Záměr prosazuje ministerstvo životního prostředí. S vyhlášením NP dlouhodobě nesouhlasí Svazek obcí Křivoklátska, do nějž patří včetně Branova 28 obcí. Vláda minulý týden podpořila návrh na vyhlášení parku. Cílem má být posílení ochrany a biodiverzity v oblasti, podle obcí k tomu ale není třeba vyhlašovat národní park.
Námitky Branova byly podle Lachmanna relativně obecné, soud to ale obci nepřičetl k tíži, protože se s řadou podkladů v tomto typu správního řízení neměla příležitost seznámit. V soudním řízení jí umožnil argumenty rozvést. „Pro soud nakonec bylo klíčové, že se žalobkyni nepodařilo účinně zpochybnit a přinést dostatek indicií o tom, že podmínky pro vyhlášení národního parku v kontextu té její argumentace nebyly splněny,“ uvedl Lachmann. Soud se zabýval hlavně otázkou přirozeností lesních ekosystémů. Za klíčovou Lachmann označil skutečnost, že příloha k prováděcí vyhlášce připouští, že lesní ekosystém může být pozměněný člověkem.
Podle Pálka dneškem úsilí obce nekončí.
„Jsme připraveni za křivoklátské lesy a křivoklátskou krajinu bojovat dál, protože nesmíme dopustit, aby stát přišel někam a zničil něco, co celou dobu funguje,“ prohlásil Pálek. Kromě kasační stížnosti chce další postup koordinovat s ostatními obcemi. Připomněl také, že zákon musí ještě projednat Sněmovna. „Uvidíme, co na to Poslanecká sněmovna,“ podotkl místostarosta Roman Pálek.
Advokátka obce Branov namítla, že jde o území, kde se hospodaří, místní lidé se podle ní obávají narušení lesa. Jaroslav Obermajer z Agentury ochrany přírody a krajiny u soudu odmítl, že by vyhlášení národního parku na Křivoklátsku mohlo způsobit rozvrat ekosystému. Poukázal na situaci v Podyjí, kde podle něj žádný rozvrat lesních porostů za dobu existence národního parku nenastal.
Městský soud v Praze v říjnu zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které zamítlo námitky Nižboru na Berounsku k záměru zřízení NP. Námitky vrátil k dalšímu řízení. U soudu v Praze je podána zhruba desítka žalob křivoklátských obcí.
Obce považují současnou ochranu přírody na Křivoklátsku za dostatečnou, vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Podle MŽP by nový národní park měl chránit zdejší rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon řeky Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů. Místní se obávají například regulace pohybu po území pro pěší, bude též zakázáno jezdit na kole mimo vyhrazená místa, ale také přílivu dalších turistů, jejichž počet už je podle řady starostů na hranici únosnosti. Zpráva MŽP o dopadech zamýšleného NP na region mimo jiné uvádí, že po vyhlášení NP lze očekávat zvýšení počtu návštěvníků téměř o 100 000 ročně.
NP Křivoklátsko má zabírat přes 100 kilometrů čtverečních, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
ČTK