logo Silvarium tisk

Stopy po Kyrillovi na Šumavě výrazné i po 5 letech

Před 5 lety zasáhl Českou republiku orkán Kyrill. Jednou z nejpostiženějších oblastí se stal Národní park Šumava, vítr zde dosahoval v nárazech rychlosti až 170 km/h. Padlo mu zde za oběť kolem jednoho milionu kubíků dřeva, další výrazné škody pak napáchal kůrovec.

Asi 217 tisíc stromů bylo na základě rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka v lesích Národního parku Šumava ponecháno bez zpracování. „Nezpracované polomy se staly zdrojem šíření lýkožroutů smrkových do okolí, s ohledem na množství ponechaných vývratů a zlomů došlo v období po Kyrillu k největšímu rozvoji podkorního hmyzu v novodobé historii Šumavy. Těžby napadených stromů již v roce 2010 překonaly historické maximum a dosáhly hodnot nejvyšších za celou dobu existence Národního parku Šumava. I v lesích ponechaných samovolnému vývoji došlo k odumření statisíců dospělých smrků,“ uvádí Petr Kahuda, ze Správy NP Šumava. V letech 2008 až 2009 se tak vykácelo historicky nejvyšší množství kůrovcem napadených stromů.

„Zatímco v roce 2006 se v šumavských lesích zpracovalo necelých 27 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví, tak v roce 2010 už to bylo 347 tisíc kubíků,“ uvedl mluvčí parku Pavel Pechoušek.

Větrná smršť nejvíce zasáhla vrcholové partie národního parku Šumava - hraniční hřebeny od Plesné v západní části parku, okolí Ždánidel a Poledníku dále směrem na Modravu, na jihu národního parku, pak na vrcholech v okolí Českých Žlebů a Stožce, zejména na Trojmezensku.

Od roku 2007 kůrovec napadl a usmrtil 2,5 mil. vzrostlých a zelených smrků. „Plocha smrkových souší v bezzásahových oblastech za toto období narostla o 3000 ha, za stejné období bylo v zásahových částech Národního parku Šumava vykáceno na 4000 hektarů lesa," říká náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.

Správa parku také musí každoročně řešit nebezpečí, které vyplývá z velkého množství odumřelých smrků ohrožujících bezprostředně návštěvníky parku, pohybující se na turistických trasách.

Vzniklé souše představují i zvýšené požární riziko. „Kdyby došlo k jejich vznícení, což vzhledem ke stovkám tisíc turistů, kteří v létě na Šumavu vyrazí, není vůbec vyloučeno, byla by likvidace požáru velice náročná,“ uvádí náměstek  ředitele Správy NP Šumava Tomáš Fait.

„Objektivní letecké a satelitní snímkování i plošná, dlouho před veřejností zatajovaná lesnická inventarizace, ukazují topografický střed Šumavy jako prostor bez vzrostlého zeleného lesa, který je na všech stranách obklopen prosychajícími porosty. Tzv. „zelená střecha Evropy" se tak paradoxně stala největším bezlesím na původně lesní půdě. S miliony vzrostlých stromů zanikla patrovitá struktura a biodiverzita ekosystémů v nadzemním i půdním prostoru a byly narušeny klimatické, hydrologické, půdoochranné a ekologické funkce,“ uvádí Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity v Praze.

Změn souvisejících s uschlými lesy si všímají i meteorologové. Podle údajů z meteorologické stanice na Březníku u Modravy je s postupným mizením zeleného lesa patrná na Březníku velká změna, v o mnoho kratší době nad Březníkem roztává sníh. V souvislosti s usycháním lesa a narušením jeho okrajové hradby kolem planiny na Březníku tu jsou znatelně teplejší noci. S pozvolným oteplováním se zvedá i velmi nízká průměrná teplota planiny na Březníku.

Podle TZ Správy NP a CHKO Šumava, red.

Orkán Kyrill se prohnal velkou částí evropského kontinentu se 18. a 19. ledna 2007. Zasaženo bylo rozsáhlé území od Velké Británie, přes Francii, Nizozemí, Německo, Dánsko, Polsko a Českou republiku, až po Ukrajinu a Rusko. Silné vzdušné proudění bylo vyvoláno velkým rozdílem tlaku mezi oblastí vyššího tlaku vzduchu nad jižní Evropou a hlubokou tlakovou níží nad Skandinávií. Ve čtvrtek 18. ledna večer dosahovala průměrná rychlost větru v Čechách 15 až 20 metrů za sekundu (54 až 72 kilometrů za hodinu), na třetině území to bylo kolem 25 m/s (90 km/h), v nárazech 30 m/s (108 km/h), na desetině území 30 až 35 m/s (108 až 126 km/h), v nárazech přes 40 m/s (144 km/h). Ojediněle vítr překonal i hranici 45 m/s (162 km/h).

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Zobrazení: 8170

Větší prostor pro samostatné rozhodování vlastníků lesů, lepší podmínky pro přizpůsobení lesů na klimatickou změnu, novou...

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4303

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4073

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Video: Lesní správa Vrbno pod Pradědem – smrkové hospodářství horských a podhorských poloh

Video: Lesní správa Vrbno pod Pradědem – smrkové hospodářství horských a podhorských poloh

Zobrazení: 3409

Když se mě někdo zeptá na nejoblíbenější dřevinu, je to smrk, říká lesní správce Ing. Jan...

Sedm neziskových organizací a spolků bojuje proti dezinformacím šířeným o novele zákona o myslivosti

Sedm neziskových organizací a spolků bojuje proti dezinformacím šířeným o novele zákona o myslivosti

Zobrazení: 3283

Skupina sedmi neziskových organizací lesníků, zemědělců a ochránců přírody spustila v reakci na šíření dezinformací o novele...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 2567

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě