Jakou výši finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za rok 2020 považujete za adekvátní?
Pokud by náhrada újmy za rok 2020 měla být adekvátní, měla by být v obdobné výši jako za období 2017–2018 a jen pro nestátní vlastníky by měly být vyčleněny prostředky ve výši cca 7 mld. Kč.
MZe a MF však zatím jednají o výši podpory ve stejném objemu jako za rok 2019 (4 mld. Kč). MZe zamýšlí od roku 2022 nahradit systém náhrady za kůrovcovou újmu zavedením nových titulů na „zpřístupnění lesa“ – odstraněním suchých porostů s částečným ponecháním hmoty k zetlením a přípravou ploch pro obnovu. S MZe a dalšími partnery proto intenzívně jednáme o novelizaci a doplnění titulů do nařízení vlády č. 30/2014 Sb., které by vlastníkům kompenzovaly náklady na „zpřístupnění lesa a obnovu lesa“. Placeny by měly být práce, jejichž realizace začne od 1. 1. 2022.
Vzhledem k tomu, že po odeznění kůrovcové kalamity nebude řada majetků s ohledem na věkovou strukturu porostů schopna po delší dobu zajistit samofinancování z hospodářské činnosti (těžby), usiluje SVOL o vytvoření systému a plateb za ekosystémové služby. O této problematice se jedná také v ostatních státech EU, SVOL tyto možnosti monitoruje a rád by se v dohledné době pokusil prosadit některý z již navržených jednoduchých modelů do praxe.
- S jakými výsledky hospodaření počítají nestátní vlastníci lesů za rok 2020?
Výsledek hospodaření bude závislý na konkrétní situaci, do jaké se vlastníci očekávaným vývojem ekonomických podmínek a postupem kůrovcové kalamity dostanou. Do nejtěžší situace se dostanou majetky, které v příštím roce hlavní vlna kůrovcové kalamity čeká.
- Co považujete za nejdůležitější kroky SVOL v roce 2021?
Klíčová budou v současnosti jednání k zajištění systému trvale udržitelného financování, a to jak národních podpor, tak i vhodných titulů a adekvátních alokací podpor z fondů EU pro další programové období 2021–2027. Regionální zástupce SVOL čeká navázání spolupráce s novým vedením krajů. S ohledem na parlamentní volby plánujeme jednání o dalším směřování českého lesnictví, potřebách lesa a jeho majitelů se zástupci významných politických stran a uskupení.
Důležitá pro prosazení potřeb vlastníků lesa bude rovněž úzká spolupráce s partnerskými evropskými organizacemi při implementaci projektu Green Deal, zejména Strategie biodiverzity EU 2030, propagace dřeva jako obnovitelné suroviny pro bioenergetiku, bioekonomiku a dřevostavby.
Ing. Petr Skočdopole
SVOL-Komora církevních lesů v ČR a Arcibiskupské lesy a statky Olomouc
- Komora církevních lesů při SVOL se již etablovala jako silný zástupce církevních lesů. Co považujete za hlavní úspěchy v roce 2020 a jaké máte plány a vize do roku 2021?
SVOL-Komora církevních lesů v ČR, z. s., (dále jen KCL) je řádným kolektivním členem SVOL a své aktivity realizuje v rámci aktivit celého Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Sama o sobě by toho KCL moc neprosadila, ale tím, že SVOL sdružuje vlastníky jak obecních, tak i soukromých a církevních majetků, má KCL silnou pozici při vyjednávání se státními orgány i na politické úrovni. Za největší úspěch celého SVOL považuji prosazení finančních kompenzací pro vlastníky lesa za ztrátu na zpeněžení a jejich druhé vyplacení v roce 2020. Prosazení kompenzací v roce 2020 nebylo jednoduché, protože tyto peníze pro lesníky uvolňuje Ministerstvo financí z rozpočtové rezervy nejdříve v květnu, tedy až poté, co je známa statistika nahodilé těžby za rok 2019. V té době již byla pandemie covid-19 v plném proudu. Rád bych proto poděkoval i ministru zemědělství Ing. Tomanovi, bez kterého by finanční prostředky do lesnictví nebyly vyčleněny.
V roce 2021 nás čeká podobný kolotoč vyjednávání, protože finanční prostředky na kompenzace za ztrátu na zpeněžení za rok 2020 nejsou opět součástí státního rozpočtu a bude se o nich znovu rozhodovat nejdříve koncem dubna 2021. A to i přesto, že v době schvalování státního rozpočtu bylo jasné, že vytěžený objem kalamitního dříví v ČR v roce 2020 bude velice podobný roku 2019, včetně prodejních cen dříví, a stejně tak i rozsah nově vniklých kalamitních ploch bude podobný.
Na konci roku 2020 náhle zemřel dlouholetý předseda SVOL Ing. Kučera. V roce 2021 si proto také musí SVOL uspořádat své vnitřní záležitosti a zvolit si nového předsedu na dubnové konferenci. V roce 2021 nás také čeká řada jednání ohledně způsobu financování lesnictví od roku 2022, budeme se snažit udržet hospodářskou funkci lesů, nepodlehnout tlaku z EU na zákaz lesnictví, myslivosti a rybářství na 10 % území v ČR, udržet význam dříví jako obnovitelné suroviny a s napětím budeme čekat na schválení nového zákona o myslivosti.
- S jakými výsledky probíhal boj s kůrovcovou kalamitou a jejími dopady u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc a jaký očekáváte vývoj v letošním roce (2021)?
Prakticky hospodaření celého roku bylo poznamenáno průběhem nebo následky pandemie covid-19. Rád bych touto cestou nejdříve poděkoval všem mým kolegům, živnostníkům, firmám i odběratelům. Nikdo z nich to nevzdal, nezůstal doma, když nemusel, a pracovali. Díky společnému úsilí se nám rokem 2020 podařilo projít důstojně. V důsledku nadprůměrného úhrnu srážek ve vegetačním období a chladného léta neproběhlo na většině území třetí rojení kůrovce, a tím se nenaplnil nejčernější scénář roční těžby. Přesto v roce 2020 vytěžíme stejné množství dříví jako v roce 2019. Je to dané tím, že část starých souší, které by jinak zůstaly stát v lese, jsme mohli vytěžit a prodat do Číny. Zalesnili jsme přes 7 mil. ks sazenic, a tím konečně došlo k celkovému poklesu holin o 200 ha. Ve druhé zóně CHKO Jeseníky na polesí Rejvíz pokračujeme ve změně druhové skladby z čistě smrkového lesa na les druhově pestřejší tím, že vedle smrku sázíme i jedle, buky nebo jeřáby. V lužních lesích jsme i v letošním roce zpracovávali usychající jasany napadené chalárou. Při podzimních dlouhotrvajících deštích došlo k ujetí několika hektarů lesa na svahu na polesí Chvalčov pod Kelčským Javorníkem.
Do roku 2021 se dívám s mírným optimismem, proto také plánujeme nižší těžby. Rozhodující pro boj s kůrovcem bude počasí v příštím roce a jak se podaří podchytit kůrovce při prvním jarním rojení. Pozitivní fakt je, že po několika letech se smrky zase začínají bránit a ve vlhkém počasí by mohla zplesnivět i václavka, která napadá kořenové systémy smrků. Negativní fakt je ten, že kůrovcový základ v kalamitních oblastech je pořád vysoký a následky, které zůstaly v lese po kalamitních těžbách z let 2015–2020, nezmizely a budou finančně zatěžovat vlastníky lesů v celé republice ještě mnoho let.
Ing. Richard Podstatzký Thonsern
Komora soukromých lesů SVOL
- Jak hodnotíte rok 2020 jako předseda Komory soukromých lesů SVOL? Jaké návrhy se budete snažit prosadit v roce 2021?
Pro většinu soukromých vlastníků lesů, kteří mají převážně jehličnaté lesy, byl rok 2020 dalším rokem spojeným s řešením kůrovcové kalamity a obnovou porostů po této kalamitě. Rok 2020 byl také posledním, za který můžeme žádat příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Bohužel nemohu predikovat, zda Ministerstvo zemědělství nebude opět tento příspěvek krátit, tak jako tomu bylo za rok 2019. Je na něm, aby dokázalo pro lesnický sektor alokovat dostatečné prostředky a sazbu vyplácelo v plné výši. Majitelé nestátních lesů nemohou žít v nejistotě a potřebují se spolehnout na příspěvky určené pro obnovu lesa. S ohledem na výše zmíněné je na místě najít vhodné řešení pro dlouhodobě udržitelný systém financování lesních majetků. S pohledem do budoucna na období po kůrovcové kalamitě vyvstává otázka, jakou strukturu dotační politiky lesnického sektoru vyžadovat a jaké dotace či příspěvky navrhovat a prosazovat. Financování lesního hospodářství by mělo stát na čtyřech hlavních pilířích, a těmi jsou prodej dříví, příspěvky na hospodaření v lesích podle nařízení vlády č.30/2014 Sb., podpora z fondů EU a platba za ekosystémové služby lesa. Pokud můžeme předvídat stav lesů a hospodaření po kůrovcové kalamitě, dojdeme jistě k závěru, že poměr mladých porostů bude mnohonásobně větší, a naopak příjem z lesů hospodářských v těchto regionech se velmi sníží. Tím se nám příjem z prvního pilíře, tzn. prodeje dříví, velmi omezí a příspěvky za ekosystémové služby lesa by tak nabývaly na významu. Každý nestátní vlastník lesa dotoval prodejem dříví mnoho služeb pro veřejnost, které lesy přinášely. Obávám se ale, že v budoucnu si to již nebudeme moci dovolit. Mou prioritou tak bude prosadit příspěvek za ekosystémové funkce lesa.
- S jakými výsledky probíhal boj s kůrovcovou kalamitou a jejími dopady na vašem majetku a jaký očekáváte vývoj v letošním roce?
Naše rodina hospodaří na majetku LHC Litenčice, který se nachází na střední Moravě, a podíl jehličnatých lesů byl před kůrovcovou kalamitou 20 %. Smrkové porosty jsou již z většiny vytěžené a letošní etát jsme kvůli nahodilé kůrovcové těžbě dvojnásobně překročili. Při obnově ploch mají největší zastoupení duby letní a zimní, které do naší lesní oblasti patří. Zalesnění holin a jejich zajištění je náročná práce i s ohledem na ochranu sazenic před škodami, které působí zejména spárkatá zvěř. Zde nemohu opomenout otázku novelizace zákona o myslivosti. V době kůrovcové kalamity, kdy mnoho porostů prochází obnovou, je nesmírně důležité ochránit mladé sazenice stromů, aby vynaložené investice a státní příspěvky nepřišly vniveč. Pokud majitel lesních pozemků hospodaří v krajině i myslivecky, má daleko větší motivaci škodám předcházet, než když na pozemcích myslivecky hospodaří třetí osoba. Domnívám se, že návrh novely Ministerstva zemědělství nereaguje dostatečně na předcházení škodám spárkaté zvěře a nedostatečně hájí práva vlastníků honebních pozemků v souvislosti s problematikou snížení výměry vlastní honitby minimálně na 250 ha.
Děkujeme za odpovědi (Jan Příhoda, Markéta Penzešová)
Celou anketu najdete v lednovém čísle Lesnické práce
