"Senát považuje za úměrné vyhlásit zákonem o Národním parku Šumava první zóny z dosavadních 13 procent na 22 procent," uvedl autor stanoviska horní komory Pavel Eybert (ODS). Podle něj je to dostačující rozsah pro území, kde nebude zasahováno do přírodních procesů. Horní komora také doporučila přijmout zákon v podobě zaručující, že změny rozsahu první zóny budou možné pouze jeho novelou. "Tak vědci tvrdí, že námi navržená první zóna je málo a Senát, ovládaný sociální demokracií, se usnesl, že je to moc. Je tedy náš návrh kompromisem, nebo není?" reagoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).
Doporučení podpořil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) jako signál, co může ministerstvo životního prostředí očekávat v horní komoře při projednávání zákona. Doporučení podle Štěcha vychází z praxe a je v souladu s názorem lidí, kteří už prokázali, že na Šumavě umí hospodařit. Doporučení se ale nelíbilo senátorovi ČSSD Jiřímu Dienstbierovi, podle něhož vychylují pozici Senátu ve sporu o zóny na Šumavě jedním směrem a mohly by kompromis dosažený při přípravě zákona zbourat.
Právě důrazem na dojednaný kompromis hájil předlohu náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. "Optimální stav z přírodovědeckého hlediska by byl 50 procent vzhledem k lesnímu fenoménu na Šumavě," poznamenal ke sporu o rozsah první zóny. Ohradil se proti tvrzení jednoho z tvůrců petice Petra Martana, že by dohodnutá plocha zón byla výsledkem "kupeckého handlu".
Rozšiřování bezzásahových zón by podle návrhu, který minulý týden schválila vláda, mělo být postupné během příštích až 45 let. Podle kritiků by ale maximální zamýšlené rozšíření vedlo k vedlo k usychání až 9000 hektarů šumavských lesů. Návrh se ovšem nelíbí ani ekologům. Premiér Petr Nečas věří, že výsledný text zákona bude rozumným kompromisem.
Vědci ale ve Sněmovně na semináři o šumavském parku upozornili, že ministerský návrh uškodí přírodě podstatně více než ponechání stávajícího stavu a zmenší velikost zóny s nejpřísnějším režimem ochrany přírody. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík ho považuje za nešťastný a doporučil MŽP, aby ho ze Sněmovny stáhlo.
Návrh v první fázi počítá s tím, aby nejpřísněji chráněná první zóna parku zabírala 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být 22,08 procenta. Rozloha druhé zóny má být bude 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. V druhé zóně se podle návrhu bude hospodařit šetrně vůči přírodě. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku by mohli podle návrhu vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.
22 procent prvních zón a dost - takový signál vyslal Senát Senát Parlamentu ČR na své schůzi 2. 5. 2013 přijal usnesení, které bylo i malým politickým rozhodnutím adresovaným navrhovatelům zákona o Národním parku Šumava a Poslanecké sněmovně. Pod petici „NE-35 procent prvních zón v NP Šumava“ se podepsalo 11 000 občanů. Ti odmítají zvyšování rozlohy prvních zón v návrhu zákona o NP Šumava, který předkládá Ministerstvo životního prostředí. Vyzývají zákonodárce, aby odhlasovali zákon, který trvale určuje 1. zóny v rozsahu do 20% území a zamezuje tak dalšímu usychání lesů. Předkladatelé petice - Petr Martan, poradce v lesnictví; Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR a exsenátor Josef Kalbáč – přesvědčili senátory, že není racionální důvod pro zvyšování rozlohy lesů, kde se nezasahuje proti kůrovci. K obhajobě petice na zasedání přednesl P. Martan vyčerpávající argumentace. Upozornil, že za 22 let existence NP Šumava uschlo 16 000 ha lesů a přirozeně mělo uschnout pouze 3 200 ha. Jestliže je lesů uschnuto na 100 let dopředu, potom je nesmyslem, aby návrh zákona obsahoval zvýšení 1. zón a kategorii II.A s rozlohou 9 000 ha doposud zelených lesů. Taková plocha by byla opět obětována ke zkáze. Historie parku ukázala, že uschly všechny lesy zařazené do režimu prvních zón včetně těch, které na ně byly připravovány. Jemu oponoval náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař a trval na předloze zákona, který byl právě předán do sněmovny. Dle něho je to kompromisní řešení s podporou šumavských obcí. Petenti si naproti tomu přivezli i mezinárodní podporu od Mikroregionu Šumava – Bavorský les, který vydal písemné prohlášení – nesouhlas s dalším zvětšováním rozlohy prvních zón v NP Šumava. Jde o uskupení starostů obcí obou států. Za české starosty jsou v něm František Vlček, Michal Šnebergr, Jiří Jukl, Rudolf Salvetr a další. Z vystupujících senátorů v rozpravě zazněla v převaze podpora pro nerozšiřování 1. zón v NP Šumava. Umírněný přístup v zónaci by preferovali senátoři Pavel Eybert, Jan Látka, Petr Bratský, Jan Horník, Stanislav Juránek a další. Pro rozšiřování území bezzásahových zón v parku tradičně vystupovali senátoři Miroslav Krejča a Jiří Dienstbier. Předseda Senátu Milan Štěch také řekl: „Byl bych rád, kdyby ministerstvo postupovalo tak, jak říká Pavel Eybert, tzn., aby se vycházelo zhruba z praxe chráněných území, která tam doposud byla, aby se dokázala skloubit jak ochrana přírody, tak hospodářská funkce lesa. Aby Šumava byla jak pro chráněnou flóru a faunu, tak aby byla i pro lidi. Aby ani jeden směr nedostal navrch. Víte, my – Jihočeši – máme naši přírodu velmi rádi. Ale na druhou stranu bychom nechtěli být rezervací pro celou republiku, aby se tam zkoušely za každou cenu pokusy. To si také nezasloužíme.“ Senát nakonec schválil usnesení v němž výrazně podpořil petici, neboť „považuje za úměrné vyhlásit zákonem o NP Šumava 1. zóny z dosavadních 13% na 22%, jako dostačující rozsah, kde nebude zasahováno do přírodních procesů.“ Senát dále „doporučuje přijmout takový zákon o NP Šumava, který stanoví, že změny rozsahu prvních zón budou přijímány pouze novelou zákona.“Podle TZ petičního výboru, red. |
red.