"V tuto chvíli od myšlenky umisťovat akcieLesů ČR na burzu ustupuji," říká ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Na záměru přeměnit státní podnik na akciovou společnost a získávat z něj pro státní kasu jednu až dvě miliardy korun ročně však trvá.
Výběrové řízení na těžbu a pěstební činnost v Lesích ČR mělo být původně vypsáno do konce března. Termín byl posunut na začátek dubna. Je již zadávací dokumentace připravena?
Příprava na vypsání soutěže se finalizuje. Minulý týden jsem si pozval management a dozorčí radu Lesů ČR, aby mě informovaly, v jakém stavu se příprava nachází. Garantovaly, že tendry budou připraveny do konce března a vyhlášeny by měly být v následujících dnech. Byl jsem ujištěn, že vše proběhne ve standardních termínech, zda to bude konec března, nebo první týden v dubnu, není podstatné. Původně jsme si určili polovinu března jako termín, kdy mělo být výběrové řízení připravené, a Lesy ČR ho připravené mají.
S termínem vypsání tendrů se blíží i doba, kdy dojde ke zhodnocení činnosti generálního ředitele Lesů ČR Svatopluka Sýkory. Už jste blíž rozhodnutí, zda zůstane ve funkci, nebo ho odvoláte?
To je, jako kdybyste hodnotila studenta, zda ho přijmete na vysokou školu, dva měsíce před přijímacími testy. Já jsem mu uložil tři úkoly...
Poslední úkol byla příprava tendrů a ty přece již jsou...
Musíme vycházet z toho, že první úkol, tedy úspora 400 milionů korun, byl splněn. Druhý úkol, tedy příprava malého tendru, z ekonomického pohledu dopadl také velmi zdařile – získali jsme vlastně navíc přes 2,5 miliardy korun. Máme podepsaných 99 procent smluv a nyní řešíme jen takové věci, jako je indexace cen. Na přípravě splnění třetího úkolu jsem zejména v prosazování Dřevěné knihy velkou část práce odvedl i já, a nyní je to již na panu řediteli. Budu ho hodnotit až poté, co se tendr uskuteční.
To znamená po vypsání tendru, nebo po podpisu všech smluv?
Až po podepsání smluv. Pokud se tedy nestane něco mimořádného.
Opět se začali ozývat kritici Dřevěné knihy. Duha a některé dřevozpracovatelské organizace by rády odložily vypsání velkého tendru a chtějí pokračovat v diskusi nad nastavením soutěží. Dovedete si představit, že by výběrové řízení bylo odloženo až na červen?
Absolutně ne. Zatím poslední věc, proti které vehementně protestují, je domněnka, že připravuji Lesy ČR na prodej. Já respektuji jejich obavu a jsem připraven na diskusi, ale ta diskuse, jestli máme Lesy ČR překlopit na akciovou společnost, nebo ne, nikterak nesouvisí s tendrem na následující období. Takže vůbec nebudu zastavovat vypsání tendrů, nicméně jsem připraven opět realizovat širokou veřejnou diskusi na téma, zda Lesy mají být akciovou společností, nebo ne.
Ze které strany čekáte největší odpor k plánu převedení státního podniku Lesy ČR na akciovou společnost?
V tuto chvíli nevnímám, že by s plánem překlopit Lesy ČR na akciovou společnost byly problémy v koalici. Soustředím se zejména na jednání s opozicí, protože nechci, aby to vnímala jako nepřátelský krok. Proto velmi intenzivně jednám se svým stínovým protějškem panem Haškem a doufám, že ho přesvědčím. Nabízím model akciové společnosti, který je uplatňován v Rakousku. Rozumím obavám, že volby může velmi dominantně vyhrát jedna politická strana a její vláda bez problémů odsouhlasí, že se podnik prodá. Takové riziko tu prostě je. Jako pojistku nabízím to, že o jakémkoli disponování s majetkem této akciové společnosti by rozhodoval například ústavní většinou parlament.
Plánoval jste uvést zhruba pět procent akcií Lesů ČR na burzu. Národní ekonomická rada vlády zase navrhuje prodat 20 až 30 procent akcií nestrategických státních podniků. Dovedete si představit, že by se prodalo vyšší procento, nebo jste naopak od myšlenky uvedení na burzu ustoupil úplně?
Já v tuto chvíli od myšlenky umisťovat akcie Lesů ČR na burzu ustupuji, protože to je až krok číslo dvě. Prvořadý krok je rozhodnout, zda akciovka ano, nebo ne a prosadit to. Krok číslo dvě je, jestli část akcií dát na burzu, a teprve krok číslo tři je rozhodnout, kolik akcií dát na burzu. Takže pokud v tuto chvíli nemáme shodu ani na tom, zda akciová společnost ano, či ne, tak já myšlenku na uvedení akcií na burzu opouštím. V tuto chvíli to neřeším a ani si to nedávám jako ambici pro toto volební období.
Takže se soustředíte jen na převedení Lesů ČR na akciovou společnost?
Ano, to je pro mne nyní prvořadá ambice. Myslel jsem, že to půjde rychleji, ale bohužel to jde velmi pomalu. Hlavním důvodem, proč chci převést Lesy ČR na akciovou společnost, je to, že formou dividend může přispívat do státního rozpočtu, aniž by zvyšovala jeho deficit.
Hledáte i alternativní cesty pro případ, že by převod na akciovou společnost nebyl průchodný?
Ano, paralelně hledáme i jiné varianty. Například bychom mohli provést novelu zákona o státním podniku, který by nám mohl určitou částku pravidelně vyplácet, a my bychom ji nazývali dividendou. Je to ale taková pokroucená dividenda a nejsem si jistý, zda nám to legislativní rada vlády uzná. Hledáme ale všechny možné cesty. Například minulý týden jsem tuto problematiku konzultoval s ministrem financí a o posouzení tohoto návrhu požádám i experty jeho úřadu.
Jak velkou částkou by mohly každý rok do státního rozpočtu Lesy ČR přispívat?
Chci, aby Lesy ČR dobře hospodařily, což se loni se ziskem tří miliard korun podařilo. Chci, aby se takový trend udržel. Nemusí to ale být každý rok tři miliardy. Stačí, když zisk bude kolísat v rozmezí 1,5 až 4,5 miliardy korun. Nyní je to dobře nastaveno a myslím si, že je naprosto regulérní, aby si stát z Lesů minimálně jednu, případně až dvě miliardy korun ročně stáhl do státního rozpočtu. Nejtransparentnějším a nejjednodušším způsobem, jak tyto peníze pro rozpočet získat, je akciová společnost. Když se převod na akciovou společnost nepodaří, pak zkusíme jít cestou novely zákona o státním podniku, tomu ale nedávám velkou šanci.
Uvažovali jste také o možnosti, že by státní podnik dával státu dar, nebo i to by znamenalo navyšování schodku rozpočtu?
Ať ten balíček peněz, který pošlete státu, nazvete jakkoli, tak vždy zvyšuje deficit.
Pokud to není pravidelná dividenda.
Pokud to není pravidelná platba, a za takovou pravidla Evropské komise uznávají daně, správní poplatky a nejnověji posledních pár let i pravidelnou dividendu.
Takže dar nemůže být pravidelný?
Všechno závisí na tom, zda to vyjednáme v Evropské komisi. Pokud nám ale komise již poskytla nástroj, který nechceme použít, a budeme s nimi vyjednávat, tak se nás logicky zeptají, proč nevyužijeme to, co již k dispozici máme. Mohou se domnívat, že v tom je něco nekalého, nějaká finta. Navíc v době, kdy komise nemá dostatek nástrojů na to, aby ohlídala zadlužování národních ekonomik, bude velmi striktní a nebude otevřena kreativnímu hledání nových způsobů, jak převádět peníze ze státních podniků do státních rozpočtů.
Podle původního plánu se tendry v Lesích ČR měly vypisovat na deset let, aby se shodovaly s desetiletými lesními plány. Není pak zkrácení doby na polovinu nekoncepční?
My jsme skutečně mistři Evropy, ne-li mistři světa v kultuře spravování lesů, a to již od dob Marie Terezie. Máme pro to historický název – decennium. Dnes se tomu říká lesnický hospodářský plán a ten se skutečně dělá na deset let. Je to staletími osvědčený model a nejlepší by bylo, aby doba zakázky korespondovala s tímto plánem. Vzhledem k tomu, že naší skutečnou prioritou bylo z vytěženého dřeva získat pro stát co nejvíce peněz, neměli jsme nakonec problém s tím, zkrátit trvání zakázky na pět let. Stanovit dnes totiž optimální cenu dřeva při výběrovém řízení na deset let v podstatě nejde.
Ani s pomocí indexace cen?
S pomocí indexace ano, ale ta všechny ceny upraví zpětně. Proto jsme vlastně otevřeli i otázku zkrácení doby indexace ze tří měsíců na jeden. Navíc u nás firmy neumí určit cenu dřeva na tak dlouho dopředu. Ty firmy prostě neumí soutěžit, protože to v podstatě dvacet let nepotřebovaly. To se také ukázalo na malém tendru, kdy firmy nabízené ceny za dřevo přepálily a samy to dnes cítí. Daleko lépe se dělá analýza na pět let a v kombinaci se zavedením jednoměsíční indexace eliminujeme ztrátu jak pro stát, tak pro firmy. Takže zkrácení tendru na pět let nám nakonec z ekonomického hlediska vyhovovalo.
Při vyjednávání o budoucím nastavení jednotné zemědělské politiky EU se vám podařilo ve věci zastropování plateb pro farmáře získat blokační menšinu. Hledáte další spojence?
Dneska je to ve stavu deklarace. Aby se tato deklarace přetavila ve finální výsledek, musí všech 124 poslanců zvednout ruku proti, a to z té deklarace garantované nemáte. Takže nic není konečné a já permanentně jednám a vysvětluji naši pozici dalším zástupcům zemí. Neustále se pohybujeme na rozbouřeném moři a finální výsledek bude platit teprve až po hlasování. Proto je strašně důležité být aktivní, musí s námi být aktivní i nevládní organizace a všichni musíme mluvit jedním hlasem. Nepokazme si to, protože to máme dobře nastartované.
Slíbila ČR některé z těchto zemí na oplátku podporu v něčem, co je důležité pro ně, ale nemá to přílišný význam pro nás?
Tak to funguje a tyto země se nás na některé věci ptají. Já vám zde ale nebudu sdělovat, s kým jsme o čem jednali. Důležité je, že pokud někomu něco slíbím, tak abych to mohl dodržet, měl bych podepsat deklaraci. A já jsem žádnou deklaraci nepodepsal.
Zatím.
A přesto jsem získal nezastropování dotací pro velké farmy a podporu sladkovodních ryb.
(Autor: Pavla Kozáková)
Zdroj: zpravy.ods.cz, Lidové noviny
