"Předpokládáme, že ta kritická situace může nastat až ve druhém čtvrtletí. Záleží na tom, jak celkově proběhne zima a hlavně, jestli bude suché jaro," uvedl Kučera. Poptávka po kvalitní smrkové kulatině podle něj je pořád, cena za metr krychlový se u ní pohybuje kolem 2000 až 2300 Kč, podle jakosti. "S kůrovcovým dřívím začíná být velký problém," doplnil. U pil už vznikají skládky, které se kropí, aby se dříví dál nekazilo.
Možnosti pomoci kvůli hrozbě kůrovcové kalamity zvažuje ministerstvo zemědělství. Dotace by mohly plynout na provoz těchto "mokrých" skládek při přetlaku dříví na trhu. "My připravujeme ve spolupráci s vlastníky (lesů), s firmami, které pracují v lese, a se zpracovateli jakýsi nový dotační titul," uvedl náměstek ministra Patrik Mlynář.
Stav lesů se podle Kučery v regionech liší. V některých lokalitách, třeba na severní Moravě, se těží jen kůrovcové dříví a jeho objem tam už převyšuje celkový roční plán těžby. Naopak třeba v lesích na Vysočině se podle lesníků zatím kácení poškozených stromů drží v únosné míře.
"My hlavně doufáme a modlíme se, aby to sucho nebylo i v letošním roce," uvedl Vladimír Šístek, vedoucí lesní správy společnosti Kolowratovy lesy. Podnik má 6800 hektarů lesů, větší část kolem Rozvadova na Tachovsku, zbývající u Týnce na Klatovsku. "Na Klatovsku máme škody docela značné, co se týká sucha a následně kůrovcové kalamity. Na Rozvadovsku to není tak markantní," uvedl.
V posledních letech měli zpracovatelé o kulatinu v Česku velký zájem a dobře za ni platili. Minulý rok podle Kučery ještě pro lesní podniky v součtu dopadl celkem dobře. "Zatím je ta situace ještě ekonomicky udržitelná, ale očekáváme postupné zhoršování," uvedl.
V Jihlavě se sešli majitelé lesů zastoupení v Komoře soukromých lesů, která je kolektivním členem SVOL. Komora má 151 členů. Ve svazu je celkem zastoupeno 615 vlastníků soukromých a obecních lesů obhospodařujících 15 procent výměry lesů v ČR.
Podle ČTK, red.
Trvale udržitelné hospodaření v lesích je zárukou komplexní a efektivní ochrany přírody
Za účasti náměstka ministra pro lesní hospodářství Patrika Mlynáře, hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka a dalších hostů proběhla 25. února v Jihlavě valná hromada Komory soukromých lesů, kolektivního člena Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Deficit vodních srážek v loňském roce a s tím související hrozba kůrovcové kalamity, ale také avizované změny legislativních norem v oblasti ochrany přírody, myslivosti a nakládání se zemědělskými pozemky - to jsou hlavní výzvy, kterým budou majitelé lesů v letošním roce čelit. Za účelem řešení uvedených otázek budou pokračovat jednání s vedením resortu, spolupráce se zahraničními a tuzemskými organizacemi vlastníků půdy a seznamování veřejnosti s významem trvale udržitelného hospodaření pro zajištění komplexní ochrany lesních ekosystémů a zachování rovnováhy v přírodě.
Po letech přehlížení problémů nestátních lesů kvituje vedení Komory a SVOL zájem o jejich řešení ze strany ministerstva, ať již se jedná o chystanou změnu poskytování příspěvků na hospodaření v lesích z jednoho zdroje (ministerstva zemědělství), nebo úzkou spolupráci při projednávání změn národního seznamu evropsky významných lokalit v roce 2015. „Ministerstvo zemědělství bohužel nenašlo společnou řeč s vlastníky pozemků ve věci novelizace zákona o myslivosti", konstatoval předseda Komory Tomáš Czernin. „Navzdory prohlášením o vstřícnosti k vlastníkům pozemků rigidně setrvává na zavedených pořádcích, které měnit nehodlá", doplnil. Návrh paragrafovaného znění připravený pro vnitřní připomínkové řízení byl stažen z projednávání a přepracován. Upravené znění k připomínkám by měly zainteresované strany dle vyjádření pana náměstka obdržet v nejbližších dnech. Změna výměry honitby je velice citlivou záležitostí pro majitele lesů a polí, na nichž se myslivost provozuje. Pokud by ze strany ministerstva nebyl akceptován ani návrh na zjednodušení podmínek změny honiteb při změně vlastnictví honebních pozemků, který by umožnil vytvoření vlastní honitby při současném zachování honitby zbylé, je otázka, zda má vůbec smysl zákon otevírat. „Kosmetické úpravy zákona vysokým stavům spárkaté zvěře a následným škodám na lesních kulturách a polních plodinách nezabrání", potvrdil místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl.
Předseda SVOL František Kučera otevřel téma aktuálních novel zákona o ochraně přírody. Jedna z nich navrhuje nevyplácet náhradu újmy státním podnikům za omezení hospodaření ve státním lese, což je v rozporu s ústavní zásadou, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Navíc to znemožní určit požadavky a potřeby státu v oblasti ochrany přírody z hlediska účelnosti a hospodárnosti. Návrh druhé novely sjednocuje právní postavení všech národních parků v ČR a sice tak, že zeslabuje pravomoci obcí, které se na území národního parku nacházejí, a zásadní rozhodnutí přenáší do právních předpisů nižší právní síly vydávaných ministerstvem životního prostředí, vyhlášek a metodických pokynů. Návrh novely nezohledňuje specifické podmínky jednotlivých národních parků. V případě NP Šumava nebere ohled na skutečnost, že jeho základy netvoří přírodní krajina, nýbrž cca z 90 % kulturní krajina s enormním významem živého vyspělého lesa pro přirozenou akumulaci vod.
Podle účastníků valné hromady by vládní činitelé měli věnovat mnohem větší pozornost komplexnímu pojetí lesnictví, trvale udržitelnému využívání krajiny a dřeva jako obnovitelné suroviny a vyvarovat se prosazování finančně a energeticky nákladných opatření na ochranu přírody dotovaných ze státního rozpočtu nebo fondů Evropské unie, které mnohdy sledují pouze lokální cíle ochrany funkčních ekologických procesů, jež si mohou i navzájem odporovat.
Předsedou Komory soukromých lesů zvolila valná hromada na další dva roky pana Tomáše Czernina a místopředsedou spolku Josefa Bartoně-Dobenína. Členy představenstva byli zvoleni Ludvík Belcredi, Michael Podstatzký-Lichtenstein a Miroslav Pacovský.
Zdroj: TZ SVOL
Kůrovcová kalamita 2016 - TZ Lesnicko-dřevařské komory ČR
V průběhu roku 2015 došlo vlivem působení nepříznivých faktorů, především pak extrémního vývoje počasí, ke zřetelnému zhoršení stavu lesa a situace v ochraně lesa. Uvedené se prokázalo také prostřednictvím evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2015, doručená Lesní ochrannou službou z rozlohy cca 65 % výměry lesů v Česku, vykázala celkem 4,5 mil. m3 nahodilých těžeb.
Dopočet na celkovou rozlohu lesa, který přes svá omezení nejlépe charakterizuje obecnou situaci, představuje číslo téměř 7 mil. m3. To znamená, že cca 50 % z celkových těžeb bylo provedeno v kategorii těžeb nahodilých!
Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví za rok 2015 se ve srovnání s rokem 2014 zvýšil o 50% na přibližně 1,5 mil m3, a reprezentuje více než 2 mil. m3 za celou republiku (nezanedbatelné množství doposud zůstává nezpracováno v porostech). Stejně tak došlo meziročně k nárůstu objemu polomů (také o cca polovinu). Vzhledem k pokračujícímu velmi nepříznivému vývoji povětrnostní situace lze proto v letošním roce očekávat další zhoršení kůrovcové situace, které se již výrazněji projeví i ve vyšších polohách (pokud nenastane obrat v podobě vlhké a studené vegetační sezóny, který je z hlediska ochrany lesa nesmírně žádoucí, avšak klimatologové jej prozatím nepředpokládají). Pro dokreslení vážnosti situace jsou připojeny mapy evidovaného výskytu polomů a smrkového kůrovcového dříví v roce 2015, z nichž je patrné, že kalamitou je dnes ohroženo již nejenom území severní Moravy a Slezska.
Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v roce 2015
Evidované poškození porostů větrem, sněhem a námrazou v roce 2015
Tlumení přemnoženého podkorního hmyzu na smrku bude v letošním roce vyžadovat ze strany vlastníků lesů i ostatních lesnických subjektů mimořádné úsilí, které by mělo být v maximální možné míře podpořeno státními institucemi. Situaci bude přitom komplikovat skutečnost, že rovněž u dalších dřevin došlo v minulém roce k prudkému zhoršení zdravotního stavu, a to zejména u borovice.
V souvislosti s očekávanými rozsáhlými kůrovcovými těžbami hrozí České republice v roce 2016 mimořádná krize trhu s dřívím, na kterém je už druhého pololetí roku 2015 stoupající přetlak nabídky smrkových sortimentů, a to zejména u méně kvalitní kulatiny a vlákniny. Velmi podobná situace je očekávána v Rakousku a SRN. Předpokládané masivní kůrovcové těžby uvedou v příštích měsících na trh takový objem smrkového dříví, že hrozí až jeho neprodejnost. „Agrární komora vyzývá všechny zainteresované subjekty v lesnicko-dřevařském sektoru, zejména pak ministerstvo zemědělství a ostatní státní instituce, aby připravily krizové scénáře řešící jak ochranu a asanaci lesních porostů, tak i co možná ekonomicky nejefektivnější zpracování napadené dřevní hmoty," uvedl prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman a zdůraznil, že: „Agrární komora je připravena účastnit se práce na scénářích i jejich realizaci, a to prostřednictvím své Lesnicko-dřevařské komory, která v této problematice již připravila první návrhy konkrétních opatření."
Zdroj: TZ LDK ČR
Komentáře
I průměrný středoškolák rozumí pojmu diverzifikace rizik, čímž se v lesnictví (se stoletým a víceletým výhledem) rozumí zejména smíšené vícedruhové porosty (větší šance na přežití zejména dnes v době klimatických změn).
Nestydím se za to,že svým potomkům nechci předat pouze barevnou mapu s vyznačenými monokulturami a tabulky s fiktivní porostní zásobou.
Copak je tak těžké si dát do korelace podíl nahodilých těžeb/podíl přirozené obnovy v lesích ???
Říkám to již léta. Podíl přirozené obnovy permanentně klesal a podíl nahodilek rostl.
Hlavní příčinou je tupá a bezmyšlenkovitá aplikace lesnictví věkových tříd v lesnické praxi bez ponechání podílu zdravého rozumu a úsudku praktickému lesníkovi.
Čekám, kdy bude vypsaný monstrózní grant na přelomovou studii, která to jen potvrdí.