Novela lesního zákona
„Lesní zákon chceme přiblížit realitě dneška – reagujeme na klimatické změny, zkušenosti z boje s kůrovcovou kalamitou i potřebu podporovat rozmanitější a odolnější lesy. Zároveň výrazně zjednodušujeme pravidla, zejména pro drobné vlastníky. Reforma je výsledkem široké odborné diskuze napříč lesnickým sektorem,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.
Jednou z klíčových změn je prodloužení lhůty pro obnovu lesních porostů ze dvou na pět let a prodloužení lhůty pro zajištění zdárného růstu mladého lesa ze sedmi na deset let. Tato opatření umožní větší využití přirozené obnovy, zapojení přípravných dřevin a zvýšení druhové pestrosti lesů.
Novela rovněž snižuje minimální věk obmýtí u běžného lesa z 80 na 60 let. Toto adaptační opatření umožní rychlejší přeměnu druhově nevhodných a málo odolných porostů, které vznikly v minulosti.
Významnou novinkou je i změna v zadávání lesních hospodářských osnov. Nově nebude tuto činnost zajišťovat každá obec zvlášť, ale centrálně ji převezme Národní lesnický institut (dosavadní Ústav pro hospodářskou úpravu lesů). Tím dojde k výraznému snížení administrativy a zajištění jednotné kvality osnov.
V rámci podpory biodiverzity a zadržování vody v krajině novela umožní na lesních pozemcích budovat malé vodní prvky – tůně, poldry či přehrážky – s celkovou plochou do 1 000 m². Nově bude také možná pastva dobytka v lese, pokud nebude docházet k poškozování lesa, ani omezování přístupu veřejnosti.
Novela rovněž upravuje pravidla pro výpočet poplatků za odnětí lesních pozemků, posiluje kompetence odborných lesních hospodářů a rozšiřuje jejich systémové vzdělávání. Národní lesnický institut převezme i další odborné činnosti v oblasti státní správy lesů.
Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Dostanou ji lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Ministerstvo má podle ČTK také stanovit vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.
Změny se dále týkají i využívání státních lesů, které bude nově možné zapojit například jako školní polesí pro výuku studentů středních a vyšších odborných lesnických škol.
Čtěte také: Sněmovna odložila schvalování vzniku Národního parku Křivoklátsko
Podle ČTK skupina poslanců kolem Marka Výborného a Petra Bendla (ODS) do novely prosadila ustanovení, podle něhož Lesy ČR budou muset peníze využít primárně pro plnění funkcí lesa. Ministr uspěl i s návrhem sankcionovat jako přestupek těžby prováděné v porostech mladších než 60 let nebo těžbu na ploše nad jeden hektar. Petr Bendl navíc prosadil úpravu stavby stožárů nadzemního vedení na lesních pozemcích.
Jan Hofmann (ODS) naopak neuspěl s požadavkem vymezit v zákoně základní mimoprodukční funkce lesa, jako klimatickou, vodozádržnou, půdoochrannou, tvorbu kyslíku a vytváření prostředí pro biodiverzitu. Marek Výborný to nepodpořil.
Hnutí Duha tvrdí, že navrhované změny k ozdravení lesů nepovedou. Novela umožní poprvé od roku 1995 vysazovat do nestátních lesů monokultury, neboť ruší povinnost alespoň minimálního podílu listnáčů a jedlí při jejich obnově, uvedla organizace. Klára Kocmanová (Piráti) navrhla podíl zachovat, ministr i Sněmovna to odmítly. Zaváděné platby vlastníkům lesů podle ekologů nezaručují to, že podpora bude výrazněji zlepšovat zdravotní stav lesů.
Novela podle hnutí navíc nesnižuje nejvyšší povolenou rozlohu holosečí a nezlepšuje ochranu lesní půdy před poškozením těžkou těžební technikou, kterou Kocmanová navrhla omezit. Zachovat v zákoně povinný podíl listnáčů a jedlí při obnově v lesích požadovala také iniciativa Vědci pro les. Žádala rovněž výraznější prodloužení lhůty pro obnovu lesa.
Návrh zákona má pouze minimální dopad na státní rozpočet. Veškeré výdaje – například na rozvoj IT systémů, nové agendy či vzdělávání – budou hrazeny z již schválených výdajových rámců kapitoly Ministerstva zemědělství.
Podle předpokladu by měla novela nabýt účinnosti od 1. ledna 2026.
Lesnické organizace označily novelu lesního zákona
za přijatelný kompromis
Sněmovnou přijatá novela lesního zákona je přijatelným kompromisem, shoduje se Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Lesnicko-dřevařská komora ČR. Ústav i komora zejména ocenily, že novela dává větší pravomoci vlastníkům lesů. Podle ústavu se ale účinnost novely projeví až po několika letech a bude záležet, jak bude naplňována jednotlivými vyhláškami.
Schválení novely považuje ředitel ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek za krok správným směrem. Zejména ocenil, že novela rozvolňuje některá opatření a dává vlastníkům větší svobodu v rozhodování o obhospodařování svých lesů.
Původní verzi zákona Vít Šrámek z pohledu evropské legislativy i potřeb lesů a lesníků označil za zastaralou. „Uvidíme v následujících letech, jestli je to správný impulz k tomu, aby se naše lesnictví dokázalo připravit na problémy, které nepochybně s probíhající změnou klimatu budou následovat,“ řekl Vít Šrámek.
Lesnicko-dřevařská komora novelu považuje za kompromis mezi liberálním a ochranářským přístupem k hospodaření na lesním majetcích. Komora ale očekává, že snížení omezení vlastníků lesů se promítne v nižší finanční podpoře ze strany státu. Podle Víta Šrámka však novela mění přístup k lesům, což otevírá nové možnosti financování, například environmentálních nebo rekreačních funkcí lesa.
„Dříve lesy sloužily zejména k produkci dřeva. Co by stát chtěl v současnosti garantovat je, že tady bude existence lesů a v zásadě nechává na vlastníkovi, jestli bude chtít mít les, který bude produkovat dřevo, nebo jestli chce mít les jako stabilní ekosystém, od kterého nebude požadovat žádný zisk a bude po něm chtít třeba pestrost,“ řekl Vít Šrámek.
Novela zákona o uvádění dřeva na trh
Novelou zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh se v České republice provádí nařízení EU proti odlesňování, které chce minimalizovat příspěvek Unie k odlesňování a znehodnocování lesů, omezit emise skleníkových plynů a zabránit celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti. Spotřeba EU se na celosvětovém odlesňování podílí zhruba deseti procenty. Nařízení pokrývá sedm komodit, které jsou s odlesňováním spojeny nejvíce: skot, kávu, kakao, kaučuk, palmový olej, sóju a dřevo a produkty vyrobené z těchto komodit.
„Ministerstvo zemědělství se v současnosti intenzivně snaží u Evropské komise intervenovat, aby administrativní zátěž související s nařízením o odlesňování byla pro naše producenty a obchodníky co nejmenší,“ řekl Marek Výborný.
Návrh zákona zakotvuje orgány dozoru nad plněním povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování, upravuje způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, reflektuje rozšíření úkolů pro orgány Celní správy České republiky a aktualizuje a dopracovává úpravu přestupků. Ministerstvo zemědělství bude společně s příslušnými orgány usilovat o minimalizaci nárůstu byrokratické zátěže.
Součástí návrhu zákona jsou také doprovodné novely veterinárního zákona, zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, kterými byly příslušné orgány zakotveny jako orgány dozoru nad plněním povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování v jednotlivých kompetenčních zákonech.
Dále je v návrhu zákona obsažena také novela zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, v rámci které jsou některé pravomoci Národního lesnického institutu do citovaného zákona rovněž výslovně zakotveny.
Po řadě intervencí jednotlivých členských států, a to včetně iniciativy České republiky, byla použitelnost předmětného nařízení v mezidobí odložena o jeden rok, tedy od 30. prosince 2025.
Odložení formálně schválila Rada EU a Evropský parlament, následně bylo změnové nařízení zveřejněno v Úředním věstníku EU a od 26. prosince 2024 nabylo platnosti.
S ohledem na uvedené byl termín nabytí účinnosti návrhu zákona formou pozměňovacího návrhu posunut k 1. lednu 2026.
Podle TZ MZe a ČTK, red.