Skupina odborníků z francouzské laboratoře zabývající se klimatem a životním prostředím spočítala, že výsadba jehličnatých lesů od roku 1750 přispěla ke zvýšení letních teplot o 0,12 stupně Celsia. V mnoha zemích se vysazují nejčastěji borovice a smrky, jejichž temné koruny vstřebávají sluneční teplo, tvrdí vědci. Světlé listy dubů nebo bříz naopak světlo odrážejí zpět, avšak tyto listnaté stromy ustupují jehličnanům.
Přitom se v Evropě zalesněná plocha od roku 1750 rozšířila o deset procent. Pozitivní vliv, který by to mělo mít na ovzduší, ale kazí špatná volba druhů, stojí ve studii. Je známo, že stromy jsou schopné pohlcovat oxid uhličitý, tedy plyn podílející se na oteplování. "Věc se ale netýká jenom uhlíku," řekla Kim Naudtsová, která studii vedla.
Od průmyslové revoluce stoupla průměrná teplota o 0,9 stupně Celsia. Zalesněná plocha se v Evropě od roku 1750 rozšířila o téměř 200 000 kilometrů čtverečních, což je víc než plocha Řecka. V roce 2010 lesy zaujímaly plochu 2,13 milionu kilometrů čtverečních. Zvyšují se ale jenom plochy jehličnatých lesů, listnatých porostů naopak ubývá. Studie je zaměřená pouze na Evropu, ale podle autorů je situace pravděpodobně podobná v dalších zemích, v Číně, USA nebo Rusku.
"V oblastech, kde se daří listnatým i jehličnatým stromům, dávají lesníci přednost jehličnanům, protože rostou rychleji. Jejich dřevo je lehčí, méně vláknité a často je také rovnější, což oceňují zpracovatelské firmy," řekla Naudtsová. Jehličnany prý také opatrněji nakládají s vodou, takže se méně odpařují. Dobré není ani odstraňování biomasy z vytěžených lesů, protože se odváží materiál, který by jinak zachycoval uhlík. "Dnešní les, v němž se třeba i dobře hospodaří, zachycuje méně uhlíku než přirozené lesy v 18. století," řekla Naudtsová.
Milan Lstibůrek, vedoucí Katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze ale na dotaz redakce Silvaria uvedl, že v kontextu obecné dynamiky klimatu je nereálné vědecky kvantifikovat optimální teplotu a vytvořit tak referenční hladinu pro srovnávání (cituje prof. Ivara Giaevera, laureáta Nobelovy ceny za fyziku). Není tedy podle něj možné hodnotit změnu teploty (s kladným či záporným znaménkem) jako pozitivní nebo negativní událost, byť druhá interpretace významně dominuje. "V uvedeném článku autoři prezentují model, kvantifikují nárůst teploty o 0,12 °C a spekulují o příčinách tohoto nárůstu. Výsledky byly publikovány v Science a mnohé toto sdělení zřejmě obohatilo, mě nikoliv," řekl Milan Lstibůrek.
Na špatně volenou výsadbu lesů připadá jenom šest procent podílu z celkového oteplování, největší podíl na něm mají fosilní paliva. Studie ale doporučuje, aby se k úvaze o funkci lesů kromě jejich užitkovosti, zachycování vody a bránění erozi půdy připojil také ohled na ochranu klimatu.
red.
Komentáře
Ctihodní páni vědečtí se rozhodli spočítat vliv výsadby jehličnanů za posledních cca 250 let na zvýšení letních teplot.
Co je to globální oteplování ?
Od tohoto termínu se dávno upustilo, užívá se termín globální změny klimatu.
A jaký to má vše vlastně význam ? Nicotný, pokud si člověk sedne nad teplotní a časové křivky například posledních čtyř glaciálů a interglaciálů ...
mnohem více ovlivňuje teplotu vzduchu mnoho staveb v krajině i jejich barva. Barva lesů je zanedbatelná.
Nejoblíbenější barvou na nové a opravované sřechy ve městech se používá nejčastěji černá barva (eternit, břidlice atd).
I na státní budovy, krajské a městské.
http://www.novinky.cz/bydleni/150135-strechy-a-chodniky-nabilo-by-mohly-zmirnit-globalni-oteplovani.html
Vše natřít na bílo by asi také nebylo dobré, bolely z toho oči. Světlejší barvy by byly určitě dobré.
S pozdravem,
Karel V.
tráva ve městech se seče i když je sucho. Usychá, je vidět zemina, která je ve dne na slunci rozpálená
až na +50 (při teplotě vzduch ve stínu +35). Od povrchu se zbytečně ohřívá vzduch. Zelená tráva má teplotu asi +35, i když na ni svítí slunce.
Vzrostlé zdravé stromy jsou vykácené ve městech i kolem silnic. Teplota rozpáleného asfaltu a betonu je také vysoká.
Pole je koncem července, nebo začátkem srpna také rozorané sláma v zemi. Rozpálené pole má při
teplotě vzduchu +35 ve stínu teplotu asi +53-55°C. Teplota takového pole je srovnatelná s rozpálenou střechou. Rozrytá půda rychle vysychá
a vypaří se z ní poslední zbytky vláhy. Pole se stává po městech dalším tepelným ostrovem, nad kterým neprší.
Pole by mělo být pokryté rozsekanou slámou, zapravit ji třeba až koncem září nebo v říjnu. Dříve se oralo až na podzim.
Pěstovat vyšší odrůdy, aby bylo více slámy na pokrytí pole i jako hnojivo. Vyšší odrůdy obilí budou mít pravděpodobně větší (hlubší) kořeny.
Budou lépe odolávat suchu.
Další možností podsev třeba jetele do obilí, který zajistí po sklizni zelené pole s nižší teplotu až o 20 stupňů Celsia v horkých dnech.
Je to i dobré protipovodňové opatření.
Největší vedra vznikla až po sklizni. Je opravdu současná vlna veder ze Španělska? Peče o půdu zde nebude asi také dobrá.
zelen ve městě pomáhá chladit.
http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/jak-zelen-ve-meste-pomaha-chladit
S pozdravem,
Karel V