„Na větvích stromů se drží i čtyřcentimetrová krusta ledu, a visí z nich dlouhé rampouchy,“ říká Damjan Oražen, ředitel slovinského Lesnického institutu. „Tuto zátěž nejsou stromy, zejména listnaté, schopny snášet. Lámou se, praskají, vyvracejí se.“ První odhady z horských lesů zní skutečně dramaticky: zničeno je přibližně 485 600 hektarů, tedy prakticky polovina všech obhospodařovaných lesních porostů. Převážná většina stromů byla postižena zlomy, částečným nebo úplným vyvrácením z kořenů. Hospodářské škody v lesích jsou opravdu rozsáhlé a dříví je tak poničené, že jen malé množství bude možné použít jako vlákninu.
„Na zemi teď leží přibližně čtyři miliony kubíků dřeva,“ říká D. Oražen. „To je prakticky celoroční úhrn těžby. Čísla ale zdaleka nejsou definitivní.“ Přibližně dalších 3,5 milionů hektarů zalesněných pozemků je mrazy poškozeno/ovlivněno (60 % rozlohy Slovinska je pokryto lesy), přičemž přesný dopad tohoto poškození si zatím lesníci netroufají odhadnout, řada míst je prakticky nedostupných. Jisté je, že během dvou týdnů se mrazy postaraly o likvidaci téměř 40 % státních lesů v zemi.
Ani další zprávy ze Slovinska nejsou příliš radostné – bez proudu jsou dva miliony obyvatel, na zemi leží okolo 500 tun drátů elektrického vedení, stojí vlaky a polovina – 6000 kilometrů silnic - je kvůli spadaným stromům neprůjezdná. „Je to nejhorší přírodní katastrofa, kterou jsme za dvacet let existence Slovinska vůbec zažili,“ řekla premiérka Alenka Bratušeková, která teď žádá ostatní členské státy Evropské unie o pomoc. Předpověď počasí do dalších dní totiž nedává mnoho nadějí na změnu neradostného stavu, jsou očekávány další sněhové bouře. Ministr zemědělství a lesnictví Dejan Židan říká: „Bude to trvat léta, než se nám podaří naše lesy obnovit v jejich dřívější kráse. Prioritou je teď zprůjezdnění silničních komunikací, a pak přijde na řadu čištění lesů. Popadané stromy musí z lesů zmizet nejpozději začátkem května, abychom se vyhnuli šíření škůdců a přidružených chorob. Situace se stromy je tristní, i pokud jde o sadové ovocnářství, začátkem února v naší zemi prakticky přestalo existovat.“
Ministerstvo zemědělství a lesnictví v současné době řeší, kromě plánu týkající se aktuální situace a zjišťování rozsahu škod, i otázku, co s tak ohromným množstvím spadaného dřeva. D. Oražem prozatím předložil návrh, aby se přibližně třetina spadaného dřeva využila v rámci národního energetického průmyslu (konkrétně zmiňoval kogenerační elektrárnu v Toplama v Lublani), třetinu pro export a zbytek pro domácí dřevozpracující průmysl. "Problémem pochopitelně je, že nabídka bude několikanásobně vyšší, než kolik činí obvyklá domácí poptávka. Na druhou stranu se tím otevřou širší možnosti pro uplatnění našeho dřeva na zahraničním trhu. To dřevo ztratilo svou tržní cenu v ten moment, kdy dopadlo na zem, takže nemůžeme čekat ekonomické zázraky," uvedl.
Slovinsko prozatím nemá lidské ani materiální prostředky, jak momentálně zjistit přesný rozsah škod. Kritická je situace v regionech Notrjansko, Gorenjsko a v Kočevje. Jisté je, že jen v těchto regionech k dnešnímu datu již překročily odhadované škody na lesních porostech 210 milionů euro (respektive 0,6 % HDP Slovinska), což je i stanovená hranice pro podání žádosti evropskému fondu solidarity. Slovinsko musí nyní zápasit nejen s „oživením“ základních funkcí ochromeného státu, ale lesníky tlačí i čas, pokud jde o rizika vyplývající z kůrovcové kalamity.
Videozáznam dokumentující škody na lesních porostech Slovinska (www.24ur.com)
Rakousko - Korutany
Mohutná masa sněhu způsobila škody také na jihu Rakouska, převážně v Korutanech. Rakouský spolkový ministr Andrä Ruprechter nabídl pomoc Slovinsku při odstraňování škod v lesích způsobených sněhovou kalamitou, zejména při těžbě, transportu a skladování dříví. Předběžně se počítá s tím, že zásahy v porostech budou probíhat nejméně půl roku.
Obě sousední země se dohodly na konkrétní spolupráci. Rakousko je připravené poskytnout sousední zemi knowhow v kalamitní situaci v lesním hospodářství, neboť má již větší zkušenosti s podobnými kalamitami a předpokládá, že odklízení vlastních škod zvládne i při paralelní pomoci sousedním Slovinsku.
Slovinské ministerstvo vypracuje v následujících dnech detailní koncept opatření, do kterého se zapojí také rakouští partneři a důležité organizace. Obě strany se zasadí o to, aby byly nutné zásahy v porostech provedeny co nejrychleji.
Podle sloveniatimes.com, reuters.com, rtv.slo, www.derwaldbuer.at, www.timber-online.net a Slovenia Severe Winter Weather, Radomír Dohnal, Hana Nováková a red.
Foto: climatestate.com