S čím jdou politici do lesa - předvolební anketa časopisu Lesnická práce

Zástupci politických stran odpovídali na následující otázky:

1. Jak vnímáte současnou situaci lesního hospodářství v České republice? Kde vidíte největší problémy a výzvy k řešení?

2. S jakými řešeními, opatřeními byste přišli, pokud byste po volbách měli přímý vliv na Ministerstvo zemědělství, případně další související ministerstva (životního prostředí a průmyslu a obchodu)?

3. Jaký je váš postoj k zavedení certifikace FSC ve státních lesích?

4. Jak hodnotíte dotační disproporci mezi zemědělstvím a lesním hospodářstvím? Byli byste pro navýšení dotační podpory lesního hospodářství, které je v posledních letech významně zatíženo klimatickými extrémy, zejména suchem? Pokud ano, jakým způsobem?

5. Jak se v souvislosti s klimatickou změnou a rolí lesa při zadržení vody v krajině díváte na možnost přispívat majitelům lesa za hydrickou funkci lesa?

6. Jak hodnotíte práci současného managementu státního podniku Lesy ČR?

1. Jako pozitivní vidím fakt, že lesní hospodářství není závislé na finančních podporách od státu jako zemědělství. Roste plocha lesa i zásoby dříví v lesích. Díky dobrým cenám dříví na světovém trhu poskytují lesy slušný výnos svým vlastníkům, včetně lesů státních. Pro občany je zachována vysoká netržní produkce lesů ve sběru lesních plodů a hub. Občané lesy hojně navštěvují a využívají k rekreaci.

Lesní hospodářství trpí dlouhodobě několika zásadními neduhy.

- Trvale vysoké stavy spárkaté zvěře, zejména zvěře jelení, siky a daňka. Díky nezvládnutým lobbistickým vlivům se nedaří přijmout efektivní opatření. Škody způsobené zvěří mnohonásobně převyšují finanční přínosy z provozování myslivosti. Škody oficiálně vykazované neodpovídají realitě. Hromadí se obrovská zátěž v podobě poškozených mladých porostů a znehodnocené dřevní hmoty.

- Trvale vysoký podíl nahodilých těžeb, který je způsoben abiotickými (vítr) i biotickými (kůrovci) faktory. Mimo naši působnost jsou výkyvy počasí s častějšími extrémy. Zdraví a stabilita našich lesů ale souvisí také s nevhodnou druhovou a prostorovou strukturou.

- Nízký podíl zpracování a domácí spotřeby dřevní produkce. Je hloupé vyvážet suroviny a dovážet opracované výrobky.

2. Za prvé zavést účinná opatření ke snížení stavů černé zvěře a jelenů, zejména jelena siky a daňka ve volnosti (přesun chovu do obor). Pokud by k řešení nestačily nástroje, které jsou k dispozici v současné legislativě, budeme pracovat na změnách myslivecké legislativy podle rakouských a německých vzorů. Dosažení rozumných stavů spárkaté zvěře by mělo umožnit daleko lepší využití přirozené obnovy všech dřevin a snížení nákladů na ochranu kultur. Omezení počtu prasat by pomohlo návratu drobné zvěře do české krajiny. Mělo by se omezit zakládání SM monokultur v nižších polohách (do 3. LVS) a snížit zastoupení SM i v 4.–5. LVS. Matkou našich lesů jsou dub a buk, perspektivní jsou borovice (vhodné ekotypy), douglaska a cenné listnáče (šlechtění). Výroba z obnovitelných surovin by měla být daňově zvýhodněna. Práce s přírodními surovinami a produkty by se měla lépe propagovat a vyučovat na školách všech úrovní.

3. Státní lesy jsou certifikovány PEFC. FSC je přísnější a stavěné spíše na tropické lesy. Jsme pro postupné zavádění FSC, po vyhodnocení finančních nákladů pro stát. Případné zavedení bude vyžadovat přechodné období. Lesy musí zůstat nezávislé na dotacích od státu. Stav, kdy lesní hospodářství na rozdíl od zemědělství není závislé na dotacích a poskytuje vlastníkům, včetně státu, slušné výnosy, je potřeba udržet. Existuje dlouhodobý trend, kdy roste počet pracovníků v kancelářích všeho druhu, IT a kontrolorů, zatímco hospodářům v terénu se zvětšují revíry a přidávají povinnosti. Kvalifikovaná pracovní síla (školení dělníci) v pěstebních pracích byla zlikvidována a nahrazena nekvalifikovanou, ale lacinou pracovní silou z agentur. Jako důležitá z certifikace FSC mi proto přijde část „Vztahy k místnímu obyvatelstvu a práva zaměstnanců". Obecně Piráti nepodporují monopoly a centralizované byrokratické systémy řízení. Dáváme přednost svobodě volby, iniciativě zdola a open source řešením. Ve způsobu hospodaření by měl mít vlastník poměrně velkou volnost, protože jediný správný způsob hospodaření neexistuje, záleží, co vlastník od svého lesa očekává a jaké produkty chce vyrábět. I často kritizovaná holoseč může mít někdy své opodstatnění.

4. V otázce čerpání státních podpor by lesní hospodářství spíše mělo být vzorem pro zemědělství. Naším cílem je svobodný zemědělec, nezávislý na dotacích od státu, který se uživí prodejem spravedlivě oceněné vlastní produkce. Chceme zemědělské dotace reformovat a v delším horizontu odbourávat.

5. Skepticky. Dobrý lesní hospodář se chová k lesu a k půdě tak, aby si uchovala svou úrodnost a schopnost zadržovat vodu. Dotace jsou korupční pastí.

6. Současný management je rozhodně lepší než mnohé minulé managementy, protože státní lesy jsou ziskové a příjmy z prodeje dříví nejsou vyváděny mimo v takové míře jako v minulosti. Otázkou je nutnost stavění luxusního sídla, sponzorování pochybných aktivit, zadávání podivných IT zakázek a na druhé straně navyšování byrokracie a povinností pro lesní personál a zvětšování revírů. Problém vidím i v často nelegální a otrocké práci zahraničních agenturních pracovníků dodavatelských firem. Kvalifikovaným pracovníkům v pěstební i těžební činnosti by měly být zvýšeny mzdy/příjmy, aby se tato práce stala atraktivnější pro obyvatele českého venkova. Práce náročné na kvalifikovanou pracovní sílu by měly být vyčleněny z komplexních zakázek a zadávány zvlášť. Piráti obecně vyžadují lepší kontrolu hospodaření ve státem řízených firmách a zavedení transparence (zveřejňování smluv a účtů). Větší část zisků z prodeje dříví ze státních lesů by se měla reinvestovat na venkově, aby jediným profitem obyvatelů venkova z hospodaření v lesích nebylo drnčení kamionů a zničené komunikace kolem jejich domů.

1. Z pohledu ODS jsou největší systémové problémy našeho lesnictví v mnohém podobné problémům našeho zemědělství. Především je to vytváření příliš nízké přidané hodnoty na území ČR a zbytečně vysoké exporty tuzemské suroviny k dalšímu zpracování do zahraničí. Vidíme značné rezervy v propagaci produktů z tuzemského dřeva, stávající aktivity typu „Dřevěná stavba roku" se ukazují jako nedostatečné.

2. ODS by se nebránila zmírnění dosavadního dominantního postavení státního podniku Lesy České republiky, minimálně v podobě úprav hranic lesních majetků tak, aby lesní porosty vytvářely přirozené krajinné celky v gesci jednoho vlastníka. Zvýšili bychom také práva vlastníků honebních pozemků formou novelizace mysliveckého zákona. V oblasti zpracování dřeva chce ODS podpořit malé a střední podniky a především omezit nadměrnou byrokracii, která podnikatelům v oboru komplikuje život.

3. ODS je známo, že drtivá většina lesních porostů v ČR je certifikována systémem PEFC. Vzhledem k tomu, že dle názoru ODS jsou oba systémy stejnohodnotné, považuje ODS za věc svobodné volby vlastníků lesů i navazujících zpracovatelů, jaký systém certifikace si zvolí. Pakliže reálně poroste poptávka po dřevu certifikovaném v systému FSC, měl by být tento systém uplatňován postupně, a to především tam, kde se nejlépe hodí – tedy v našich národních parcích. Z nich funguje v systému FSC pouze KRNAP.

4. ODS považuje objem podpor do lesního hospodářství v porovnání s podporou zemědělství za nevyvážený. Vzhledem k tomu, že lesní porosty zaujímají třetinu plochy ČR a významně se tak podílejí na potenciálu zadržování vody v krajině, měl by být zastaven pokles podpor.

5. Tato funkce je zásadní, a jak už bylo řečeno, do podpory zvýšení retence vody v krajině je nutné ji zahrnout. Stejně tak je ale nutné zvýšit roli stromů jako takových v krajině a propojit tyto aktivity i se zemědělským hospodařením.

6. Detailně si netroufám tuto práci hodnotit. Lze ale ocenit, že po letitých sporech o podobu tendrů státního podniku Lesy ČR na lesnické práce došlo v posledních letech k určitému zklidnění situace na trhu.

1. Lesní hospodářství v ČR je v zajetí mocenského kruhu, který způsobuje jeho nepružnost. Klíčový je nezdravě velký podíl lesů ve vlastnictví Lesů ČR. Výnos podniku je odsáván do státního rozpočtu, což přispívá k rakovinnému bujení státní správy a snižování tlaku na její zefektivnění a zároveň také umožňuje průběžné kupování hlasů voličů socialistickým plýtváním prostředků. Politická moc je pak v rukou politických subjektů, z nichž vůdce reálně nejsilnějšího politického subjektu je de facto (i když „nic nevlastní") vlastníkem společností, které vítězí v obřích tendrech na lesnické práce a trh se dřevem. Máme také indicie, že vysoký výnos podniku Lesy ČR jde na úkor investic do techniky a lidských zdrojů. V takovém prostředí je pak pro státní lesníky a příslušné úředníky velmi těžké ubránit se přílišné opatrnosti a alibismu, či naopak zneužívání své dominantní pozice na trhu. Situaci ještě komplikuje tlak rádoby ochránců přírody a zelených na omezení normálního hospodaření v hospodářských lesích, který se projevuje iracionální nenávistí ke smrku, jediné ekonomicky zajímavé dřevině v našich podmínkách. Celá tato situace vede k dehonestaci lesnické profese v očích veřejnosti.

2. V první řadě odpolitizujeme lesní hospodářství. Zmenšíme zásahy státu a lobbistických skupin do chodu resortu. V personální rovině to obnáší dosazení skutečných odborných manažerů se vzděláním a zkušenostmi z lesního a dřevozpracujícího průmyslu do klíčových státních podniků a institucí. To by umožnilo rychlé a racionální rozhodování např. na extrémní přírodní události. Jediné dlouhodobě spolehlivé řešení, jak mocenský kruh eliminovat, je však privatizace významné části hospodářských lesů. Zasadíme se o zahájení přípravy takové privatizace, která nepovede k ohrožení profesní kontinuity v oboru, avšak přinese větší míru konkurence, tlak na efektivitu a kvalitu hospodaření a oživení podnikání zvláště ve venkovských oblastech státu.

3. Tlak ekologických aktivistů i některých politiků na zavedení certifikace FSC považujeme za kombinaci nekompetentnosti a nezodpovědnosti. Zavedení provozně drahé certifikace FSC v českém lesnictví, které je už nyní regulováno jednou z nejpřísnějších lesnických legislativ na světě, je zcela zbytečné. Naše legislativa sama vytváří dostatečný tlak na odborné a udržitelé hospodaření. Kromě toho už máme značně rozšířenu obdobnou certifikaci PEFC, která je mnohem sofistikovanější. Udržuje například informace o spotřebitelském řetězci a informace o původu dřeva, které vyžaduje Evropská komise.

4. Dotace ze své podstaty disproporce vytvářejí! Relativně vyšší subvence v zemědělství jsou primárně dány vysokou mírou subvencí v celém světě. Pokřivení zemědělského trhu dotacemi v kombinaci s různými nedomyšlenými environmentalistickými koncepty (např. podpora biopaliv) vedlo, a ještě bohužel povede, k mnohým závažným environmentálním problémům. Nevěříme v to, že dotace dlouhodobě zlepší stav jakéhokoliv hospodářského oboru. Svobodní chtějí podpořit obecně veškeré podnikání snížením zásahů státu a snížením daňové zátěže, což bude ve výsledku pro lesní hospodářství přínosnější.

5. Uvědomujeme si význam mimoprodukčních funkcí lesa. Nevnímáme je však jako důvod pro vznik nároku na jakoukoliv dotační podporu.

6. Současný management Lesů ČR je v první řadě pomalý a nepružný, což je aktuálně zřetelné například v nezvládnutí současné kůrovcové kalamity. Je naprosto skandální, že v důsledku toho vzniknou škody i zodpovědným vlastníkům lesů kvůli plošnému zákazu těžby. Svobodní zastávají základní politickou tezi, že stát nemá podnikat. A Lesy ČR, které mají evidentní problém s řešením akutních problémů v Česku, nakupují rozsáhlé lesy v zahraničí.

1. Česká republika je v evropském měřítku unikátní vysokým podílem lesů ve vlastnictví státu. Podnik Lesy České republiky je tedy zejména na trhu se dřevem dominantní, což ostatním vlastníkům pozici znesnadňuje. Společným problémem všech vlastníků je ale změna klimatu a v posledních letech také sucho.

2. Náš zákon o lesích je nejpřísnější v Evropě. Je ale podstatně restriktivnější vůči vlastníkům než vůči veřejnosti. Zejména v něm není doceněno, že mimoprodukční funkce lesa – ekologická a rekreační – jsou lidem poskytovány zcela zdarma. Systém dotací na podporu hospodaření v lesích je komplikovaný a neefektivní. Vhodnější by bylo nestátním vlastníkům poskytovat plošné náhrady za mimoprodukční funkce lesa.

3. Certifikace lesů byly zavedeny, aby se prokázalo, že dřevěný výrobek pochází z obnovitelného zdroje, tedy že není například ze dřeva z deštných pralesů. V Čechách nařizuje zákon hospodařit trvale udržitelným způsobem už od doby Marie Terezie. Systémem FSC je certifikováno minimum lesů, systém PEFC našim podmínkám zcela vyhovuje. Prosazování druhého systému je pouze obchodní válkou, kterou vyprovokovala jistá firma. Stát by do toho neměl zasahovat.

4. Vhodnější by bylo zavést plošné dotace za mimoprodukční funkce lesa a výrazněji podpořit hospodaření v lesích. Třeba v případě jeho omezení, pokud jsou zde jiné zájmy, které lesního hospodáře omezují, což může být například ochrana přírody nebo jiný veřejný zájem.

5. To souvisí s mimoprodukčními funkcemi lesa. Příspěvek za jakékoliv opatření, které zvyšuje retenci lesa, by byl vhodný a byl by také v zájmu celé společnosti.

6. Management LČR je v důsledku změn, které proběhly v uplynulých 25 letech, v dost komplikované situaci. Každý les by měl mít svého hajného, který je v něm denně a dokáže operativně reagovat na všechny situace. Kvůli tomu, že se všude, a tedy i ve způsobu výběru dodavatelů vyžaduje transparentnost, není možné dostatečně pružně reagovat na nastalé kritické situace, jako je momentálně sucho a kůrovcová kalamita.

1. Udržení majetku – zejména půdy (viz zákon o „nezcizitelnosti" státní lesní půdy) – v následku sucha a horších kalamit.

2. Znovu témata oživíme, ať už z vládních, či opozičních lavic. Řešení následků sucha a kalamit vidím v alespoň částečné kompenzaci.

3. Zatím neutrální, dám na doporučení odborníků.

4. Ano, řešení následků sucha a kalamit vidím v alespoň částečné kompenzaci.

5. Zadržování vody v krajině se stává jednou z hlavních mimoprodukčních funkcí lesnictví i zemědělství, a pokud bude tato funkce státem hrazena, tak všem stejně.

6. Profesionální, nezávislá, úspěšná...

1. Aktuální situaci v lesním hospodářství pokládám za mimořádně vážnou, vyžadující přijetí systémových opatření. Největším problémem současnosti je mimořádné snížení vitality lesních porostů v důsledku dlouhotrvajícího sucha, a v souvislosti s tím plošné odumírání lesních porostů, a to jak přímo v důsledku sucha, tak v důsledku související masivní kůrovcové gradace. Výzvou v krátko až střednědobém horizontu je právě přijetí systémových změn, vedoucích ke zvýšení operativnosti a efektivity prací při zvládání takto rozsáhlých a rychle postupujících kalamit – a to jak na úrovni státní správy, tak státního podniku. Souběh tolika negativních faktorů, jako k nim došlo v průběhu letošního roku (důsledky dlouhotrvajícího sucha, kůrovcová kalamita, větrné vichřice) mimo veškerou pochybnost prokázaly, že na tento typ mimořádných stavů nejsme připraveni po stránce materiální, ani po stránce legislativní – a právě to považuji za jednu z výzev k řešení pro budoucí období.

2. Kromě již shora zmíněných systémových změn, které by přinesly vyšší akceschopnost státní správy lesů i systému hospodaření ve státních lesích, pokládám za nutné podpořit zejména prevenci proti působení sucha v ohrožených oblastech, např. konkrétně právě podporou obnovy a budování nádrží v lesích, resp. obecně na vhodných stanovištích, a posilování retenční schopnosti lesů a optimalizaci hydrologických poměrů. V dlouhodobém horizontu předpokládám podporu zakládání porostů vhodné dřevinné skladby, která by za současného umožnění kvalitního hospodářského výnosu umožnila po dobu obmýtí lépe odolávat předpokládaným klimatickým extrémům a jejich následkům.

3. Považuji za nutné připomenout, že oba stávající certifikační systémy, tedy PEFC a FSC, deklarují systém trvale udržitelného hospodaření v lesích - z tohoto hlediska je na oba systémy nutné pohlížet jako na systémy rovnocenné. Neméně důležitou okolností je fakt, že certifikace – bez ohledu na zvolený systém – je dobrovolným rozhodnutím vlastníka lesa. V systému certifikace proto – bez ohledu na konkrétní systém – spatřuji nestátní nástroj podpory trvale udržitelného hospodaření v lesích. Státní lesy mají z hlediska certifikace postavení jako kterýkoliv jiný vlastník, na jehož úvaze a dobrovolnosti zcela závisí, zda vůbec, a pokud ano, tak jaký systém pro certifikaci svých lesů zvolí. Proto z hlediska základního smyslu certifikace dlouhodobě zastávám myšlenku vzájemného uznávání certifikačních systémů, bez konkrétního a vyhraněného názoru ve prospěch kteréhokoliv ze stávajících certifikačních systémů.

4. Ač je často srovnáváno zemědělství s lesním hospodářstvím, a to především v oblasti finančních podpor, jsem přesvědčen o tom, že nelze porovnávat dvě různá odvětví s různými výrobními podmínkami, výrobní dobou, výrobními postupy a odlišnými produkty, ač mají jedno společné – a to výrobní faktor, kterým je půda. Zemědělství podléhá, na rozdíl od lesnictví, podmínkám Společné zemědělské politiky, která je jednotná vůči všem státům EU a určuje jednotná pravidla. Státní lesnická politika má oproti tomu vytyčeny cíle, pomocí nichž se snaží dosáhnout trvale udržitelného hospodaření v lesích, zároveň je třeba připomínat, že vlastníci lesů poskytují zdarma společnosti řadu celospolečenských funkcí. K usměrnění a zacílení státní lesnické politiky má Ministerstvo zemědělství motivační ekonomické nástroje, mezi nejvýznamnější patří finanční příspěvky na hospodaření v lesích. Ministerstvo zemědělství letos vyplatí finanční příspěvky na celém území České republiky bez rozdílu typu vlastnictví, velikosti majetku a jiných omezení v přislíbené výši cca 350 mil. Kč. S ohledem na současný stav lesních ekosystémů, které jsou intenzivně vystaveny nepříznivým klimatickým podmínkám, Ministerstvo zemědělství připravuje s účinností od poloviny r. 2018 změnu pravidel poskytování těchto finančních příspěvků s vyšším důrazem na podporu melioračních a zpevňujících dřevin a podporu přirozené obnovy.

5. Role lesních ekosystémů při vyrovnávání bilance vody v krajině je nesporná. Ministerstvo zemědělství má v rámci svých ekonomických nástrojů některé podpory, které přispívají k zadržení vody v krajině a zamezují soustředěnému odtoku. Jedná se např. o podporu využití k přírodě šetrných technologií v rámci těžební činnosti, o podporu hrazení bystřin, výstavbu retenčních nádrží atp. K tomu využívá nejen národní zdroje, ale také zdroje EU kofinancované státním rozpočtem. Přesto je Ministerstvo zemědělství připraveno zahájit debatu o přípravě nových opatření, která by přímo souvisela s podporou hydrické funkcí lesních ekosystémů.

6. Je nutno si uvědomit, jakým složitým obdobím management státního podniku Lesy ČR v současné době prochází. Jako správce téměř poloviny lesů v zemi pociťuje v posledních letech prakticky každodenně negativní důsledky abnormálního sucha, snižování srážkových úhrnů, úbytek sněhové pokrývky a zvyšování teplot. Spolu s druhotným efektem, jakým je v současné době např. kůrovcová kalamita, jde o faktory, které ohrožují biodiverzitu i tradiční ekosystémy. Byl bych nerad, aby pojem „klimatická změna" byl v tomto kontextu chápán jako klišé, ale je nutné jej z hlediska zemědělství obecně, a lesní hospodářství nevyjímaje, chápat skutečně reálně. Je neoddiskutovatelným faktem, že podnik hospodaří se ziskem, ekonomicky stabilně. Za první pololetí tohoto roku v porovnání se stejným obdobím státnímu podniku vzrostl hrubý zisk meziročně o 6, 3 procenta na 2,88 miliardy korun. V červenci se podařilo vyhlásit lesnické tendry na období od ledna 2018, jejichž hodnota přesahuje 2,8 miliard korun; od roku 2013 Lesy ČR odvedly do státního rozpočtu přes 26 miliard korun. Nelze přehlédnout ani investiční aktivity podniku, cílené k posílení mimoprodukčních funkcí lesa. Vývoj situace zejména v posledních 2-3 letech postavil před management státního podniku těžké úkoly. Jsem přesvědčen, že i v tomto nelehkém období management státního podniku odvádí dobrou práci, a věřím, že se mu aktuální krizovou situaci podaří zvládnout.

Co říkají volební programy o lesích a souvisejících tématech

Volební programy politických stran a hnutí téma lesů zmiňují nejčastěji v souvislosti s opatřeními proti suchu. Téměř všechny strany zmiňují sucho jako problém, který chtějí řešit např. zřízením záložních vrtů na podzemní vodu (ČSSD), podporou akumulace vody v krajině a vodních plochách (KDU-ČSL) či vytvořením funkčního systému velkého počtu menších a středních vodních nádrží, od suchých poldrů přes rybníky s retenčním prostorem až po akumulační nebo závlahové nádrže (STAN).

Zajímavé je, že v souvislosti se suchem jsou častěji zmiňovány lesy než zemědělská půda a způsob zemědělského hospodaření.
I když stát spravuje více než polovinu lesů v ČR a lesy tvoří více než třetinu našeho území, téma lesního hospodářství v komplexnějším pojetí v programech chybí.

Zmínky o lesích v jednotlivých programech

Asi nejzásadnější zmínku o lesním hospodářství a státním podniku Lesy ČR nalezneme ve volebním programu ČSSD, kde je uvedeno: „Stát má podporovat pozitivní vliv na ovzduší a půdu také aktivním hospodařením ve státních lesích. Prosadíme nový přístup k péči o lesy, které budou silnější a odolnější díky návratu k původnímu druhovému složení. Změníme obchodní model státních lesů, aby více odpovídal jejich významu pro přírodu i venkovské oblasti a vedl také k vyšším výnosům pro stát."

KDU-ČSL, která vede resort zemědělství, přichází ve volebním programu s návrhem „zavedení plošné platby na lesy jako kompenzaci újmy vlastníkům lesa, které musí strpět ze zákona o lesích. Tato újma se bude kvůli boji se suchem zvětšovat. Půjde zároveň o motivační platbu, která povede k lepšímu hospodaření v lesích."
Program KDU-ČSL dále uvádí: „Zvýšíme postupně objem dříví obchodovaného přímo státním podnikem Lesy ČR z odvozových míst a podpoříme zvýšení přidané hodnoty ve dřevě až po konkrétní výrobek."

Program STAN se zmiňuje o lesích takto: „Podpoříme opatření upravující vodní režim v krajině včetně úpravy hospodaření v lesích. Podpoříme šetrnější lesnictví, návrat původního složení lesů do krajiny a větší dohled nad těžbou dřeva."

TOP 09 přichází v programu se záměrem vzniku dalších národních parků: „V České republice se hospodaří na 98,5 % území. Jen 1,5 % území je pod nejvyšším stupněm ochrany v našich národních parcích. Jsme přesvědčeni, že Česká republika je natolik bohatou zemí, že si může dovolit toto území zdvojnásobit zřízením nových národních parků. Chráněné lokality jsou důležité, protože nám poskytují informace o principech fungování přírody, a i díky tomu víme, jak nakládat s ostatní krajinou."
K samotnému lesnímu hospodaření je v programu TOP 09 obecná formulace: „Systém hospodaření v lesích se nesmí stát krátkodobým zdrojem zisku. Ochráníme zdraví a stabilitu lesních porostů na území ČR."

ANO ve volebním programu lesy přímo nezmiňuje, ale nalezneme zde zmínku o národních parcích: „Více otevřeme národní parky šetrnému turismu a zároveň budeme účinněji chránit divokou přírodu v nejcennějších lokalitách." ANO také programem přímo oslovuje mysliveckou komunitu: „Podpoříme myslivost jako spolkovou činnost, která udržuje a rozvíjí myslivecké zvyky a tradice."

Piráti se v programu zavázali „prosadit i mimo národní parky vznik území divoké přírody, která budou otevřena lidem".

ODS, KSČM a Svobodní ve volebním programu lesy prakticky nezmiňují.