Se změnou vlastnictví se po zrušení vojenského újezdu Brdy nepočítá

Zrušení vojenského újezdu Brdy a vyhlášení CHKO

– Armáda počítá do roku 2015 se zrušením vojenského újezdu Brdy. Jak velkou část spravovaného území divize Hořovice prostor zaujímá?

Je to velká část divize, téměř 80 % plochy

– Dle dohody mezi MŽP a MO by mělo být z vojenského újezdu vytvořeno CHKO. Vojenské lesy a statky by se nadále měly o území starat. Počítá se s modelem, že území bude spravovat Správa CHKO a Vojenské lesy a statky pro ni budou vykonávat potřebné práce?

Se změnou vlastnictví se při optimalizaci vojenských újezdů, a tedy i případném zrušení vojenského újezdu Brdy, nepočítá. Vlastnictví zůstane státní a státní podnik Vojenské lesy a statky České republiky bude nadále spravovat tento majetek a bude na něm hospodařit. VLS zde tedy budou i nadále fungovat v režimu státního podniku, v případě, že dojde k vyhlášení CHKO a bude řádně projednána zonace a plán péče o CHKO, jsou VLS připraveni realizovat managementová opatření pro AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny) na základě její objednávky.

– Nevznikne zde tedy nová správa CHKO?

Vznikne, ale je to orgán státní správy na úseku životního prostředí podle zákona o ochraně přírody. Správa CHKO bude zpracovávat plán péče dotčené oblasti a bude pro nás orgánem, který bude ovlivňovat naše lesnické hospodaření. Bude se mimo jiné vyjadřovat k lesním hospodářským plánům.

– Kdy se bude plán péče zpracovávat?

Během tohoto roku by se měly zpracovat bližší ochranné podmínky a návrh zón odstupňované ochrany přírody. Ale je třeba říci, že záměr vyhlášení CHKO Brdy je zatím v začátcích, stejně jako záměr zrušení a opuštění vojenského újezdu armádou České republiky. Celá změna je připravována v horizontu konce roku 2015 a potřebná legislativa se musí teprve připravit.

– Jak předpokládáte, že se uvedené dotkne hospodaření a personální otázky? Pravděpodobně se zřízením CHKO přestane část lesů (alespoň v první zóně) hospodářsky využívat.

Nejcennější partie vojenského újezdu nebo Brd jsou již dnes v režimu ochrany přírody, jako je třeba Padrťsko, což je evropsky významná lokalita. V současnosti nevíme, která zóna kde bude, jak budou území prvních a druhých zón veliká, jaká tam budou případná omezení, pokud tam nějaká budou, proto je předčasné se o tom bavit.

– Nepřipravujete se tedy dopředu na variantu snížení objemu tržeb v důsledku omezeného hospodaření (například prodejem nepotřebného majetku)?

V tomto případě ne.

– Na divizi převládají smrkové porosty. Neobáváte se zřízením CHKO a bezzásahových ostrůvků (zón) v případě disturbance podobné situace s kůrovcem jako v NP Šumava?

Jako vlastník máme odpovědnost za stav svěřeného majetku. Za poslední roky se divizi Hořovice daří zvládat ochranu lesa bez větších problémů. V minulých letech měla divize podíl nahodilých těžeb kolem deseti procent, což je ve smrčinách při těžbách přes 200 tisíc kubíků pěkný výsledek. Ale co bude v budoucnosti, to bych v tuto chvíli nechtěl a ani nemůžu předvídat.

– Nevnímáte vyhlášení CHKO jako jakýsi předstupeň vyhlášení NP Křivoklátsko?

Z dosavadních jednání, která vedlo ministerstvo obrany a ministerstvo životního prostředí jako orgán, který připravuje záměr vyhlášení CHKO, nebo prostě nějaký stupeň ochrany dotčeného území a také z diskusí s lidmi z regionu a s námi jako s hospodářskou organizací vyplývá, že většina regionu si přeje udržet stav, který v lese a regionu dnes je. Stav jim není lhostejný, ba naopak, je to jedna z nejdůležitějších otázek, která po odchodu armády vyvstává – tedy otázky jako budoucí hranice katastrálních území a krajů, režim vstupu do lesa, používání komunikací, pyrotechnická asanace území, ochrana zdrojů pitné vody, ochrana přírody a udržení stávajícího stavu přírody. Stupeň ochrany – jestli to bude přírodní park se systémem zvláště chráněných maloplošných území, nebo jestli to bude CHKO jako druhý nejvyšší stupeň, je v tuto chvíli v jednání. Starostové obcí na jednání s ministerstvem životního prostředí se k tomu vyjadřují, jednají se svými zastupitelstvy, a z toho vzejde výsledek. My v tomto procesu nehrajeme hlavní roli, protože jsme v poloze servisní organizace pro vlastníka, tedy pro stát. O zřízení národního parku zatím nepadlo žádné slovo.

– Na území divize Hořovice se nachází 5 ZCHÚ, je zde vyhlášena jedna ptačí oblast (PO Křivoklátsko) a 19 evropsky významných lokalit. Jak probíhá spolupráce s orgány ochrany přírody?

Zkušenost máme velmi dobrou. V největší části území divize, tedy na území vojenského újezdu Brdy, zatím vykonává státní správu a ochranu přírody armáda – újezdní úřad. Nemůžu říci, že bychom se někdy na něčem nedohodli. Naopak, je to vyvážený stav, daný společnou prací na svěřeném území. I v ostatních částech působnosti divize je spolupráce bez větších problémů. Např. u lesní správy Nouzov leží část našeho lesa v druhé zóně CHKO Křivoklát a hospodaření probíhá ve spolupráci se správou CHKO. Samozřejmě, že jsou tam určitá omezení – správa CHKO Křivoklát se vyjadřuje třeba k umístění těžeb nebo použití biocidních prostředků, ale skutečně si na spolupráci nemůžeme stěžovat.

– V současnosti se tedy k ochraně přírody vyjadřuje újezdní úřad, s vyhlášením CHKO by to byla správa CHKO?

Ano, pravomoc by přešla na CHKO, a samozřejmě by tam byl jiný režim. Zatím jsme jednotlivé složky pod ministerstvem obrany, takže jsme schopni se dohodnout a po těch letech, co spolupracujeme, známe dobře stav svěřeného území a potřebná opatření k udržení tohoto stavu.

Řízení divize

– Na divizi Hořovice jste přešel z divize Plumlov. Dají se obě divize porovnat?

Měl jsem možnost poznat více divizí – profesní kariéru u VLS jsem začínal na divizi Horní Planá. Pak jsem prošel divizí Hořovice, ředitelstvím státního podniku v Praze, divizí Plumlov a vrátil se zpět na Hořovickou divizi. Mohu říci, že každá divize je svým charakterem hodně rozdílná. Divize Plumlov se s divizí Hořovice příliš srovnávat nedá. Není to jen ve velikosti divize nebo objemu plněných úkolů, ale i charakterem lesa, kde na divizi Hořovice převažuje smrková monokultura a na divizi Plumlov je velké procento listnáčů.

– Žádné změny v otázce řízení divize nenastaly?

Ne. Na divizi Hořovice jsem sloužil od roku 1993 do roku 2004 v různých pracovních pozicích. Přišel jsem tedy do známého prostředí stabilizované a silné divize bez potřeby aktuálních změn.

Pro mě to je v podstatě dvojnásobný návrat domů, protože zde i bydlím a pocházím z rodiny, kdy historicky celé generace mužských potomků pracovaly na Brdech jako lesníci.

– S jakými úkoly jste na divizi nastoupil?

Divize už prošla v minulosti poměrně velkou organizační změnou. Žádné zvláštní úkoly nebo zadání na změnu stávajícího stavu hospodaření nebo výsledků jsem nedostal. Divize je podle mého názoru dlouhodobě dobře nastavená na splnění cíle v souladu se zadáním státního podniku a jeho zakladatele. Naším největším úkolem je řádně hospodařit na svěřeném majetku a do budoucna reagovat na změny spojené s případným zrušením vojenského újezdu.

- Přepokládám, že armáda před odchodem z újezdu bude muset udělat pyrotechnický průzkum a újezd se poté otevře veřejnosti?

Dá se to tak říci. Újezd bude přístupný, ale asi ne v celé ploše, protože armáda si ponechá část území jako posádkové cvičiště, kde bude nadále cvičit. Také v režimu ochrany přírody, pokud tu bude zřízena CHKO, může dojít k nějakému plošnému omezení vstupu lidí do určitých lokalit.

Otázku pyrotechnického průzkumu a očisty řeší armáda. Jen připomínám, že zatím je toto území stále vojenským újezdem a platí zde režimová opatření omezující vstup. Stále je zde na mnoha místech nevybuchlá munice, která je velmi nebezpečná.

Charakteristika majetku

– Můžete spravovaný majetek charakterizovat?

Rozloha majetku je 28 996 ha, z toho porostní půda tvoří 28 752 ha. Majetek leží v PLO 7 – Brdská vrchovina, 95 % se nachází ve Středočeském kraji a 5 % v kraji Plzeňském. Nadmořská výška je 450–860 m n. m. s převládajícím 4. lesním vegetačním stupněm. V druhovém složení dominuje smrk s 67 % a borovice s 14 %, z jehličnanů tvoří poměrně významné procento modřín (8 %), jedle je zastoupena (0,5 %). Z listnáčů je nejvíce zastoupen dub (4 %), buk (3 %)a bříza (1,5 %). Co se týká věkové struktury, první až sedmý věkový stupeň tvoří 54 %, věkového stupně 8+ máme 46 %, z toho přestárlých porostů je 4 000 hektarů. S přestárlými porosty pracujeme, ročně je obnovujeme v rozsahu asi 65 hektarů.

– Přestárlé porosty se nacházejí na exponovaných stanovištích?

Ano. Mohou to být exponovaná stanoviště, především na podmáčených lokalitách, nebo je pod porostem přirozené zmlazení, které se postupně uvolňuje.

Hospodaření divize

– Můžete přiblížit hospodaření divize? (těžba, doprava dříví, pěstování lesa apod.)

Hospodaříme v porostech s převahou smrku. Tam, kde je to možné, využíváme přirozenou obnovu – v roce 2011 to bylo 62 ha z celkové zalesněné plochy 372 ha. Charakterizuje nás dobrá přibližovací síť, i když terény jsou náročné, protože je tu podmáčený terén, nebo naopak skála. V těžbě máme vysoký podíl harvestorových těžeb (67 %). Vlastníme dva uzly probírkových harvestorů – malý a větší, a k tomu nasmlouváváme rámcovými smlouvami ještě cizí firmy. Vlastní probírkový harvestorový uzel se při naší výši těžeb a charakteru lesa vyplatí.

Dopravu dřeva z lesa si buď zajistí sám odběratel, nebo ji řešíme pomocí dvou vlastních odvozních souprav. Velkou část dopravy dřeva řešíme dodavatelsky rámcovou smlouvou.

– Převažuje tedy sortimentní metoda těžby?

Ano, sortimentní metoda převažuje, ale máme ještě jeden manipulační sklad. Výroba probíhá na lokalitě P a OM, část hmoty, která se nedá sortimentovat přímo v lese – slabý nebo nekvalitní surový kmen, případně lapáky jdou přímo z lesa buď na manipulační sklad smluvního odběratele (to je minimální podíl většinou na odloučených částech divize), nebo skončí na našem manipulačním skladě ve Lhotě.

– Kolik dříví ročně je přes sklad manipulováno?

Ročně tam manipulujeme do 20 tisíc kubíků většinou méně kvalitní hmoty z nahodilých těžeb.

– Kolik dříví směřuje k regionálním odběratelům?

V podstatě se dá říci, že v roce 2011 na rámcové smlouvy šlo 70 % a 30 % dodávek bylo ostatních, tedy nejméně 30 % dodávek dřeva směřovalo do regionu. Část dříví se prodá prostřednictvím aukcí buď na lokalitě P – podíl prodeje na P byl v roce 2011 skoro 3 000 m³ – nebo v elektronické aukci. V elektronických aukcích je na veřejných webových stránkách nabízen určitý sortiment – např. 100 m³ kulatin přímo na místě s identifikací, fotografií, zájemce ho vidí, může přihazovat cenu, tedy klasická transparentní aukce. Prodejem dřeva v aukcích mimo jiné porovnáváme naše výsledky s výsledky jiných subjektů.

– V roce 2007 území postihl orkán Kyrill, jak velké části území se dotkl a jak ovlivnil hospodaření?

Naštěstí nebyla naše divize orkánem Kyrill a následnou větrnou kalamitou postižena tak silně jako např. divize Horní Planá. V souvislosti s Kyrillem divize v roce 2007 zpracovala 110 000 m³ nahodilých těžeb způsobených větrem. Nejvíce byly kalamitou postiženy lesní správy Mirošov a Strašice, které zpracovaly cca 55 000 m³ soustředěných polomů.

– Kůrovcová gradace v důsledku orkánu Kyrill divizi tedy nepostihla?

Po orkánu Kyrill jsme měli tři lesní hospodářské celky ve zvýšeném stavu – Jince, Nepomuk a Mirošov, ale monitoringem a důslednou ochranou se podařilo nebezpečí eliminovat a v podstatě dnes jsou nahodilé těžby minimální. V současné době máme kůrovce v základním stavu.

– A jiní škodliví činitelé na divizi?

Z ostatních škodlivých činitelů – v roce 1994 došlo k přemnožení a kalamitní stavu bekyně mnišky. Stav mnišky monitorujeme, zatím je na základním stavu. Roste plocha ošetřovaná proti klikorohu borovému, ale to je dané tím, že za poslední roky i právě snahou o urychlenou likvidaci přestárlých porostů narůstá podíl mýtních úmyslných těžeb.

Personální zajištění

– V roce 2010 byl redukován počet správ z 5 na 3 a ředitelství divize přestěhováno ze Starého zámku v Hořovicích do Jinců. Jaká je současná situace po organizační stránce (správy, počet zaměstnanců)?

Máme 4 lesní správy a správu služeb. Z toho 3 lesní správy (LS Obecnice, LS Mirošov, LS Strašice) hospodaří v Brdech, čtvrtá LS Nouzov je odloučená. Správa služeb je servisní správou divize a zajišťuje dvě harvestorová střediska, dopravu dřeva, manipulační sklad, opravárenskou dílnu a skladové hospodářství. Dále má stavební skupinu, která dělá práci pro divizi v údržbách a v některých investičních akcích a také poměrně rozsáhlý podíl práce pro armádu ČR jako např. asanační a rekultivační opatření, nebo různé údržby komunikací. Správa služeb funguje samostatně a veškeré služby lesním správám fakturuje ve vnitropodnikových cenách. Harvestorová střediska a manipulační sklad vykupují dřevo od lesních správ, dřevo následně sami zpracují a prodávají odběratelům.

– Jaký je počet vlastních zaměstnanců?

V roce 2011 jsme měli průměrný přepočtený počet zaměstnanců 165, z toho THP 58, v pěstební činnosti bylo zaměstnáno 22 osob, v těžbě a přibližování 45 osob, obsluha harvestorů a řidiči 15 osob, stavební skupina 15 osob a ostatní 19.

– Mají šanci získat zaměstnání na vaší divizi absolventi lesnických obrů?

U vojenských lesů vytváříme místa přímo pro adjunkty, to jsou čerství absolventi, takže pro ně uplatnění máme. Samozřejmě to ale nejsou desítky míst. Divize prošla zmíněnou velkou organizační změnou, která se projevila i na počtech lidí, a spíše se počet zaměstnanců snižuje, než bychom nabírali nové zaměstnance. Absolventi mohou u nás získat praxi jako adjunkti, studenti tu dělají diplomové nebo dizertační práce, obhajoby a řeší výzkumná zadání.

– Kolik procent prací vykonáváte vlastními silami a kolik přes DNS?

Máme nastavenou hranici tak, že 60 % prací je realizováno cizími a 40 % vlastními silami. Toto je řádově u všech divizí stejné.

– Můžete představit ekonomiku divize a jednotlivé oblasti výroby s jejich podílem na tržbách divize?

Ekonomická situace divize je stabilizovaná, ale je silně závislá na cenách dřeva na trhu. V roce 2011 činil hospodářský výsledek přes sto milionů Kč (pro srovnání, v roce 2008 to bylo o řád méně). Těžební činnost a její produkty činí 90 % tržeb. Myslivost se na držbách podílí 0,6 %, rybářství 0,7 %, bytové hospodářství 0,8 %, práce pro armádu 1,4 % a pak je prodej majetku 5,8 % a ostatní služby 0,7 %. Průběžně probíhá prodej nepotřebného majetku – většinou bytů nebo hájenek do osobního vlastnictví.

Myslivecké hospodaření

– Můžete ve stručnosti přiblížit myslivecké hospodaření?

Máme čtyři režijní honitby – největší s 25 655 ha je honitba Brdy, kde je normována zvěř jelení (té lovíme ročně cca 300 kusů), dále zvěř srnčí a černá. U srnčí zvěře vykazují jarní kmenové stavy za posledních několik let výrazný pokles, důvodem je především trvalá přítomnost rysa v honitbě. Vyskytuje se tu i zvěř mufloní, jejíž početní stav kolísá mezi 10–30 kusy a pohybuje se i mimo honitbu. Jedná se o zbytkovou nepříliš kvalitní populaci, která by měla v krátkosti z honitby vymizet. Další honitby jsou Nouzov (2 229 ha) s normovanou zvěří jelení, srnčí a černou, Drnek (1 533 ha) s normovanou zvěří srnčí a černou a Beroun-Záhořany (631 ha) s normovanou srnčí zvěří. Kondičně i trofejově nejlepší je zvěř v honitbě Nouzov, nevýhodou je bohužel malá velikost honitby a migrace zvěře z našeho lesního komplexu do polních kultur a návrat do lesa v zimě. Dalším problémem je u této lesní správy velký tlak různých návštěvníků lesa se všemi negativními dopady i pro výkon myslivosti.

– Jak je to na divizi se škodami zvěří?

Neřešíme zatím žádný případ, že by po divizi požadoval cizí vlastník náhradu škody, způsobené zvěří. Samozřejmě, tam kde je hranice pole-les, tak škody vznikají, ale zatím to není nějak závažné. Škody zvěří v lese jsou v našich honitbách trvale monitorovány nezávislou firmou a stejně tak i našimi pracovníky.

– Při druhovém složení, které na divizi máte, je asi nutné MZD plotit.

Ano, v každém případě důsledně chránit. MZD se plotí nebo ošetřují repelenty. Brdy byly v minulých desetiletích výrazně postiženy škodami, způsobenými především vysokými stavy zvěře. Dnes jsou starší probírky hodně poškozené, sloupané a škody zvěří jsou zde citelné. Je to historicky dané vývojem ve společnosti a nedá se s tím nic moc radikálního dělat.

V současnosti jsou nové škody zvěří výrazně nižší, pozitivně se projevuje redukce stavů zvěře z minulých let.

– Znamená to, že máte v probírkách vyšší podíl nekvalitního dříví?

V některých oblastech u starších probírek tomu tak je.

– Historicky patřil majetek spravovaný divizí Hořovice Colloredo-Mansfeld a arcibiskupství Rožmitál. Dotknou se vás církevní restituce, a pokud ano, o jakou plochu by se jednalo?

Na Rožmitálsku církev majetky měla, celkem se jedná u divize Hořovice o cca 2 400 ha. Ale v současnosti je situace kolem restitucí církevního majetku nejasná. Musíme počkat na schválení zákona a prováděcích předpisů, které určí, kdo bude povinnou osobou.

Práce s veřejností

– Jak divize funguje v oblasti práce s veřejností?

V rámci lesní pedagogiky pořádáme na úrovních lesních správ dětské dny a zážitkové a poznatkové akce pro děti, účastníme se akcí Dnů Země, pořádáme střelecké závody na lovecké střelnici, spolupořádáme nejrůznější sportovní akce a výstavy, podílíme se i na vydávání regionálních nebo vědeckých publikací. Práce s dětmi nejen v regionu je důležitá. To, jak naučíme další generaci chovat se v přírodě, se nám v budoucnu vrátí. Také u naší divize umožňujeme samovýroby dřeva v omezeném rozsahu, převážně pro regionální zájemce.

Zmíním věc, které se po opuštění vojenského prostoru vojáky a zrušení újezdu obáváme. Jsou to motorkáři, divocí trempové, krádeže v lese, černé skládky, pytláctví v lese nebo na rybnících, poškozování životního prostředí. Již dnes je to velký problém, který bude jen horší, až armáda odejde a všichni se přijedou do Brd podívat, jak to tam po armádě vypadá.

– Je reálné předpokládat, že samovýroba bude umožněna i po vzniku CHKO?

Nemyslím si, že by vyhlášení CHKO mělo mít výrazný vliv na změnu hospodaření. V podstatě bychom měli pořád hospodařit podle schválených hospodářských plánů, které budeme zadávat nebo připravovat tak jako dosud. Samozřejmě, že se budeme bavit o bezzásahových zónách, obecně o koordinaci lesních hospodářských plánů s plánem péče CHKO pro jednotlivé zóny, o melioračních dřevinách, o procentech listnáčů, o modřínu, ale neměli bychom se bavit o tom, jestli procento samovýrob bude 3, 4, nebo 10.

Děkuji za odpovědi (18. 5. 2012)

Petra Kulhanová