- Aktuální statistika říká, že nahodilá těžba v ČR meziročně stoupla o 80 procent na 8,2 milionu kubíků v roce 2015. Co pro vás tento vývoj znamená?
Nabídka smrkového dříví v posledním roce zásadně převyšuje kapacitní možnosti našich pilařských provozů a kalamitní dříví nepřijíždí pouze z oblasti stále zmiňované severní Moravy. Naší snahou je přispět k uklidnění situace alespoň zajištěním plynulého příjmu a zpracováním tohoto dříví od našich dodavatelů.
- Nelze předpokládat, že se zdravotní stav lesů v letošním roce významně zlepší. Jaké očekáváte dopady na trh se surovým dřívím a řezivem v Evropě?
Zásadním tématem, který v rámci našich závodů řešíme, je nalezení správného optima mezi dřívím, které od našich dodavatelů dostáváme (myšleno vysoký podíl horších kvalit), a naplněním požadavků našich odběratelů řeziva. V této souvislosti bych se rád jasně vymezil proti uvažovaným plošným zákazům úmyslných těžeb v rámci celé České republiky. Zastavení přísunu čerstvého dříví by zásadně omezilo naši schopnost plnit objednávky odběratelů řeziva. Trhy schopné přijímat řezivo špatné kvality jsou značně omezené a každý další nárůst podílu tohoto dříví může způsobit významnou redukci jeho příjmu.
- V případě přetlaku kůrovcového dříví bude velmi důležité jeho bezpečné skladování, případně energetické využití. Jaké varianty v této souvislosti považujete za smysluplné, efektivní?
S energetickým zpracováním vlákninového dříví nesouhlasíme, obzvláště v případě, že by to mělo být dotováno ze strany státu. Jednalo by se totiž o netržní vstup, který by způsobil na trhu se dřívím ještě více chaosu.
- Přistoupíte k nějaké nestandardní formě skladování dříví, případně rozšiřování skladovacích ploch?
Naše společnost se zabývá mokrým skládkováním dříví systematicky v posledních deseti letech. Za zpracovatele považujeme toto opatření jako velmi účinné a reálné, protože pomohlo v minulých letech překonat nejedno obtížné období. Kapacita našich skladovacích prostor je ovšem v současnosti využita na maximum, ať se jedná o běžné, či mokré skládky. Další zvyšování skladovací kapacity je ovšem bez finanční podpory státu nemožné.
- Jakým způsobem je u vás zpracováváno kůrovcové dříví? Plánujete nějaké změny v jeho logistice a produktech, které z kůrovcového dříví vznikají?
Zajištění plynulosti dodávek a plný pořez považujeme v rámci tohoto stavu za klíčový příspěvek k řešení této kalamitní situace.
- Jakou roli by v řešení dopadů sucha na lesní porosty měl podle vašeho názoru hrát stát – Ministerstvo zemědělství? Jakými opatřeními by mohl lesnicko-dřevařskému sektoru pomoci?
Zvýšenou aktivitu Ministerstva zemědělství je rozhodně nutné ocenit. Proběhla řada jednání a kulatých stolů. Některá diskutovaná opatření bude i možné uvést do života. Většina opatření a případných dodatečných titulů je ovšem směrována pouze k vlastníkovi lesa. Dřevozpracovatelé našeho typu jsou z nich bohužel logicky vyloučeni, protože spadají do kompetence Ministerstva průmyslu a tam jsme se bohužel žádné podpory nedočkali.
Společnost Stora Enso ve zkratce
Společnost Stora Enso zaujímá přední pozici v dřevozpracujícím průmyslu v České republice a patří k největším hráčům na trhu. V České republice dosahuje se třemi právním jednotkami pravidelně obratu mezi 8–9 miliard korun a zaměstnává 800 zaměstnanců. Stora Enso se pravidelně zúčastňuje výběrových řízení Lesů ČR, s. p., čímž se jeho podnikatelské aktivity prolínají do celého lesnicko-dřevařského sektoru v ČR.
Společnost je součástí Stora Enso Group, která je přední světovou dřevozpracující společností poskytující nové produkty a inovativní řešení na bázi obnovitelných zdrojů v oblasti výroby papíru, obalových materiálů, bio materiálů a výrobků ze dřeva. Zaměstnává 26 000 zaměstnanců ve více než 35 zemích světa, s ročním obratem 10 miliard eur. Společnost je kótována na burzách v Helsinkách a Stockholmu.
Objem těžby v České republice činí 680 000 m3 a objem zpracovávaného dříví 1,6 mil. m3.
- Jak hodnotíte opatření Lesů ČR, kterými reagují na rizika spojená s navýšením nahodilých těžeb – omezování úmyslných těžeb, kůrovcové stropy atd.?
V současné situaci nepovažujeme za adekvátní řešení, že je veškerá odpovědnost na smluvním partnerovi. Mnohdy přehnaná až hysterická opatření vedou k vyhrocení již tak napjatých smluvních vztahů. Například přínos kladení obrovského množství hromadných lapáků v některých lokalitách považujeme za velmi diskutabilní.
- Při pohledu na problémy smrkových porostů nejen na severní Moravě je zřejmé, že trend nárůstu podílu listnáčů bude pokračovat. Jak by se na to podle vašeho názoru měl dřevozpracující sektor připravovat?
Řešení nevidíme pouze ve zvyšování podílu listnáčů, přestože jedinou cestou do budoucna je jistě pestrá druhová skladba. Budoucí výnosy z porostů s převahou listnatých dřevin rozhodně nezajistí samofinancovatelnost lesního hospodářství a budou tedy klást nároky na veřejné zdroje. Pro zpracovatele našeho typu bude vždy rozhodující dostatek jehličnatého dříví. Oživme a podpořme tedy debatu nad širším využitím modřínu a douglasky.
Děkuji za rozhovor (23. 6. 2016), Jan Příhoda